Téma: Tetování na předloktí - názory, diskuze, jak působí na lidi?

Ahoj, přesně o tom taky přemýšlím A napadlo mě, že na zápěstí lze dát třeba náramek, kdyby nastala situace, při které by bylo skutečně vhodné to zakrýt.

Pokud to ale bude pouze ten symbol, bez toho, že by to bylo po celém zápěstí, spíše drobnější věc, pak by se nad tím nikdo neměl pohoršovat. Ani při pohovoru.

Dobré táma, to mě vždy zajímalo, co lidi vede k tomu, že se nechají tetovat?  

Myslím, že pro někoho je to jen snaha o odlišení, připadně mu to připadá estetické a má to pro parádu.

Většina má ale tetování - předpokládám - z důvodu vyjádření svých myšlenek, či pocitů, případně to má sloužit jako věčná památka na něco/někoho.

Já chci např. ostnatý drát a symbol nekonečna. Zatím nevím, zda zvlášť, ale bylo by fajn to zkombinovat, možná si po sto letech zakreslím a navrhnu si to. Napadlo mě, že nekonečno by mohlo být na zápěstí, jako pomyslné zapínání "řetízku", což by byl ten drát. Většinou je na paži, to jde i líp skrýt, ale tam se mi to nelíbí. Na zápěstí by to bylo dokonalý.  

Děkuji za odpověď.

A čeho je symbol ostnatý drát? Já to mám spojené se symbolem  koncentráku a bolesti, uzavření člověka, odejmutí mu jeho svobody. A nekonečno? Pro mě symbol vesmíru a tajemství, nevíme co je za tím, co nevidíme.

Trefa - uzavření, ale hlavně ta (ne) svoboda je nejvýstižnější. A nekonečno má s tím souviset, proto to asi spojím, aby to dávalo smysl. Je to vlastně prozaické - ta nesvoboda je věčná, nekonečná.

Ovšem tvůj pojem nekonečna je zajímavý a působivý, hlubší . Pro mě je hlubší a zásadnější ten drát, vždy jsem ho kreslila, když mi bylo ouvej a líbí se mi, co vše tím lze vyjádřit. Pro mnohé ani slova nestačí. Lze to implementovat na mnoho věcí.  

Rypoušku, jsi mladé děvče, tak jakápak nesvoboda?  Na to máš spoustu času, až budeš stará, vetchá, nemohoucí odkázána na pomoc druhých a zavřená v jednom pokoji v LDN.  To je pak teprve ta nesvoboda. A jsou lidé, kteříto zvládnou i tam a prožívají i v takovém stavu svobodu.

A zcela prakticky a v souladu s dotazem. Pokud si necháš vytetovat na viditelném místě symbol oběti, budou tě lidé jako tu oběť brát a budeš to mít v životě ještě těžší. Takže bych určitě při pracovním pohovoru neukazovala symbol drátu a ještě ostnatého drátu.

No jo, s tím jsem počítala, že pojem nesvoboda vyzní blbě… Samo, že vím, že se mám nadmíru dobře… bez ohledu na věk.

Proto dál jsem psala, že to znamená mnohé a že tím  lze vyjádřit to, co slovy nevyjádřím. Kdoví, možná, že ta "nesvoboda"  tomu ani neodpovídá, jenže já skutečně sama nevím, jak lépe to vyjádřit. To za mě říká právě ten drát. Tak, jako za mě mluví písně a melodie jiných. Případně i slova jiných, ale já si v nich najdu kus svého příběhu. To, co se zdá konkrétní a jednoznačné je spíše abstraktní, neurčité a nejednoznačné.

Je to pocit, vnitřní pocit, který je se mnou od mala a asi se mnou potáhne stále. Nicméně ve srovnání se skutečně /jakkoliv/ znevýhodněnými, indisponovanými lidmi, jsem samozřejmě na všem dobře a není nač si stěžovat. Kolikrát si v hlavě za své pocity fackuju, když moc dobře vím, jak jsou na tom jiní. Na druhou stranu, žádné utrpení, nebo cokoliv špatného nelze srovnat s něčím dalším špatným. Každý jedinec vše snáší jinak a má na to plné právo. Proto je lepší se neohánět tím "já zažil/a tohle a tohle a taky jsem to přežil! " - což třeba na zdejších diskuzích padá často. Bohužel i já to někdy z části použiji, ale nikdy nevím, zda to toho člověka spíš víc nerozhodí. Nedá se to hned odhadnout. Někdo to může vzít, jako motivaci, ale je to spíše na pocit viny a studu. No, to jsem trochu odbočila .

