mojra.cz

Téma: Vztahy, sex a násilí?

28.07.2015 16:38
Uživatel: Tamira
Věk:  25
Odpovědí na téma: 13
Text: 

Na začátek je asi nutné říci, že jsem neměla nikdy dlouhodobý vztah.  

Poslední dobou mě trápí nedostatek něhy, doteků, nedostatek podpory a lásky. Ale tím si ve svém životě, alespoň na chvíli, projde téměř každý člověk. U mě je ten problém, že já neznám nic jiného. Znám jen obodbí, kdy to tak moc neřeším, protože jsem ve stresu, zavalena prací apod… a pak období, kdy to na mě dolehne více.  

Jasně, řeknete si. Ono si to štěstí jednou sedne i na vola a i ty určitě potkáš lásku, budeš-li tomu otevřena. Avšak nastává druhý, závažnější problém:

Když přijde na intimitu, jsem ztracena. Na jednu stranu chci zažít něhu, na druhou stranu mám blok. Abych to objasnila - mé první políbení, první zkušenost s mužem byla vynucená, se soukromým učitelem, podstatně starším, bylo to nechutné (ale na sex nedošlo). Od té doby jsem si dávala na chlapy "bacha." Prostě moje nezkušená hlava nějak nebrala, jak může učitel zneužít situace. Nechápala jsem vlastně, co se stalo. Věkem jsem už byla zkušená, ale mentálně mi to moc nedocházelo. Myslela jsem si, že učitel by si něco takového nedovolil … a nebo pokud ano, tak jen v případě, že bych ho provokovala, působila vyzývavě atd. Ale já působila spíš dětsky. Vlastně mi řekl, že to je kvůli mé nevinnosti. Že mi to do budoucna pomůže, protože muži chtějí zkušené ženy atd. Utekla jsem, takže k sexu jako takovému nedošlo. Ale od té doby vím, co je to bezmoc. Absolutní bezmoc. Od té doby vím, jaké to je být odkázána na vůli toho, kdo je silnější. A to mě brzdí v dalším životě.  

Nemám v posteli důvěru k mužům. Ale snažím se. Odtud pramení těch pár pseudovztahů. Myslela jsem, že to bude v pohodě, že si prostě najdu chlapa, který mě nebude chtít primárně dostat do postele. Jenže to je trochu těžký úkol. Slevila jsem tedy na to, že chci chlapa, který mi v posteli projeví něhu a bude aspon malinko trpělivý, nebude mě přemlouvat a tlačit na pilu, nebude se každý den chtít dostat v sex. praktikách dál a dál. Prostě si bude užívat to, čeho jsem schopna a na ten zbytek se bude těšit …

S přibývajícím věkem se z toho stal celkem těžký úkol. V 25 se tak nějak očekává, že nejpozději na čtvrtém rande se na to skočí, aby člověk věděl, na čem je.  

Když se za sebe ohlédnu, mám pocit, že se mohu podepsat pod heslo "čeho se bojíš, to přitahuješ." Takže jsem se místo něhy dočkala spíš facek a násilí. A to bylo dost často spojené právě s tou sexuální oblastí.  

To, co v sobě teď nejvíc řeším, je vztah sexu a agresivity. Neznám sex bez agresivity. Myslím, že je to částečně propojené, pokud se třeba podíváte na porno. Většina je o ovládání žen, o dominanci muže, o uspokojení muže atd. Ano, jsem si vědoma toho, že je to porno a ne realita. Ale. Porno je ztělesněním fantazií mužů. Takže bych úplně nevylučovala úzké spojení, či chcete-li jistou spolupráci, sexu a agrese.  

A otázka je, jak z toho ven. Výchozím bodem je to, že mám problém s vnímáním a prožíváním sexuality (prožíváním v uvozovkách, protože navzdory všemu, nebo kvůli všemu, jsem stále panna). Je to můj osobní problém a nemohu ho přenášet na všechny muže. Toho jsem si vědoma a do určitého bodu dokáži mít všechno více méně pod kontrolou. Vymkne se to ale přesně v tom bodě, kdy pocítím nátlak ze strany muže, náznaky agrese (třeba jako důsledek neovladatelného chtíče). V tom bodě mi prakticky končí vztahy. Rozklepu se, občas se rozpláču, prostě dám najevo, že psychicky v tomto ohledu nejsem v pořádku.  

