Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku

14.10.2019 17:50
Uživatel: Fr0gy
Věk:  26

Město: Praha

Odpovědí na téma: 5
Text: 

 Narodil jsem se do prostředí, kdy jsem vyrůstal s matkou bez otce, který byl dost agresivní a násilnický. Byl jsem bez sourozenců, jedináček, navždy sám. Co se týče mé rodiny (máma a tak), určitě to byli hodní lidé, ale nepřišli mi nikdy moc společenští, zatímco já po společnosti toužil hodně. Často seděli u televize a u novin a nadávali na celý svět, jak je hrozný a špatný, jak je každý debil (když se bavili o jiných členech rodiny, celebritách a tak).

Mezi děti jsem se jako malý kluk nejspíš dostal na dětských hřištích, pak i ve školce. Tam si nemyslím, že by život nijak nefungoval, moc si ale ze školky nepamatuji, vím, že jsem byl trochu zvídavější kluk, ale kamarády jsem měl. Akorát jsem po školce s nimi nemohl chodit ven a dřepěl jsem doma. Tam jsem si krátil čas u počítače.

Poté jsem nastoupil na ZŠ. Už od počátku ale začala jedna z nejhorších nočních můr po celých 9 let. Z počátku jsem byl stále zvídavý kluk, šla mi hodně matematika, nemusel jsem se na ní prakticky učit. To nejspíš vadilo pár spolužákům, kteří mě nazývali šprtem, uráželi, ničili mi věci, mlátili. po několika letech jsem sebral odvahu a šel se svěřit učitelce, která mě odbyla tím, že žalovat se nemá. Tak jsem to neřešil. Den co den jsem chodil do školy, kteoru jsem nesnášel. Jen si to odbýt a honem domu k počítači, kde jsem strávil dlouhé chvíle.

Jednou jsem byl poslán k psycholožce, protože se učitelce něco nezdálo - diagnoza byla, že mi prý nefunguje mozek a nikdy neudělám ani maturitu (nakonec jsem úspěšně dodělal VŠ, i když mi dala zabrat)

Posílali mě na dětské tábory, kde jsem měl z dětí strach, že to dopadne stejně jako na ZŠ Nebavil jsem se nimi. Dopadlo to stejně.

Pak jsem nastoupil na SŠ. Choval jsem se víceméně stejně, strach z lidí/dětí, moc jsem se nebavil, ale sebral jsem odvahu a s pár lidmi se dal do řeči. Super, na pár let jsem si našel trochu kamarády, sice jsme spolu nikam nechodili, jen jsme se potkávali ve škole (měl jsem strach někomu nabídnout, že někam zajdem, uvažoval jsem tak, že s takovou nulou by nikdo nikam nešel… ). Chtěl jsem zapadnout mezi ostatní, dělal jsem jim úkoly, nosil svačiny… Bez úspěchu.

Pak jsem nastoupil na VŠ a doufal jsem, že se vše změní, přijdou kamarádi, přijde holka. Ale žádní kamarádi ani holka se neobjevili. Byl jsem hodně pasivní, možná jsem tím právě přispěl - měl jsem strach a říkal jsem si "kdo by se s takovou nulou bavil".

Už mě to přestávalo bavit, tak jsem doma často pil, abych ten stres ze sebe dostal. Naštěstí jsem měl vždy počítač, … co bych bez něj dělal… A tak jsem často byl ožralý a válel si šunky u kompu…

Jenže asi 23 letech přišlo něco, co jsem nečekal. Počítač mě postupně přestával bavit a já jsem nevěděl, co dělat. Můj stres se zhoršoval, přemýšlel jsem o tom, jak jsem starý a bez zážitků, přátel i holek. Celý život jsem promrhal až jednoho dne jsem pocítil strašné brnění těla, bušení srdce, motání hlavy, že jsem myslel, že je po mně. Jel jsem do nemocnice a tam mi řekli, že jsem vlastně ok a nic se neděje, akorát jsem trochu vystresovaný. No, ze stresu to asi bylo, ale opravdu silný pocit.

Od té doby jsem se vlastně už jen trápil - počítač mě nebavil. Měl jsem jediný cíl co mi zbýval - VŠ. Tu jsem nakonec doklepl asi ve 25 a měl hotovo (super bylo, že jsem ani neprodlužoval a propadl jsem jen u jednoho předmětu za celé studium, co byl u nás ve škole celkem úspěch : D).