Vypadat by to mělo ladně, líbí se mi, že teď se tetuje už jiným stylem, jemnějším, minimalističtějším, ladnějším… takže to nebude vypadat, jako bych vylezla z basy, ale mělo by to mít hezkou formu. No a právě na zápěstí to lze vždy něčím zakrýt. Uvidíme, bývalý spolužák se učí tetovat, až přiletí do Česka, snad mi to udělá, mám tedy ještě čas pár měsíců

Nebo jsem přemýšlela nad černou hěvzdou, podle vlivu Bowieho posledního alba a stejnojmenného singlu, který mě překvapil (jinak nejsem Bowie fan) - skvělá práce. A ta černá hvězda - krásnej symbol konečnosti obecně, v jeho případě samozřejmě konečnosti života - tedy smrti, neb se tak rozloučil s hudebním i skutečným světem. Každej jednou bude černou hvězdou, obrazně řečeno… (nebo půjde na černou hvězdu, mám-li ji chápat jako opak k planetě Zemi)

Též dumám nad houslovým klíčem, ale to je menší záležitost a může mrsknout kamkoliv, kdykoliv, ten drát je pro mě nejzásadnější.

Víš co mě ten drát  ještě evokuje? To rčení, že něco je pořád lepší jak drátem do oka.

Já ti stále nevím, je to tedy tvůj život, tvé tělo a tvůj životní postoj.  

Nemusíš mít pocit studu, když někdo říká zažil jsem to a to. Spíš ti lidé třeba i chtějí dát naději, že každá situace, pokud tedy nejde vyloženě o život, má řešení.

Nevím, co napsat, jen dodávám, že ostnatý drát nevidím primárně jako symbol oběti, ani by mě to nenapadlo.  

Právě, že na každý takový výjev si každý může namontovat svůj příběh a své dojmy, ale pro nositele to může mít úplně jiný význam - taky  k tomu má svůj spešl vztah a spešl příběh.

Řekla bych, že prostě vyjadřuje "všechno a nic" .

Já vím, každý svůj příběh. Jen ti dávám pohled z druhé strany, jak pak můžeš  na druhé působit.  

Teď jsem si ještě uvědomila, proč mně ten ostnatý drát  evokuje oběť. Buď tedy ten koncentrák a pak vlastně to připomíná i trnovou korunu, co nasadili na hlavu Ježíši před ukřižováním. Při tomto symbolu pak dokonce dává smysl i to nekonečno. Nekonečný vesmír - nekonečné nebe - nekonečný život.

Já vím, s tím počítám, chápu to vlastně - mnohdy je to prostě jen zvědavost, pro tetované typická otázka - "Co to je? A jaký to má význam? ". Sice je to otravuje, ale ty, co se ptají, chápu. Prostě vidí něco neobvyklého, neví, co to je a buď se jim to navíc taky líbí, no a nebo ne.

Přesto doufám, že styl odpovědi, jaké tu dávám už teď, bude okolí stačit. Koneckonců, je to skutečně každého věc. Stačí říct, že to vyjadřuje "všechno", popsat event. jen ty symboly zvlášť, nikoliv jako celek, no a pak nechat ostatní, ať fantazírují a hledají v tom smysl ze svého hlediska.

Už teď tu padají padají zajímavý pohledy . Ježíš by mě nenapad' už vůbec, ale v souvislosti s tzv. věčným životem je to vlastně hezký a odstraňuje to tu melancholickou příchuť, jakou tomu dávám já.

Ano, je to každého věc, s tím souhlasím.

A jasně, ať si každý fantazíruje jak chce.

Když se budu držet  původní otázky zakladatele a ta zněla, jak s tetováním na pracovním pohovoru, jestli by to vadilo. Tak pak nechat ty pracovníky při pohovoru ať si fantazírují jak chtějí, no nevím, jestli by jejich fantazie směřovala tím směrem, který by byl pro uchazeče přijatelný 

 Ano, je to taky jedna z mála věcí, nad čím též přemýšlím, ale myslím, že zkušení potetovaní, kteří to přijímají jako kus přirozené součástí sebe a to přelévají i na okolí, už toto neřeší

Jde o to zapojit i svou osobnost, resp. to, co z člověka vyzařuje a tvářit se natolik suveréně, že kus čmáranic se vlivem projevu osobnosti ztratí.

