Téma: Můj vztah s expřítelem - bezmoc, násilí, pomluvy, psychické týrání a bezmoc
Uživatel: TaNešťastná
Věk: 21
Dobrý den,
procházím si fází rozchodu. Měla jsem 1 vztah (já 21, ex 32).
2 a půl roku nejlepší přátelé a přes 2 a půl roku partneři.
Když jsme byli přátelé, tak to bylo krásný. Všude jsme spolu chodili, všude mě zval, chodil mi naproti, skvěle si rozumněli. Pak jsme se dali dohromady a já se k němu nastěhovala a po pár měsících nastalo peklo a bylo to horší a horší. Nejdřív pošťuchování, to jsem až tak neřešila. Nebo sem tam narážky, ale pak jsme se stěhovali a bylo to hrozný. Nemohla jsem se s nikým bavit, pak to vygradovalo v každodenní hádky, vyhrůžky, posměšky, pomlouval mě všude, psal si s jinými ženami (Nevím, zda nebyl i nevěrný, ale kolikrát jsem měla i tušení), nezvedal mi mobil a když zvedl, tak mi řekl hnusným tónem: „Co otravuješ“.
Jakmile pro mě někde přijel, byl na mě dost protivný. Chápala jsem, že měl toho v práci vždy hodně a byl vyčerpaný od Po-Ne od rána, do večera práce. Vlastně mě i jednu dobu živil, když jsem nechodila do práce a nemohla si nic najít. Pak mi pořád opakoval, jak jsem neschopná, líná a k ničemu. A když už tu práci mám, tak je to snad horší.
Několikrát jsme se rozešli a pak se k sobě vrátili, protože jsem ho pořád milovala, zatímco jsem u něj věděla, že on mě asi ne. Ale chtěla jsem to vše napravit a vše, co řekl mě, hltala jsem každé slovo: “Jsi neschopná“ – Tak jsem si začla připadat neschopná, „Jsi k ničemu“-Tak jsem si to také myslela, prostě vše jsem mu baštila.
Pak mi začal říkat, jak si najde lepší ženu a že mě nechce. No a když jsme se rozešli, dělal mi všude peklo. Pomlouval mě, kde mohl. Vypisoval o mě hnusné věci, dělal i peklo mé rodině a vypisoval jim. Strašný.
Ještě chci zmínit, že mě i několikrát vyhazoval z bytu, nebo jsem dostala i pár facek. Já taky nebyla svatá a měla jsem strach být i sama a i strach, co udělá.
Teď ale mě ničí to, že o mě píše na facebooku hnusné věci a všichni mu to hltají a všichni stojí při něm. Nikdo není se mnou, nemám nikoho, kvůli němu. A tak nějak to na mě všechno padlo, to krásné přátelství, co jsme měli je dávno pryč jen kvůli vztahu a bydlení
Nejhorší je, že bydlím a i pracuji ve stejné dědině, jako on. Takže ho můžu i vidět, což mi nebude dělat dobře.
Jak pokračovat vůbec dál? Bez přátel, on byl člověk s kterým jsem trávila aspoň ty večery. A bojím se, abych se opět k němu nevrátila, jak mít silnou vůli?
Moc děkuji za rady, příp. i zkušenost.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 1835x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Je ti 21, dle popisu děti asi nemáš, něco tě v té dědině drží? Co to zkusit jinde? Najít si práci v nějakém velkém městě, najít si bydlení a odstěhovat se tam? Teď jsou ideální příležitosti, zaměstnavatelé berou snad všechno i lidi, kteří nesplňují praxi nebo vzdělání, dlouho už tahle situace trvat nebude. Můžeš začít úpně znovu, však jsi teprve na začátku života.
Ten kluk ma problem a leci si mindraky na druhych. Nechapu, ze o takoveho blbce stojis? Copak mas zapotrebi, aby te nekdo ponizoval? Mozna mu nahravas svym postojem, ze si to vsechno nechas libit.
Zapracuj trochu na svem sebevedomi a odpoutej se od nej i od jeho "pratel". Opravdu neni o co stat.