mojra.cz

Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?

27.12.2015 08:59
Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Odpovědí na téma: 35
Text: 

Ahoj,

nutně bych potřeboval radu, jak se dostat do pohody.  

Od jara 2015 řeším zdravotní problémy svého psa. Vleče se to přes 6 měsíců (06/2015-12/2015) - co se dá dělat, má na to svůj věk. Dost mi na něm záleží, dříve jsem s ním pracoval jako psovod u jednoho z bezpečnostních sborů. Až teď před Vánocemi si jej čirou náhodou vzala do péče jiná zvěrolékařka z téže kliniky asi tak  mého věku, která však měla ke své práci zcela jiný vztah - myšleno v pozitivním slova smyslu. Na rozdíl od svých kolegů byla schopná přímo odpovídat na mé dotazy ohledně postupu v léčbě. Byla to taková obyčejná, ale moc milá holka. Bez okolků a nějakého obcházení mi po provedené operaci sdělila, že mého hafana čeká vzhledm k věku a diagnéze krátká udržovací léčba a až začne pociťovat nějakou bolest, uspí ho.

Zřejmě vlivem emočně vypjaté situace a jejího empatického přístupu, se mi z ní (z paní dokrotky) zatočila hlava. Z neverbální komunikace jsem vypozoroval, že jí zřejmě taky nejsem úplně jedno, i když zde se pohybuju na rovině teoretických spekulací, je vdaná. Problém mám s tím, že ji ani s nějakým časovým  odstupem nemůžu dostat z halvy, i když se o to velice snažím. Něco podobného  se mi v životě ještě nestalo. Můj stav připomíná přechozenou angínu, které bych se potřeboval co nejrychleji zbavit. Potřebuju se soustředit na učení - dělám dálkově VŠ a jsem u prostřed zkouškového období. Jsem ženatý a mám nádhernou 1,5 letou dceru. Na druhou stranu bych byl velice rád, že pokud by bylo potřeba mého psa navždy uspat, byla by to právě ona, kdo by to udělal. Má ke zvířatům na rozdíl od svých kolegů zcela jiný vztah, nebere je jako další kus. Pozná se to už jen z jejích doteků při ošetřování.

Co se týká vztahů, nejsem žádný zelenáč. Několika, jsem prošel před svatbou a asi dvěma i po ní, za což se před Vámi hluboce stydím. Možná je to přirozený a spravedlivý trest za moje předchozí manželské přetupky, každopádně bych tuto paní potřeboval vytsnit ze své mysli a ledová sprcha na to nepomáhá.

Budu rád za každou radu. Pěkný Nový rok všem.

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 2135x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Jak z toho ven?
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
27.12.2015 10:21 Uživatel: I.
Věk:  57
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Ledová sprcha nemůže zabrat, protože mozek ti spadl do kalhot. To bys musel chladit jiná místa. A až je zchladíš, tak si polož otázku co vlastně očekáváš a jestli jsi schopen unést případné důsledky a jestli ti to stojí za to. Pokud je ta žena pro tebe zajímavá a obdivuješ ji, je možné ji nabídnout přátelství. Přátelství jak víme je někdy víc jak láska. A dál bych zapracovala na vztahu s manželkou, protože to také znamená že manželství vykazuje stereotyp a ty se viditelně nudíš. Přidala bych ti víc práce. Prostě tu energii kterou bys zaměřil ven soustřeď donitř.

 
27.12.2015 10:36 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

I my muži máme srdce a emoce, nejen kalhoty …

 

Pokud je paní doktorka tak milá jak kolega popisuje, i já bych se zamiloval (i srdcem)

 
27.12.2015 10:40 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Jacku, obávám se, že ty signály si můžeš jen špatně vykládát.  

Pokud je paní doktorka tak milá, tak není milá jen na Tebe a jen na Tvého psa. Bude milá na všechny a všichni si to mohou vykládat tak, že je milá na ně.

 

Ona milá je, ale to vůbec neznamená, že o Tebe má zájem. Prostě být milá je její přirozený projev a je jasné, že tohle chování je magické pro mnoho lidí. Nejen pro Tebe.

 
27.12.2015 11:45 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Podle mně jste se zakoukal a jen to v sobě živíte a ne, že to chcete vytěsnit z hlavy. Máte rodinu, ženu a dítě. Jak si to představujete? Kdyby náhodou veterinářka zájem opětovala, tak klidně zahnete? To jste charakter? Ne, nejste. Co, kdyby Vaše maminka nebo tátínek jednali, jako Vy, když jste byl malý? Dítě potřebuje rodinu. A největší dar otce dětem je, když miluje jejich matku. Zřejmě ani nepochopíte, co Vám tady chci sdělit.  

