Téma: Šance na sex na jednu noc - jsem zamilovaná do ženatého šéfa mého kamaráda

Nezlob se na mě, že svůj názor řeknu naplno:

Jsi stejně hloupá, jako většina žen v podobné situaci. Doslova mu skáčeš na špek. Když tě chce dostat do postele a udělat si z tebe milenku, nakuká ti o své manželce všechno možné, hlavně jak mu nerozumí a jak s ním nechce spát a že jsou už vlastně těsně před rozvodem a podobně. A jde mu jen o příjemný úlet, o sexu nemluvě.

Pokudf se s ním chceš jen vyspat a pak pustit k vodě, chvályhodné to není, ale pochopil bych to. Je to však v rozporu s tím, jak píšeš, že jsi do něj zamilovaná.

Moje doporučení se ti líbit nebude. Zkus se od něj odpoutat, přestat se s ním vídat a ukončit ten "vztah". Ušetříš si spoustu problémů do budoucna. A jestli na to máš, pokus se zjistit, jaký je jeho skutečný vztah k manželce.

Napadlo tě pomyslet na jeho ženu? Je to ona, kdo zajišťuje domácnost a děti, aby on mohl někde hrát v kapele a tak má právo být i unavená. A on si jí možná dost váží na to, aby si s tebou jen pohrával, pohladil si ego, ale zase se vrátil nohama na zem. Totéž bych doporučovala tobě.

Šanci vyspat se s ním máš, ale nic dobrého ti z toho nekouká. Jen "zlomené srdce".

Píšeš, že s ním nechceš vztah - to stojí za zamyšlení, proč chceš spát s někým, s kým nechceš mít vztah. Proč raději nechceš na sex někoho, kdo by s tebou vtah mít chtěl, kdo by tě chtěl učinit šťastnou.

Buď máš hodně nízké sebevědomí, nebo jsi trochu masochistka anebo - což je podle mě nejpravděpodobnější - si jen lžeš do kapsy. Samozřejmě že bys chtěla víc než jen ošu. at (sorry, ale proč to lakovat na růžovo) , ale víš, že nemáš nárok.

Když se s ním vyspíš, bude to všechno jen horší - pokud se neprojeví jako hodně špatný milenec nebo nechutné prase. Protože pokud se ti to s ním bude líbit, tvoje touha bude ještě větší - a budeš chtít víc - čím dál víc. A pokud on se rozhodne využívat toho, že v tobě má ochotnou matraci, co je navíc ochotná jen podržet a nic víc si za to nenárokovat, tak budeš čím dál tím nešťastnější a může tě to navíc poznamenat i do dalších vtahů.

Jak?

Ztrátou sebeúcty. Ztrátou schopnosti rozlišovat co je a co není mezi mužem a ženou normální, protože po celý ten milenecký vztah si budeš muset něco nalhávat - že tvoje role není ponižující, že jeho sexuální potřeby jsou projev lásky, že to je všechno jinak než to vypadá - blablabla… Hrozí ti ztráta důvěry v solidní vztah, nedůvěra v mužské pokolení, zmatek v tom, co chceš od partnera a od vztahu.

On je totiž rozdíl mezi tím, když k nějaké avantýře se ženáčem dojde neplánovaně jako úlet a člověk se druhý den probere, oklepe, dá si pár facek a vyhodnotí to jako pitomost, kterou nechce opakovat - a mezi tím, když se ženská vědomě a plánovaně chce dostat do role, která je z principu hrozně nedůstojná. Ne jen proto, že by to společnost odsoudila - na lidi se člověk může vykašlat. Ale proto, že v hloubi duše budeš vědět, že jsi přinejlepším až ta druhá, že mu na tobě nezáleží dost a dokonce že jsi možná jen nějaká náhražka. A že ty tu jsi pro něj, ale on tu není pro tebe. A jsi vlastně sama. A na to se jen tak vykašlat nejde, to tě dožene.

Proto radím: užij si motýlky v břiše, zakoketuj si, zahrň ho do svých masturbačních fantazií, ale dokud to máš alespoň trochu pod kontrolou, tak to nenech dojít dál. Protože v lepším případě to bude epizoda, kterou budeš chtít rychle zapomenout, v horším případě na to jen doplatíš.

Lepšího ti z toho nic nekouká.

Buď hrdá, važ si sama sebe a sexuj jen s tím, pro koho budeš ta jedna jediná a kdo ti bude chtít dávat víc než jen sex.  A kdo víc dát nechce nebo nemůže, ať si mlsně kouká, ať si slintá, ale víc nesmí.

Ahoj. Teď si říkáš, že se sním chceš alespoň vyspat, protože tě hodně přitahuje. Z vlastní zkušenosti ti můžu říct - užívej si jen stavu zamilovanosti, ale pokud se sním vyspíš, tak si budeš užívat, ale stavy bolesti, které přijdou potom. On určitě cítí, že jsi z něho páv a pravděpodobně toho chce využít, jinak by s tebou neflirtoval. Ostatne, toho chtěl tím flirtováním dosáhnout. Chce si jen užít, ale víc od něho nečekej, proto ti víc ustupuje, když se mu více otevíráš… víc ti to sebere, než dá. Ublíží ti to.  

Ty sním asi nebudeš chtít přerušit kontakt, když ho miluješ, ale do postele sním nechoď. Nenech se tak využívat. Tady máš možnost také  vidět, že jako manžel stojí za nic… ty bys urcite taky nechtěla manžela, který flirtuje, pomlouvá svou ženu, a pak skáče do postele s jinymi ženami, že ne?  . Jeho manželce nemáš co závidět.  Ona je spíše chudák.  Kdyby byla tak strašná, jak ti vypráví, tak už by se sní rozvedl.  

Všechno co člověk vyšle, udělá, se mu nějakým způsobem zase jednou vrátí.

Plánuješ úmyslně se vyspat s ženatým mužem, který má 2 děti.

Promiň, takhle se na to dívám já. Pokud tu situaci nechápeš, asi nejsi ještě dostatečně vyzrálá.

Nikdy nevíš, co se u nich doma odehrává a určitě by ses jednou nechtěla ocitnout v roli ženy, která je podváděna. Ať jejich vztah funguje či ne, to už nevíš.

Možná pro něj budeš mnoha s dalších, s kterými flirtuje. Takový za to nestojí. A že se mu nabídneš - tím mu jen přihraješ.

Asi tě to láká a on tě přitahuje, ale nejlepší by bylo prostě zapomenout a pohlédnout se po někom nezadaném, koho bys nechtěla jen do postele, ale koho by sis mohla představit i jako partnera pro život.

Za svou sobeckost  a bezohlednost bys zasloužila nakopat. Bobulku… Vždycky když s takovými žensklými musím mluvit, tak je mi z nich na blití.  

Proc by měla nebýt sobecká a bezohledná k ženě, kterou nezná a pravděpodobně ji nikdy neuvidí? Ji může být jeho manzelka ukradená a vůbec jí nemusí na ni záležet. Ona jen využívá situace. Když to neudělá ona, udělá to třeba 10 dalších jinych žen. Ten  sobecký a bezohledný je hlavně on…

Proč by měla nebýt sobecká a bezohledná?

Jednoduše proto, že to je SLUŠNOST.

Člověk by se měl k druhým chovat tak, jak by chtěl, aby se chovali oni k němu - což platí bez ohledu na to, jestli je zná nebo ne.

Pokud ti to není jasné, tak se vůbec nedivím, že jsi dopadla tak jak jsi dopadla.

Proč by měla nebýt sobecká a bezohledná?

Jednoduše proto, že to je SLUŠNOST.

Člověk by se měl k druhým chovat tak, jak by chtěl, aby se chovali oni k němu - což platí bez ohledu na to, jestli je zná nebo ne.