Vím, že je to hodně o práci sama na sobě. Nechci hledat vztah, abych se v něm mohla vyléčit. Po mnoha nezdárných pokusech už vím, že to nefunguje. Nikdo si nebude hrát na samaritány. Na počátku je každý vztah velmi křehký. Stačí málo a je pryč. A tohle není zrovna málo.  

Je to minulost. Přijímám ji, ale nechci ji tahat s sebou. Říkám si, že jsem volná, že mi už nikdo neublíží. Že není čeho se bát. Že jsem v bezpečí. A že je všechno v pořádku. Jenže se sama nenaučím důvěřovat dotykům druhé osoby.

První dotyky jsou těžké. Toužím po nich, ale nemám tam tu jistotu, že nezraní. Když se zachvěju strachy, všichni muži si myslí, že se chvěji vzrušením. Ale postupně si na ty dotyky od daného člověka zvykám a líbí se mi. Protože nabývám na jistotě. Protože si řeknu, že tak už se mě dotkl a neublížil. Tak už mě chytl, objal, a taky neublížil… Takže v těch začátcích, troufám si říct, je prakticky nemožné můj problém odhalit. Ale když má přijít na sex. je to něco, co nedokážu. Možná proto, že jsem nikomu zas až tak nedůvěřovala, že jsem nikoho nemilovala … Ale není neschopnost se zamilovat důsldekem toho všeho? Nikdy jsem nebyla zamilovaná. A i to mě začíná znepokojovat.  

 

Omlouvám se za délku. Chtěla jsem to ze sebe dostat. Sice to ve mně (bohužel) zůstane i tak, ale jsem ráda, že se mi to podařilo, jakkoli nedokonale, slovně vyjádřit.

Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
28.07.2015 17:02 Uživatel: Pan Sova
Věk:  72
Sova.jpg
2000-3000
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Vidíš, sama sis sama pěkně odpověděla.

Když se za sebe ohlédnu, mám pocit, že se mohu podepsat pod heslo "čeho se bojíš, to přitahuješ." Takže jsem se místo něhy dočkala spíš facek a násilí. A to bylo dost často spojené právě s tou sexuální oblastí.  

Nauč se mít ráda sama sebe a mít sebe v úctě, věř, že si zaslužíš skvělého muže a představ si  partnera, jaký by měl být. Představuj si jej velmi konkrétně, včetně barvy vlasů způsobu oblékání, chování, jednámí, vzdělání a hlavně věř, že takový na tebe čeká. Je dobré si své představy zhmotnit aspoň písemně na papír, nebo si nakresi obrázek, pokud to umíš. Těmi myšlenkami si jej přitáhneš.  

 

 
28.07.2015 18:13 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Učitel se zachoval špatně. To už nelze změnit.

To co ale změnit je, je Tvůj postoj, který k tomu máš. Máš na výběr dvě možnosti: Buď tomu budeš nadále přistupovat jako oběť (nepopírám, že jsi byla obětí) nebo se rozhodneš, že už bylo dost hry na oběť a skoncuješ s tím, aby měl jeden dobytek nad Tebou moc celý život. Protože o tom to je. Prohráváme jen tehdy, když to připustíme ve své hlavě. Pokud prohru ve své hlavě nepřipustíme, pořád jsme vítězové.

Stejně to funguje u tohoto. Pokud se rozhodneš, že už nebude mít nad Tvým životem kontrolu on, ale Ty, pak zvítězíš. Odměnou Ti bude plnější život. Stačí ho chtít a rozhodnout se.

 

Druhou složkou nápravy je nabití důvěry v muže, díky hmatatelnému důkazu resp. zážitku.

Jak píšeš: nemám v posteli důvěru k mužům. Ale snažím se. .

Zde je problém. Pokud se snažíš, nestačí to. Je potřeba jít na to trochu jinak.

Život dokáže dávat mnohem víc a věřím, že si to zasloužíš. Opět zde platí jedna věc. Trochu věřit v to, že život má s námi určitý záměr. Ve smyslu: že každý náš zážitek nám dává něco, z čeho život chce, aby nás posílilo nebo zformovalo. Každá rána, kterou dostaneš, z Tebe dělá buď horšího nebo lepšího člověka - Ty rozhoduješ o tom, zda lepšího nebo horšího. Každou ránu můžeš proměnit v zlo nebo v dobro. A Ty rozhodnout v co.

