Téma: Přítel mě kontroluje, žárlí a usurpuje a přesto bez něj neumím žít - lze ho převychovat?
Uživatel: Blondie
Věk: 30
Ahoj,
nevím moc, jak tady ten web funguje, hledám pomoc, nebo spíše radu, nejlépe od někoho, kdo žil někdy v podobné situaci jako já.
Je mi 30, v březnu 2012 mi krachnul můj první dlouhodobý vztah. Přítel byl závislý na hracích automatech a nikam to nevedlo. Byla jsem tedy 3 roky víceméně sama, narážela jsem jen na samé holkaře, lháře a ubožáky a vztahy trvající dva, tři měsíce a nevím, jestli jsem si tak moc už zvykla na svobodu, ale když jsem v dubnu 2015 našla nového partnera a přeskočila ona jiskra, naprosto mi to obrátilo život naruby. Bohužel ale ne k dobrému!!!
Můj nový přítel to se mnou myslel hned vážně a už během prvního měsíce našeho vztahu trval na tom, ať se k němu nastěhuju. Byla jsem velmi zamilovaná, asi nejvíc, jak jsem kdy v životě byla, takže i když se mi to zdálo jako nátlak, poslechla jsem ho a nastěhovala se k němu.
Měla jsem ovšem psa a on psy nesnáší, takže jsem dostala nakázáno psa nechat u rodičů a nevozit ho do mého nového domova. To jsem dost obrečela, ale na druhou stranu je pravda, že dřív jsem bydlela s rodiči a pes byl s nimi celý den, zatímco takhle by byl sám v panelákovém bytě, tak to pro něj bylo asi i lepší. Ale jezdím ho navštěvovat, stejně jako moje rodiče, alespoň 2x týdně.
Každopádně můj nový vážný vztah začal dost zvláštně těmito příkazy. Můj přítel mi stále opakuje, i když jsme spolu už půl roku, že mi nedůvěřuje a že jsem příliš krásná a že je o mne příliš velký zájem. Netvrdím, že zájem není, ale když mám přítele, nevidím důvod, proč flirtovat s jinými.
Když na ulici potkám třeba jen známého a pozdravím ho, přítel se hned ptá, kdo to byl a co jsem s ním měla. Časem se začal pídit po každé mé sms, kdo mi píše, odkud ho znám, co mi chce, až to vyvrcholilo tak, že mi začal běžně projíždět mobil. Jelikož je specialista na IT, dokáže se nabourat i do zaheslovaných složek, takže mi čte zprávy na Facebooku, emaily, prostě všechno.
Časem mi zakázal stýkat se se všemi přáteli opačného pohlaví. Neustále mi opakuje, že je to pro mé dobro, že mým kamarádům jde jen o mé tělo a že to nemá s přátelstvím co dělat.
Mám dovoleno scházet se s kamarádkami, ale jen v omezeném čase. Většinou na 2 hodiny a domů. Pokud se zpozdím, strhne se hádka a spousta výčitek, že si našeho vztahu nevážím a dělám si, co chci.
Ukrutné žárlivé scény jsou na denním pořádku. Nevím už, co je normální a co ne. On nemá žádné kamarádky. Jen kamarády. A také mi to předhazuje, proč já bych se měla bavit s opačným pohlavím, když on se s ním také nebaví?
Když chci někdy vyrazit s kamarádkami do klubu na drink, strhne se strašná hádka a hrozí mi rozchodem. On přece také nikam nechodí, tak proč já ano? Neustále zdůrazňuje, že je mi 30 a už jsem dost stará na to, abych někde ponocovala. Přitom já nejsem takový typ, ráda bych jen s kamarádkami vyrazila někam večer 1x za měsíc a to mi stačí. Už mi není 20, nemusím pořád někde lítat. Ale občas každý musí vypustit a jít se pobavit. Ale já mám přísný zákaz pod výhrůžkou rozchodu!!!
Už jednou jsem se s přítelem rozešla. Rozchod byl velmi bolestivý a drastický. Přítel nechodí daleko pro velmi vulgární slova a dost často mi také dá facku, prý abych se začala chovat jako slušná ženská. Po drastickém rozchodu jsem odcházela sbalená s modřinou na obličeji. Neuhodil mě pěstí, jen dlaní, ale udělala se mi modřina. Má rodina z toho udělala aféru a chtěli na něj podat trestní oznámení, ale já jim to zatrhla. Nevím, jestli jsem už tak hloupá, nebo jsem prostě vyšla ze cviku a už nevím, o čem vážný vztah je, ale dávám vinu sama sobě. Že se nechovám tak, jak bych měla.