Jeho manželka ji přijde poděkovat za její slušnost? Děkuji, že ses nevyspala s mým manželem…   vždyď se o ní ani nedozví. Co je to slušnost, by měl vědět hlavně její manžel… on je podle tebe chudáček? Který se borok nechá svést?

U milenky je to spíše o sebeúcty, jestli se nechá využít, nebo ne. Ráda pro milenku: jestli budete spolu milenci, tak mu to nedávej aspoň  zadarmo… A třeba se sním vyspíš, a budeš nakonec zklamaná, a řekneš si, že to stálo za žádnou belu.

Slušný člověk není proto, aby mu za to byl někdo vděčný, ale kvůli sobě - protože chce být dobrým člověkem.

Slušnost provozovaná jen tak, aby byla vidět a bylo za ní děkováno - to není slušnost, to je populismus.

Buď chceš být dobrý člověk, tak se chováš slušně - kdykoliv - třeba tajně a  potmě - nebo žádnou morálku nemáš.  

Pak si ale nestěžuj ani na to, že ji nemají ostatní a že třeba jsi v životě nenarazila na slušnýho chlapa.

Ona vrána k vráně sedá - svůj k svému.

Proč by s tebou někdo slušný byl?

Ty mluvíš jen morálce, ale ta přírodu vůbec nezajímá. když je člověk zamilovaný, tak se mu úplně změní chemie mozku a myšlení tím pádem taky. A pokud tvrdíš že ne, tak jsi ještě nebyla opravdu hodně zamilovaná.  

Mě se líbí, co řekl o morálce jeden spisovatel a musím říct, že sním souhlasím. Vystihl to krásně.  

S. Freud (pud slasti X smrti) - pokud se člověk chová deviantně ke společnosti, k sobě se chová

konformně; pokud se chová konformně ke společnosti, chová se deviantně k sobě.

Když si zamilovaný člověk milovaného člověka odřekne, tak si v podstatě ublíží sám sobě kvůli morálce, aby neublížil cizimu člověku, kterému na něm nezáleží a ani neví o její existenci. Takový člověk je potom sám proti sobě. Navíc, co je morální nebo ne, je taky hodně diskutabilní. To co je u tebe nemorální, je v jiných zemích normální a oficiální.

Srandovní je, že byť tu z principu na morálku bliješ horem dolem, abys byla zajímavá, tak stejně nějakou morálku máš. Ale máš k ní vztah asi jako k vlastnímu zátylku - v zrcadle vidět není a tak pokud zrovna nebolí, tak nevíš že existuje - přestože ti drží hlavu zpříma - etika i zátylek.

Kdybys ten čas co jsi věnovala obhajobě toho, že účel světí prostředky, věnovala přemýšlení o tom, kdy ti tvoje vlastní pidietika byla a je užitečná, možná bys mohla přijít na to, že to je něco, co se vyplatí si pěstovat a ne tím opovrhovat.

Ale je to marný, je to marný, je to marný…

Ja tady ničím neopovruji. Pouze říkám vlastní názor. Z morálního hlediska je to sice špatně, vim o tom, ale takový je život… třeba je lepší, když se rozpadne manželství té druhé ženy. Aspoň jeho manželka nebude žít ve lži a může si pak najít někoho, kdo ji tohle dělat nebude.  

Čili lézt za ženáči je vlastně dobrý skutek.  

Podívej, obhájit jde všechno. I ty džihádisti si myslej, že bojují za dobrou věc.

Nejde o to, jestli to svedeš nebo nesvedeš obhájit, ale spíš o to, proč vůbec máš potřebu něco takového obhajovat.

Kdo tvé zdejší projevy už trochu zná, tomu je odpověd jasná. Protože stále dokola na různý způsob obhajuješ své přesvědčení, že ten, do koho se v dané situaci naprojektuješ - tedy přeneseně i ty sama - jste jen nevinné oběti, co ať udělají jakoukoliv hovadinu nebo i špatnost, za nic nemohou - to ne já, to příroda a život - a špatní jsou kdyžtak ti druzí.

Takhle to máš vždycky a vždycky máš pocit jak to s tebou nesouvisí, ale ty zde v podstatě neděláš nic jiného než že skrze druhé obhajuješ vlastní zpackaný partnerský život.

A tím se zde stáváš "zářným" příkladem toho, jak dopadá někdo, kdo má tvoji optiku - která samozřejmě je velmi pohodlná a proto pro kdekoho líbivá.  

Takže když napíšeš:

A když si užije, co jí to podle tebe bude stát? Nestane se jí vůbec nic… 

tak ten tvůj vlastní zpackaný partnerský život je odpovědí na to, jak může vypadat to "nic".  

Stane se jí to, že pokřivená morálka, bezzásadovost a neochota kriticky korigovat svoje choutky se jí odmění pokřivenými vztahy. Dřív nebo později.

Nic jiného než příčina a důsledek.

Daře to skutečně jasné není.

Kdyz má někdo jiný názor, než ty, tak mu něco není jasné? Měla by ses naučit být vůči jiným názorům tolerantní, a ne se do lidí hned pouštět. Kvůli takovým lidem, jako ty, jsou války.  

Co to meleš za  ? To už fakt přeháníš!

Jako bys Dany nevěděla. Hodit na ni síť.

I věděla, Baruš, ale koukám, že je to čím dál horší 

Teda nechtěla jsem se zamíchat ale tady už jde přímo o psychoinfantilní postoje. Přidejte překrucování, absurdní změny názorů skokem, extrémní zaujatost muži, neexistence morálních postojů, neovlivnitelnost nějakou logikou, utilitárnost,

ještě chybí teatrální výstupy a strhávání pozornosti+ nějaká osudová choroba a bude to klasika.

Doplněk po přečtení posledních příspěvků-velká slova o zamilovanosti, i nemoc se najde a je to stará klasická porucha.  

A není to tak? Války jsou i kvůli netoleranci ne?  

Nevytrhávej věci z kontextu a raději se nad sebou zamysli.

Nápodobně  

Daro, zkusila bych pohledat tu práci, alespoň na doma, myslím, že by ti to bodlo

Já už práci doma mám, a výbornou, děkuji za tvou péči, je to od tebe milé

To vidíme.

Nakopat bych určitě nezaslouzila. To vím jistě. Protože zamilovanost je ryze věc mozku a psychiky a moc toho vůlí neuděláte. Za to vám bych doporučila srovnat se s tím ze vám to  nekdo udělal zamyslet se nad tím a analyzovat proc a ne být vlastně naštvaná sama na sebe a pokud ne zkuste změnit úhel pohledu a nebýt tak zaujatá jedním tématem buď z vlastní zkušenosti nebo proto ze nejste vyrovnaná sama se sebou.

A tak to jo. Je mi tu sice manipulativně podsouváno, že by se mohlo jednat o můj osobní problém-to by se důvodem mého znechucení nejevila špína, nízkost a hloupost pisatelky, ale nějaký můj motiv (mimochidem manipulace jsou dnes (22.05.2017) mou specializací), jenže já se dost často  v práci musím bavit s oběťmi podobných tužeb, které pk omlouvají veelkou laaskoou, a výroky, že psychika nejde ovlivnit vůlí. Prokristapána, a co teda ovlivňujeme vůlí, když ne psychiku, stahy žlučníku? Voni jsou hlava, pane vachmajstr…

Takže nejen sobecká a bezohledná, ale ještě k tomu manipulativní s argumentací s úrovni předškoláka. Jinak, povšimněte si ještě v posledním přispěvku manipulativní perlu, že manželka je mrcha, tím se má pravděpodobně ospravedlnit nechutnost tazatelky a tu "vyzrálost" snad lépe nehodnotit. Snad jen jako absurditu.