Někdy, když nevidíš jak můžeš proměnit zlo v dobro platí, že na to musíš přijít. Ovšem každou situaci lze v dobro proměnit. Absolutně každou, i když to tak z počátku nevypadá.

Takže zůstaň pozitivní a optimistická, protože život takhle funguje. Optimisticky.

Když se Ti povede tomuto uvěřit, pak budeš otevřená myšlence, že nemusíš dělat kompromisy a slevovat se svých požadavků. Já osobně považuji kompromisy za cestu do pekel, protože jak jsem psal, život dokáže dávat mnohem víc – pokud to nevzdáme příliš brzo.

Někdy mu to trvá. Nebo možná ne jemu, spíše nám – než to pochopíme, akceptujeme a připravíme se na to.

Protože existují muži, po kterých toužíš. Jsou tady, kolem Tebe, pouze jsi na ně nenarazila. Ono jich možná není víc, možná jen jeden. Ale zato ten pravý, který se k Tobě bude chovat tak hezky, že blok z dětství najednou přestane existovat a rozplyne se v nicotě.

Protože tak silné osobnosti mezi námi jsou. Mezi muži i mezi ženami.

Tak proč dělat kompromisy, když tady jsou? Jen jsou jako diamanty. Jsou vzácní a je jich málo. Ale jsou. A stejné jako diamanty, je možné je získat.

 

V 25 se tak nějak očekává, že nejpozději na čtvrtém rande se na to skočí, aby člověk věděl, na čem je

 

Existují šablony společenského chování a většina lidí se dle nich chová. Ano. Ale ne diamanty. Ti se chovají jinak – odlišně od průměru. V podstatě přesně podle Tvých snů.

 

To, co v sobě teď nejvíc řeším, je vztah sexu a agresivity. … Porno je ztělesněním fantazií mužů

 

Ano, cokoliv so je kolem nás, architektura, přístroje v nemocnicích, silnice, cokoliv je ztělesněním někoho. Ale ne všech. Nemáme jen jedny budovy, nemáme jen jedny přístroje. Žádný výrobek na světě neexistuje v jedné verzi. Vždy existují alternativy. Některé jsou samozřejmě dominantní, ale to je jedno. Důležité je, že existují alternativy a každý si může nalézt to svoje.

Záměrně píše nalézt, protože ono to ne vždy přijde samo. Zpravidla je nutno něco pro něco udělat.

 

A otázka je, jak z toho ven.

 

V první řadě musíš začít věřit, že zde je ten muž, o kterém sníš. Protože po mých životních zkušenostech jsem přesvědčen že je. (Lidé to jen vzdávají příliš brzo, ale neměli by jít podle šablon, protože život je pestrý a každému naděluje jinak)

Pak přestaň myslet na to, že „jsem stále panna). Je to můj osobní problém a nemohu ho přenášet na všechny muže. “. Není to problém. Právě opačně. Je to výhoda. Jsou muži, kteří chtějí zkušené dračice, ale jsou muži, kteří chtějí něžné princezny. A pak jsou muži (či ženy), kterým to je jedno.

A nemusíš ho přenášet na všechny muže. Ten pravý Tě bude milovat takovou jaká jsi, se vším všudy a nebude Tě chtít měnit.

 

Nechci hledat vztah, abych se v něm mohla vyléčit

Proč ne? Vyvíjíme se celý život. Chyby děláme celý život. Není moudré očekávat, že do vztahu jdeme perfektní a vyléčení. Od toho přece partneři jsou, aby si pomáhali, ne? Jinak by partnerství nemělo smysl. Nebylo by pevné, nemělo by nic, co by ho posilňovalo.

Pokud by Tvůj „problém“ neunesl partner, k čemu by Ti byl takový?

Po mnoha nezdárných pokusech už vím, že to nefunguje. Nikdo si nebude hrát na samaritány. Na počátku je každý vztah velmi křehký. Stačí málo a je pryč. A tohle není zrovna málo.

Velký problém vystraší jen SPOUSTU slabých lidí. Ale ti silní a kvalitní před problémem neutíkají.

Možná máš štěstí, které si ani neuvědomuješ. Možná máš filtr na partnery nastaven tak vysoko, že ním většina neprojde. A to je možná dobře. Možná ním projde jen ten jeden – nejkvalitnější. Tak proč se trápit s tím, že spousta slabých neprošla?

Jenže se sama nenaučím důvěřovat dotykům druhé osoby.

