Téma: Jak utíká čas v různém věku

Zvolila jsi hodně široké téma, Veveruš. První, co mě napadlo, vzpomněla jsem si, že je to jako včera, když jsem držela v náručí miminko..... a za pět dní bude slavit 32. Ani on už není mládě... To hlavně díky jemu utekl čas, jako voda. Jinak jsem zvyklá svůj čas užívat už po svém, co neudělám dnes, to klidně počká do zítra.... pokud nějaké bude. Ale na to jsem asi ještě moc mladá, není to krása?

veverko, jako by si mi mluvila z duše, minulý týden mi bylo 24 a už jsem nějak nechtěla aby mi bylo 24, ale míň, jsem se vždycky těšila, že jsem o rok starší a teď nic. S Barčou nesouhlasím, taky jsem to dřív dělala tak, že všechno počká, co bych se stresovala, ale poslední měsíce jsem změnila názor a snažím se každé příležitosti využít, pokud se naskytne a tak nějak mi připadá, že mi život utíká. A mám ještě další problém moje nejleší kamarádka je těhotná, a další kamáradky jsou taky těhotné a potencionální kluci kamarádi zadaní a mě přijde, že mě to od nich vyselektovává, já si chci ještě užít života bez závazků a oni už mají jinou představu, takže si připadám jako lichá. Ještě nechci žít dospělý život, kdežto oni jo a já jim přestávám rozumět.

Bylo by smutné Januszko, kdybys se mnou ve svém mládí souhlasila.     Ani u mně to tak nebylo vždycky.

Je to tak jak píšeš. Já to pozoruji např. při procházce s mým čtyřnohým kamarádem v lese, kde se nestačím divit jak les od mého dětství vyrostl. To je ale smutné téma které by mi moc nepřidalo a tak ti posílám alespon jeden zajímavý odkaz na téma čas. http://www.knihy-a.cz/352/vnimani-a-prozivani-casu

   S manželem si často říkáme, že čas je proti nám.... Ale jinak se jej snažíme zužitkovat efektivně a spravedlivě, někdy i na úkor nás dvou. Něco práce, něco kamarádi, něco rodiče u mě i prarodiče, taky zábava, sport a duben je v háji. Občas se vyskytne nějaký "event" který nás na chvilečku zastaví a donutí se zamyslet, jak ten čas letí.....

Ahoj. Když se podívám zpět, tak to uteklo opravdu rychle, a byly tam chvilky jak smutné, tak i veselé.

. Souhlasím s Barčou, že dnes už nikam nespěchám a nestresuji se. Dokonce i v práci na rozdíl od svého staršího kolegy si říkam-vždyť o nic nejde, ten stres mi za to nestojí a pokud to čekalo něčí vinou dodnes, jeden den už to nezachrání. Dá se říct, že teprve teď, když jsou děti velké a samostatné, . si užívám život a mám dost času na vše. Ale i přesto to stále letí stejně rychle a než se naděju, tak je tu zase víkend a  zase pondělí a zase víkend a zase.... Ale to přece není důvod dělat si těžkou hlavu.

taky nekdy premyslim jak rychle to utika, treba pracovni tyden, pred chvili bylo pondelni rano a uz je patek vecer, des jak ten zivot vlastne leti

Já se naučila jednu věc a to, že neexistují zvláštní příležitosti.  

Víte jek se říká ".. to si nechám na lepší příležitost ".

Prostě čím jsem starší, tím více cítím, že každý nový den je ta zvláštní příležitost, proto třeba parfémy používám denně, nemám prádlo na lepší dny, atd.

Žiju si každý okamžik a nebojím se stárnutí, protože mám pocit, že si ten čas užívám, že si jej žiju podle svých představ.  

V různém věku a v různých situacích čas vnímáme jinak.

Jak to vnímám já, Jarek to napsal za mě přesně a výstižně.

Takže přidám trochu legrace. „Děti nezodpovědně stárnou. Včera měli 5 let a dnes 25. “ Jak ten čas letí.

Tu je tolik negativismu! Lidi, vždyť jste prožili spoustu krásného, tak vzpomínejte, když teda už, na to. A že to utíká? No tak ať to utíká. Každý den, každý týden, měsíc, rok.... nám přináší něco  nového a záleží jen na nás, jak s tím naložíme - zda negativně nebo pozitivně. A i když se zdá, že je nepochopitelné, proč jsem tu napsal "negativně", tak vězte, že proto, že i když je to negativní (to nové), tak z toho nakonec vzejde stejně jen dobro! Je to jen na nás - Jaký si to uděláš, takový to máš. A já bych rád, aby jste mysleli vesele!

Myslete pozitivně, užívejte života jak je to jen možné!                  

     Moc pěkné, MitsCo.... , jakmile mě někdy přepadnou chmury nad tím, jak ten život rychle běží, tak už vím, kam si mám přijít přečíst jeden povzbuzující příspěvek...

Od tý doby co jsem dostudoval, tak mi to také neskutečně ubíhá bohužel :/ Před rokem jsem maturoval a ted mi to připadá jako by to bylo včera. Hlavně mám pocit jako bych ty nejlepší roky měl za sebou a už nic lepšího mě nemůže potkat.

Čas nikoho bohužel nešetří a na věčnou mladost neexistuje žádný recept.

  „Už Jan Werich říkal, že stárnutí je blbec, ale jinak si nestěžuju. “

Plánování a hospodaření s časem? Čím je člověk starší, tím více by si měl udělat čas sám na sebe, své koníčky, a nekoukat kolik času nám co zabere, protože nikdo nikdy neví dne a hodiny a proto žijme na plný pecky!

Veverko, nechej čas běžet svojí rychlostí. Každá etapa života nám přináší něco nového, nepoznaného. Život je pro nás studna příležitostí, překvapení, radosti, smutku, hojnosti, nedostatku, nemocí a zdraví a co já vím ještě. Ze všeho může člověk něco pro sebe načerpat. Tak přeji pěkný život.  

Neuvěřitelně depresivní téma. Už jenom pouhá myšlenka na stárnutí a čas který mi proklouzl mezi prsty ve mně vyvolává husí kůžu. Abych se toho nesesypal a nehráblo mi z toho všeho tak se snažím bavit a mít hezký vzpomínky. To důležité si pak píšu do deníku, abych měl na co vzpomínat a věděl že jsem něco prožil. Taky jsou perfektní fotky... Potřebuju mít zážitky-jako všichni ostatní )) Kdybych věděl že jsem nic neprožil tak by to se mnou asi seklo

Užívejte si život, nespěchejte a nežeňte se za něčím, co vás psychicky a emočně nenaplní

Vůbec to není depresívní téma.  Máš 33 to jsou Kristovy roky ER. Co to značí. Třeba nový začátek, novou etapu v našem putováni životem.  

Já si život užívám, nespěchám a jsem stále mládý.  

Pro mě naopak neuvěřitelně... Ale budu se s tím hold muset smířit, nic jinýho mi nezbyde ) Je to normální proces (to se snadno řekne, ale kdo ví, co bude "pak")...

Máš moc pěkné myšlenky a témata Rád čtu diskuze kam i ty přispíváš ))

Měj se fajn

Také se měj fajn a stav se na pivko , ale já ho téměř nepiju. Jenom k haluškám z kyselým zelím. Tátova slovenská specialita.  

Mě čas utíkal pomalu je mi 8 let.

u dětí to tak bývá…