Podle vaší odpovědi jsem pochopila ze děláte zřejmě psychologickou poradkyni. Pokud ne prosím prostě uvádějte konkrétní informace. Rada pro vás do života: práce je práce a zkuste si ji nabrat osobně. Je to vaše práce a ne vás život. Krásným příkladem jsou IZS. Nehody, mrtví lidé a podobně. Jak by to vypadalo kdyby práci brali jako vy. Prosim čtěte co píšu. Napsala jsem, ze toho moc neovlivnite. Tzn-co se týká zamilovanosti - 80% neovlivnite 20% ano. Viz otázky, které u tohoto vyveraji.  To ze manželka je mrcha byla reakce na komentář ohledně toho  ze chudák žena a podobně. Nikoli v manipulace. Vy jste nikdy zamilovaná nebyla? a co se vám stalo tak hrozného (krom těch žen ze kterých je Vám nabliti) @, ze me takto odsuzujete jako nevyzralou manipulatorku se sobeckymi a nepripustnymi sklony?

Nejsem  poradkyně, jsem psycholog. Manipulativnost je čím dál zjevnější, od pitomé  rady netahat s sebou všude práci - vysvětlujte lékaři, který se stal svedkem nehody, ale práci by měl nechat doma-až po obhajování neetického chování zamilovaností-manipulátor nobvykle netuší že ne každý není špína jako on, tady ať jde politická korektnost stranou, termín stran spodiny je přiléhavy. A to dovolávání se pochopení, fuj!  

Dál bez komentáře, jakéhokoliv.

Psycholog má být ale nestranný a má jednat ve prospěch klienta což tady moc nevidím    a taky má brát klienta takového, jaký je, což tady taky nevidím  kdybych šla k psychologovi, který by mi diktoval to, co je podle něho morální a co ne, tak by mě asi svihlo

Myslím, že etika je takový soubor obecných nepsaných pravidel slušného chování. Je obecně vštěpována lidem, a to už od mala a myslím, že začátkem je ono zmíněné rozlišování, co je dobré a co špatné…

Že to tvrdí psycholog neznamená, že diktuje, co chce po pacientovi. Znamená to, že má základy morálky, vidí, když tomu něco neodpovídá, a tak to prostě řekne. Jestli si z toho něco pacient vezme, to už je jen na něm.

Nemám dojem, že by Plamínek něco diktovala. Jen vyjádřila svůj názor, možná se dá říct, že opovržení… A na tom nic špatnýho není.

Psycholog má ale vždy jednat ve prospěch klienta, nikoliv svůj. Uvádím příklad: muž se chce rozejít s partnerkou, se kterou žije. Ale ona nemá žádné peníze a ani bydlení a on by se cítil provinile, kdyby jí vyhodil jen tak na ulici. A psycholog by měl klienta tohoto pocitu zbavit, a ne mu říkat, co si myslí, že je morální, nebo ne.  Ta žena, která bude vyhozena na ulici, by psychologa podle mě neměla zajímat.  

Bobulko, matka bude hledět na psaní o dětech prizmatem matky, psycholog bude na vše, kde se jeho obor objevuje, hledět prizmatem psychologa, člověk, který je zapšklý, smutný, nešťastný a nevím co, bude na vše hledět prizmatem svého stavu, vše bude negovat, vše bude odmítat, nic nebude mít smysl… Já, jako 23 letá děvčica, stejněletá, jako ty, hledím na tvé výroky, světe div se, svým prizmatem - na morálku si potrpím, a tak jen vyjádřím souhlas s těmi výše uvedenými reakcemi, asi nemá smysl to opakovat. Ale jako tvá vrstevnice ti chci říct, že bys mohla mít aspoň základní úctu k cizím lidem, nejen na živo, ale i na netu. Manipulaci radši odhoď, možná tě dovede daleko, ale ti, co prozřou, tebou pohrdnou. Já pár takových znám a je mi z nich taktéž na blití a řeším to něčím, mezi neutrálním vztahem a pohrdáním. Hlavně vím, že ač si takový lidi myslej, že jsou nad všemi, i nade mnou, já naopak vím, že jsou to nízcí lidi, kterým tak tak projevuju aspoň tu prazákladní úctu, jaká by k lidem měla být. Jinak vím, že jsou to shiti, tu zamindrákovaní, tu s malým pérem, tu s špatnou výchovou, či geny. Ani neví, jak jsou směšní, malí a hloupí. A otravní.

Ta slečna popisuje, že čím víc se mu otvírá, tím je od ní víc  odtažitý. On ma nejspíš trach, aby mu neudělala v manželství problémy, v případě nevěry sní. Měla by sis uvědomit svou hodnotu a ukázat mu, že nejsi "lehká žena", pokud to uděláš, pak nejspíš řekne kamarádům: ona ti dá, stačí ji jen trochu poplést hlavu.

Moc děkuji všem za názory. Abych to trošku uvedla na pravou míru. S jeho ženou se znám a je to mrcha. Nejen k němu ale i k ostatním. Je zakomplexovana a neváží si ničeho. Ano jsem zamilovaná ale mám to celkem pod kontrolou. Mimo jine otázka byla jiná. Co značí jeho chování a ne co mám dělat a nikoho jsem se neptala na názor na mne. Sebevědomí mám. A s muži nemám problémy. Na svůj věk bych řekla ze jsem. celkem vyzrala. Vim co od života chci a zase tak nezkusena nejsem. Dostala jsem se prostě do nechtěné a blbé situace jako někdy spousta z vás. Jen se ptám na názor na jeho chování co znamená. Prosím odpovidejte na otázky. Nezajímá me váš názor na mne protože jsem si to vše po pečlivém rozmýšlení zvážila.

Ze začátku bylo hodně dotyku a septani do ouska a teď když se mu více otevírám tak mi prijde ze se mi on více zavírá.

On vidí, že už tě má na tácku, a to mu stačí. Chtěl si jen dokázat pro své ego, že to jde. Jak vidi, že by to šlo, tak tě už nepotřebuje. To je můj konečný názor.  Jenom to zkoušel. On si s tebou jenom hrál. Je to hajzlik, protože s city si člověk nemá hrát, to se nehodí. Aspoň víš, co si máš o něm myslet.  Takže ve finále, není o nic lepší než jeho manželka.

No tohohle jsem se právě bála. Takže opravdu bude nejlepší se odmilovat a jít dál. Ale bojím se toho, ze když on uciti ode mne opět chlad a to ze uz ho nechci ze to bude zkoušet znova a mám obavy z me reakce ze ta zamilovanost přijde znova. Myslíte, ze v tom může být ještě něco jiného než to co píšete?

Myslím si že není. Nedělej si zbytecne a falešné naděje a raději se sním nestykej vůbec. Když muž o ženu stojí, tak ji vždycky vyhledá…

To mate pravdu Dárečku ze kdyby mne chtěl tak si mne vyhledá. Jdu se zamilovat jinam

1) … zamilovanost je ryze věc mozku a psychiky a moc toho vůlí neuděláte…

2) …   jsem zamilovaná ale mám to celkem pod kontrolou. .

Chceš působit vyrovnaně a pak tu napíšeš takovou botu

Ještě že tady máš přitakávačku Daru, která je natolik vyzrálá, že zůstala jak se říká - na ocet. Ale třeba se aspoň nabalíkovala, co my víme 

P. S. Názor na něj? Možná ti něco řekne rčení: Když fena nedá, pes nebere.

Doufejme, že tento pes nebere všechno.

Tady probírané život slečny, nikoliv můj. Ať někoho mám nebo ne, na mě názory to vliv nemá.  

"Tady probírané život slečny, nikoliv můj. Ať někoho mám nebo ne, na mě názory to vliv nemá."