 
27.12.2015 12:06 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Obávám se, že s kalhotama to nemá zase tolik společného. Pokud by šlo to tohle, není to vyloženě můj tip a je pravda, že bez několika návštěv v ordinaci bych si jí na ulici zřejměnevšimnul. Ona je zcela někde jinde. Nedělám si iluze o tom, že bych jí něčím zaujal a proto, že by namě byla milá víc než na jiné pacienty, zas takový lamač srdcí nejsem. Chápu, že tak určitě působí na víc lidí, i když můj kolega z práce prohlásil, že jeho tip to zrovna není. Mě zaujalo její přímé jednání a vystupování, okouzlující hlas, možná zafungovala i nějaká chemie, jinak si do nedovedu představit. Z celého týmu lékařů si jediná zapamatovala po první návštěvě moje jméno, což ostatní neví dodnes (27.12.2015). Co se týká těch zmiňovaných signálů, je pravda, že se dají vyložit různě a já si uvědomuju,   že si je můžu vykládat úmyslně ke svému prospěchu, byť znamenají něco trošku jiného. Při poslední návštěvě jsem se neuhlídal  a vyjádřil nefalšovanou radost při tom, když mi sdělila, že o víkendu má službu pouze ona, že mám zaběhnout na kontrolu. Rychle jsem to uvedl na pravou míru stím, že je to dobře, protože je nejlépe z  kolegů obeznámena se zdravotním stavem psa.   Těsně před vánoci mi telefonovala výsledky labor. rozboru tkání mého psa. Ptala se kdy se uvidíme. Bylo to takovým tónem, který mě, řekl bych, zaskočil. Odpověděl jsem, že při další  plánované kontrole. Ona na to, že to je moc dlouho, že to už se asi neuvidíme, možná až po svátcích, abych přišel mezi svátky. Její tón i způsob jakým to sdělovala mě opravdu zaskočil. Byl takový nesmělý, posmutnělý, byla zadýchaná (možná šla zrovna do kopce . Občas přijímám telefonická  oznámení v zaměstnání, takže si troufnu říct, že při telefonickém rozhovoru nějaké rozpoložení dokážu odhadnout. Vyrazilo mi to dech a nebyl jsem schopen pohotové reakce, proto jsem se omluvil s poděkováním za informace a položil telefon. Večer mi poslal sms s účtem za ošetřování. Odepsal jsem ji, že jej uhradím co nejdříve s tím, jestli mám zaplatit přímo jí, nebo je to jedno a platbu přijme kterýkoliv z lékařů. Tak odepsala, že je to jedno a že můžu zaplatit až při další návštěvě. Při další návštěvě, následující den, jsem vybral takový čas, kdy jsem si myslel, že bude v ordinaci jiný lékař. Mezi jinými ale dorazila nakonec i ona.   Potkala mě na chodbě a zarazila se ve dveřích. Zkoumavě se na mě dlouze zadívala a potom odešla. PO chvíli vyšl az ordinace s tím, že se mě"teda ujme." Při tom mi nastínila další způsob léčby s tím, že s emám nadále řídit pokyny jejích kolegů. Víc jsme spolu nepromluvili, jen jsem popřáv celému týmu co byl na pracovišti pěkné svátky. Když jsem byl za dveřmi ozvala se přez dveře s poděkováním i ona, dost opatrným a nesmělým hlasem. V ordinaci jsem byl pouze jednou. Její kolegyně měli na léčbu jiný názor a pokaždé kdy jsem se zmínil o názoru dotyčné kolegyně, ztak se na sebe ostatní významně podívali a dostalo se mi odpovědi, že další léčby u mého psa už není potřeba.

Tak nevím, jestli jsem tu svojí oblíbenou lékařku nějakým gestem rozčíli, myslím, že jsem jí neřekl víc, než jsem výše napsal. Že je standartně milá na všechny to vím, chodí k ní do jiné ordinace několik členů rodiny.   Jsem z ní úplně hotovej, aniž bych si to přál a chtěl to nějak podporovat. Myslel jsem, že se z toho vyspím a za nějaký den to přejde, ale nejde to.

Jak tady někdo navrhoval přidat mi víc práce - chodím na 12-ti hodinové pracovní směny, mám rozestavěný dům (stvím ho sám a pracuji zde fyzicky a na plno), studuju VŠ, mám rodinu a dva psy, mimo tyto činnosti chodím běhat a trénovat i po práci se svými kolegy. Navršení práce se nebráním, ale potřeboval bych prodloužit den o několik hodin.

Rozjet další vztah? Jak už jsem psal, tohle není o kalhotách, a nechci rozbít ani  svojí rodinu a hlavně ani její. A na víc jen hádám jistě jestli ke mě chová stejné sympatie. Kde je pravda nenám odvahu zjištˇovat. Nebojím se odmítnutí, děsí mě ta druhá varianta.

Potřebuju jí pouze dostat ze svých myšlenek. Nepředstavuji si jak spolu někde dovádíme, pouze jak stojí ve dveřích a dlouze se na mě dívá, jak na mě působí její energie.

Jak uvedla jedna z přispěvatelek, zakoukal jsem se a patrně to v sobě živým. Ale jak se toho zbavit? Nechci brát své manželce manžela, dceři tátu, proto jsem na těchto stránkách.

 

P. S. : omlouvám se za pravopis a děkuji za Váš čas

 
27.12.2015 13:37 Uživatel: I.
Věk:  57
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Tak o co tu teda jde?

Nějaké vzájemné zrcadlení? Na co myslíme to přitahujeme?

Na FB nasdíleno:

"Jsme-li k někomu přitahováni pro jeho mimořádné kvality nebo schopnosti, vidíme v něm sami sebe. Jsou to naše mimořádné kvality, které v sobě máme objevit a poznat."