Pár velmi potetovaných znám a nemají s tím problémy, stejně tak si vzpomínám na svou spolužačku, která při prvním tetování radši před rodiči nosila dlouho flastr, i před náma to tajila víceméně… prostě to hrotila, jak to poprvé asi bývá. A teď už má snad dvě další, ne-li víc. To první má taky na zápěstí, ale trochu dál, ne přímo tam, kde je "předěl".  

Jak říkám, na zápěstí to lze zakrýt, což je důležité - pokud netouží být člověk mega potetovaný a připouští, že i když je to jeho věc, tak je vhodné myslet na to, že mohou nastat ony situace, kdy by se měla respektovat většinová "kultura" a dát to tedy na místo, které lze skrýt.

Snad to takhle do hloubky nikdo brát nebude . To když řeknu, že uvažuji i o piercingu - ale jen o falešném, kvůli citlivé kůži a za ušima ji mám i přebytečnou, proto nemohu mít naušnice - tak se asi zděsíš

Chci na kraj ucha, možná i " na býčka" do nosu, ale mám ho bambulatej a není třeba na něj uporňovat, takže s tím si nejsu vůbec jistá. Ale uši chci zkusit, jako alternativu k naušnicím. A opět - výhoda je to, že by to šlo kdykoliv sundat. Event. k bradě též, ale to už by musel být opravdovej a nevím, co by na to řekla má kůže a měla bych i obavy z reakcí okolí, byť by mi to mohlo být jedno. Nechci vypadat vyloženě nedůvěryhodně, ani se za každou cenu nechci odlišovat, ale líbí se mi výraznější prvky v něčem. Viz prstýnky, chci je mít konečně na všech prstech, stříbrné a pěkně výrazné, ale nepřeplácané! .  Stejně tak miluju slunkem vypražené a vyšláplé tenisky, vysluněné a odrbané džíny, jednobarevný trička s výrazným potiskem (nenávidím vzorovaný věci) … ale mikina musí být jednobarevná, bez potisků. Prostě doplnit svůj odrbanej styl .  

Ze mě nikdy prostě naškrobená, vypiplaná, upjatá a nudná krůta s umělýma vlasama a nehtíkama od vietnamců nikdy nebude .

Piercing, ty brďo, to raději ani komentovat nebudu 

"Ze mě nikdy prostě naškrobená, vypiplaná, upjatá a nudná krůta s umělýma vlasama a nehtíkama od vietnamců nikdy nebude ."

 A copak ono není nic mezi tím? Buď tetování a piercing nebo být za naškrobenou, vypiplanou upjatou a nudnou krůtou s umělýma vlasama a nehtíkama od vietnamců?

Achjo, jak jsem psala, nechci za každou cenu se odlišovat a tímto jsem chtěla říct, že nejsem takovehjle typ… a že ke mně odrbanější styl sedí… Myslím, že něco mezi tím jsem už teď.

"obhajovat" svůj styl nebo své touhy, jak se ještě trochu vypiplat, už dál opravdu nebudu, nevím, proč se to tak hrotí. Díky malýmu tetování a oddělávacím naušnicím nebudu přece vypadat jak mukl…

Je to moje věc a budu si dělat co chci, požehnání nepotřebuju.

Co se hrotí a kde píši, že ti nedám své požehnání?  Naopak jsem souhlasíla, že je to každého věc. A psala jsem, že piercing nebudu komentovat. Já se fakt nepokládám za toho, kdo by musel  dávat lidem své požehnání a bez něho by lidé nemohli dělat nic  

Spíš působilo tak pohrdavě, že ten, kdo nemá tetování, je naškrobená, upjatá a nudná krůta, co musí mít umělé vlasy a nehtíky od vietnamců.

Tak to bylo špatně pochopeno, nebo jsem to měla lépe napsat.

Jen jsem chtěla dodat, že nad tím dumám až až, jsou tací, co si z toho nic nedělaj a spíš prskají na okolí, že to přece musejí respektovat. Mě sice společenský konvence též moc neberou, ale chápu, že mohou být mimořádné situace a proto to chci mít tak, abych to mohla zakrýt - pohovor, svatba, já nevím co… Prostě kompromis.  