To je pravda no. Akorát že Tvoje názory jsou už únavné a ohrané, jak stará deska = pořád to samé dokola bez jakéhokoliv posunu = zakonzervované a prošlé, v tom je ten problém, kdy tím uližuješ sama sobě, a kdy tím blbneš každého dalšího nového tazatele či tazatelku.

Ano mám to pod kontrolou na těch 15% z 20% ovlivnitelnych. Prosim ctete i další příspěvky. Tam je vysvetlen i zdanlivy protiklad ze to mam pod kontrolou a ze je to vec psychiky. Váš komentář jsem nepochopila ani po nekolikatem přečtení.  Co tím myslíte? Jaká Dara? Nabalikovala? Vyjadřuje se prosím jasně.

Ona ma myslí mě. Tady jsou totiž lidé, kteří se nedokáží smířit s tim, že má někdo na něco jiný názor, tak se do něho pak pustí. Tady musíte brát některé lidi s rezervou…

Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

To je nic proti ničemu, pokud to člověk pochopí. Dárečku, tys nepochopila a ještě to stavíš na odiv. To se jen tak nevidí. Opravdu.

Pro Nikkie: A když si užije, co jí to podle tebe bude stát? Nestane se jí vůbec nic… Dokonce ani jeho manželce, protože se to nedozví a on si jen užije. Pokud je chlap blbý, tak to manželce rekne. A pokud  se to manželka  dozví a bude chytrý, tak ji to popře. Ale neužije si nikdo, protože to opravdu dělal jen pro své ego.  

Takže je úplně v pohodě vyspat se s ženatým chlapem od 2 dětí, protože to nikomu neublíží? Ono se na to nepřijde.  

Nejde sakra o to, že se o tom nikdo nedozví jde o to, že to je špatná věc.  

Z morálního hlediska to špatně je, ale to je život.  

Zamilovanost se ovlivnit nedá, ale vůlí se dá ovlivnit, zda to potáhnu dál nebo ne. Máš snad mozek na to, abys věděla, co udělat. Pokud bys měla trochu soudnosti, tak by ses zamyslela nad tím, že má rodinu a manželku a šla od něj pryč.

Ale ty si prostě chceš jen užít ať to stojí co to stojí - vždyt si zamilovaná tak ať se z toho všichni po*erou.  Promiň, nesnáším tyhle typy co rozvracejí rodiny pro svoje potěšení.

No a co i kdyby byla mrcha. Když je tak hrozná, proč s ní stále je? K nim domů nevidíš, není to tvoje věc.  

A názor na to, jak se chová? Jednoduše, chtěl tě, chtěl si dokázat, že na tebe má (chlapi jsou lovci) a tys mu naznačila že jo. Hra skončila.

Jo a sorry - vyzrálost se neměří podle toho, kolik chlapů jsi měla v posteli. U tebe to asi ještě bude trvat, než narazíš.

Budu reagovat na posedni odstavec. Ja měla manžela a měli jsme krásné manželství a také mám s nim dvě děti. Jenže pak přišla nehoda a ja o vše přišla. A nyní jsem se dostala do situace kdy jsem zmatená možná jako pubertak ale chtěla jsem poradit. Můžete třeba namítat ze když jsem napsala ze mám deti a přišla jsem o manžela ze chci rozvrátit rodinu a pod. je to protireceni a udělám jim v podstatě to samé. Ale me šlo o názor na jeho chovani. Měla jsem za to ze by nám to spolu mohlo vyjít a on by mne miloval. Doma mu to neklape a tak jsem z jeho chovani ja osobne pozorovala prave ten utek a ze chce treba novy zacatek. Když chcete někomu pomoci tak ho neodsuzujte ale vyptavjte se co proč a jak. Takovy to Váš osobní razantni názor pomůže jistě člověku kterého znáte ale ne koho neznáte. Jinak moc děkuji za názor na jeho chovani. Velmi mi pomohl. a co když hra zkončí i u mne? Jak mysliste ze na to bude reagovat?

Můj osobní razantní názor je obecně platný je jedno, jestli toho člověka znám nebo neznám.

Některá manželství a rodiny nefungují, a mohou se časem rozpadnout. Někdy člověk zjistí, že by mu bylo s někým jiným lépe. Ale měl by být fér k partnerovi, blízkým a ne podvádět. To je můj názor.

To, že jste přišla o manžela je mi samozřejmě líto, ale pořád si stojím za tím, že mi nepřijde sprívné chtít si jen tak užít (napsala jste vyspat se s nímalespoň 1x) s ženatým zadaným chlapem. A co ty děti? Ty za to přece nemůžou.

Jestli chce nový začátek, to je na něm, ale měl by si to nejdříve vyřešit sám.

V příspěvku jste psala, že nechcete vztah, nyní že věříte, že by vás mohl milovat a mohlo vám to klapat…

A upřímně? Chtěla byste žít s chlapem, který se chová takto? Jendou by to mohl udělaz nova třeba i v jiném manželství.  

Ano to říkáte pravdu ze pak by to mohl udělat me. Ale přece jen člověk si říká ze me ne. Me to neudělá. Ale asi ano. Nevím Na jednu stranu si říkám ze jen jednou a jak to tady rozebiram a tridim myšlenky tak bych asi chtěla vztah. Jsem z toho všeho taková zmatená.  

Chtělo by to sundat růžové brýle a chovat se rozumně.

Pokud máš 2 děti, hledej radši partnera pro život, pro rodinu.

Takoví lidé jako je on se nemění a vyhovuje jim, jak žijí. Možná se ani nerozvede, jen bude vyhledávat takové bokovky či ženy na flirt, aby si sem tam něco dokázal.

Být Tebou dám ruce pryč. Někdy se musíme rozhodnout mezi tím, co je snadné a co správné. Chápu, že když je člověk zamilovaný, vidí toho druhého v nejlepším světle a představuje si jej jako toho nejlepšího.

Možná na to musíš přijít sama, jaký je, ale věř, že lepší situace je, když ti to řeknou ostatní a ty se včas distancuješ.  

A ještě poslední věc - ženy a muži často vnímají věci jinak. Zatímco pro něj to může být jen odreagování, flirt, tak ty si s ním už představuješ vztah. Chce to trochu stát nohama na zemi a uvědomit si, jaká je situace.  

Spíš je víc podstatné to, co je správné pro něho, ne pro ni. Ona je zamilovaná, je pod záplavou hormonů, ktera se dá lehce zmanipulovat. To je jako by sis vzala drogu. Při zamilovaní všichni děláme věci, které bysme za běžných okolností nikdy neudelali…  a i když nám některé věci bijí do očí, tak je nevidíme. Proto se slečna ptala, co jeho chování znamená. Ty tady nejsi od toho, abys ji diktovala co je správné a co ne, navíc, zamilovaného člověka to vůbec nezajímá. Když se sním nevyspí ona, tak to udělají jiné ženy, když on bude chtít. Vždycky se taková, která to udělá najde a nemůžeš to ničím ovlivnit. Tak jestli to bude ona, nebo jiná, je v podstatě jedno. Jeho manželka bude podvedená tak či tak.  To je prostě život!

Sundat růžové brýle není žádná sranda, jak ji popisuješ. Ty to tady píšeš, jako kdyby šlo srdci poručit, ale nejde.  Může trvat i několik let, než na něho zapomene. Jedna moje kamarádka zapomínala na jednoho kluka 10 let!! 10 let se trápila a pořád na něho myslela.  

Vy máte za mrchy jen ty ženy, které spadnou tem všivákum do náručí a ti mužisou podle vás ti chudáčci. Tak tady na mě celou dobu někteří působí. Přitom jsou hlavní vinici ti muži, kteri se snaží se ženami manipulovat a hrají si s jejich city a z nenazranosti podvádí své ženy. Stydět by se měl hlavně on. Chudák jeho manželka, kdyby věděla, co si vzala za všiváka.  A nebo jsou možná oba stejní.  Co mi můžeme vědět. Ženy manželky taky mnohdy bývají merchy, akorát to umí lépe skrýt.  