 

 
27.12.2015 14:45 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Tak o co tu teda jde?

Nějaké vzájemné zrcadlení? Na co myslíme to přitahujeme?

Na FB nasdíleno:

"Jsme-li k někomu přitahováni pro jeho mimořádné kvality nebo schopnosti, vidíme v něm sami sebe. Jsou to naše mimořádné kvality, které v sobě máme objevit a poznat."

 

Vůbec nechápu o co tu teda jde, myslel jsem, že jsem prostě jenom,, zabouchnutej" a že to brzy odezní. Připadám si s prominutím jako blbec. Čím starší, tím blbější.

Co píšeš zní jako vysvětlení hezky. Ale co dělat?  

Vzájemné zrcedlení? Pokud si to přeložím sám, tak to znamená vzájemné sympatie? V myšlenkách bych se také raději věnoval něčemu užitečnému, jsem uprostřed zkouškového období a musím zamakat, blíží se mi stánice a času není nazbyt. V mysli ji vidím jak stojí zaražená ve dveřích a slyším její jméno. Když zavřu oči tak zase vidím ji a celý svět se se  mnou náhle roztočí, takže oči radši ve dne nezavírám. Potřeboval bych nějakou účinnou terapii.

Na to mě napadlo, že bych jí navštívil v jiné ordinaci než na klinice. V té slouží sama. Možná by pomohl rozhovor. Vyjasnit si věci. Říct jí mimo jiné, že si ji vážím  a byl bych rád, aby se dál starala o mého psa právě ona. Riskoval bychto, že že ji rozčílím, a že ze sebe udělám blázna, ale v tom druhém bych neviděl až takový problém. Možná by mi to pomohlo, ale není to vůči ní, ať už má ke mě jakýkoliv vstah příliš sobecké a bezohledné? Nechci ji víc zatahovat do svých osobních problémů, dalo by se říct z jejího pohledu, že jsem cizí člověk a jí do toho nic není, co mám za chyméry.

 
27.12.2015 16:27 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

 

Tak svou rodinu si zničit nechcete, ale děláte vše pro to, abyste ji hodil do kopru, proč? Jen proto, že se Vám z veterinářky točí hlava? Tak choďte k jinému vetovi a jí se vyhýbejte obloukem. Vždyť Vy děláte všechno obráceně. Na co se ptáte? Vždyť Vy chcete požehnání na vaše extempóre. Je to marné, je to marné, je to marné… .

 
27.12.2015 17:29 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Uživatel: Pavla - máte pravdu, lepší se bude vyhýbat. Další kontakt není správná cesta. Když s ena to poívám s odtupem tak to zní hodně rozumě.   Problémem může být v tom, že mám zaměstnání  od zmińované ordinace co by kamenem dohodil, a druhá je poblíž mých rodičů, kam jezdím často nejen k nim, takže pořád na očích. Ale to je jen taková technická poznámka. A co dál? Chce to čas, říká se sejde z očí, sejde z mysli, jenomže toho času moc nemám.   Potřeboval bych nějaký řekněme s nadsázkou lektvar zapomění, protože hrát si se svojí dcerou pod vánočním stromečkem a myslet na ni, to je myslím pro otrlé žaludky a toho se mi v polsední době nedostává, to nedávám. A nechci a aby si toho na mě manželka ani dcera jakkoliv všimly.

 
27.12.2015 14:44 Uživatel: taktak
Věk:  32
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Opravdu nekdy zasnu nad upravou nadpisu. nicmene zastavam nazor, e tazatel je dospely a pokud chce formulovat nadpis pro nej jasnym zpusobem a radici v schrankach duvery typu mojestarosti mu chteji se priblizit a poradit, pochopi i nadpis. jen perfekcionalista, bez sebekazne a tolerance k pocitu druhych, musi vse opravit podle sebe.

Jeste, ze Avi je psycholog, ktery nejen ze Vy, ze k lidem s problemem se pristupuje citliveji, ale i s tim, ze se jim nejen neskace do slov, ale ani do pismen.

 
27.12.2015 14:50 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Pro taktak: děkuji za úpravu nadpisu a máš samozřejmě pravdu, tohle mě v zápalu boje vůbec nenapadlo.

 
27.12.2015 19:17 Uživatel: taktak
Věk:  32
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Ja Ti nemenil nadpis, ani by me to nenapadlo a preci jen nejakou uctu k lidem a jejich projevu mam. psal jsem to z toho hlediska, ze Ty jsi v prvni rade zmateny, ci ne ve sve kuzi, ci nevis, co se svymi myslenkami. psat rovnou, ze jsi zamilovany je podsouvani neceho, co nemusi byt pravda a Ty muzes byt pak "vykolejeny"jeste vic.

Mohlo se stat mnoho veci, proc na dotycnou nemuzes prestat myslet. mohl jsi ji znat uz z drivejska. mohla Te necim, nejakym gestem prekvapit a opet navazat na nejakou podvedomou vzpominku. mohla Te potesit tim, ze si Te vsima, treba se citis prehlizen a pro to si vic vazis, ci davas vetsi vahu na projev vrelosti…

Ja nevim, co bych delal na Tvem miste, ale rozhodne bych se s toho netresoval a neobvinoval sebe z neceho, co nevis, ani jak vzniklo a proc. lide se potkavaji, aby se necemu naucili, si predali… ze sve kusenosti vim, ze cim vic jsem si rikal ze nesmim, tim me situace vice pritahovala, nemyslim na sexualni urovni.