Ne na vše dokážeme být sami. A ne vše je nás souzeno překonat v samotě. Jsou věci, které pro nás a spolu s námi udělají ti, kteří nás milují.

Nemusíš se stavět do role nejsilnější osoby na planetě. Ne v tomhle. Protože existují lide, kteří Tě dokážou chytnout za roku a pomoci s prvními kroky.

První dotyky jsou těžké. Toužím po nich, ale nemám tam tu jistotu, že nezraní.

V tomhle se nelišíš od nikoho. Nikdo nemá jistotu, že nezraní. Většina lidí zraňuje. Ale stačí jeden, který nezraňuje a ten jeden dokáže zachránit náš svět. A ten jeden je cennější než všichni ostatní dohromady.

 Ale není neschopnost se zamilovat důsldekem toho všeho? Nikdy jsem nebyla zamilovaná. A i to mě začíná znepokojovat.  

Skutečná láska je něco hlubokého a silného, něco, co až dýchá tajemnem i u těch největších materialistických skeptiků. Něco takového je vzácné. Proto to není vidět každý den.

Ale existuje to. A má to mnoho podob. A věřím, že minimálně jednu z nich minimálně jednou poznáš.

 

A když to poznáš, všechny Tvé starosti zmizí, protože takové city mají silnou moc nad vším ostatním.  

 
28.07.2015 21:28 Uživatel: Tamira
Věk:  25
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Děkuji Ti za milou a obsáhlou odpověď. Vykouzlil jsi mi úsměv na tváři. A to taky není zrovna málo

 
28.07.2015 22:00 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

 
28.07.2015 23:31 Uživatel: Janek
Věk:  34

Město:Praha

100-500
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Ahoj. Zaprvé, být panna v tvem věku není zas tak neobvyklé, jen se s tim nikdo nechlubi. Až najdeš toho pravého, dáš mu neco jedinečného. Je pravda, ze kluci myslí téměř neustále na to jedno. Ale to neznamena, ze neumí hluboce milovat. Opravdu hodnych kluku je hodne, znam jich hodně. A těch, kteří tě uhodí, je naopak minimum. Neodhanis od sebe ty hodné svým chovanim? Nebojí se tě? Nepusobis nepristupne, prilis sebevědomě, drsně? Není to tvá obranná maska? Nebo si cíleně vybiras drsnaky? Nebo jsi pasivni a ulovi te jen ten nejsilnější?

Když se milujes s milovanou osobou, tak sex je o spojeni, najednou doteky jsou málo, protože vy splynete v jedno tělo. Ta emocionálni stránka je stejně silná jako fyzicka. Zamilovanost je hodne o

přitažlivosti, možná je ten tvůj blok i za tím, proč ses jeste

 nezamilovala. Ale neboj se, to přijde. Máš dost kamarádů? Poznavej muze nejdřív takto. Neboj se jich. Fyzickou převahou řeší věci jen paka. Obklopuj se jinými typy, hodnými. Hodně štěstí.

 
29.07.2015 09:05 Uživatel: Tamira
Věk:  25
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Sebevědomí jsem moc nepobrala a dané okolnosti mi ho také zrovna nezvyšují. Urputně se snažím bránit pocitu, že nejsem hodna lásky a že jediné, na co dosahnu, jsou muži, kteří si potřebují něco dokazovat.

Ale působím nepřístupně, to vím. Je to můj způsob ochrany. Ale za těch pár let jsem nějaký pokrok udělala, ale potřebovala bych to stejně ještě urychlit Přeci jen nemládnu … Dřív jsem se vyhýbala už i jen blízkosti muže. Vadilo mi třeba i jen, pokud nějaký svalnatý muž stál vedle mě v metru. Musela jsem vystoupit, necítila jsem se bezpečně. Natož abych se na něj podívala, usmála. Teď už to dokážu. Ale že bych oslovovala muže, to fakt ne. Ale snažím se aspoň usmívat, abych nevyvolávala dojem nepřístupnosti.  

Vlastně se sama sobě musím smát. I patnáctiletí jsou ve vztazích kovanější než já  

 
29.07.2015 10:32 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

1.  Sebevědomí jsem moc nepobrala a dané okolnosti mi ho také zrovna nezvyšují.  

2.  I patnáctiletí jsou ve vztazích kovanější než já 

 

Tyto věci pro život nejsou vůbec důležité. Kvalitnímu partnerovi je tohle úplně jedno. Kvalitní partner hledá kvalitní charakter, ne zběhlého „randéra“.