Napsala jsi: vy máte za mrchy ty ženy, které jim padnou do náručí - přitom ona ale vědomě se s ním chce vyspat, prostě to chce úmyslně. A nemyslím si, že on je chudák, naopak, je to asi pěkný hajzl, určitě tohle nedělá poprvé.

Není snadné sundat růžové brýle ale občas je potřeba se podívat na věc z jiné stránky a trochu popřemýšlet nad tím, co se z toho asi vyvine a kam to celé směřuje.  

Já se kdysi zamilovala do kluka, potkala jsem ho v klubu, párkrát jsme byli venku a po asi týdnu jsem zjistila, že je zadaný, 2 roky měl přítelkyni. I když jsem se fakt zamilovala, couvla jsem, řekla mu, že taková nejsem (taky říkal, jak jim to strašně nefunguje… ) a to mi často pak psal. Dokázala jsem to ale ovládnout, protože jsem věděla, že to je nesprávné scházet se s ním, zatla jsem zuby a časem jsem to zvládla. Takže nevěřím, že člověk je úplně mimo, že se nedkáže vůbec ovládat. Musí to mít jen v hlavě trošku srovnané.

A prostě si stojím za tím, že není správný přístup jak říkáš : když to neudělá ona, udělá to jiná, vždyt at se s ním jen vyspí, stejně manželka na to nepřijde bla bla… To prostě nepochopím.  

A já nikomu nic nediktuji, jen říkám svůj názor, když ten názor není to, co chce člověk slyšet tak je to špatně, to chápu.  

Já už radši nepíšu nic, nemá to cenu.  

Rozhodně to není špatně. Jen ten názor lépe formulovat aby to nevypadalo ze to diktujete. To je celé. Od toho diskuze jsou ja váš názor respektují a podle toho jsem na něj také několikrát reagovala. No není to lehké se odmilovat. Ale je to o individuálních psychických vlastnostech člověka a jeho emocionální inteligence- emocionalnich pochodu a vzorců. Takto bych to celé ukončila. Děkuji za vaše postřehy a názory. Pěkný 22.5.2017 

Ja jsem sice nebyla viníkem rozpadu rodiny, ale rozpadu vztahu jo. Věděla jsem, že mě chce jen využít a já jsem se využít nechala. I když mě potom nechal taky kvůli jiné, tak toho nelituji a hezky jsem si to užila. Rozchod sním mě nebolel, protože jsem věděla, že on takový je a tím jsem na to  a byla i psychicky pripravena. Já jsem si tuto radost ze života odepřít kvůli cizi ženě nenechala .  jejich vztah by se stejně rozpadnul a ona mohla být ráda, že jí to  udělal dřív, než by měli třeba i děti. Párkrát mě vzal i na výlet a na grilování Udelala bych to zase znovu. To je život  brala jsem to takové, jaké to je a nelituji toho.  

Je mi Tě fakt líto. Jestli tomuhle říkáš výhra a ještě se chlubíš, že jsi rozvrátila vztah, tak to dost o něčem svědčí.

Však jí to život hezky všecko vrátil. Teď o ni nikdo ani kolo neopře.

To by ses divila

Ten kluk se sní chtěl rozejít a potřeboval někoho, kdo by ho od té holky odpoutal. Já jsem byla ve stejné situaci, jako on, tak jsme si pomohli navzájem. oba jsme byli rádi, že jsme své předchozí vztahy ukončili

Dárečku máte také pravdu. Není to lehké sundavat růžové brýle. Bohužel ne pro mne. Ja když se zamiluji bohužel to vidím jinak než racionálně zkrátka přesně jak píšete, ue pod vlivem hormonů člověk jedná jinak a neovlivní to (třeba takový priklad hormonální antikoncepce-zabraňuje ovulaci a vy tomu vůli nezabranite-řídí nějaký pochod v těle.) A to je bohužel i hormonální zamilovanost ale po téhle celé diskuzi přemýšlím zda ho raději nenechám nějaké jiné.  

Pokud chceš mít vážný a dlouhodobý vztah, tak  není o co stát  

Kdyby hra skončila i u tebe, tak to znamená, že on řeší problémy tím, že si hledá milenku, nebo novou partnerku. Pak bude dejme tomu s tebou. Myslíš, že s tebou bude řešit problémy jinak? To je právě riziko člověka, který se nechá přebrat. Ale já myslím, že není v tvé kompetencí se o něho nějak snažit. K tomu je kompetentní on. Pokud bude chtít, sám té vyhledá. Podle jeho chování to vypadá, že si chtěl jen něco dokázat a hrál si s tvými city, což odpovídá jeho charakteru.  

Už jdu spát všem přeji dobrou noc a krásné sny 

To je fajn, aspon se nemusim divat na "Nebezpecne vztahy"!

Daro, ty jsi mi teda pěkný dáreček.  

Bezpáteřní mrcha, která jde přes mrtvoly jen pro své potěšení a ještě je na to pyšná.  

A tvoje hláška : " To je život … " to opravdu zabila.

Někde ve výchově se stala chyba. Nějaká základní morální pravidla jsou Ti naprosto cizí. No karma je zdarma a má adresu každého, ty na to v životě dojedeš a budeš hořce litovat, ale pokud se Ti líbí být matrace, tak si to užij.  

Na karmu never . Je to blbost.  

Slečně ještě napíšu jeden vzkaz do budoucna: dělej vše tak, aby sis vážila sama sebe. Pokud se někdy zase zamilujes do ženatého muže, nebo také do svobodného, tak se snaž zachovat si svou důstojnost, protože jde o tvůj pocit, i když ti to tak momentálně nepřipadá, protože ten pocit se obvykle dostaví až potom…  Pokud se s někým jenom tak vyspíš,  tak klesnes u muže, se kterým se takhle vyspíš. Toho při zamilovanosti určitě nechceš  dosahnout! Být pro něho jenom madrace, nebo polštář.    U takového muže potom budeš jedna z mnoha a o tobě řekne kamarádům: stačí na ni zamrkat, ona ti pak dá… Muži totiž znají fígle, jak některé ženy dostat do postele a ty by ses tím stala pro ně jednoduchá. Jde hlavně o tebe, a to je to nejdůležitější! Jednej podle svého nejlepšího uvážení.  

Pokud s tebou bude chtít mít vztah někdo, kdo někoho ma, tak ať si nejprve manželství vyřeší.

Bylo by to fér ne jen k jeho manželce, ale hlavně k tobě!!! Lidé, kteří se s někým jen tak vyspí, tak z toho obvykle stejně nic nemají. když s někým začínáš chodit, tak bývá první sex obvykle nejhorší, než se sladite a proto by to bylo asi i zbytečné.  

Ono totiž záleží hlavně na tom, jak máš nastavené hodnoty ke své vlastní osobě. Nespí jen tak s někým…  Ať si tě muž něčím zaslouží!! Tím, že ti párkrát pošeptal do ouška, není žádná zásluha k tomu, aby ses mu tak otevřela.  