Je mnoho moznosti, proc Te dotycna zaujala. Lasku bych nezatracoval, ale nevidel bych ji jako prvni moznost, je opravd jen mozne, ze z ni mas radost, jako z cloveka, ktery se nepotkava casto a mile Te prekvapil sebou.

 
27.12.2015 17:42 Uživatel: Listicka
1544735974_liska_ve_snehu.png
2000-3000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Jacku, a co kdyz si to vsechno vykladas jinak? Nemohlo by to byt taky tak, ze ona ma jine lecebne metody treba i proto, aby zakaznikum netahala penize z kapes? Mozna je to ten pravy duvod, proc se snazi se s tebou sejit bez pritomnosti ostatnich.  Proc by jinak meli jeji kolegove takove divne pohledy?
Mozna bys ji mel skutecne navstivit v te jeji praxi, kde je sama bez kolegu.
Ze i v manzelstvi potkame lidi, kteri by mohli byt nasimi potencialnimi partnery, se stava. Ale to jeste nic neznamena. Muzeme o nich snit a o to vic obohacovat nas zivot. Ale taky se ti muze stat, ze ona doktorka ma treba radeji doma tri psy nez jedno krasne dite!! Clovek nikdy nevi.

 
27.12.2015 20:06 Uživatel: Janek
Věk:  34

Město:Praha

100-500
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Osobně vidím v takových případech opravdu jediné řešení - takovou osobu nevídat. Každé zlomené srdce jsem léčil plánovaným přerušením kontaktu a během pár měsíců jsem byl vylecen. Tu osobu téměř neznáte a je tedy zcela proti rozumu rozbijet jiné vztahy. Láska je krásná věc, bohužel jde při ní rozum stranou. Takže radím, zcela přerušit kontakt!

 
27.12.2015 20:21 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Jacku, zamilovanost je asi to nejhezčí co člověk může v životě zažít. Nemá smysl se tomu moc bránit. Pokud Ti do života vstoupila, tak jí tam vpusti. Nemůžeš litovat, že to uděláš nebo že to špatně skončí. Litoval bys pouze to, žes to nezkusil.  

 

Buď chlap a doktorku normálně pozvi na rande. Prostě ji řekni, že je milá a že jí chceš více poznat.

 

Jen tak se dozvíš jak to je.  

 

Já si ale myslím tyto dvě věci:

 

1. Jsi subjektivně podjatý, tj. realitu kolem sebe  (divné pohledy kolegů)  vnímáš zkresleně, protože láska, neurobiologicky řečeno, jsou hormony a ty upravují chování /rozhodování/ mozku. Momentálně se na situaci objektivně nedokážeš podívat ani kdybys chtěl a to, že máš zkušenosti z práce hraje malou roli, protože mozek Ti momentálně zkresluje i to, co jsi se v minulosti naučil.  

 

Proto si myslím, že ať je pravda jaká chce, vnímáš přehnaně více signálu, než je v reálu vysíláno.  

Tím, že doktorku pozveš se to dozvíš.  

 

2. I kdyby k Tobě cítila sympatie … oba jste zadaní a máte potomky. Čas zamilovanosti významně zkracuje tíha stresu a zodpovědností. Pokud by mezi vámi došlo k vzplanutí, za sebe říkám, užijte si to. To není o tom zda je to fér nebo ne k vaším partnerům. To s nimi nemá co dělat v případě, že se to NIKDY nedoví a zároveň je NEBUDETE OCHUZOVAT.  

 

Je zákonitostí vesmíru, že KAŽDÁ zamilovanost pomine. Biologicky nejpozději do dvou let. (To je zároveň i odpověď na to, že ve Tvém případě Ti ta holka bude vrtat hlavou ještě hodně dlouho a je nesmysl si myslet, že to za pár dnů odezní, nebo že Ti zde někdo může poradit rychlý recept. Nic takového neexistuje - snad je antidepresiva mohou mít zmírňující efekt. )

 

Po tu dobu co si budete užívat zamilovanost NEOHROŽUJTE své rodiny. To by se vám vymstilo. Chraňte je víc než kdykoliv před tím.  

 

Po období zamilovanosti přijde realita, které se nevyhnete. Uvidíte svět jinak a až pak se rozhodujte co uděláte dál. Zda se rozvedete nebo ne.

 

Mnoho lidí Tě asi odsoudí, ale podle mých zkušeností je boj s přírodou zbytečné vést. Je lepší ho umět přijmout a rozumně korigovat.  

 
27.12.2015 22:38 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Adame, Jack není zvířátko, které dá průchod pudům, ale právě, že má mozek, musí používat rozum. Má rodinu? Má. Je poblouzněný ve své fantazii? Je. Chlap to musí utnout a ne to v sobě živit, jinak si připraví spoustu horkých chvil, starostí a pak nelze nic vzít zpět, bez větší bolesti pro něj a ostatní, kteří jsou jeho blízcí.

