Téma: Vedlejší účinky antidepresiv - nesoustředím se, zapomínám a nemůžu se starat o vnoučata
Uživatel: Ájenka
Věk: 57
Ahojky, zdravím.
Chtěla jsem jen vědět, co byste dělali v mé situaci (já už totiž nevím, co mám dělat) - mám psychické potíže, které u mne nastaly z různých důvodů asi před 8 lety (rok 2005), kdy děti odešly z domu, osamostatnily se. to by samozřejmě až tak nevadilo, ale zůstali jsme s manželem sami, a s pejskem, kterého jsme museli záhy nechat uspat (měl 9 let). Podotýkám, že pejsek byl to jediné, co nám zůstalo. Najednou byl doma takový zvláštní klid, a i když jsem řekla, že již po takové bolestné zkušenosti žádného pejska nechci, netrvalo ani 2 měsíce a pořídili jsme si štěně. Nyní jí budou už 4 roky.
Mezitím mi zemřel madší bratr, který byl dlouhodobě nemocný, což pro celou rodinu a hlavně i pro manžela byla obrovská rána, já jsem musela začít užívat antidepresiva, z kterých už mi jde hlava jak se říká kolem. Ale musím je brát, poněvadž je to vázané na invalidní důchod.
Někdo by řekl, na co si ona vůbec stěžuje, má důchod, má, tak může být potichu, jenže já se bojím, že budu za chvíli pro rodinu a vnoučátka max. nepoužitelná. Totiž, dochází k tomu, že jsem nesoustředěná, nezkoncentrovaná, zapomínám. Toto u mne nikdy nebylo zvykem, mám pocit, že to je z těch léků. Nevím.
Měla jsem IQ kolem 120, budu ráda, když mi zbude IQ 30. Zakrátko po úmrtí bratra jsem se dozvěděla od švagrové, že i nejstarší můj bratr je po smrti. Další šok jako hrom, co Vám budu povídat, pak onemocněl manžel na zákeřnou nemoc, bojoval 3 roky. 05/2013 v nemocnici zemřel. Doslova před našima očima. Bylo mu 57 let, tak jako mi. Můj zdravotní stav se zhoršil natolik, že mě poslali zpátky k posední komisi, poněvadž mám toho více, a na pracovním úřadu jsem si tzv. ani neškrtla. Ale to je vedlejší. Jde mi o to, že, když ty antidepresiva beru, mám různé vedlejší nežádoucí účinky atp. , včetně už i zapomínání, takže nemůžu ani hlídat děti, což by mne nikdy ani ve zlém snu nenapadlo, že se jednou dožiju toho, že se nebudu moci starat o vnoučata, když o své 4 děti mi starost nikdy nedělala problémy, měla jsem všechno vždy tzv. pevně v rukou.
Nesnáším toho doktora, který mne bezdůvodně odeslal na psychiatri, po jednom banálním kolapsu, kdy jsem skončila na ambulanci v nemocnici (omdlení, tma před očima, bezvědomí). Dodnes nevím, o co se jednalo, prý nervová tetanie. Dostala jsem plato hořčíku a postrkem alou domů. Pak jsem toho lékaře potkala na zástupu u nás na středisku, a - nejprve mi potvrdil papíry na vysokozdvižný vozík, a k tomu přidal žádanku na psychiatrii. Nikdo nikdy z naší rodiny se neléčil na psychiatrii. Kromě toho jsem ještě po hysterektomii, zdravotní stav jde sešupem dolů. Já se jen ptám - brali by jste ta antidepresiva, když Vám evidentně snižuí úsudek, inteligenci a mně osobně vygumujou mozek. Je mi jasné, že to je u každého člověka individuální, ale já přemýšlím, že se vykašlu na celý důchod, do práce mne nevezmou, tím pádem jsem na ulici, ale nezemřu s prominutím jako dementní osoba. J
ak byste to řešili Vy? Nikdo mi nic neřekne, nevím, s kým se mám poradit.
Děkuji za odpověď. M.
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 4636x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
To, že AD ovlivňují celkový "chod" člověka je prostě fakt. I když Ti lékař řekne, že to se upraví, tak to nemusí být pravda.