Darecku, ja zasnu! Podle ceho ty menis nazory? Podle pocasi nebo podle momentalni nalady?
Kdyz ctu tvoje prispevky, nekdy si myslim, ze je psaly dve osoby.
Kazdopadne bych ti doporucila, abys opravdu hodne zvazila, co tady lidem radis. Hlavne tem mladym, nezkusenym. Sama vis, ze zkusenosti se predavat nedaji, kazdy si musi natlouct sam.
Nekdo si natluce vic, jiny min, nekdo se pouci, jiny ne.
Kazdopadne mezilidske vztahy jsou hodne komplikovane a pokud clovek nekomu radi, mel by byt hodne opatrny, protoze na tom muze zaviset i dalsi budoucnost tazatelu.
Zdejsi tazatelka Bobulka je nejspis nevyzrala osobnost, protoze, i pres sve nabyte zkusenosti, se nesnazi chranit sve deti, ale naopak se bezhlave hodla ritit do komplikovane situace, a to udajne kvuli jedne noci s chlapem, ktery na ni dela oci. Chlapi odjakziva koukaji po zenskych, ale to jeste neznamena, ze hodlaji obetovat svoji rodinu a deti. Pokud hledaji nejake to dobrodruzstvi a dotycna zena je ochotna se jim nabidnout, prilezitosti se nejspis chopi. Bobulka si nejspis ve svych 23 letech tech vztahovych zkusenosti jeste neprodelala dost. Ale prala bych ji, aby si nasla chlapa perspektivniho a volneho!
A tobe to, Darecku, preji take!

Me názory jsou prakticky stejné. Pořád si myslím, že to není ani tak o morálce, ale jde o vlastní hodnotu, vážit si sebe sama.

Tobě záleží na druhých lidech, abys nikomu neublížila, což svetši o tom, že jsi charakterní. Já ale beru v potaz, že většina holek pod vlivem hormonů to tak nemají a když už jim nezáleží na jiných, tak mnohdy zapomenou i na tu vlastní sebeuctu, což je špatně a také škoda. Ti chlapi jsou sice hajzli, ale oni takový jsou hlavně kvůli takovym ženským, které jim to dovolí a zprostředkují jim to.   A stim nikdo nic bohužel neudelá…  

Spíš je škoda, že to nejdůležitější jsem ji zapomněla napsat 

Ve škole nás učí všechno možné, ale je škoda, že ve škole nezbývá prostor pro rozvoj sebeúcty a sebevědomí.  

Daro, já si také myslím, že jsi názor nezměnila.

Od začátku zastáváš názor, že to Bobulka dělat nemá.

To, co je protimluv (a tedy to vypadá, že měníš názory každou hodinu) je to, že odmítáš některé z důvodů, proč to dělat nemá a zároveň popisuješ, jak jsi spokojená s tím, že jsi něco podobného, co ona chce udělat (a podle tebe ona dělat nemá) udělala ty sama.

Víš, ono to měřítko čehokoliv - tedy i vlastní hodnoty - nevzniká ve vzduchoprázdnu. Vždy je závislé na konfrontaci se společností. A tedy i na tom, co okolní společnost považuje za správné a nesprávné a čeho si okolní společnost váží a čím opovrhuje.

Slovo "morálka" jsi tu začala používat ty, když já psala o "slušnosti". Myslím, že já i všichni ostatní nemáme na mysli nějakou obecnou naučenu "morálku", ale vnitřní individuální kodex - který má každý - i ty. Prostě ten osobní vnitřní barometr toho, co je a není správné. A měla bys mít na paměti, že je opravdu individuální.

Jestli ty ho máš posunutý někam jinam než ostatní, protože spíš se zadanými a jsi na to pomalu pyšná, je to tvoje věc - a naprosto se to nevylučuje s tím, že jiní si o tomtéž myslí, že je to špatně. Ne proto, že by je to někdo učil nebo že papouškují nějaká dogmata - ale protože z mnoha individuálních důvodů mají ten barometr jinde. A mají ho tam kde ho mají i třeba kvůli své vlastní sebeúctě.

A já tě neodsuzuju, že ho máš tam kde ho máš, protože třeba i chápu, že by sis svou vlastní sebeúctu nedokázala udržet, kdybys ho měla nastavený tak, že bys musela to, co jsi udělala vyhodnotit jako nesprávnou věc (i když jsem přesvědčená, že právě schopnost kriticky odsoudit některé své počínání a následně si odpustit a poučit se z toho - je přesně to, co ti chybá a brání jít dál - ale to sem nepatří) .

Ale to co tu na tvých slovech působí - podle mě - tak konfrontačně - je to, že o tom vnitřním barometru mluvíš jako o věci, kterou mají všichni stejnou - jako o nějaké obecné všeplatné morálce - nad kterou ty jsi se osvíceně povznesla a my ne.  

A to, jak se stavíš k otázce morálky vyznívá, jako bys tu svou považvala za jedinou správnou. Přestože ta tvoje morálka ti umožňuje spát se zadanými a být s tím spokojená, i když z toho žádný perspektivní vztah nakonec nemáš. A přestože s tím tvým vnitřním barometrm toho, co je a není správné, jsi dopadla tak, že máš na kontě řadu neúspěšných ne moc dlouho trvajících vztahů a jsi nakonec sama.  

Takže je tu otázka, jestli zrovna ta tvoje morálka - ne obecná, ale tvůj vnitřní barometr toho je a není správné - až tak funkční a osvědčený model, abys ho měla nadhodnocovat vůči těm, co mají vztahy dlouhodobé a funkční.

A pokud tu tak vehementně zpochybňuješ důležitost té morálky, tak nejenže  vypadáš nakonec zbytečně jako mrcha (což si o tobě nemyslím, že jsi) , ale taky to vypadá, že svou nemorálku dáváš Bobulce tak trochu za vzor. Což samozřejmě evidentně dost lidí - včetně mě - považuje za nebezpečné, že by zrovna tvoje zkušenosti a tvoje výsledky měly někomu sloužit za vzor - popravdě spíš tu jsi odstrašující příklad - sorry, ale je to tak.  

Být příkladem toho, jak většina žen dopadnout nechce a přitom jim dávat rady do života s tím, že budeš svoje zkušenosti formulovat jako následováníhodné - to je prostě dost "schýza" - někdy humorná někdy žalostná (mluvím jen za sebe, ale mám pocit, že podobně to vnímají i jiní) .

Vždyť ten důvod, proč to Bobulka dělat nemá, nemusí být jeden ten tvůj - ale může jich být víc. Ten tvůj i ten můj i ten těch dalších. Proč máš takovou potřebu nám naše důvody zpochybňovat? Vždyť my bychom se o tvou nemorálnost ani nestarali, kdybys neměla potřebu tu s ní mávat jak s červeným hadrem.

PS: SEBEÚCTA A MORÁLKA SE NEVYLUČUJÍ

Já jsem se s ženatým mužem nikdy nevyspala, spíš se zadaným, který se s přítelkyní o den později, stejně jako já se svým přítelem, rozešel. V podstatě jsme je ani nepodvedli, protože jsme s nimi už nechodili a nespali jsme s nimi.   Jak jsem psala  vyse, chodit s partnerem, mít sex s milencem a pak opět s partnerem, bych se spíš připadala jako prasátko. Tak to nastavené nemám, jak si myslíš ty. Kdybych to tak udělala, styděla bych se sama před  sebou. Mi jsme si stim klukem pomohli ukončit předchozí vztahy, ve kterých jsme nebyli spokojeni a jsem tomu ráda až do teď, jinak bych nebyla schopna ukončit předchozí vztah a kdo ví jak dlouho by se to ještě táhlo s člověkem, se kterym to nemělo smysl. Ten kluk to sice semnou nemyslel uprime, ale i presto jsem byla spokojena, ze jsem ze zbytecneho vztahu venku.  Mě by ani nenapadlo vůbec flirtovat s mužem, o kterém bych věděla, že je ženatý. Už jen samotné flirtování považuji za podvádění, i když ostatni tvrdí, jak je neškodné, ale flirtování nebezpečné rozhodně je a tady jde krásně vidět proč. Kdyby se zamiloval aj on, tak by se kvůli "neškodnému" flirtování rozpadla rodina.  