 
28.12.2015 09:08 Uživatel: Janek
Věk:  34

Město:Praha

100-500
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

QAdama: Živit v sobě lásku k jinému člověku, být nevěrný je vždy vážné ohrožení manželství. Myslím, že nelze radit být nevěrný a zároveň neohrozovat rodinu. Nevěrný člověk musi počítat s tím, že jeho manželství může skončit a dobře si zvážit, zda mu takové rozhodnutí za to riziko stojí. Zvlášť pokud jsou v nevěře silně zapojené city, je dle mého riziko provaleni veliké. I kdyby si agent Jack počínal dle svého jména jako profik, může nastat problém u milenky. Znám osobně případ, kdy milenka zavolala manzelce, ať jim nestojí v cestě, nebo jiný, kdy se podvedena manželka z pomsty vyspala s manželem milenky svého manžela, o čemž neopomněla doma referovat. Láska je krásný cit, ale nemyslím, že stojí v tomto

případě za to riziko.

 
28.12.2015 13:31 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Udělala bych nějaký kompromis, nějaký plán řešení. Ať se jí jack vyhýbá, ať se pokusí o lepší vztahy- nevím jaké - s manželkou, a pokud to ani po stanovené době neodezní, doporučuje se asi 6 měsíců, tak ať do toho jde. A´t se jí vyjeví.

Trápit se pak nemá smysl, možná, že zjistí, že už to není aktuální, nebo po prvních schůzkách vychladne na základě nějakých nesouladů, nebo to prostě bude ono. Ale pokud by to mělo být silné, neuhasne to a je možné, že se to zidealizuje, nabude, atd a bude to jen zdrojem trápení.  

Chápu, že to vypadá ode mně podivně, ale ony nenaplněné touhy jsou kolikrát horší než ty naplněné. jednou jsem zažila paní, která po smrti manžela z nějakých deníků zjistila, že její muž celý život miloval jinou, ale jako formát s ní a s dětmi, zůstal. Pravila- kdybych to byla věděla, snad bych si přála, aby byl šťastnější.  

Samozřejmě, že kdyby to byla věděla, cítila by to sakra jinak a asi by mu to nepřála, ale pokud má někdo skutečně rád jiného, je někdy lepší jít svou cestou. Ale je to případ od případu.  

 
28.12.2015 01:30 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Nemyslím si, že bych viděl a slyšel prostě to co chci, nebo bych si možná podvědomě přál slyšet, ale zároveň si uvědomuju, že nejsem schopen ve svém poblouznění jakékoliv signály vyhodnocovat zcela objektivně.   Často se přesvědšuji o tom, jak dokážou člověka smysly klamat, aniž by byl pod vlivem jakýchkoliv emocí, či dojmů. Na druhou stranu vím, že existuje něco jako šestý smysl, intujice, fungující na úrovni nevědomí, na který se nedá bohužel úplně spolehnout, nedá se ničím změřit, ověřit, ale občas zafunguje aniž by to mohl dotyčný jakkoliv ovlivnit, většinou v době, kdy o podobné věci vůbec nepřemýšlí. Slyšel jsem na toto téma zajímavou přednášku, bohužel nejsem na takové úrovni problematiky, abych jí zde mohl srozumitelně reprodukovat. Možná by pomohl příklad z praxe, který úplně nezapadá do tohoto fóra, ale může demonstrovat to, že takzvaná intujice alespoň za mě funguje. Už dvakrát se mi stalo, že jsem se pohyboval lesem, loukou, svoji obvyklou trasou. V jednom případě se mi stalo, že nevím z jaké příčiny udělalo moje tělo vpravo v bok, ušel jsem zhruba deset metrů  a zde jsem spatřil ve vysoké trávě odhozený předmět pocházející z trestné činnosti. Docela se to hodilo, protože původní vlastník právě podával tr. oznámení. V druhém případě, o několik let pozdě byl postup podobný. Šel jsem tak nějak ne s určitým cílem přírodou. Náhle jsem nevím proč vylezl do strmého vrchu, kam bych normálně nešel a vlezl do křoví a do vysokých kopřiv a ejhle, byl tam převrácený přívěs za auto. Podle rz odcizený tři týdny před tím ve městě. Ve třetím případě jsem sešel z obvyklé trasy v lese. Opět nevím proč jsem odbočil za pátým bukem vpravo a pak zase jinam a hle, přede mnou seděl pod provizorním přístřeškem člověk a něco vyřezával nožem. Lustrací vyšlo najevo, že je v celostátním pátrání, protože se vyhýbá nástupu do vězení. JAK říkám, tyhle příhody sem úplně nepatří, ale vím podle nich, že něco podobného jako šestý smysl, nějaký podvědomý přenos informací na dálku asi existuje, i když není spolehlivý, ani jakkoliv měřitelný. Tak jsem se do toho vysvětlování nějak zamotal a jsem úplně někde jinde.