 

Nemohu mluvit za jiné, ale já v těchto vlastnostech vidím spíše přednosti. A na světě je jistě někdo další, kdo to vidí stejně.  

 
29.07.2015 10:38 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

"Kvalitnímu partnerovi je tohle úplně jedno. Kvalitní partner hledá kvalitní charakter, ne zběhlého „randéra“."  S tím naprosto souhlasím

 
29.07.2015 09:07 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Tvoje první zkušenost s mužem byla jím vynucená. Nejspíše si se o tom nikomu nesvěřila, tak máš od té doby v sobě blok a současně tou špatnou zkušeností i špatný a jednostranný úhel pohledu na muže = všichni nejsou stejní a nechtějí pouze ovládat ženy, být dominantní a chtít být uspokojeni hlavně oni, jako muži v pornu, kdy vidíš úzké spojení mezi muži v pornu a realitou, tedy muži v životě. A když už jsme u toho porna, tak si nemyslím, že každé je pouze o tom, o čem píšeš

Píšeš, že od té špatně zkušenosti si dáváš na muže pozor. Málo, velmi málo Tamiro, neboť jsi zatím narazila pouze na muže agresivní a i proto se nemůžeš posunout dál. Dále píšeš, že nechceš hledat vztah, aby jsi se v něm mohla vyléčit. Ale to je přesně to, co potřebuješ. Najít si někoho úplně v jiných vodách, někoho, komu budeš plně důvěřovat, po té budeš k němu upřímná a svěříš se se svojí špatnou zkušeností, protože normální muž to pochopí a rozhodně se nebude cítit jako samaritán, nýbrž bude ohleduplný a trpělivý tak, že až Ti ukáže, že existují i normální muži, budeš mu natolik důvěřovat, že mu postupně dovolíš více až do fáze, kdy sama budeš chtít vše, tedy se i milovat tak, aby jsi s normálním mužem poznala, že milování je velmi příjemné pro oba, tedy i pro ženu, a že to není pouze o dominanci, síle a uspokojení muže, ale jak již bylo výše napsáno o vzájemném splynutí, po kterém bude hezky oběma, neboť ta emocionální stránka je skutečně stejně silná, jako ta fyzická, a to jak u muže, ale i u ženy.

Já si myslím, že Ty navenek působíš svojí maskou, kterou jsi si nasadila, silně až dominantně, a proto přitahuješ zatím takové muže, které přitahuješ - negativní až agresivní, neboť máš na základě té špatné zkušenosti, jak jsem již psala, jednak v sobě blok a jednak špatný a jednostranný úhel pohledu na muže, který úzce spojuješ s muži v pornu. Že proto se snažíš do okolí vysílat to, co vysíláš a přitahuješ to, co přitahuješ tak, aby nikdo nepoznal Tvé skutečné já, které přirozeně touží po trplělivosti, ohleduplnosti, něžnostech, lásce atd. Myslím si, že to děláš také proto, že se bojíš, když by jsi měla ukázat Tvé skutečné já a svěřit se, co se Ti stalo, že tím budeš pro muže slabou. Ale tak to není. Ty nejsi slabá, jsi jen zraněná něčím, za co Ty osobně nemůžeš a jen potřebuješ pomoci tu ránu zaléčit, pak budeš šťastná i Ty, ale i ten normální muž, kterému se to podaří. On Ti nepomůže jen proto, že by byl samaritán, nýbrž i proto, že bude vědět, že pak Vám bude dobře oběma, i jemu s Tebou a Tobě s ním, neboť odměnou Vám bude to oboustranné splynutí. Chápeš, jak to myslím? Chce to sundat tu masku, uvolnit se, chovat se přirozeně, nesnažit se mít vše pod kontrolou a navenek vysílat to, co si skutečně přeješ 

 
29.07.2015 14:24 Uživatel: veverka
Věk:  30

Město:Praha

1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Milá Tamiro,

 

jsi velmi moudrá a přemýšlivá, už jen z toho, jak píšeš…

V první řadě, neřeš věk. Já třeba přišla o panenství až ve 23 letech. Shodou takových jiných věcí, řešila jsem na střední hodně náboženství, vztahy k některým lidem, ve kterých jsem viděla něco, co jsem možná v dětství postrádala… Navíc jsme platonicky milovala jednoho kluka, syna učitelky, byl mladší skoro o dva roky v době, kdy mně bylo asi 19, chvíli jsme se scházeli, pak to nějak skončilo a já na něj pořád myslela.

Více věcí bylo takto nějak smotaných dohromady. Na druhou stranu již od nějakých 15 let či trochu dříve, jsem v sobě sexualitu intenzivně cítila, jak je asi normální, a třeba pokud jde o sebeuspokojování, to právě v těch 15 u mě začalo. Omlouvám se za otevřenost, na druhou stranu si myslím, že je to t v tomto tématu taky důležitý bod. To, jak člověk vnímá své tělo, jaké má představy a podobně.

Dále si myslím, že ke spoustě věcí je potřeba dozrát. Vzpomínám, jak jsem někdy možná ve 13 letech doma občas na kazetě pouštěla jeden film s pár erotickými scénami (žádné porno), ale na druhou stranu dokud člověk nezná porno, stačí mu ke vzrušení málo, apk se otupuje. Velmi mě to vzrušovalo. Zároveň pak někdy třeba v mých 20, kdy už byl internet hojně v domácnostech a já viděla nějaké porno o odpanění, působilo to na mě velmi agresivně a odehrávaly se ve mně zvláštní pocity.

Pak od těch 23 a prvního sexuálního partnera se odehrálo pár vztahů s různými muži, i v mé hlavě se odehrávaly různé věci… Odpusť, že píšu dost o sobě, ale chci na tom ilustrovat, že všechny tyhle,, věci" mají svůj vývoj, který trvá nějaký časový úsek, je to normální.

Podle mě v pěkném vztahu má být spojena důvěra, něha… Ale i jistá chemie, k čemuž chci dodat, že podle mě s tou agresivitou spojenou se sexem máš trochu pravdu. Samozřejmě nemá být nikomu ubližováno apod. , ale například chvíli před orgasmem nevnímám svého milovaného partnera jako toho,, medvídka voňavého" se kterým se mazlíme, smějeme hloupostem, se kterým jsme i nejlepší přátelé a dokážeme před sebou brečet, když nám třeba někdo zemře (tehdy třeba brečí chlapi, my ženy samozřejmě častěji), nevnímám ho v tu chvíli jako toho, koho miluju i ve chvíli, kdy je slabý, kdy mu není dobře a kdy bych mu třeba i vytírala zadek… Jestli rozumíš, co chci tímto naznačit. Při sexu, zvláště ve chvílích největšího vzrušení ho vnímám jako samce a jakoby chci, aby byl v tu chvíli i trochu sobecký, v uvozovkách vzato, v tom, že v tu chvíli se chce uspokojit… Sleduji přitom jeho vzrušení, výraz tváře, sténání…

Uf, takhle otevřený příspěvek jsem tu ještě asi nikdy nepsala alt. Docela jsem i sama sebe vzrušila alt. I když v současné době tu divočinu trochu krotíme, protože čekáme mimčo, on je něžný, bojí se, aby mimču neublížil atd. , a to vše je u něj důležitější než jeho momentální touha. Ale přesto i tak ten sex je pěkný a určité tyto moje úvahy o vnitřních faktaziích každého z nás platí…

 

Především Ti tedy radím několik věcí… Hledej člověka, který je podle Tebe charakterově dobrý, kterého si dokážeš vážit a mít ho ráda. Zároveň by se Ti měl líbit, přitahovat Tě… Nejdříve přichází zamilovanost, okouzlení, zvědavost, jaké to právě s ním třeba v posteli bude.. Skutečná láska se rodí s časem, prověří ji život.

Měj ráda sama sebe, pečuj o sobe, dělej si radost, měj přátele, koníčky… Zkus třeba i nějakého psychologa, na ty rány z minulosti. Existují i bezplatní ve větších městech, zkus pohledat na netu.

 

Řekni si - CHCI BÝT ŠŤASTNÁ, ZASLOUŽÍM SI TO, BUDU ŠŤASTNÁ… A BUDU PRO TO DĚLAT VŠE, CO JE POTŘEBA.

 

K té sexualitě - přemýšlej si i sama, co Tě vzrušuje. Poznávej své tělo. Psychika pak hraje taky roli, možná i tu největší. To zlé z minulosti ber jako dar v tom, že si třeba budeš více než jiní vážit krásných a opravdových mezilidských vztahů plných důvěry.