Tak ale… , jak v tomto tématu, tak kdo si pamatuje Tvé příspěvky i z jiných témat či za tu dobu, co jsi tady, tak si pěkně protiřečíš

P. S. Lištička má pravdu.

Aha, když s tím člověkem nespíš tak už s ním nechodíš takže si ho nepodvedla. Víš dokud vztah neukončíš, tak ten druhý třeba věří, že je ještě někdo při něm, čeká na toho druhého. Zatímco ty už můžeš klidne podvádět protože spolu přece nespíte. Zastávám názor, že pokud ve vztahu někdo nechce být, než toho druhého trápit, raději to ukončit hned než mu ublížit. Buď chci jeho nebo někoho jiného, člověk nemůže mít všechno.

Mluvíš o sebeúctě, jak je důležité se nenechat využít. Hlavně že v jednom z příspěvků jsi doslova napsala: "Věděla jsem, že mě chce jen využít a já jsem se využít nechala.  a pak:  Udelala bych to zase znovu. To je život ."

Měníš názory, jednou říkáš tohle a pak mi přijde, že abys vypadala dobře tak zas říkáš něco jiného.

Ale normální člověk přijde na to, kde je pravda. Už podle toho, co je pro tebe normální a že nabádáš někoho k tomu, aby si užil, vždyť manželka se nic nedozví.

Neznáš podrobnosti, a proto mě nemůžeš hned odsuzovat.  

Nechala jsem se využít a ještě záměrně, protože jsem v tom vztahu měla vidinu budoucnosti a možnost odpoutani se z předchozího vztahu.  S tím klukem jsme potom spolu přibližně dva až tři  měsíce chodili. On musel asi od začátku vědět, že s toho nic nebude ale neřekl mi to.  To už je ale věc vedlejší. Ale zároveň mi nic neslíbil.  

Pro mě bylo podstatné, ze jsem se mohla odpoutat od předchozího vztahu a proto toho nelituji. Kdybych se stim klukem nezapletla a nevyspala se sním,  tak bych se stim klukem, se kterým jsem chodila pet let nerozešla a zůstala bych dal v nešťastném vztahu. Já z toho vztahu neuměla utéct bohuzel jinak. Ja jsem totiž toho kluka, se kterým jsem ho prakticky  podvedla vyhledala záměrně proto, abych se mohla z předchozího vztahu citove odpoutat.  Bez toho bych na to nedostala sílu.

 Ten kluk, se kterým jsem chodila pět let a praktický jsem ho podvedla, nebo nepodvedla, mi celých pět let tvrdil, že ať od toho vztahu snim nic nečekám, že spolu nechodíme a ze jsme jen kamarádi, kteří si spolu občas zašukaji. Při tom jsme spolu byli celých pět let skoro 24 hodin denně. Řekla jsem mu, že mi to vadí a ještě jsem před ním hodne krát brečela. Sním to ale nehlo. Ale já stále doufala, že si to přeci jenom jednou rozmyslí. Byl odemne o 15 let starší, tak jsem si říkala, že jednou snad dostane rozum.  Ale nedostal. Už mu bude zachvilku 50 let, a je stále svobodný, bezdětný a nikdy nebyl ženatý.  

Kvůli jeho přístupu ke mě jsem si myslela, že když se sním rozejdu, tak mu to nebude moc vadit. Zvlast, když mě bere jen jako kamarádku, se kterou si občas zašuka.   Jednoho dne jsem mu rekla, že po mě chtěl, abych ho brala jen jako kamaráda, že se mi to povedlo a že bych tímto ten vztah chtěla ukončit. Jeho reakce mě ale překvapila. On se z toho zhroutil a začal o mě bojovat. Řekl mi, že mě miluje, což mi neřekl nikdy za celých pět let od začátku vztahu nebo nevztahu, i když jsem se ho na to ptala. Zacal mi slibovat, ze uz to bude jine atd… ale já už jsem se k němu vrátit nechtěla. Na to, aby ten vztah někde posunul, měl pět let.  

Když se s někým rozejdeš, tak mu ublížiš vždy, ať je to jakým koli způsobem a je taky jedno kdy. Ublížiš mu vzdy. A pro mě je těžké se taky s někým rozejít a tak jsem si potřebovala k tomu nějak pomoct.  

Takze dokud neznáš všechny podrobnosti, což nejde tady ani napsat, tak mě nemůžeš tak odsuzovat. Znáš to přísloví: nesuď mě, když nejdeš po mé cestě…  

Rozchodem člověku ublížíš, ale o to víc to pa bolí, když zjistí, že už tady byl někdo jiný. Sama jsem si to zažila. Obelhávat někoho, komu na tobě záleží je to nejsprostší. Jen proto, že sám jsem srab a nedokážu být upřímný.

A prostě se mi nelíbí ty názory a ten přístup, promiň, to se nezmění.

Nemohu nikoho soudit, každý bojujeme svoje bitvy. Taky jsem si v životě něco zažila a jsem prostě proti nevěře, podvádění, lhaní. Prostě mi je z toho na blití, když někdo něco takového udělá  a ty jsi ještě nabádala k tomu, aby se s ním vyspala a myslela sis, že to stejně neublíží, že si má užít. Mě stačil ten tvůj odstavec o tom, jak si rozvrátila vztah a že může být jeho bývalá ráda, že by se to stejně rozpadlo. A že nelituješ - napsala jsi, že toho nelituješ a udělala by si to znovu.

Asi ti to nedochází a nikdy nedojde.  

Což je pravda. Nelituji toho, ale také ani ten kluk, který se taky rozešel s holkou. Mi jsme si tak pomohli za zájem. Jestli jsem někoho podvedla, těžko říct, protože jsem s nikým oficiálně nechodila…

Tak ještě před hodinkou jsi toho zadaného musela přefiknout, aby ses svedla rozejít s někým, komu by strašně ublížilo, kdy ses s ním rozešla normálně - a najednou jsi s nikým nechodila?

Zajímavé.

Tipuji, že za další hodinku z tebe bude panna.

Takže :

- pět let visíš na krku někomu kdo tě má jen na šukání, nejsi schopná se s ním normálně rozejít

- rozchod řešíš tak, že jednoho nabíječe prohodíš za jiného

- a jsi se sebou spokojená, jak jsi to pěkně vyřešila

a budeš tu někomu vykládat o sebeúctě?  

To jsem se zakuckala kafem.

Některi lidé se musí naučit mít sebeúctu, a já patřím mezi ně. Člověk si musí projít zkušenostmi, aby na některé věci přišel… žádný učený z nebe nespadnul.  Kdybych měla někoho takového znovu, tak už bych šla na to jinak.

A ta slečna si zase musí projít asi své zkušenosti, aby na to přišla…  

To nemůže psát dospělá žena

K čemu patrila ta otázka?  

22.05.2017 15:45

Udelala bych to zase znovu. To je život  brala jsem to takové, jaké to je a nelituji toho.  

24.05.2017 19:39

Kdybych měla někoho takového znovu, tak už bych šla na to jinak.

A jak zítra (25.05.2017) - hodíš si korunou?

Já svých zkušeností které jsem nabila, nikdy nelituji, protože každá zkušenost mě něco naučila. Když se s někým rozchazim, tak k tomu bohužel potřebuji někoho jiného, jinak se rozejít neumím, nebo neuměla.  

Teď bych to řešila jinak, a to tím, že bych to neudělala až za pět let, ale mnohem dřív, abych nestracela svůj drahocenný čas s někým, s kým to nemá smysl.  

Jestli bych se dokázala ted s někým rozejít bez přítomnosti třetí osoby nevím. Já jsem se s někým rozešla zatím jenom 2x. Většinou se všichni rozešli semnou, a to bylo kvůli jiné.  

Zase na druhou stranu, vy to jenom čtěte. Je to jen úryvek z toho vztahu a k tomu neznáte mou osobnost a z toho psaní to podle vaší reakce očividně ani nejde. Už mi připadá, že se tady jen dohaduje. Klidně mě mějte za špatného člověka, když vám to vyhovuje.  