Takže když zhodnotím předchozí informace a rady, za které jsem za každou jednotlivou opravdu vděčný a podívám se na celou situaci rádoby s odstupem, který není vzhledem k tomu, že nejsem nezúčastněná osoba zcela možný, vychází mi následující. Paní doktorka je opravdová profesionálka, a to jak v přístupu ke zvířatům, tak k jejim majitelům. Nesnaží se jim tahat peníze z kapes, ale opravdu pomoci, stejně jako její kolegové, ale přistupuje k tomu svým osobitým způsobem, kterým nějakým způsobem vyčnívá z řady. Možná tím, že jedná přímo bez okolků a na rovinu, přes to však citlivě. Působí velmi mile, především díky svému dobrému vztahu ke zvířatům, ke každému jednotlivě. V emočně vypjaté chvíli, kombinované s běžným převánočním, zkouškovým a jiným stresem,   se mi po jejím profesionálním vystupování zatočila hlava. Možná ne hned, ale asi tak po další návštěvě, která byla na emoční vypětí neméně náročná, protože se týkala objektu, který má pro mně mimořádný význam.   Vzhledem k tomu, že se jedná o profesionálku v pomáhající profesi a obdobnou činnost vykonává denně, dá se předpokládat, že k ní přistupuje ze svého pohledu v oblasti prožitků rutinním způsobem a lidí jako já projde její ordinací celý zástup. Je vdaná a já nejsem žádný lamač ženských srdcí, není zde důvod, proč bych jí měl něčím zaujmout a to s i ohledem na to, že jsem se o něco podobného vůbec nepokoušel. Musela by být hodně zoufalá, aby se zakoukala do svého klienta, polud to porovnám třeba se svým zaměstnáním a zase tak zoufale opravdu nevypadala.  

Lidi já jsem teda osel. Naštěstí to můžu svést třeba na hormony.   Takže z výše uvedeného mi dále vychází, že za ní nepůjdu a nebudu jí zatěžovat svými dojmy. Bylo by to mlácení prázdné slámy a ona má jistě svých strostí dost, jako každý. Je prostě skvělá. Tím vypadává ze hry utajený vztah, který bych v jiných případech nezatracoval. Vím z názorů odborníků, i ze své skušenosti, že dobře utajený paralerní (? ) vztah může velmi prospět i původnímu manželskému soužití, pokud je dobře utajený a nenarušuje fungování řádné rodiny. Ale s tím, si myslím, nemusím právě teď lámat hlavu.

Pokud je to tak, bude problém pouze v mé hlavě a pokud bych ho zvládl, nebude třeba ani velkého vyhýbání, i když půjdu pro jistotu k někomu z jejích kolegyň. Každopádně se mi tam půjde o něco lehčeji.

 

Tyto stránky jsou super. Ještě jednou děkuji za všechny názory, připomínky  a rady, za každý zvlášť. Narušily trošku moji domělou představu a přivedly na některé odpovědi, na které bych bez pomoci v poblouznění nepřišel i když jsou za normálního stavu "na lopatě."  

Teď už zbývá porat se s tím "zbytkovým" poblouzněním (její bytost, osobnost, je skvělá, vyjímečná) to bude chvíli bolet, ale zkusím si jít zaběhat a uvidíme. Někde jsem četl, že existuje terapie pod vedením odborníka, při které se vykřičíte do lesa. Zajímalo by mně, na jaké problémy se to vztahuje a kam chodí kříčet. Taky bych pár věcí zahulákal, ale nerad bych, aby z toho kleplo nějakýho myslivce na posedu.

 
28.12.2015 02:21 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Tak jste tu docela obšírně popsal Váš šestý smysl. Teď se pokuste řídit svědomím, či morálkou. Paralerní vztah, že je přínosem pro manželství? Myslím si, že ne. Je to sobecké, pokud mám někoho rád nemůžu jednat za zády proti svědomí, či morálce. Ale na to musíte přijít sám. Snad jste na dobré cestě, běžte si zaběhat, klidně i s manželkou, ať přijdete na jiné myšlenky a hlavně sdílejte čas spolu a dělejte si vzájemně radost spolu s dceruškou.

 
28.12.2015 02:43 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Máte pravdu, s šestým smyslem jesem si zbytečnš plácal játra a zřejmně ani nesouvisí s tímto tématem. Ale myslím, že není pravda, že bych se své rodině dostatečně nevěnoval.

Morálka a svědomí jsou podle mého názoru v jistém ohledu dost subjektivní pojmy. Pokud jde o to, že je jeden z partnerů řekněme ve stresu a pod tlakem a v tomto stavu může být na členy své rodiny nepříjemný, vrčet na ně, aniž by si to zsaloužily  a k nápravě jeho chování dopomůže druhý utajený vztah, kde upustí páru a domů se vrátí s úsmvem na tváři a svoji rodinu v žádném ohledu nezanedbává, může to mít pro její ostatní členy pozitivní vliv. Toto řešení ale není zajisté vhodné pro každého a samozřejmně nelze s ním samotnou nevěru zcela omlouvat.