Po rozchodu jsem hodně trpěla. Rozchodů jsem zažila spoustu, ale tohle byl extrém. Nervově jsem se zhroutila a skončila na práškách. Život bez něj nějak ztratil význam a i když jsem se snažila to vydržet, nedalo se to. Asi jsem na něm závislá.
Po několika týdnech se mi sám ozval a já přiběhla jak pejsek. Ale psychický teror pokračuje. Sice už mi nedává facky jako dřív, řekla jsem, že ho naši chtěli udat a to ho asi vystrašilo, ale stále mi prohledává věci, mobil, Facebook, apod. Také mi vyčítá, jak se oblékám. Jsem rockerka a tak nosím převážně černé věci, lebky, pyramidy apod. Ale to přece věděl už na začátku našeho vztahu. Ale i přesto celý půlrok poslouchám, jak jsem nemožná a jak se za mne stydí, když někam jdeme a já mám na sobě bundu s lebkou, nebo potiskem metalové kapely. Celkově mi mluví do vzhledu. Vadí mu i moje tetování, přitom věděl, když jsme spolu začínali, že miluju tetování a že mi prostě budou přibývat na těle, ale přesto mi hrozí, že pokud přijdu ještě s jedním tetováním, vyrazí se mnou dveře.
Už nevím, jestli je tohle moje věc, nebo věc obou partnerů, já si vždy myslela, že na tomhle ve vztahu přece nezáleží. Každopádně já jsem vysokoškolačka, podnikatelka, vydělávám 2x tolik, co on. Dobrovolně pomáhám bezpříspěvkovým organizacím a celkově si myslím, že jsem dobrý člověk. On má základní vzdělání, pracuje v továrně u pásu, je samý dluh a platí výživné na nechtěné dítě s bývalou přítelkyní.
Často si říkám, že mám na víc, ale já měla v životě stěstí jen na nevěrné muže, lháře, podvodníky, gameblery. je mi 30, chci rodinu a spokojenou domácnost a tak asi z nouze zůstávám s ním.
Na druhou stranu si říkám, že není jen zlý, často mi nosí květiny, nešetří chválou, jak mi to sluší, že jsem krásná, často se mazlí, líbá mě, plánuje se mnou budoucnost. vesměs si říkám, že není špatný. Ale abnormálně moc žárlivý a chce mě omezovat a mít pokud možno jen pro sebe a chce mě předělat v nějakou růžovou panenku, kterou si vysnil.
Když se mě někdo zeptá, jestli jsem v tomto vztahu šťastná, nedokážu odpovědět. Protože to nevím. Jak má vypadat štěstí? Žádný vztah přece nemůže být dokonalý. Vím, že mi přítel nezahýbá, nebije mě (až kdysi na ty facky, ale s tím už přestal), nafetuje, nehraje automaty. Říkám si, že si přece nemůžu stěžovat. Ale přesto nejsem spokojená, když mi pořád, denně (!!!! ) leze do věcí, diktuje, kdy kam můžu jít a zakazuje se stýkat s přáteli. Tak by to ve vztahu asi fungovat nemělo.
Máte s tím někdo zkušenosti? Můžete mi někdo poradit? Je to normální, nebo ne? Nebo jsem už blázen?
Bez přítele žít nedokážu, ale také chci, aby mi důvěoval a neomezoval mě.
Co s tím? Dá se člověk nějak převychovat?
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2872x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Vypadá to na domácího násilníka, to je přímo učebnicový začátek. Ráda bych se mýlila, zkus tento dotaz zaslat Prokopové na Idnes do Ona poradny, řekla bych, že to potvrdí.
JInak převychovat se samozřejmě nedá, pokud neutečeš, on převychová tebe a to velmi nepříjemně.
Asi Ti těžko radit, protože chyby děláme všichni. Je mi skoro o deset let víc, chyb jsem také udělala dost, ale jedno bych nepřekousla. Vzhledem k tomu, že jsou pro mě zvířata součástí mého života, nemohla bych být s člověkem, který zvířata nemá rád. Tedy pro mě by to skončilo už v té chvíli.
Nicméně, Tvůj přítel si k Tobě dovolí pouze tolik, co mu sama dovolíš. Jinými slovy, ví, že Tě může omezovat a přestože v partnerství nejsou lidé majetek, chovat se k Tobě jako ke svému majetku. Jednoduše ví, že může, protože to strpíš. Kdyby ne, odešla bys.
Přestaň srovnávat jednoho či druhého, nejsou jediní dva na světě. Nehledě na to, že si myslím, že by Ti nějaký ten čas "o samotě" bez partnera (no vlastně toho jsi neměla a stále nemáš, máš jen kouli na noze) prospěl.
Věk: 32
Predchozi pritelove byli zavisli na necem-fet, automaty. , tento je zavisly rovnou na Tobe. Rodinu s clovekem, ktery je zavisly na jedinci neudelas. On nedokaze se otevrit, duverovat, pustit do srdce jednoho cloveka, tedy Tebe, natoz vice, v podobe rodiny. Kdyby tento fakt nastal, jako deti, nejspis bys zacala odpovidatna otazky ci vysvetlovat vety -koho vice rada mas, takze harmonicka-rovnocenna-domactnost, ktera neni na zacatku, bude potom? Jinak clovek-pritel-Ti ukazuje ci demontruje pocit, co ty citis. Kdybys necitila se vnitrne svazana, neslysis ani na takove slova a nepritahnes si do zivota zavislost, ci zavisleho, svazujiciho, na Tobe, ale rokera s lebkou na bunde, tetovanim kazdym mesic novym a smeckou psu. Hodne stesti
Vím, že ti nebude stačit si přečíst, co ti tu píše Veselka, ale v pár větách napsala věci přesně tak jak jsou.
Pokud se nedokážeš zbavit té koule u nohy ani přesto, že se odstěhuješ, pak si najdi psychologa, který ti pomůže najít cestu ven. Protože v opačném případě je tento tvůj život cesta do pekel.
Abys mohla žít tak, aby ses cítila šťastná, musíš tomu štěstí udělat místo ve svém srdci i ve svém životě.
Je to jako pokojík k pronajmutí. Pokud bude špinavý a zaházený bordelem, žádný nájemník do něj kufry nepostaví.
V mém okolí se roztrhl pytel s holkama, které sice mají zásadní problémy s partnerem, ale nechtějí ho opustit. Moc tomu nerozumím. Život je krátký a měl by se (s) trávit s někým, s kým je nám fajn. Proč se držet těch, se kterými nejsme šťastní?
Fakt nemá smysl setrvávat za každou cenu ve vtahu, který nám nevyhovuje.
Zkus nad tím popřemýšlet.
To není o přemýšlení, ale o její samotě. Lidi takto zatížení se pak stávají závislými na vztahu, což je pro spoustu potenciálních partnerů-exemplářů s poruchou osobnosti -přímo zelená pastvina. Jen se podívejte na typy, které přitahuje.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
nerozumím rozchodu | 2 | 1352x |
03.12.2023 09:24:22 (njn) |
Přítel ke me není upřímný. | 8 | 3360x |
31.12.2020 15:28:45 (Mona_) |
Objektivni nazor na uprimnost | 8 | 2943x |
13.11.2020 10:34:10 (Lepsi zitrek) |
Moje partnerka začala bydlet se svým dosud ženatým expřítelem | 12 | 3408x |
02.10.2020 18:46:52 (njn) |
Partnerské krize, odstěhování | 5 | 2125x |
11.03.2020 17:04:44 (123) |
Moje matka mi kecá do života!!!!! | 6 | 1491x |
02.02.2020 18:48:36 (Iceman) |
Proč se mnou je, když se mu nelíbím? | 9 | 2227x |
26.01.2020 16:01:05 (mini) |
Partnerova obezita - jak mu říct, že přibral | 5 | 2192x |
22.01.2020 16:02:48 (mafianka) |
Jak byste se zachovali??? | 4 | 1503x |
05.10.2019 13:30:13 (Iceman) |
Manžel se cítí na vedlejší koleji, jsme jako dva spolubydlící | 4 | 2638x |
04.09.2019 12:25:25 (Maky1357) |