Já čtu jen to, co tu píšeš. Dobrovolně.

Tvoji osobnost to - veř nevěř - docela dost odhaluje.

Za špatného člověk tě nemám - ale za velmi pomýleného.

Kdybych měla dojem, že jsi trochu dostala rozum, přála bych to tobě i nám.

Ale vždycky když to chvilku vypadá nadějně, tak to něčím zazdíš.

Asi bys mě musela vidět pomýlená určitě nejsem. Já se snažím být realista a brát život takový, jaký je a i když se mi něco nelíbí, tak to neodsuzují.  

Pomýlená a ještě samolibá.

Samolibá? Tak to jsi první člověk v mém životě, který mi něco takového řekl/napsal 

Já myslím, že ne. Třeba takové seznamky, kde jsem si s někým psala, měla jsem pocit, že si stim člověkem rozumím a když jsem se sním potom sešla, tak mi ten člověk připadal úplně jiný a nakonec mi nesedl. Proto si myslím, že si povídat s někým přes psaní, je úplně něco jiného, než sním mluvit.

Každopádně, nemůžeš nikoho odsuzovat, dokud nejdeš po jeho cestě…  Nevíš, jak by ses ve stejné situaci zachovala ty, nebo někdo jiný. To většinou zjistíš, až když se v takové  v situaci sama ocitnes. Ocitnout se v takové  cituaci je něco jiného, než se na ni jen dívat a říkat, co bys udělala, nebo neudělala  ty.  Věřím tomu, že většina lidí, kteří tady píšou, nejsou taky žádní svatoušci, kteří dělají všechno ve svém životě dobře.  

Vpodstatě tady vidím plno komentářů, co se vsechno smí a co se všechno nesmí dělat a mě připadá, že tady se zapomíná na tu přirozenou lidskost a do popředí jdou hlavně pravidla. Jenže příroda je mocná čarodějka.  

 Každý ve stavu zamilovanosti dělá věci, které by za běžných okolností nikdy v životě neudělal. Ve stavu zamilovanosti clovek mnohdy zapomene i na svou hrdost.  

Ve stavu zamilovanosti si všechno, co uděláš, ospravedlniš. I když za normálních okolností víš, že je to špatně a že se to dělat nemá.  

Když pak člověk vystřízliví, tak hodně věcí, které udělal, potom lituje. Lituje toho, že někomu ublížil, že rozvrátil rodinu atd. Výčitky svědomí přijdou po sundání růžových brýlí. Jenže než ti příroda růžové bryle sundá, tak už bývá mnohdy pozdě a zůstane po tom člověku spoušť.  

 Ještě jsem se po pravdě nesetkala s člověkem, který by té zamilovanosti odolal. Proto tady píšu, co tady píšu. Píšu to, co vidím kolem sebe.

Jeden kamarád se např zamiloval do vdané ženy. On kvůli ní odešel od manželky a od deti. Řekla jsem mu, že kvůli cizi ženské ublíží své rodině a hlavně dětem, kterým můžou zůstat psychicke následky a že ať se neunahluje, že toho může brzy litovat.  On mi na to řekl, že si s manželkou už nerozumi, že se oba za tu dobu co spolu jsou, změnili a že ma teď na ideální ženu jiné požadavky. Ta milenka, do které byl zamilovaný, byla pro něho ideální. Ona byla ale taky vdaná a měla rodinu. Ona nakonec od rodiny odešla taky. Nakonec to dopadlo tak, že sním chvilku bydlela, a pak se vrátila zpátky k rodině. Něco ji u něho nesedlo, řekla mi co, ale to tady nebudu rozebírat. On se stim nemohl smířit a bral to těžce, byl do ní hodně zamilovaný a bral ji jako "ženu snů". Nakonec se k sobě už nevrátili. Setkala jsem se sním teď nedávno po dvou letech a zeptala jsem se ho na ní. On mi odpověděl, že nechápe, jak se mu mohla líbit. Vždyď je dlusta, prsa má až někde do pasu, je hysterická, že to nešlo dohromady a nechápe jak ji mohl chtít… A že je mu líto, že se kvůli ní rozvedl a rozvrátili rodinu. Že to s manželkou tak hrozný nebylo a že byl hrozně zaslepený. Ale čas už nejde vrátit zpátky  

Stav zamilovanosti není stav nepříčetnosti a pokud ano, je u toho člověka něco psychologicky v nepořádku.  

Mlůj názor je, že je-li zamilovaný člověk nucený dělat něco proti jeho přesvědčení, může sice mít o svém vnitřním přesvědčení pochybovat, může ho TROCHU na čas překročit, ale je-li to člověk, který ví co chce, nezmění ho, ale naopak ta nutnost jednat v rozporu s vnitřním přesvědčením ve výsledku zchladí onu zamilovanost.

Protože žádný soudný člověk nestojí o vztah, který ho nutí dělat věci, co jsou proti jeho vnitřnímu přesvědčení.

Pokud člověk ve stavu zamilovanosti udělá cokoliv, není to tím, že je tak moc zamilovaný, ale jen tím, že nemá žádnou páteř.

Čili charakter, sebeúctu, sebevědomí, morálku.

A sorry, ale obávám se, že to je trochu tvůj případ a v podstatě jsi to jen v tomto tématu svými argumenty doložila opakovaně.

Vzhledem k tomu, že jsi se svou bezpáteřností spokojená a navíc máš tendenci ji stavět na odiv, tak ti těžko radit, první krok by byl musel být ten, že by sis připustila, že asi něco není v pořádku.

Ale vzhledem k tomu, jak neuvěřitelně splachovací jsi, není asi žádná sebereflexe ještě dloooouho na obzoru.

Víc už o tom nechci diskutovat, protože to je házení hrachu na zeď a jen doufám, že bobulka má dost rozumu, aby si udělala sama názor jak vhodné je brát si příklad právě z tebe.

HOWGH

 Ve stavu zamilovanosti máš jiné vnitřní přesvědčeni, než za normálních okolností. Nedelas nic proti tvé vůli a myslíš si, že děláš  a vše dobře a nikdo tě nepřesvědčí o opaku. Prostě přemýšlíš úplně jinak. Až když se vzpamatuješ, tak začneš přemýšlet vidět věci zase jinak.  

Jak jsem říkala, ještě jsem se nesetkala s člověkem, který by tomu odolal. S ani jedním!!!

Dokud si to sami neprozijete, nebudete to vědět…  

Jo a ještě dodatek, ty mi tady výše píšeš, že jsem lprefikla zadaného může. Neprefikla. Dneska (25.05.2017) jsem sním vzpomínala. On už byl týden po rozchodu. Ale to už je jedno přeji hezký den

Tak předtím sis myslela, že byl zadaný a nevadilo ti to, dokonce si říkala, že si nedecháš nic odepřít kvůli cizí ženské a udělala bys to znovu.  

Mluvíš o zamilovanosti jako o nějaké chorobě, která člověku znemožňuje uvažovat. To je jen výmluva.

Určitě to člověka dokáže hodně ovlivnit, ale nezatemní mu to mozek. Já jsem také byla zamilovaná a rozhodla jsem se, toho člověka už nevidět, proto, že jsem věděla že to je správné.

Jak by to asi vypadalo kdyby každý zamilovaný si šel tvrdě za svým?

Sem tam se hold najde někdo, kdo svoje potřeby staví nad všechno ostatní

V tématu byl bohužel překročen maximální počet reakcí (100 ks) a téma tak může být zátěží pro server. Z toho důvodu bylo zamčeno a není možné psát nové reakce.

V případě zájmu prosím vytvořte nové téma.

Děkuji za pochopení.