A po škole to přišlo - co teď? co mám dělat. Mám školu super, ale nejsem šťastný. Nemám kámoše, partnerku, zážitky, mládí v prdeli a jsem starý kluk bez zážitků. Každou chvilku jsem vyklepaný a nevím, co dělat. Nic pořádně neumím, nemám druhým co nabídnout - nemají důvod se se mnou kamarádit, nebo dokonce pářit.

----

Tak to je celý můj příběh. Snad další stránky budou o něco pozitivnější, snažím se o to, ale ta minulost je ve mně hluboko zakořeněná. To, co jsem napsal - tak právě s tímhle bojuju, to byl možná důvod, proč jsem byl dřív nepříjemný k lidem. Od lidí jsem nepoznal nic pěkného. Ale už vím, že stále je v lidech dobro - ale pořád vnitřně mám z lidí strach, asi si podvědomě pamatuji, jak se ke mně chovali.

Ani nevím, proč to píšu, potřeboval jsem se vypsat z toho, co mě prakticky celý život trápí. A možná to může být varování pro ostatní rodiče, ať se dítěti věnují a nenechají ho sedět celé dny u počítače. Asi jsem v životě udělal spoustu chyb, ale byl jsem dítě, nemohl jsem ty chyby pobrat. Chyby si uvědomuji až dnes (14.10.2019) a mrzí mě, že jsem to nechal zajít tak daleko a že jsem třeba před 10 - 15 lety nenašel psychologa, který by mi pomohl. A hlavně, že jsem si tuto starost, problém nechal pro sebe a dusil to v sobě, nikdo nemohl vědět, co prožívám a jak mi pomoci…

Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
14.10.2019 17:51 Uživatel: Fr0gy
Věk:  26

Město:Praha

Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Text uživatele: 

Text jsem okopíroval ještě z jiné stránky, tak má trochu jiný font, pardon. : ( 

 
14.10.2019 23:53 Uživatel: šanda
Věk:  45
Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Text uživatele: 

 No, protože jsi muž, ještě Ti minimálně 14 let mládí čeká. To je moře času. Holka by na tom byla hůř. Pokud máš trochu solidní příjem, máš možnost cestovat. Třeba na Filipíny nebo do Thajska, kde je možnost nalezení partnerky vysoká. Já osobně znám dva takové páry, kterým to už dost let dobře funguje. V Německu je takových dvojic také dost. "První je Budha, pak já, pak dlouho nic a pak zbytek světa" řekl mi jeden z takových partnerů, když jsem se ho ptala, jak se má. Ale pozor, jeho žena není žádná puťka! Pracuje  a je i úspěšná.  

Jinak je ale důležité se některými myšlenkami nezaobírat. Je třeba si je zakázat. Hodnocení vlastního života, navíc ve 26 letech, je k ničemu. Jakmile volný proud myšlenek k něčemu takovému směřuje, je ho třeba hned obrátit jinam, třeba pomocí knihy, hrůzného filmu nebo vyvenčení. Když si člověk v lednové noci udělá dvouhodinový výlet bez baterky a vrátí se domů, má hned pocit, že se mu vlastně vede setsakramentsky dobře.

Mnohdy je třeba víc žít okamžikem.

 

 
15.10.2019 00:11 Uživatel: šanda
Věk:  45
Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Text uživatele: 

Je dost lidí, kteří jsou osamělí, ale nešťastní nejsou. Nikdo jim třeba nemluví do rozhodnutí pořídit si papouška, který bude zábavným, ale časově hodně náročným parťákem. Mohou kdykoliv odjet a přespávat pod širákem v Brdech nebo si šetřit na motorku.

A neměj strach, s věkem se člověk mění. Všechno bude. ????

 
15.10.2019 00:12 Uživatel: šanda
Věk:  45
Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Text uživatele: 

Sakra, tam měl být smajlík, a ne ty otazníky!

 
27.10.2019 22:39 Uživatel: Bad Twin
1572208696_33223.jpg
0-100
Téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Text uživatele: 

Ahoj Frogy, koukám že tvé téma je stále bez vyhovující odpovědi, tak ti zkusím odpověd já.