Totéž piercing - dal by se zdělat, vlastně jsem ráda za tu svou shitpleť, páč jinak bych to mohla mít nafurt. aspoň se nemusí řešit zarůstání dírek a tak. žádný bolestivý nastřelování a pečlivý čištění…

Navíc nic není jisté, myslím na to už dlouho a stále nic, to jsem celá já. Spíš když jsem se přizpůsobovala okolí ve všem celých 20 let až až, tak proč si konečně důrazněji "nezarebelovat" a neudělat prostě to, co chci. Pakliže se zbavím obav z reakce okolí, tak do toho asi půjdu.

O tetování jsem uvažoval mnoho let a ve svých 46 letech jsem jej zrealizoval na předloktí pravé ruky. Je velmi osobní, má pro mne skutečný význam. Jedná se o moravský symbol, hlava kobry apod. mne nebere. Pokud bych šel do dalšího, bude to hlava medvěda.

Na tohle máme asi stejný názor. Taky jsem uvažoval že bych si nechal udělat nějaký vlastenecký symbol, konkrétně českého lva (i když jako moravák bych se asi měl stydět). Nakonec to vypadá právě na věc která má osobní význam hlavně pro mě samotného. Kobry, lebky, kříže a podobně se mi nelíbí z toho důvodu, že si to udělá každý hňup co chce nutně nějaké tetování, ale neví co by si tam dal, tak si vybere něco na netu nebo v katalogu.

Ted jsem poslouchala  přednášku našeho předního psychologa pana Svobody. A mluvil zrovna o tetování. Byl přizván jako poradce při výběru vhodných kkandidátů na určité pozice jedné nadnárodní firmy. A jeho příběh … Přišla dáma, upravená, perfektní přístup, přehled … dle něj to byla jasná jednička, nikdo lepší se nenaskytnul a bohužel, při závěrečném rozhodování ji ředitel zamítnul.  

On se prý neodvažil zeptat na důvod, tak se osmělil jiný člověk. A vysvětlení neúspěchu? Ta dáma měla malé tetování na paži. Ne na předloktí, ale nahoře, na svalu. A bohužel jej neschovala. A ta dáma, byt měla všechny předpoklady, se nikdy nedoví důvod svého neúspěchu … tetáž.  

Právě na tohle jsem se chtěl zeptat. Lidé samozřejmě dají i na první pohled na danou osobu. Ale myslím že na zápěstí z vnitřní strany by to nemuselo snad nikomu vadit, případně se to dá zakrýt náramkem nebo hodinkama.  

Nějakým velmi hloupým tetováním můžeš riskovat onemocněním rakovinou kůže, nehledě na to, že budeš vypadat jako by Tě propustili z Mírova.

Právě naopak. Když má slečna nějaké drobné tetování je to přitažlivé. Ale jak říkám nesmí to být nějaké lebky nebo podobné věci.  

Ahoj, kamarádka pracuje na úřadě a chtěla též tetování, které nakonec zrealizovala tak, že si ho nechala vytetovat na vnitřní stranu zápěstí, takové jemnější a snaží se aby to moc nebylo vidět, když s někým jedná, podává mu papíry, musí vyřizovat něco s majiteli firem apod. , aby pořád působila trochu seriózněji. U nás v práci je pár kluků v kanceláři, kteří mají dost viditelné potetovanou paži a nějak se to tam neřeší (záleží na tom jaká e vnitřní politika té oné firmy), ale myslím, že každý z nich šel na pohovor v košili s dlouhým rukávem. Přeci jen se snažili na první dojem hned nevylekat, v jejich práci to už ale nepřekáží, v naší firmě chodí kancelářský oblečený docela podle nálady, ležérně, jindy elegantněji, nebo jen v džínách a tričku, prostě čistě, slušně A je fuk, zda jdeš na pohovor do kanclu nebo na dělníka, pořád je asi lepší vyřešit to tím dlouhým rukávem a jinak asi se nějak neomezovat v tom co si chceš vytetovat, pokud to pro Tebe má nějaký význam Já třeba měla hoodně barevný křiklavý rasty, ale v době kdy jsem je chtěla, jsem nevěděla, zda nepřijdu o práci a nebudu muset hledat novou, tak jsem raději počkala a napletla si to na hlavu, až když jsem ve stávající práci zůstala a už mě tam trochu znali Do nové práce bych přeci jen zachovala trochu té konzervativnosti a nechala si své vlasy přírodní, člověk nikdy neví jak tam na něj budou koukat a jestli tu práci dostane i přes sebevíc kvalit a praxe