 Moc držím palce… ♥

 
29.07.2015 18:48 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Ani pod rouškou anonymity není lehké napsat něco tak otevřeného.  

Moc hezky napsáno.  

 

 
30.07.2015 13:57 Uživatel: Tamira
Věk:  25
Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Děkuji Ti za Tvou otevřenost.  

 

Myslím, že máš pravdu. Vyjádřila jsi přesně to, kolem čeho jsem já jen kroužila. V sexuálním aktu prostě existuje ten bod, určitý okamžik, kdy je to o pudovosti, o jisté síle, která chce prostě ven. To je ten bod, přes který já nedokážu jít. Vnitřně nedokážu přijmout tu podstatu toho všeho - že žena se prakticky v tom momentě oddává muži, podléhá mu. Ano, je to svým způsobem asi nemocné myšlení.

Možná bych tohle všechno dokázala pochopit, kdybych se zamilovala. Když vidím, jaké voloviny dělají mé zamilované kamarádky pro své milé, možná bych i já byla jiná. Ale teď si to nedokážu ani představit. Nejde mi to. Ačkoli třeba potkávám muže, kteří se mi líbí a přitahují mě, stejně si dost dobře nedokáži představit, že bych s nimi měla sex. Jasně, láká mě to, ale na druhou stranu vím, že bych to nedokázala. Možná to vyzní hloupě, ale napadá mě, že bych to vlastně vnímala snad i jako ponížení.  

 

Ono se zdá, že je to jen problém se sexualitou, ale on se prolíná prakticky do všech oblastí vztahu jako takové. Když jsem s někým chodila (můj rekord jsou tři měsíce vztahu), nikdy mě nenapadlo muže o něco požádat. A oni to nechápali. Prostě nejsem zvyklá na muže, či na kohokoli jiného, spoléhat. Nečekám, že by byli muži galantní déle než po dobu prvního až třetího rande. Vlastně od nich nic nečekám, proto je ani o nic nežádám. Třeba když jsem potřebovala vymalovat, vystěhovat nábytek, někam hodit autem, protože moje bylo v servisu… nebo třeba jen donést léky/nakoupit, když jsem byla nemocná… Mě to prostě nenapadne. Nadopuji se ibalginy a odšourám se do nejbližší lékárny. A pamatuji si, že i tohle bylo některým mužům líto. Když pak vidím, jak kamarádky kvůli každé blbosti volají příteli o pomoc, nechápu.  

Myslím, že mám prostě i blbě nastavenou mysl. Netuším, jaké to je, mít v někom oporu. Naopak, v některých z mých pseudovztahů byli muži ti, co vyhledávali oporu. A já cítila, že jsem ten chlap, co to ustojí, vyřeší, uklidní a bude zas pohoda.  

Ale zároveň občas závidím lidem, kteří v někom mají oporu. Občas bych se chtěla o někoho opřít. Třeba jen abych věděla, jaké to je.  

 

Život je legrační. Stačí jeden krátký okamžik, a celý život je zamotán. Všechno je jinak. Cesty zmizí a člověk je hledá v příkopech. Protože už dávno zapomněl na to, jak vlastně ty cesty vypadají…

 
30.07.2015 15:40 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Vztahy, sex a násilí?
Text uživatele: 

Když čtu Tvoje řádky, přesně vím, proč si člověk, kterého si mohu dlouhodobě vážit. Není důvod, proč bys nepotkala někoho, s kým budeš sama hluboce chtít, aby to vyšlo. Život sám nebyl stvořen nato, aby se prožil single, takže i život Ti chce dopřát partnera.

 

 

Někoho, kdo uvidí svět přesně Tvýma očima, s kým Tě bude bavit trávit čas a s kým Tě bude naplňovat každý rozhovor. Někdo, na koho se budeš těšit i po roce a s kým budeš chtít být čím dál víc.

 

Věc, kterou se teď trápíš je (a to říkám s velkou úctou) povrchní zranění, které se dotklo duše. Ale když potkáš někoho, kdo Tě dokáže okouzlit duchem víc než tělem, pak všechny tělesné zábrany pominou. Vaše mysle se spojí a těla je budou už jen spontánně následovat.

 

Věřím, že to zažiješ, protože tohle se v životě děje. Nestává se to každý den, ale když se to to stane, už to nedostaneš z hlavy. Tak to nevzdávej.

 

alt

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Vztahy, sex a násilí?
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Statistiky

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny