Téma: Tři přátelé, tři různé pohledy na svět

Většina lidí vidí jen to, co vidět chce a co mají přímo před očima. Málokomu se chce tak namáhat a podívat se i do zákulisí... Je to jen lidská lenost.

Hezky to vyjádřil Exupéry: To, co je nejkrásnější je pouhým okem neviditelné...

A řeknu Ti, kdybych měla tak nádherný výhled z okna jako na tom obrázku, tak ikdyby pršelo týden v kuse, viděla bych v tom "slunce"...

A skromný dotaz. Není skutečnost a realita jedno a totéž? Nechám se poučit.

Zas je to od povahy.... mě by ale zajímalo, jaký je rozdíl mezi slovem - realita a skutečnost. Řekla bych, že žádný... stejné je to s pohledem z okna. Ti tři se vzájemně doplňují. A tak je to i v životě. Proto je tak barevný....

10 lidí deset různých názorů.

Ale zase zajímavé na přemýšlení Pluto-dávám jiný příklad.

Mám tady zajímavou úlohu, kterou dostali uchazeči, u kterých se zkoumala jejich psychologická a charakterová schopnost.
Úloha zní: Jedete v autě. Je bouřlivá noc. Jedete kolem autobusové zastávky, na které stojí tři lidé a čekají na autobus. Stará dáma, která nevypadá dobře, jakoby snad měla každou chvilku umřít. Starý přítel, který vám jednou zachránil život a perfektní žena, nebo muž, o kterém jste snili celý život. Můžete s sebou vzít jenom jednoho a nemůžete se na zastávku vrátit. Které z těchto osob byste nabídli svezení?
Jenom jediný kandidát odpověděl dobře. Neměl žádný problém na tuto otázku odpovědět. Napsal: Já bych dal klíče od auta svému starému příteli, aby odvezl tu starou dámu do nemocnice a zůstal bych na zastávce a čekal na autobus se ženou svých snů.
Jaké je poučení z tohoto příběhu? Vždycky získáme víc, jestliže budeme schopni opustit naše tvrdohlavé myšlenkové hranice a začneme myslet za těmito hranicemi.

 Darilo! Vždy se těším co zajímavé a poučné přidáš do tématu.  

Děkuji.

Každý jsme nějaký, něco jsme podědili po předcích, ale hodně nás ovlivní prostředí, v kterém se pohybujeme, v kterém jsme vyrostli,  lidé, kteří jsou v naší blízkosti. Aby člověk, viděl věci pěkné, aby na všem našel kousek radosti, musí na sobě vědomě pracovat, musí chtít.  Možná mně ještě něco napadne.

 Realita je to, co je nezávislé na našem vnímání, skutečnost je námi vnímaný obraz reality.

 Hodnotíme realitu, na základě toho co vidíme, nebo toho co slyšíme, cítíme, tedy vnímáme svými smysly a porovnáváme to na základě dosavadních zkušeností, znalostí, nebo tradice rodiny nebo hodnot společnosti ve které žijeme. Protože tyto věci máme každý jinaké, nebo jinak uložené v paměti, na základě toho pak mnohdy jednáme každý jinak. Jinak řečeno považujeme výsledek filtrování naším mozkem, tedy vytvořené naším mozkem, za skutečnost.

Slovo skutečnost pochází ze staročeského skutiti, odtud i slovo skutek, tedy něco stvořeného člověkem.

Slovo realita pochází z latinského res, neboli věc, tedy něco hmotného.

 Moje odpověď pro:     a   

Děkuji