 
28.12.2015 11:53 Uživatel: Pavla
Věk:  66
pavla.gif
4000-5000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

No, máte zvláštní řešení, jak upustit páru. A co kdyby stejně postupovala Vaše manželka? Co by to bylo za manželství? Svědomí a morálka je subjektivní? To máte na mysli svědomí narušených jedinců, jako jsou podvodníci, násilníci a podobně? Tam ano, tam jim svědomí nic neřekne. Zdá se mi, že stále hledáte způsob, jak si obhájit svůj pohled na věc. No, já Vám už napsala, jak se tomu vyvarovat. Nyní záleží, kterou odpověď si vyberete, která bude bližší Vaši povaze, s kterou se více ztotožníte. Někdy jde i zdravý rozum stranou, ale je to na Vás. Mějte se.  

 
28.12.2015 01:38 Uživatel: agent Jack
Věk:  33
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Mám fakt děsnej pravopis - naštěstí ho můžu pro tentokrát  hodit třeba na pokročilou hodinu

 
28.12.2015 09:52 Uživatel: Astrid
Věk:  50
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Tak jsem si, Jacku, s chutí přečetla Vaše povídání. Víte, co si myslím? Věřím na předchozí životy, a proto si myslím, že ona veterinářka se s Vámi setkala někdy v minulém životě.   Možná jste spolu dokonce tvořili pár? Píšete o své intuici, patrně ji máte silně vyvinutou. takže silněji můžete vnímat nepochopitelnou přitažlivost k této paní.

Někdy nám lidé z předchozích životů přicházejí znovu do cesty. Máme si s nimi něco dořešit.

Je to pěkné, když si tak pomyslím, jaký cit Vámi cloumá (i když mnozí z morálních důvodů odsuzují.). Držím Vám palce, ať vše ustojíte!

 
28.12.2015 15:49 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Nevím, jak dlouho jsi ženatý, píšeš, že máte s manželkou 1,5 letou dcerku, ale zároveň píšeš, že jsi měl asi dva vztahy i po svatbě. Čili já si tak úplně nemyslím, že by bylo dobré, si opět upustit páru jinde - obávám se, že se z toho stane u Tebe zvyk = již by to po svatbě bylo potřetí. Přemýšlel jsi o tom, proč to tak máš? Je Ti teprve 33 let, tak si nějak neumím představit, kolikrát ještě si chceš mimo domov a aktuálně toto manželství tu páru upouštět.

A ještě si myslím, že pokud má někdo stres či je pod tlakem, není dobré to řešit tak, že si pomůže nějakou berličkou = jakoukoliv…

 
28.12.2015 17:18 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Aha, tak to je zajímavé ty dva paralelní vztahy. To jsem přehlédla, hm, tak tady by měl pán skutešně začít uvažovat nad tím, proč potřebuje občas sedět na dvou židlích. Pak možná nejde o vztah k paní doktorce ale o nějakou jeho potřebu, možná nebýt tak zcela k dispozici. Ale to už spekuluju.

 
28.02.2016 13:52 Uživatel: madeline
100-500
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Bolo by to nefer voci manzelke, aj ak by si pripadnu neveru tajil… Mne to pride take, ze sme ludia a nevieme sa ovladat. A pritom doma problem nemas.  

 
28.02.2016 16:21 Uživatel: Dara007
Věk:  33
500-1000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Souhlasím s názorem od QAdama. Všichni tu prosazujete morálku a rozum, a pudy považujete za něco hrůzostrašného. Pudy jsou však bohužel přirozené a jelikoš ovlivnují myšlení člvověka, tak s tím nic neudělá ani rozum a morálka. Já si myslím, že téměř v každém manželství dojde během pár let k nevěře, akorát se o ní nemusíte dozvědět. Akroát nesouhlasím s tím, že zamiovanost je láska. Zamilovanost jsou to jen hormony, které do dvou let přejdou.

 
28.02.2016 16:42 Uživatel: Rypoušice
Věk:  25

Město:Brünn

1542927537_dsc_0032lllk.jpg
1000-2000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Ale Daro alt My jsme z nějakého záhadného důvodu "homo sapiens" - člověk moudrý. (Já bych skončila u Homo Erectus, zpřímili jsme záda, ale mysl a moudrost se jeví stále skloněná, ovlivněná zmiňovanýi pudy alt)

Ale teď vážně; právě to, že máme onu "moudrost", dokážeme se tak odlišovat od našich opičích kolegů, prapředků. Pracujeme, tvoříme dějiny a kulturu, uvědomujeme si sami sebe. Ohánění pudy je pouze alibistická zbraň, rádoby vědecký argument nevycákáných týpků, kteří místo, aby si hledali takovou partnerku, která by byla třeba svolná k tzv. volnému vztahu, tak se upnou na jednu, tváří se nejúžasněji, aby v nestřežených chvílích "užívali života". Aby jim, chudákům, něco neuniklo. Takovej spokojenej rodinnej život je asi příliš málo. (Týká se to i žen, ale ty se pudy tolik neohání; to kdyby mě chtěl někdo vyčíst, že zmiňuji naše nebohé rozsévače)

Hodně asi i záleží na hormonech, kdo jich má víc, než jiný, je o to náchylnější. Ale jak říkám, vadí mi, že to o sobě snad musí vědět a přesto s tím nic nedělají a neřeknou to hned na začátku.  

Velmi mě udivuje, že ty, ač žena, neustále pochlebuješ této divné teorii a všem nevěrníkům.  