Nejprve bych shrnul a uzavřel to co si napsal o své minulosti. To co si zažil v dětství, dospívání, by se opravdu dít nemělo. Bohužel děti a lidi jsou občas dost nepřátelští a častokrát si to ani neuvědomují, proto dobře chápu, že nejlépe ti bylo u PC, kde si se izoloval od tohoto světa a dopřát si klidu.  

Každopádně všechno negativní má jednu pozitivní věc a to takovou, že díky tomu se stáváme silnějším člověkem, takovým který se dokáže na svět dívat i z jiného úhlu pohledu a díky tomu si daleko více potom vážíme opravdových, skutečných hodnot. To co bylo, to bylo. Od 18 let je všechno tvoje rozhodování čistě v tvých rukou a mohl ses vydat na jakoukoliv cestu.

Hlavní problém u tebe vidím v tom, že máš nízké sebevědomí a díky tomu se nějak tak rád shazuješ, lituješ a uvězňuješ se v takovém smutném kolotoči.

Řeknu ti jedno.

Každý člověk je stejný, nikdo není lepší a nikdo ani není horší. Je naprosto nesmyslné se hodnotit jako nula, myslet si, že pro někoho nejsem dostatečně dobrý, nebo že třeba tamta holčina co se ti líbí je jinej level, to je prostě nesmysl. V civilizaci jsou vytvořené nějaké umělé hodnotící žebříčky, které jsou opět naprosto nesmyslné a je naprosto zbytečné se stále nějak hodnotit, řešit to, co jsem měl v jakém věku dosáhnout v jakém jsem měl být stavu apod. Nevím proč to mají lidé vůbec zapotřebí, ale jen se díky tomu zbytečně stresujeme. To že si žil, jak si žil, bych rozhodně nehodnotil jako promrhaný čas, jen se to všechno musel stát, aby ses dostal tam, kde si teď.  

Skutečné přátele by každý člověk spočítal na prstech jedné ruky (60. letého truhláře) a přátele si na sílu neuděláš, stejně jako vztah. Přece nebudeš chodit do hospody si hledat přátele, když tě nebaví vysedávat v hospodě. Takže je to strašně jednoduchý, prostě zvedni hlavu vzhůru, najdi na sobě pozitivní vlastnosti (nehledej pořád jen negativita), věř si, měj se rád, dělej to, co tě baví a u toho si najdeš přátele a třeba i nějakou ženskou. Podle mě to vidíš opravdu zbytečně černě, nevidím tvoji situaci jako problém, máš to plně v tvých rukou, tak se toho neboj, je to jednoduchý. Je jen otázka, asi skutečně víš, co v životě chceš? Chceš se litovat, shazovat a být nespokojený, nebo chceš být zkrátka spokojený? Je to jednoduché, jen začít. Nehledej v tom složitosti. Jen nezapomeň "člověk nemůže být spokojený s nějakou osobou, dokud nebude spokojený sám se sebou".  

 

Vidíš snad v něčem neřešitelný problém, který by neměl jednoduché řešení?

Život je strašně jednoduchý, jen my si ho zbytečně komplikujeme.

 

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Co mám dělat? Samota, úzkosti? Můj život krok po kroku
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Téma
Odpovědí Otevřeno Datum přidání
(Autor)
Flirt s o hodně mladším mužem. 9 286x
Připadám si navíc, nezapadám mezi ostatní 3 420x
Bývalý kamarát sa správa ako debil 2 257x
Líbí se mi pohledný kolega v práci, chtěla bych s ním sex 7 676x
Líbím se zadanému kolegovi nebo nelíbím? 1 346x
konflikty se sestrou po úmrtí matky 10 433x
Pracovní vztah nebo flirt mezi mnou a kolegou? 12 482x
Bratrův tchán s tchýni si dělají nárok na můj majetek 4 646x
Já, partner a ta třetí 5 643x
z přítele doma dělají workoholika 2 489x
Zobrazit všechna témata v této kategorii

Hlavní nabídka

Statistiky

Nové odpovědi dnes: 0
Nová témata dnes: 0
Dneska bylo odpovězeno na: 0 témat
Počet témat celkem: 15842
Počet odpovědí celkem: 171938
Počet registrovaných: 4775 uživatelů
Nejčtenější za 7 dní: Jenom rozptýlení na pár měsíců?
Nejkomentovanější za 7 dní: Flirt s o hodně mladším mužem.
Nejvíce navrhované na smazání

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny