Téma: Závislost na pivu - manžel pije pivo denně, je alkoholik?

  Myslím, že už jde o závislost. Pokud manžel nemá problém, tak bych mu jasně naznačila že já ano. Do poradny můžete zajít i sama, svěřit se můžete i praktické, ale pokud s ním není domluva.... nevím, no. Přeji hodně štěstí.

No jasně, jeste napraskovat a vykastrovat. At se do nej nesere, nema duvod, rozhodí rodinu kvuli nějaké své dusevní masturbaci, vy ste tak trochu hysterické kravky, že jo…

Radílku, dámy, které se zde snaží někomu odpovědět NEJSOU žádné "hysterické kravky" to si zapiš za uši!!!!!!! Spíše Ty mi připadáš jako nor. a pako.

Řešit a to razantně. Dát na výběr a být důsledná. Jinak ztratíte kus života a stejně zjistíte, že zbytečně.

Díky za názory. Já se to řešit snažím, mluvíme o tom. Paradoxní je, že je to jinak skvělý otec, dětem se věnuje, jak může. Ale dočetla jsem se, že "závislák" může zvládat běžný život, i když závislý je. Pivo by mi nevadilo, kdyby to nebylo pořád, každý den, za každou cenu. Jen v práci nepije, to by mu neprošlo. On vlastně ani nechce, aby se o tom vědělo, i když přece "nedělá nic špatného, nikomu tím neubližuje, jen mně to vadí, děti by si ničeho nevšimly, atd... " Jenže já mám čím dál větší pocit, že to ovlivňuje i náš "manželský život", i když on tvrdí, že je to únavou a "náročným životem" - máme tedy dům, více dětí, chodíme do práce. Ale nijak náročné, myslím s komplikacemi, to není.      Jsou to jen výmluvy... tedy z mého subjektivního pohledu. Řešit razantně - tam vidím rozvod, čehož se taky bojím. Na jednu stranu to nechci pořád řešit dokola (i sama v sobě), ani se smířit s nějakými 40 kousky týdně, natož dělat, že to nevidím a že je vše O. K. , na druhou stranu mám obavy to všechno utnout, děti to ponesou špatně, jsou dost citlivé - po mně. Ostatní by Vám řekli, že mám zlatého muže...

   A to ani žádná soukromá domluva po ránu kdy mu to myslí nezabírá?   Nějaké tyty asi ne, že?   Nemám zkušenosti, tak se ptám.   Já bych asi na vašem místě začala pít taky a třeba by ho to nad práznou basou donutilo se zamyslet hloub. Ale nevím, neznám Vašeho muže, ten můj ví že jsem si vědoma rovnoprávnosti a umím ji použít. Taky mám někdy výčitky před synem, že bych jako matka neměla chodit nad ránem, ale ono to tatínkovi občas otevře oči. Ale nic vážného.

Julie, děláš si srandu, nebo bys začala pít, aby mu to nebylo líto, že pije sám? Nakonec by z vás byli dva alkoholici. Tý, brďo... to nééé..

  Rozhodně nechci problém jakkoliv zlehčovat, nebo zesměšňovat.   Pokud se mi něco nelíbí řeším problém ironií a černým humorem, je mi to milejší, jak donekonečna mlít pantem a být nešťastná. Pivo mi nechutná, zatočila bych s ním jinak, ale určitě by partner měl na vlastní oči vidět, jaké to je i z pohledu druhé strany.

Plně s Tebou souhlasím, z mé strany to měl být vtip. Jak vidím, nemístný......

 V pohodě, já Tvůj vtip pochopila. Je to vážný dotaz a řešení je, se nezbláznit.

budte ráda že je hodnej a dopřejte mu aspon nějakou slabost přece nechcete mít doma chlapa se svatozáří nad hlavou…

40 piv týdně? A ještě když je potom jako chlap nepoužitelný? To se žádnou svatozáří omlouvat nedá.

To se nedá říci, že by mu to nemyslelo, on už je bohužel tak nějak zvyklý. A kolikrát řekne, že to zmírní, ale pak to nedodrží. Pořád tvrdí, že tím nikoho neohrožuje a neomezuje... a že já mám nulovou toleranci. Což není pravda. Myslím, že nad tímto jeho "standartním množstvím" by se pozastavilo více lidí. Abych pila sama, to nehrozí, moc nepiju ani normálně. Je pravda, že mu pivo vždy chutnalo, ale bylo ho mnohem, mnohem míň, než teď, jak jsem už popsala. Kdyby to bylo občas, na nějaké akci, ale takhle je to sice bez hospod, ale ve výsledku více. Prostě domácí inteligentní závislák. Za poslední roky se to množství stále zvyšuje, proto mě to děsí, i když on má pocit, že se nic neděje a že já přeháním a asi nemám co dělat. Jenomže život utíká a mně už docházejí síly.

I mě by to vadilo a to nemluvím o tom, že pivo smrdí. Spát v ložnici s těmi výpary. Nezbyde Vám, než si vážně promluvit. Podívejte se sem.....

Ahoj mámo, nenávidíš alkohol, nenávidíš pivo, to seš celá já. Já mám na alkohol úplnou alergii, nenávidím ho a nepozřu ho. Tím všem okolo ztěžuju život, protože vždy okomentuju každý kalíšek, každou sklenici čehokoli s alkoholem. Manžel pracoval vždy manuálně a pivo si dal, samozřejmě, jsem se trápila, jako ty, vyčítala, až si manžel řekl, že mně nebude provokovat a koupené pivo si dá někam, abych ho neměla na očích. Také do hospody nechodí, teď jsme v důchodu a už říká, že mu to pivo ani nechutná, a teď vypije tak jedno dvě piva za týden. Mámo, možná je to tvého muže závislost, možná ne. Je to kus pořádného chlapa, nebo je to tintítko? Nají se pořádně, nebo pije na lačno? Pije při manuální práci, když se potí, nebo jen tak u TV? Víš, někdy to vidíme hůř než to je, tím nechci tvůj pohled na věc zlehčovat, ještě se zamysli nad sebou. Vidíš, já to vydržela s manželem a on zase mnou a to už 42 roků. Tak hlavu vzhůru, rozum do hrsti a nepřidělávej si další starosti.   

Díky za reakce. Zamýšlela jsem se mockrát, pořád to převracím zprava doleva, zleva doprava a samozřejmě beru v potaz můj přístup k pití. Můj manžel  pracuje tzv. "hlavou", ale kolem baráku rukama. Pivo pije i při práci, i u té TV. Sám za sebe už pod 3 denně nejde, a to jen v případě, že nedělá. V práci si to nedovolí, ale myslím, že kdyby mohl, pil by i  tam. On v podstatě nic jiného nepije, přes den třeba 1 dcl vody, na obědě má polévku a pak to dohání pivem. Např. 1 skoro na ex a do hodiny a půl další dvě. Pokud dělá venku, pokračuje. Není ani tintítko, ani chlap jak hora. Kolikrát se pořádně nenají a tvrdí, že pivo pije, aby se nemusel přejídat. O víkendu je schopen nesnídat (pokud mu něco vyloženě nevnutím) a když obědvá (cca ve 14 hodin), má v sobě už 4 kousky. Mezitím pracuje.  Je schopen jich dát i 11. Mně prostě vadí, že je to pořád a za každou cenu, že nepije nic jiného.  Dá si klidně i před jízdou. S jeho současným přístupem, myslím, nehrozí, aby za dalších 30 let pil dvě za týden. Bojím se, že k "oblbnutí" mu pivo už brzy nebude stačit. Nealko odmítá, i když ho kdysi i pil. Ale vlastně kvůli mně.

Mámo, tak před jízdou pít pivo je nezodpovědnost, to by měl mít pro ten případ připravené nealko. Ty tři při práci by snad nevadily, ale těch 11 kousků, je podle mně moc. Mámo, musíš sama vědět, jak to je, jak často jsou to 3 a jak často těch 11. Kdyby to bylo kus chlapa a pořádně se najedl, snad by to občas při práci nevadilo. Mámo, pokus se napsat někam do online poradny, kde jsou odborníci, jinak opravdu nevím. Tady vlevo na stráce je odkaz na majitele webu, který je lékař a najdeš tam odkaz - "Příznaky, projevy nemocí". Tak to rozklikni a ještě se zeptej tam, možná až se tu objeví, že ti poradí i tady.

Dobrý den,

můžu se zeptat zda je to vidět i na něm, nemyslím chováním, ale to pití piva délá pivní mozol, myslím pneu v oblasti břísní-má jí?

Když tak mu řekněte, že se Vám nelíbí když funí s pivním mozolem, že Vám Homer Simpson nepřitahuje.

No, jestli nemá pivní mozol z takového množství pravidelného pití piva, tak jak to dělá????

Jo, břicho mu roste. Samozřejmě, že se mi to nelíbí. Taky jsem mu to řekla, ale asi je mu to celkem jedno. Je to flegmouš.

Alkohol už zničil hodně-držte se, nebude to lehké, pravidelné popíjení alkoholu a to denně a několik piv není k prospěchu člověka a jeho nejbližších.

Vzniká závislost a zvyšuje se dávka, musí to chtít on sám přestat a zjistit jak na tom je, jak se chová na oslavách? Přehání to tam s pítím?? Nebo se ovládá??

Neovládá. Aby to nedopadlo špatně, potřebuje od pití "odtáhnout"...

Navrhněte víkend bez piva, bude se bránit, to je první alarm závislosti, ale poproste ho, že nemyslíte nic ve zlém, že v pondělí at´ si dá, ale že je to kvůli hubnití, kvůli čemukoliv jinému, jen né kvůli jho závislosti, páč mu, pokud´ je a já si myslím, že u tak pravidelného množství pití alkoholi asi už je zavislý, tak by se moooooc bránil.

Jestli na to přistoupí a to pochybuji, tak uvidítě, jak ztěžka víkend prožije, a to je výsledek a uvidíte, že závislost je.

Pokud´ nato nepřistoupí, nebud´te agresivní, stejně s tím nic nenaděláte a vidíte, že už je dále v pití, než jste vůbec očekávala, jinak by nato přistoupil.

Hlavně nenálehejte agresivně, jdete nato diplomaticky, pohladit, poprosit, přitulit, však si to v pondělí doženeš... to pivo... at´ vidítě, jak se chová 2dny bez přísunu alkoholu, pak to můžete zhodnotit.

Přeju pevné nervy!

Navrhovala jsem né víkend, ale třeba jenom den bez piva. Nikdy - v posledních letech- jsem neuspěla. Po dobrém, po zlém...

Ahoj mámo

Původně jsem Ti chtěla napsat něco jiného. Nicméně při přečtení přízpěvku, kde zmiňuješ, že manžel nepije jiné tekutiny a málo jí.... Tím pivem si nahrazuje energii. Jednak pivko obsahuje ženské hormony, / chmel/ které uklidňují a nějaké vitamíny, ale také bohužel ten alkohol... A pokud je jeho denní příjem tekutin a stravy malý, podvědomě to dohání tímto způsobem. Jak dětinské . Myslím, že manžel je trochu lenoch. Než se pořádně a v klidu najíst,   jednodušší variantou pro něj je sáhnout po pivu. Proč dávat tělu živiny z potravy že. Proč pít vodu, která čistí organismus od odpadů... Pivo . Je to také dáno tím, že má třeba málo času? Proč si neumí pořádně sednout k obědu? 15minut přece nikoho nezabije. Manžel si do budoucna zadělává na pěkné zdrav. problémy. Nemá se rád. Až nastanou první zdravotní potíže, bude kňučet jako pes... A podle toho, co píšeš se mi zdá, že z Tebe, jakožto jeho manželky, partnerky a kamarádky nemá respekt, nebere Tě vážně. Možná by to chtělo razantnější přístup. Když dělá kolem domu, zavolat, že je svačina. Pokud nepřijde, dojít si pro něj, nebo mu sváču přiněst. Asi si řekneš, že je dospělý.. Obávám se, že v této záležitosti je sotva tak na úrovni dítětě předškolního věku.

A pokud tohle nezabere, protože opravdu, v tomhle na něj nějak nestačíš, / neber prosím jako urážku/ nemá někoho, komu věří a na jehož slovo dá? Pokud o někom takovém víš, rozhodně by nebylo od věci si s tím člověkem popovídat, jak se situace má. Možná, kdyby mu to někdo jiný podal, od něj by to vzal, zklopil uši a začal více jíst a pít.

A pití před jízdou autem? Neuškodilo by, kdyby ho někdy zastavili policajti a napařili mu tučnou pokutku...

Takže svoje jsem napsala. Měj se moc hezky a držím palce

Nevím. Kamarádům, ani známým jsem se ještě nesvěřila, je mi to blbý. A pochybuji, že by na někoho dal. V rodině o tom bohužel vědí přes děti. Nechci se přetvařovat a dělat, že se nic neděje. On mi ale vyčítá, že to "ventiluju" a že se s tím nesrovnám sama - prostě nedělám, že se nic neděje. Navíc se to dotýká našeho vztahu i jinak... takže jsem v začarovaném kruhu. Myslím si, že tu toleranci k pivu okoukal doma. Sama jsem byla několikrát svědkem toho, jak mu otec říkal, ať už jede třeba domů, aby si mohl dát pivo, nebo že nealko žádné pivo není, atd... Jinak už mě nebaví mu pořád podstrkovat nealko nápoje, pravidelné jídlo apod.

Všem děkuji za příspěvky a přání. Inspirace je tu dost, i když mnohé už jsem zkoušela.

Podobný příspěvek byl před pár dny v návštěvní knize www.alkoholik.cz

Dobrý den,
jsem už opravdu zoufalá a proto jsem se rozhodla situaci nějakým způsobem řešit, či se aspon poradit.
Žijeme s přítelem, jeho matkou a naším dítětem (1rok)ve společné domácnosti.
Příteli bude ted v červnu 23 let, začal pít už snad od puberty, já ho v té době neznala, vím jen z doslechu ze se dokázal opít jako každý a býval agresivní, rozbíjel věci, doma se hádali... Začal hodně holdovat pivu, pije pivo každý den, buď to v hospodě nebo si kupuje basy piv domů, dvě basy piv zvládne vypít za necelé dva týdny Do toho si stihá zajít i do hospody, když pije v hospodě je to od 8 kousků az 12 za večer.
Jak jsem již psala bydlíme spolu, ... když se opije vesměs je agresivní, několikrát už mi sprostě nadával, ponižoval mě a dochází i na fyzické násilí vůči mé osobě. Problémy které to způsobuje jsou hrozné, on si myslí že to jak se chová není z toho pití, ale já si myslím že ano. Když se opije a je na mě zlý na druhý den dělá jakože nic a ještě se snaží svalit vinu na mě. Naposledy když byl opilý, svedl to na to, že se mu nelíbilo jak jsem oblečená..
Je to prostě pořád to samé dokola, po posledním incidentu jsem si myslela že už bude brzdit ale zase dovezl domů basu piv a zase chce do hospody. Náš vztah je na bodě nula, on ani nedá city na jevo nic, čas semnou nebo s naším synem netráví, nemá zájem, a když se mu v klidu snažím naznačit, že by se něco mělo v tom vztahu změnit a měl by být s námi a ménně pít, je ohen na střeše a zase mi sprostě nadává... To že má problém si nepřizná, tvrdí že člověk co pije pivo nemůže být závislý ani alkoholik, alkoholici jsou prý jen ti co chlastají tvrdý alkohol(i ten si očas dá).
Prostě žiju ve věčném strachu cokoliv mu říct, k něčemu se vyjádřit, proto už raději mlčím neříkám že mi něco vadí, ... kdyby jen věděl žeš každý den při objetí svého syna pláču Jenže on než aby něco řešil, tak mi řekne, že jestli se mi něco nelíbí, at se synem táhneme pryč, tak přijde vám to normální? Už nevím co mám dělat když jsem otěhotněla slíbil že se změní, ale ono je to ještě horší Takže jak říkám radši mlčím, dělám mu služku, vše se to snažím přehlížet a starám se o našeho syna. Nebýt něj, tak opravdu nevím, dává mi sílu, ale čím dál víc cítím že už nemůžu.
A jelikož on si ten problém nepřizná tak nechce ani navštevovat nějakého odborníka, navrhla jsem mu aspon psychologa, on se tomu jen začne smát že není blázen a nepotřebuje to.
Je tak strašně sobecký a sebestředný, zahleděný do sebe a my jsme na druhíé straně břehu. Prosím poradte, uz si vážně nevím rady...
Chci znát váš názor na celou tuto věc... a ještě bych chtěla dodat - když se opije v noci se budí, chodí po bytě, budí mě nebo svoji mamku, nebo nad námi jen tak stojí a dívá se na nás, nebo prostě vstane a najednou leží úplně někde jinde v bytě než ležel, když se ho ráno zeptáte jestli o tom ví, nic z toho si nepamatuje a myslí si že z něj děláme blázna. nemluvě o tom, že občas se i ze spaní pomočil...
To je asi celé, ted jen budu trpělivě a zaroven nedočkavě čekat na vaši odpoved.
Předem děkuji

Dobry večer, ja sem s byvalym manželem prožila to same co Vy, krom te agrese, mam dva syny a v loni v zaři mi bylo 30 a tehdy přišel ten zlom z manželem sem se znala 14let z toho jsme byli 8let manžele, mame 2syny. Těsně po mych nar. sem zašla na socialku a podala žadost o svěření děti do sve peče dnes mužu říct že sem štastně rozvedena, nechci Vas nabadat at to taky udělate, ale pokud vaš partner nema zajem se s alkoholem poprat a vubec když tam je agrese nevahala bych, život žijeme jen jednou a měly by jsme ho žít a ne jen prožívat a čekat!!!!!!! . najděte si někoho kdo Vam pomuže a podpoří Vas a jdetě do toho začatky sou těžke ale po čase sama příjdete nato že to za to stalo. Rada bych dala radu, co dělat když partner pije, ale ja sama sem se na to ptala mnohokrat snad dat muži ultimatum but ja nebo alkohol.. potom mate jasno, muž ktery da přednost alkoh. nestoji za to trapení. Přeji hodně štěsti.

ráda bych přidala pohled "z druhé strany" - taky si totiž ráda doma večer vypiju pár piv...   dělám to proto, že mi chutná, ale hlavně nemám nic lepšího "na programu" - snažím se vyplnit pocit prázdna a nudy... důvod: nemám partnera a mám stresující práci, tak mi vyhovuje, když večer přijdu domů a dám si to pivo v klidu, ono mě uvolní, zrelaxuje... ale kdybych měla lepší program, určitě bych se piva vzdala nebo ho aspoň omezila - takže moje rada je, zamyslet se nad tím, jestli váš společný život neupadl do stereotypu, zkusit vymyslet společný program, aby na to pivo nebyl čas...

Jasně, zabavte mě a já se nenaleju. Takhle nějak?  

Milá mámo, už je to dlouho, co jste zde psala,  a byla bych ráda, kdyby jste Váš problém už měla vyřešený. Ale pokud ne, tak Vám dám radu, která pomohla mne, na delší dobu a kdybych měla teď možnost, udělám to znovu.  To co píšete, jako kdyby bylo o mne a mém partnerovi, jen jsme spolu teprve 5 let, takže těch piv nebylo ještě tolik kousků… Též si ze mne partner nic moc nedělal a myslel, že pivo vlastně není alkohol a nic nechtěl řešit, řešit jsem měla prý já, že je to můj problém, že pít pivo denně a několik -  to že je normální…  A tak jsem po všem co jsem vyzkoušela a nezabralo se jednoho dne s malou zbalila a odstěhovala s pár věcma k mamce… aby pochopil, že buď já a dcerka nebo pivo - alkohol. Chvíli mu trvalo, než pochopil, že to myslím vážně a o jaký problém vlastně jde, ale cca po 14 dnech, kdy za námi dokonce přišel opitý. pochopil, že rodina je pro něj důležitější než alkohol a pití se vzdát dokáže, ale nás ne. Konečně se probral a pochopil, jak moc velký problém to je a že s tím nedokážu žít.

Vydrželo to rok téměř bez piva max. nealko, ale postupem času se to začíná zase vracet do zajetých kolejí - stavíme - vše si dělá sám a na stavbě si zase musí pivo dát, ale zatím to je ještě snesitelné. navíc jak píšete také vy - jinak je to téměř ideální partner, každý by mi ho mohl závidět, řekli by druzí.    jen ten hrozný alkohol

Mám pocit, že se ho nikdy nezbavím, můj otec pil, mamka když se s otcem rozváděla, tak s tím měla také problém a brácha pije 10 let, 2x absolvoval 3 měsíční odvykací léčbu v léčebně s tím, že už se napít nechce a lítá v tom stále - a je mu teprve 30,  postupně ztrácí manželku, práci, bydlení, zdraví a možná i rozum  a člověk je absolutně bezmocný, prý pít nechce, ale pije - protože nejspíš nedokáže nepít, nebo chtít nepít - už prostě nevím. Psychologa - psychiatra odmítá, doléčovací skupiny též, nové léčení také nechce.  ani tady nebudu psát všechny ty šílenosti kolem něj  Vůbec nevím, co s tím. kéž by existovala nějaká rada.

Jediné co vím je, že je třeba to radikálně řešit v době, kdy to ještě je možné, protože pak se to zlomí a je to hrůza a navíc děti opravdu přebírají špatné vzory do života Když si vezmu, že jsme se s bráchou jako malí táty báli a pak brácha stejně začal pít, tak je to strašné - geny jsou silné a ne vždy si člověk vezme ponaučení z něčeho zlého.   Přeji Vám, ať alkohol není Vaše noční můra a pokud Váš problém přetrvává, seberte odvahu a opravdu se někam na chvíli odstěhujte, aby se manžel probral a pokud bude třeba pomožte mu vyhledat odborníky, co mu s tím pomohou, pokud to již nebude v jeho silách. Držím pěsti!

Tady jsem hledala pomoc pro bráchu.

ak chces najst zamienku aby si mohla spat s niekym inym tak to robis velmi tupou cestou zene vlastnou. manzel neni neprijemny na okolie, zivot zvlada, problem neexistuje len ty sa ho snazis vykonštruovať!

Už z Vašeho příspěvku je vidět, co jste zač, že? No, ano, vrána k vráně…

ahojky, řeším obdobný příběh. jen mě došla trpělivost a už začínám být vůči němu apatická. Nejraději bych mu ten lahváč nacpala do prdele!!!! A na místo zpytování svědomí, vše otočí proti mě, že jsem vlastně ta špatná já. To mě dovádí k šílenctví nejvíc.

Nejlepší na tom je, když mi vysvětluje proč si vlastně to pivo dá, a že jsem si ho našla v hospodě. Argumenty pitomce. Nedokáže říct pravdu, že měl 8 piv a že se asi s toho picnul. Prostě není napitej, a já bych si měla dojíít k cvokařce, jelikož vidím věci které nejsou.

A proč se vlastně ještě s přítelem či manželem zbytečně rozčiluješ a neřešíš to, když Ti došla trpělivost? Proč jsi místo hledání řešení vůči němu apatická? 8 piv je dost, nevím tedy jak často, ale pokud má k tomu postoj, že jsi si ho našla v hospodě, tak není co řešit a je na čase mu udělat pá pá, i když má částečně pravdu = pokud jsi si ho našla v hospodě a věděla jsi, že pije, tak jsi ale také věděla, do čeho jdeš

Nastavit mantinely, -alkohol nebo rodina, ať si vybere.  

Zajímalo by mě mámo, jak to dopadlo? Našla jsem to na netu, protože mám úplně to samé. Vyzkoušela jsem všechny rady, o kterých se zde píše. Nezabralo nic. Ani když jsem odešla s malým pryč. Sliboval hory, doly, já se vrátila a bylo to stejný po nějaký době. Zas jsem odešla a pořád dokola. Je jednoduchý říct, odejít na furt. Jenže když v tom je dítě a má ho rádo. A když je dobrej táta. A když není kam jít. Možná někomu nepřijde tak hrozný problém žít s někým, kdo dá denně 5 a víc piv, často i deset. Tak to asi nezažil. Ten můj sice není agresívní, pracuje atd. , stejně, jak píšeš ty, mámo. Ale chová se pak jinak. Hůř artikuluje, plno věcí si nepamatuje, desetkrát jde tam a zpátky, má divný řeči - prostě je jak retardovanej. Nedá se s ním normálně bavit. A samozřejmě tím strašně smrdí. U nás to ví pomalu celá vesnice. Ten můj na rozdíl od toho tvého do hospody chodí. Říkají mu bumerang, protože když odejde, tak se zas za chvíli vrátí. Denně je tam nejmíň dvakrát. Když je pracovně tři dny pryč, první zajde do hospody, pak domů. Jde se psem. ale do hospody, ne třeba do lesa. atd. Taky moc nejí a nic jinýho než pivo nepije. Když jedeme třeba na kolo, plánuje cestu jedině tak, aby tam byla zastávka hospoda. Nedá si ale jedno, dá si hned nejmíň tři. Zkoušela jsem to po dobrým i po zlým. Léčit se nepůjde, myslí si, že je v pohodě. Já jsem byla v poradně pro partnery alkoholiků, ale taky mi moc neporadili. Jako fakt nevim… Je to zoufalství.

Právě proto, že v takovém prostředí žije i dítě, tak to teda nepotřebuje vidět otce takového alkoholika. Jak může být takový člověk, jak ho tu popisuješ dobrý táta, to teda fakt nechápu… stejně tak nechápu, na co čekáš. Až se budou kamarádi a spolužáci synovi smát, že má tátu takovýho ožralu, když to ví pomalu celá vesnice?  

Já taky pořád piju pivo. Není jak mi

Myslím, že to co popisujete je přesně závislost. Když už si něco schovává a tají to, tak je to napováženou. Pivo je alkohol a přesně tímto způsobem se z mého otce stal nevyléčitelný alkoholik. Držím palce at se vašemu muži podaří s tím něco udělat. Začít aspoň omezením a pak třeba i dny bez piva. Doplnit to detoxikací jater pomocí silymarinu, který prý je schopen vyčistit i játra alkoholiků. Mohl by se aspoň pro ty děti pokusit.

Dobrý vecer, mam doma to same. Manzel pije kazdy den pivo, Pokud neni vypije cokoliv v cem je alkohol. On si mysli, ze je to normalni, ze neni alkoholil. Pije jiz nekolik let. Ma takovou praci, ze je 3tydny doma a 3 tydny mimo. Pokud je v praci, zrejme nepije tolik, protoze mu to zamestnani nedovoluje. Ale to ja uz nevidim, i kdyz vim, ze si obcas neco da. Uz jsem po 20 letech manzelstvi dospela do stavu, ze toho mamam opravdu dost. Vzdy davam nove a nove sance a nic. Nejhorsi je ze presne pro okoli a starsi dceru je vse v naprostem poradku, nevidi v tom problem. Uz nevim co mam delat. Mame majetek, hypoteku jsem bezradna . Bojim se co bude dal kdybych pozadala o rozvod. Nevim kam se obratit.

Obávám se, že lepší to nebude, spíše naopak, jde o několikaletý návyk. Musel by chtít manžel sám to nějak řešit. Mluvili jste spolu o tom? Nebo i o tom, že už to je za hranicí, kterou nechcete tolerovat či akceptovat?  

Jinak bych zkusila dvě věci:

1) kouknout např. na tyhle stránky + se případně poradit s nějakým odborníkem:

http://www.alkoholik.cz/zavislost/alkoholismus/index.html

2) schůzku a konzultaci u právníka ohledně rozvodu a všeho s tím souvisejícím (péče o děti, výživné, majetek atd.) pro variantu rozvodu dohodou i sporného. Ten vy Vám měl umět nastínit možná řešení dle Vaší konkrétní situace.

No a pak bych zvažovala, co bude lepší, zda-li zůstávat jen kvůli majetku atd. , byť chápu, že rozvod není žádná procházka růžovým sadem, nebo zda-li nezvážit to, že život může být i jiný, příjemnější, hezčí, dýchatelnější atd. bez alkoholika. Přeci jen život utíká velmi rychle, tak proč se zrovna takto obětovat?  

DDobrý den mám přítele který pije deně už nevím co mám dělat jsme spolu skoro 5 let a začíná to bejt horší a horší dřív si kupoval par piv ale teď začal kupovat basu vypije 10 piv za den od rána jsem zoufala moc ho miluju ale strašně se trápím co on nevidí strasne me to zraňuje nespím skoro vůbec protoze vzdy usne opili tak chodím spat na gauč a na tom se člověk moc ne vyspí je mi smutno boli to u srdce nevím jak mu pomoci strasne me to trápí. Omlouvám se za chyby pravopisny ale ha proste psát neumím nezlobte se snad mi tu někdo poradit co dělat 

Přečti si rady výše, tam najdeš odpověď i pro sebe.  

Přítel je alkoholik, pokud se nebude léčit a sám dobrovolně, nezměníš ho, a pak Ti nezbývá nic jiného, než vztah ukončit.

Alkoholikovi bych neustupovala a pro něj bych nepřinášela oběti, které popisuješ. Proč taky.  

Chce být denně naložený v 10 pivech? Tak ať se kouká na sebe sám a žije se sebou sám. Záhy přijde na to, že hezký pohled to není. A pak už bude jen na něm, zda-li najde odvahu a sílu s tím něco dělat.

Ahoj. Tak si tady pročítám jednotlivé lamentace a až na určité výjimky, kdy je pán naprostý primitiv, ožrala a agresivní idiot, je to defakto přes kopírák. "Můj manžel pije několik piv denně, ale má práci, (tudíž vydělává peníze - ještě se k tomu vrátím), má rád děti, je dobrý táta… bla bla bla. Takže logicky ženě začne docházet, že "ten můj je asi alkoholik" A světe div se - on ne a ne přestat! A když mu to žena vyčte, jen hrách na zeď hodí a on začne snad o to víc! Další postup: sebrat děti, odjet k mamince apod. Světe div se - on nasává dál! Další postup: vyhrožování. Pocit bezmoci, výhrůžky rozvodem. Nic. Pije dál. Ale jenom to svoje pivo. (Kořalku naštěstí ne).  

Dámy, už víte, co je špatně? Nevíte, co? (Napovím: váš muž to není)  

Tak přemýšlejte…  

Pořád nic? Tak tady je správná odpověď:  

Vy.  

Přemýšlejte - když jste se seznámili se svým mužem, tak pil jen občas sklenku… Nebo vůbec. (Žena, která si dotáhla kořena z putyky se nesmí divit, ta si za to může sama). Postupem času navzdory dobrému ekonomickému a sociálnímu prostředí se muž stále častěji uchyluje do svého světa bublinek žlutého nápoje. Ne, není to úbytkem inteligence. Je to masivním nárůstem frustrace. Není to ovšem nějaká frustrace ze stereotypu. Je to frustrace v důsledku pocitu méněcennosti, který mu žena každý den po kapkách dodává. Zpravidla se jedná o zdánlivé malichernosti - "tohle tričko si snad teď nebudeš brát? ! , … to Mirek od naproti svý ženě oběd uvaří! … kdybys mě měl rád, tak bys.  ty někoho máš!   … kdo ti psal?  …  nebudu ti dělat služku.  máš radši tu svoji blbou motorku, než mně!! … posloucháš mě vůbec?  …  už zase chlastáš… A tak dále…  

Vše bohužel pramení z vašeho naprostého sobectví a absence empatie. Ano, přesně to, co vyčítáte svým mužům. Hlavní problém je v tom, že za každou cenu chcete sobecky přetvořit muže k obrazu svému a absolutně nerespektujete jeho individualitu, přání a potřeby. Vidíte jenom sebe a svoje názory a vidění světa a tyto mu taky po troškách postupně vnucujete. Snažíte se ho přesvědčit, často podvědomě a podprahově, že on je ten špatný a líný a neschopnější, kdežto vy máte ve všem navrch, což vám dodává přesvědčení, že vaše názory na všechno, stejně tak řešení situací jsou jednoznačně lepší. Ač svému muži často vyčítáte sobectví, protože utíká před světem s lahví v ruce, ve skutečnosti jste sobecké vy. Ubíjíte v něm zbytky chlapství a berete ho už jen jako zdroj příjmů do rodinného rozpočtu. Automaticky. Zoufalost se prohlubuje… To vy vždycky přijdete jako první s návrhem na rozvod, to vy vždycky balíte kufry, vy vyhrožujete! Postrádáte konstruktivitu a všechno hrotíte. Uvědomte si, že strašná spousta chlapů má mnohem křehčí duši, než si umíte představit. A jak se chováte vy? Jenom jdete po penězích a chcete je za každou cenu. Za každou cenu. Rozbíjíte manželství a vztahy a neštítíte se sáhnout k takovým hnusům, jako je obvinění muže ze zneužívání dětí, vydírání skrz koupený použitý těhotenský test, se kterými se na netu čile obchoduje. Když se dnes (08.05.2018) dívám, co jsou ženy zač, nedivím se některým mužům, že se rozhodnou žít sami. Ženy jsou pro mě dnes (08.05.2018) symbolem povrchnosti, sobectví a sebestřednosti. A pokud se mi chystáte napsat, že jsem mysogynní, popřípadě šovinista, tak si klidně poslužte, protože máte samozřejmě pravdu jako vždy. Chcete změnit chlapa? Změňte nejdřív sebe!  

Pan Karel cetl asi Hausmanna!
Nejvetsi problem je ten, ze v Cechach se pivo moc nepovazuje za alkohol a pije se spis bezne nez treba k dobremu obedu! Jenze prave z tohohle rozsireneho zvyku se pomalu vplizi zavislot a lidi pivo piji jako vodu! Ani si neuvedomuji (nebo nepripousti), ze by mohli pit i neco jineho.
Proste v Cechach plati, ze kazdy spravny chlap pije pivo!

Musel jsem si vyhledat toho vašeho Hausmanna Googlem, neb nevím, oč se jedná. Nesmírně mě potěšilo, že jako potrefená jste na můj názor zakejhala. Jsem rád, že jste se tam našla.  

Domníváte se, že abych si na určitý problém, popřípadě téma utvořil vlastní názor, musím něco číst? Drahá, pouze jsem vyjádřil svůj postoj dlouhá léta formovaný životními zkušenostmi!  

Byt se mi nelibi Karlovo az prilis utocne vyjadreni proti zenam, zrejme vlastni zkusenost, musim mu dat castecne za pravdu. Sam jsem si tim prosel a jeste castecne prochazim, proto jsem si take nasel tuhle diskuzi. Jsem flegmatik a vzdy jsem ustupoval, "vidlicky davej sem", "dej to rovnou do mycky", "mohl by sis po sobe hned uklizet? " apod. Kdyz to zkratim, rad jsem vypadl ven s pivem v ruce a mel svuj klid, nejspis postupne vytvarel svoji hladinku, svuj svet, svuj klid. Nikdy jsem nebyl agresivni, nikdy nesedl za volant a predtim pil (nesnasim to a pres to vlak nejede). Ale s nejakym odstupem casu muzu rict, ze pokud si chlap nedrzi svuj "perimetr", tak zena dokaze kolem chlapa postavit neskutecnou klec, kterou celou situaci logicky jen zhorsi. Jenze zena si to, stejne jako chlap svoje piti, jednoduse neprizna. Myslim, ze v tomhle ohledu je to s nama jako s detma, vetsina z vas deti ma a ten management je proste uplne jinde. Jako chlapovi se mi to pise hloupe, ale je to tak, ruku na srdce. Alespon tot ma vlastni zkusenost, ze ktere se sam snazim probudit. Osobne se tvrdeho ani nedotknu, ale pivo si dam velice rad. Kdyz neni pivo, tak nic. Mozna je to chuti, Mam barak a mraky prace kolem, praci na 10h denne, co me zivi, starost o dite, splatky, kamaradi, pribuzni… V dnes (24.10.2018) ni dobe je toho na psychiku jednoho cloveka proste hodne. Abych to shrnul a vysvetlil, proc me oslovil Karluv komentar, vase komentare vesmes reflektuji porad to same, cili zenskou viditelnou rovinu (zakazat, odejit, prikazat, vyhrozovat, zkusit nakrmit… apod), Jak ale na tohle muze reagovat chlap, ktery se do tohohle kolecka dostane? Jste matky, copak na dite, ktere ma vybite baterky a uz je unavene taky jenom rvete a davate prikazy? Myslim, ze vsechny vite, ze to fungovat nemuze. Mozna jsem vyjimka, sam jsem si vyhledal tuhle diskuzi, protoze taky sice piju jen pivo, ale samotnemu mi prijde, ze to zacina hranicit a cerpam inspiraci, jak poznat hranici. V praci ani pred/za volantem nepiju, ale vecer si dam nekolik piv pravidelne, nejspis to zpusobily predchozi stresy a uz se jich postupne zbavuju, tak bych rad omezil i piti. Mel bych, neb kdyz si dam 3 piva k obedu, kdyz muzu, tak to neni dobre. Ale pokud by na me nastoupila zena, ze jsem alkoholik a zacla na me "houkat", spis si dam jeste jedno nez abych prestal. Nikoho nechci soudit, jen poskytuji nazor, kazdeho psychika je jina : -)

No hochu, za to, že jsi podpantoflák si můžeš jen ty sám. Lidi zajdou jen tam, kam je zajít necháme - je to jen tvoje vina, byť je to snazší házet na ženu. Stejně tak je snazší si stěžovat na život a utápět to v pivu, než se k tomu postavit, říct "ne" a odejít. Ale pak bys přišel o komfort, že?

Tohle není láska, když ty snášíš údajné útrapy, jen si lžeš. Stejně tak to co píšeš není ani trochu láskyplný, takže jestli jsi ve vztahu jen ze zvyku, tak to je k ničemu a nediv se, že se v tom plácáš.

Pro mě podpantoflák není chlap, ale směšná bačkora.

Ad alkoholismus - s alkoholikama mám velkou zkušenost a jestli chceš, tak ti popíšu syrově svou zkušenost tak, že se z toho po*** a okamžitě s tím sekneš.