 
28.02.2016 16:57 Uživatel: Dara007
Věk:  33
500-1000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Ahoj Rypoušice. I přes to, že jsi obdařená rozumem tak se může stát, že se zamiluješ do někoho jiného, at chceš nebo ne. Jsou to záležitosti, které nemůžeš ani ovládat, ale prostě se to stane, že tě někdo okouzlí i když to zrovna nechceš.   A když už se to stane, tak ti to uplně změní úhel pohledu a pod záplavou hormonů člověk začne dělat věci, které by  za běžných okolností nikdy nedělal. Je spousta žen i můžů, kteří strašně chtěli mít rodinu, a nakonec jí opustili kvůli jiného muže, nebo ženy. Za nějakou dobu se pak byli do hlavy, co to vlastně udělali.

 
28.02.2016 17:02 Uživatel: Rypoušice
Věk:  25

Město:Brünn

1542927537_dsc_0032lllk.jpg
1000-2000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Ano, souhlasím v tom, že zamilovanost způsobí total zkreslené vidění (zaplať bohu to již neprožívám, jsem zcela střízlivá a když se na to podívám zpětně, připadám si trapně a směšně. Na druhou stranu to díky tomu chápu)

Nicméně toto opravdu vyprchá (liší se to, u někoho půl roku, jinde rok i víc atp.) Ale i přesto přeze všechno rozum ještě stále máme i při tomto. Chce to ale přežít "bolest", trápení, které by nám to přineslo. A to je kámen úrazu - většina si chce udělat radši dobře na úkor něvědomé polovičky. Málokdo má asi na to, aby si řekl "stop, od toho jdu dobrovolně pryč". Bojí se, že přijde o něco mega krásného (byť vylhaného hormony) a ještě by trpěl. Přitom sejde z očí sejde z mysli je účinné v drtivé většině případech. Jen to nechce být líný, být aspoň trochu morálně nezvrhlý, mít sebekontrolu, překonávat sám sebe.

 
28.02.2016 18:19 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Bodejť. On je častý argument těch, kteří se do sebeovládání a sebodpírání zrovna nehrnou, že měli zatmění, že byli vláčení pudy, že měli špatný náhled dusíc se hormony, že jim testosteron stříkal z uší, tak tak, a že se jako nedá nic dělat. Poruč si, člověče, jsi slabý…

A pak jsou tací, co se vrhají na sladkosti a mají nadváhu a hulí a přitom mají rozedmu a rakoviny… Jo. A jsou jak bečky, ale cvičit se jim nechce.
Poruč si člověče. Když ono se člověku nechce a svádí to na přírodu.  

Ale chápu. Já odolám čemukoli ale nechoďte ke mně s koblihou. Kolem mě musí být antikoblihová zóna.

 
28.02.2016 17:23 Uživatel: Dara007
Věk:  33
500-1000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Máš pravdu, souhlásím. Říká se - sejde z očí, sejde z mysli. Ale také se říká - co oči nevidí, to srdce nebolí  Když už se zamiluješ do někoho jiného, tak už se v podstatě dopuštíš nevěry aj tak, ale ve svých myšlenkách…   Kdyby mi manžel řekl, že se zamiloval do někoho jiného, tak by mi to ublížilo ještě víc, než kdyby mi řekl, že se s někým jenom vyspal.

 
28.02.2016 17:57 Uživatel: Rypoušice
Věk:  25

Město:Brünn

1542927537_dsc_0032lllk.jpg
1000-2000
Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

No, pokud se lekneš, co všechno bys za bolest způsobila svému okolí, chceš dostát očekáváné věrnosti a nechceš tedy nikoho ranit ani nic ničit, tak se chytneš za frňák, nafackuješ si a odejdeš od toho.

Nic víc, nic míň. Prostě není třeba hledat milion sto důvodů pro obhajobu.

A tím pádem by o tom nikdo nevěděl, protože by se to dotyčný snažil vytěsnit. A logicky, kdyby ti to nikdo neřekl, nevěděla bys o ničem a netrápila by ses.  

 
25.03.2016 13:19 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Text uživatele: 

Po všem co jsem zažil bych už takhle přísný nebyl. Viděl jsem hodně zbytečně rozbitých vztahů.

 

Ale lidé mají kapacitu si chyby uvědomit a napravit je. A ne vše co se nám stane je naše vina a ne vše lze považovat za chybu, i když tomu tuhle nálepku dáme. Jak jsi i sama psala dříve „pudy a zamilovanost neovlivníme“.

 

Pokud se někdo zamiluje, tak to neznamená, že to udělal schválně. A to, že se zamiloval neznamená, že teď partnera opustí. Může si uvědomovat situaci ve které je a pořád být věrný svým hodnotám.

Zamilování může chtít překonat, protože milovat můžeme i více lidí najednou.

Někdy to chce počkat, nechat situaci vyzrát a nedělat závěry příliš brzo.

 

 

Já osobně proto považuji za nevěru až skutečně dokonaný akt. Ne samotné myšlenky. Ono totiž milovat někoho a nemoci s ním být je dostatečně krutý trest bez toho, abychom tomu člověku ještě přidávali.  

 

 

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Zamilovaný do zvěrolékařky svého psa - ona i já jsme v manželství, co teď?
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny