Téma: Ukolébavka pro Kryštůfka - neznáte někdo celý text?

Medvěde, našla jsem na netu pouze zmínku o co by mělo jít. Je o tom, jak maminka mluví na svého mrtvého chlapečka, kterého zabili v koncentráku. Ta básnička končí slovy: Kryštůfku, nespi, otevři oči…?

Pokud je to ono, snad se najde někdo, kdo bude vědět, kde ji najít. Josef Hanzlík :Ukolébavka pro Kryštûfka z knihy Země za Paříží.

Díky za tip, vůbec nevím o čem je řeč, ale předám informaci.

Tak skutečně se jedná o Ukolébavku pro Kryštůfka z knihy Láska pod mostem od Josefa Hanzlíka.

Zřejmě jsem špatně pochopila odstavec obsahu. Ale co už … důležité je, že byla nalezena.

Text ukolébavky by nebyl?  

To musím ještě nějak domluvit se skorošvagrovou, jestli bude mít čas přepsat text, bráchovi pořád někde lítá, páč je letuška.

Až se zadaří, budu ráda a myslím, že nejen já … (kromě toho, zdá se, že by web MS byl jediným na internetu, kdo by tímto textem disponoval)

Mám taky stejný pocit, páč text se mi nepodařilo dohledat.

Pokus o vložení textu

.

,
,

Moc děkuji Medvěde. Je to krásné a moc smutné.

Moc pěkná básnička, i když hodně smutná…

Mě to jde krásně přečíst, když kliknu na obrázek knížky, ten se zvětší a pak zmáčnu klávesu  Ctrl a myší stránku zmenším. Je vidět hezky celý text.

Kryštůfku, šeptej si se mnou a nespi,

budem si špitat, víš, nějakou pohádku nejspíš,

jen tiše a tiše, ať nevzbudíš dům.

To jen ty smíš slyšet, jak tma do tmy buší,

bum a bam a bum, bumbalály bum.

Říká se, říká, že světem obcházejí zimnice a křeče

a za městem že vyzvánějí večer co večer

a bude prý zle a co jenom  počít,

Kryštůfku nespí, otevři oči.

Kdo chce zkřivit  vlásek malým Kryštůfkům?

Všem srdíčko stejně tluče bim a bam a bum

bumbalály bum.

Zítra (05.01.2018) je neděle, Kryštůvku, nesmíš spát,

to by bylo, abys neviděl sníh, který v noci spad,

střechu bílou.

Půjdeme spolu k tramvaji

ťapity ťap a jako vrány, to  tramvajáci mávají

na všechny světové strany.

A nevadí, že v obchodech   mají i pohřební věnce.

Půjdeme koupit vánoce a míšu malé Lence.

A potom pocestujem. Lidé si myslí, že jdeme jen tak

a my zatím plujem.

Po necestách a po cestách a od rovníku  k Antarktidě

my máme koráb se stěžněm, který je dlouhý jako týden.

Ten stěžeň sahá skoro k oblakům. Slyšíš vlny do skal zvonit?

bim a bam a bum, bumbalály bum.

Až procestuješ  devět moří, Kryštůfku můj,

tak z předmoří i ze zámoří oknem domů do postýlky

horempádem pluj.

Potom spi jak spáči spaví.

Žádní hadi nezasyčí z husté trávy, žádní vlci z hor a lesů nezavrčí.

Žádné černé vlaky křížem krážem převázané ostnatými dráty

nepovezou temnou nocí bim a bam a bum

tuny dětských slz a kůstek žhavým komínům.

Spi, Kryštůfku, všechna  přání splní se ti při  tom spaní.

Přijdou rána čisťounká jak lesní panna.

Každé bude ve tvých očích vykoupané.

V Kryštůfčích. A to je, pane!

Takto si ten text pamatuju z doby, kdy jsem básničku před 26  lety recitovala. Jedna z mých nejoblíbenějších básní, i když z ní běhá mráz po zádech.