mojra.cz

Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?

14.06.2016 11:05
Uživatel: kavenka
500-1000
Odpovědí na téma: 7
Text: 

Dobrý den,

 přemýšlela jsem jak název tématu nazvat, pokud se nebude líbit, klidně ho přejmenujte.

 

Dlouhé roky přemýšlím nad jedním svým "problémem". Včera (13.06.2016) jsem našla zde na webu opět téma, které se mi tak nezdá, zase mě to "nakoplo"  a reagovala jsem na něj a vypsala jsem tam, co mě "trápí". Slovo "trápí" berte s rezervou, nejsem už žádné mladice, vím toho o životě  dost a nakonec se i nad tady tímto dokáži povznést. Jenže to povznesení nebylo zadarmo a tehdy jsem to odnesla syndromem vyhoření. Téma je zde, abyste mě lépe pochopili a v celém kontextu, je důležité si to  celé nejdříve znovu přečíst :  

Syndrom vyhoření - co dělat když nechcete vyhořet?

 

A otázka zní : je vůbec možné opravdově  najít někoho, kdo by vám naslouchal a dovolil by vám si u něj vylít srdíčko, byl by ta levá stěna? Znáte někoho takového osobně? Popřípadě jste vy pro někoho tou levou stěnou a dovolujete lidem, aby si u vás vylévali srdíčko? Já tou levou stěnou byla a přineslo mi to jen syndrom vyhoření. Když jsem na tom byla opravdu špatně a těm lidem, díky nim jsem se tam dostala, jsem řekla o své potřebě svěřit se na oplátku zase jim a tím potřebuji trochu jejich času, bylo mně řečeno, že právě čas je to, co mi nikdo dávat nebude 

Já vím, pokud toto někomu řeknu, odpověď je stejná : najdi si jiné, lepší kamarády. Radí to i v těch časopisech apod.  Jenže existují takoví lidé vůbec? Vy osobně někoho takového znáte?

 

A víte co je největší sranda? Dovedu si představit lidi, kteří  řeknou "ale ano, ano, znám jednu takovou". A tou jednou takovou myslí mě  . Opravdu. Ano, umím vyslechnout, neskákat do řeči, pokud to potřebují, dám doplňující otázky, pokud né, mlčím. Pravidelně se lidé na konci "sezení" rozzáří a řeknou"to jsme si ale dobře popovídali" či "jsi úžasná, už dlouho jsem si s nikým takto dobře nepopovídala". Ovšem já  to takto jednostraně dlouhodobě nedávám a necítím. Já jsem si s nimi vůbec nepopovídala. A pokud chci i já někdy něco říct, tak to najednou už hrooozně pospíchají domů, nakoupit, vyzvednout dítě, mají tolik jiné práce apod. , otočí se na podpatku a pádí pryč. Dokonce jsem se i někdy setkala s názorem, že pokud chci oplátku, jsem vlastně manipulující  Ne, není to manipulace, je to pud sebezáchovy.

 

No nic, toto všechno píši na dokreslení situace. Opravdu mě  jenom čistě zajímá, zda osobně znáte někoho, kdo vám poskytne tu levou stěnu, to je můžete si k němu jít vylévat srdíčko a zda vy sami jste pro někoho tou levou stěnou a někdo si k vám může jít vylít srdíčko. Popř. pokud jste pro někoho i tou zadní stěnou, to znamená, zda se o někoho můžete opřít. Nebo ty všechny "rady"  z časopisů a pod. jsou jen takové "řeči v kleci".

Děkuji za přečtení.

 

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 1005x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Věříte na rady z časopisů a od různých poradců-najít si někoho kdo by nám naslouchal?
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
14.06.2016 11:36 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: No jistě, že ano. Je to můj manžel, a moje dvě velmi dobré kamarádky. a soused a sousedka, další taky. Nemáš dobře nastavené hranice, možná nedostatečný pocit vlastní ceny, práce a zájmu, ale to jen hádám, necháš se využívat a protože to jde z tebe vycítit, to je ostatně možné u každého, kdo takový je, lidé to zneužijí a neoplatí. Hlavní je sebeúcta a sebehodnota a schopnost rozeznat, kdo za můj čas a zájem stojí a kdo ne. Pomoc, láska, přátelství a zájem totiž stojí hodně energie a opravdu nejsou pro každého, včetně té pomoci. Je to výběrová záležitost. Pokud věnuješ svůj čas rozumněji, někoho, kdo si tě váží a ty si vážíš sama sebe, máš mnohem větší šanci, že si toho někdo bude vážit.
 
14.06.2016 12:06 Uživatel: kavenka
500-1000
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: 

Plamínku, děkuji, ani o tom nevíš, ale už jsi mi tu 2x moc pomohla, odpovělěla jsi někomu jinému na něco, co oslovilo i mě.

Vše co píšeš si uvědomuji, i to nastavení hranic apod. Zvláštní je, že já si myslím, že mám sebevědomí a pak se divím, že to tolik lidí zkouší. A další věc je ta, že pokud ty hranice nastavím a nenechám se už využívat, najednou jsem sama. Sem tam mám možnost se s někým novým seznámit, pravda, je to určitá stejná komunita a to v nemocnici (či  v lázních) při hospitalizaci svého dítěte. Ale tam je nějak zraněný každý a každý se potřebuje hlavně vypovídat.

Ještě mě moc oslovilo, jak jsi někdy někomu psala, i když v jiné souvislosti (partnerské vztahy), že dominance jim dává víc než vyrovnané vztahy. A já si tehdy řekla bingo, o tom to je. Lidem dominance dává víc než vyrovnané vztahy. Při oplátce jsou jakoby na nule, kdežto při dominanci něco získali.  

 
14.06.2016 12:58 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: Tak to jsem ráda, že moje psaní tady někomu může pomoct, já totiž strašlivě prokrastinuju, mám dělat něco co nedělám, znáš to, tak píšu do Mojestarosti. Ale vážně, máš li problém s hranicemi, se sebeúctou, řeš to. Přečti si všechno možné, co o tom můžeš sehnat, třeba vyšla kniha o hranicích v manželství a partnerství, autor je Townsdend (? ), ještě napsal knihu, Žena chce aby ji muž miloval, a ačkoliv to je hodně z hlediska církve, tak tam jsou velmi cenné postřehy. Ano, Cloud a Townsend, Hranice, ale samozřejmě těch knih je hafo. Přečti, zamysli, je to všechno o sebeúctě a sebeprosazení, je to naučitelné, vlastní zkušenost. pak by možná stálo za to zkusit třeba nějakou skupinovou vhodně zaměřenou terapii, to není tak drahé a člověk se otrká, pokud tedy má jinak spíš menší úspěchy prosadit se v kolektivu. Ona je taková skupinová terapie i vlastně debata na veřejném fóru, akorát tu není psycholog, aby to moderoval, ale lidi se vyvíjejí stejně, pokud nad tím přemýšlí. Někdo jde na konstelaci buď rodinnou, nebo traumatu, to trauma je tedy velmi dobré, nejdřív jako divák, pak jako účastník a někdy si nechá postavit konstelaci svoji. Ty rodinné konstelace taky nemusí být špatné, ale tam občas převládají takové ty sluníčkové mýty, jako že je třeba se nakonec pokloni (2015) t rodičům, nevadí že to byli pedofilní kuplíři, kteří svých činů nelitují atd. No a nebo si člověk promluví s nějakým psychologem, ale vzhledem k tomu, že se nejedná o nějakou diagnózu, spíš jen trochu nevýhodné nastavení, není vždy snadné, najít toho správného psychologa, možná by se ale pro tebe hodila transakční analýza. Pouvažuj. To vakuum potom, co člověk nastavil hranice bývá, ale je dočasné. Ono totiž to nastavení hranic znamená, já se mám tak ráda a tak si sama sebe cením, že je mi dobře. Je mi dobře, když si uvědomím, jaká jsem šikovná, milá a hodnotná osoba a tenhle pocit, to trochu času chce, než nastane a pak je to jak polévání zad teplou vodou. A jak se má člověk tak rád, tak se ti lidi objeví, ale, ono to chvilku zabere. Jinak tvoje zkušenosti znám osobně, velmi dobře. Pokud se setkáváš s lidmi, kteří potřebují být dominantní nebo manipulativní, jsou to vlastně ti, kteří se musí o toho druhého opírat. Štastný a spokojený člověk nemusí dominovat, a je mu dobře i samotnému, má se rád, venku svítí slunce a sehnal úžasný lak na nehty, co víc si přát. Ale člověk, který dominovat potřebuje, ten moc sám být nemůže.
 
14.06.2016 14:58 Uživatel: kavenka
500-1000
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: 

Díky, díky, tvá věta   já totiž strašlivě prokrastinuju, mám dělat něco co nedělám, znáš to,   ve mně vyvolala záchvat smíchu a tím nadopování endorfinů.  To víš že to znám a moooc dobře, dělám dnes (14.06.2016) to samé a potěší, že je na tom někdo stejně a rozumí tomu   

 

Tu knížku o hranicích se pokusím sehnat. Mám toho načteného dost, jak píšeš o transakční analýze, tak od E. Berneho jsem jeho knihu Jak si lidé hrají, četla. Některé situace jsem poznávala, ale řekla bych, že hodně dalších situacích ze života tam chybělo. Neodpovědělo mně to na hodně mých otázek. Odpovědi jsem našla až později zde u tebe na MS.

 

S tím otrkání se v kolektivu. Víš, já se lidí nebojím a bývala jsem i v kolektivu oblíbená, svého času za mnou do práce chodilo mnoho lidí na pokec, asi 15 lidí a pak ještě další ke mně domů. Jenže na tu svoji oblíbenost nejsem hrdá, jak jsem později poznala, až tak rádi mě neměli, chodili za mnou jako za psychoanylytikem u kterého se hlavně vykecává. Nejsem typ "baviče", jsem ten typ, se kterým je lidem  v určité situaci dobře, ale jaksi to berou jako naprostou samozřejmost. Já tu budu vždy a oni se nemusí snažit do kamarádského vztahu se mnou něco investovat. S těmito lidmi  se dávno nastýkám, uměla jsem jim později ukázat ty hranice a to se jim už nelíbilo.

 

Co mě "trápí", že ani ti noví lidé jakoby nevstupují do seznamování se mnou, že bychom mohli mít vyvážený kamarádský vztah. Sice ano, kamarádit se chtějí a často jsou v tom i aktivnější, ale pokaždé brzy vypluje na povrch ta chtěná dominance. A přitom to ani nejsou na první pohled a první dojem dominantní lidé,  vypadají i mile a kamarádsky. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a právě ta tvá věta v jiném tématu mně to objasnila "dominance jim dává víc než vyrovnané vztahy". Pokud neustále nejsem ve střehu, nebojuji o své pozice a jednorázově je nechám prosadit se, poznají tu sladkost dominance (třeba  v tom mluvení, kdy mi pak blahořečí jak jsem úžasná, že si dlouho tak dobře s nikým "nepopovídali"), ta sladkost dominance se jakoby pro ně stává  drogou a příště to už vyžadují. Jdou na setkání se mnou s tím, že ten sladký pocit znovu zažijí.  Alespoň tedy takto si to vysvětluji.

 

Díky za tato slova, něco takového jsem potřebovala slyšet a takové vysvětlení jsem zatím v žádné knížce nenašla :  Ono totiž to nastavení hranic znamená, já se mám tak ráda a tak si sama sebe cením, že je mi dobře. Je mi dobře, když si uvědomím, jaká jsem šikovná, milá a hodnotná osoba a tenhle pocit, to trochu času chce, než nastane a pak je to jak polévání zad teplou vodou.    Takže i já mám naději, že ten sladký pocit (ty ho označuješ jako polévání zad teplou vodou) někdy zažiji. A přijde ode mě a nebudu na nikom závislá. Už teď to začíná být báječný pocit 

 

Na konci píšeš  Štastný a spokojený člověk nemusí dominovat, a je mu dobře i samotnému, má se rád, venku svítí slunce a sehnal úžasný lak na nehty, co víc si přát. Ale člověk, který dominovat potřebuje, ten moc sám být nemůže.  Tak a teď kde takové lidi najít (ty co nemusí dominovat a stačí jim vyrovnané kamarádské vztahy), o tom to všechno je  

 

 

 

 
14.06.2016 15:38 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: To se poddá. Hned to nebude, ale ono tak nějak nic není hned. A sebeláska a sebepřijetí dělá hodně, v podstatě o to tu jde. Časem človek zjistí, kolik dobrého dostává sám od sebe, když se to naučí. Jak je rád, když si uvědomí, že to on sám sobě přichystal dobré jídlo, koupil si hezké povlečení a i si třeba ráno po sobě ustlal, cítí, že ho má někdo rád, i když je to on sám. Rozhodl se, že už se nebude stýkat s tchyní, protože to prostě nikam nevede, pochválil se jak, zhubl a včerejší malý dortínek nevadí, když je jen jeden. Dopřeje si semtam chybu a selhání není žádná tragédie ale životní fakt, je li to chyba vybočení, neznalosti, únavy atd, a ne systémová, ta se vyhodnotí a nastaví se to jinak. Dobře se vede, dobře se o sebe stará, dobře se se sebou cítí, sám si sebe váží a má se v úctě, hodně toho pro sebe udělá, neodflákne si to, naopak. je mu se sebou dobře. alt
 
14.06.2016 18:41 Uživatel: kavenka
500-1000
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: 

Plamínku, to je moc pěkné, to by se mělo tesat do kamene, děkuji  

 
16.06.2016 05:32 Uživatel: Lethe
Věk:  28
Téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Text uživatele: 

Ale jo, snažila jsem se o to, většinou opravdu za mnou lidé chodili často sami. O některých jsem věděla víc, než jejich partnerky, i když mi to zas tak příjemné nebylo. Osobně už si zas tolik srdce nevylejvám, spíš jen na netu anebo partnerovi. Sice to u nás vypadá na rozchod, máme jiné hodnoty a důvěra je taky pryč, jak tak zjišťuji, ale vypovídat se mu (skoro) vždycky dalo a uměl mě pohladit a obejmout. Ale vyhořela jsem také kolikrát. A teď i ve vztahu úplně. Prostě asi člověk nesmí být tak účastný a být i sobec.

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Jak si najít si někoho kdo by nám naslouchal a díky tomu nevyhořet?
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Téma
Odpovědí Otevřeno Datum přidání
(Autor)
Bratrův tchán s tchýni si dělají nárok na můj majetek 4 480x
Já, partner a ta třetí 5 472x
z přítele doma dělají workoholika 2 337x
Chodím s ladyboyem a nevím jak to říct rodině 3 718x
Jsem neprůbojný a nevím jak navázat vztah a o čem mluvit s holkama 1 512x
Chtěla bych si popovídat, vzájemně se podpořit a naslouchat si 3 478x
Známá nechce abych před ní mluvila o příteli - pokračování 16 609x
Jsem mrtvá zevnitř - dohnala mě minulost 7 906x
Nevyznám se ve své kamarádce a v tom co si myslí o mě a mužích kolem mě 8 530x
Se spolužáky si nerozumím, nemám kamarády, ani přítelkyni - co teď? 2 538x
Zobrazit všechna témata v této kategorii

Hlavní nabídka

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny