Téma: Hezké a ošklivé děti pohledem rodičů

     Asi ano, nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela. Své dítko vidím jako dokonalé dílo, co se týče vzhledu. Možná je to tím, že on se vidí dost kriticky, takže se ho snažím upozornit na ty pěkné věci na jeho vzhledu. Mám puberťáka, no. Ale já se rozplývám nad každým děťátkem, obdivuji oči, dlouhé řasy, kudrnaté vlásky, maličké ručičky, prstíčky, pro mne je to sladké i když má downa..

Podkloklope, víš proč jsou všechny děti krásné? Protože každá maminka si myslí, že to její dítě  je nejkrásnější.

A mě osobně se líbí úplně všechny, . ať jsou bílé,   černé, nebo třeba šikmooké.

Asi jsem divná matka, ale mě moje dcera přišla ošklivá, když se narodila.  

A nikdy jsem v ní neviděla krasavici, i když okolí mi tvrdilo a tvrdí něco jiného.  

Od doktorky jsem slyšela, že by mohla dělat reklamu na Sunar jak je sladká.. po mém dotazu, zda jí není moc a opravdu  ji vnímám kritickým okem, i když jí to neřeknu.  

Pravda, někdy na ní se zalíbením pohlédnu, když se vyparádí, ale já si nemyslím, že mám krásné dítě. Modrookých blondýnek s vlnitými vlasy a dokonalým chrupem po světě lítá spousta.  

Vidím její nedostatky, ale v rámci výchovy ji povzbuzuji, chválím a podporuji.

Je to pouze věc názoru. Časem tohle vše pomine. Důležitejší je aby to dítko nezklamalo. Nemyslím tím to co jsme si nikdy mi nesplnili, ale ty základní věci: slušnost, toleranci, vstřícnost a takové hlavní věci. Krása je věc pomíjivá, ale morální věci jsou nezničitelné.

Názory jsou různé. Já mám zkušenost takovou, že když jsme byli v nemocnici, tak naši dcerku obdivovali lékaři i sestřičky, ale také maminky jiných dětí. Jedna dokonce říkala jak se jí nelíbí, že její synek má nesymetrickou hlavičku a že naše dcerka je jak z obrázku. Je to individuální.