V každém případě je celkem důležité jaká AD bereš a k jakému konkrétnímu účelu. Je možné, že by Ti mohla třeba trochu pomoci úprava dávkování, výměna za jiné či přidat (ač to říkám nerada) léky, které stimulují paměť aj. - tím nemyslím volně prodejné doplňky a nebo je tu ještě další možnost, ale v takovém případě to neradím jen uvádím jako možnost!!! a to postupně přestat léky "tajně" brát. Je však otázka zda bez nich dokážeš normálně fungovat, nemluvě o tom, že AD se musí snižovat postupně a pomalu.
Možná, ale to možná zdůrazňuji!!! by Ti mohla pomoci různá psychická cvičení a rituály, speciální bylinné uvolňující čaje atd. , ale vše je třeba důkladně zvážit!
Věk: 45
Ahoj M.
Chci se přidat se svými zkušenostmi s AD…Po jedné nepříjemné události v manželství jsem na tom byla tak hrozně, že jsem šla k lékaři. Doktorce jsem se svěřila, co mně trápí a ta mi sdělila, že to může být uačátek lehké deprese a nabídla mi AD. Jelikož jsem to chtěla hned řešit, vzala jsem je a začala brát. Brala jsem je necelý rok. Opravdu jsem byla klidnější, věci jsem tolik neřešila…ani sebe, svůj zevnějšek, vztahy…Takže to měla za následek, že jsem připbaral 10 kg a přestala jsem řešit, jak vypadám, co si oblékám, svoji práci…Na to samožřejmě navázaly další problémy, takže jsem s tím sekla a začala se s tím srovnávat bez pomocí těch prášků…A také jsem začala mít strach ze závislosti. To jsem opravdu nechtěla, být na něčem závislá…Takže radím, pokud je situace jenom trochu únosná, zvládnout to sama. Chce to sílu, ale ta se vždycky najde, protože žijeme jenom jednou a nic nestojí za to, život si zkazit…Taže hodně štěstí
Antidepresiv je spousta, pokud nevyhovují, domluvte se s lékařem na jiných. Já jsem je taky kdysi dávno brala a asi 2 měsíce v kuse mě bolela hlava. To mě dost obtěžovalo, tak jsem je přestala brát. A v pohodě. Takhle to funguje u spousty léků. Třeba na bolení hlavy mi zaberou jedny, někomu jinému zas vůbec nezaberou, nebo je z nich špatně- chce to hledat to nejlepší.
Chodit k psychiatrovi není žádná ostuda, spousta lidí i slavných se tím chlubí.
Jen ta vaše příhoda s omdlením - nevím. Připadá mi, že to mohlo mít spoustu příčin od vyčerpání, nedostatku tekutin, srdíčko a pod.
Věk: 40
Dobrý den,
AD přestaňte brát, ale musíte přestat postupným snižováním dávky. Pokud byste se bez nich přece jen neobešla, požádejte si o Coaxil - působí jinak než většina antidepresiv ( a nezpsůsobuje otupělost apod.)
Posílám velké obejmutí a povzbuzení. http://www.youtube.com/watch?v=oBFumcN5Dls a další videa.
Mě napadá zkusit vyměnit psychiatra (jestli to jde). Najít si psychologa, který by s Vámi byl ochotný nějak pracovat, abyste mohla antidepresiva snížit a nejlépe vysadit.
Jak to máte s tím důchodem? Máte částečný invalidní?
Máte nějakou kamarádku, která by k Vám nebo Vy k ní žašla na kafe? To je podle mě taky důležité, i když antidepresiva to nenahradí.
Tady jsem našla internetovou poradnu, která je zaměřená na deprese. Je tam i něco o antidepresivech a můžete se zeptat odborníklů, co by ve vašem případě bylo vhodné.
Ahoj nebo dobrý den
Já AD užívám již delší dobu, s pamětí mám také problémy a přičítám to právě medikaci. Rady typu přestaňte to brát, já taky přestala ze dne na den a nic se nestalo, Vám nedoporučuju a ty lidi bych seřezala. Jak je výše uvedeno, AD je vícero druhů a každé na Vás mohou působit jinak. Záleží na Vaší diagnoze a stupni rozvinutých obtíží a příznaků. Jak jste sama psala, že jste i zkolabovala, to už svědčí o velké zátěži a tělo volalo o pomoc.
Poradila bych Vám diskuzi s Vaším psychiatrem o možnosti změny léků a určitě také psychologa, který Vám poskytne psychoterapii, při které byste mohla, ve spojení s medikací, postupně snižovat dávky léků a časem být bez nich. Rozhodně s tím nepřestávejte ze dne na den.
Dobrý den Ájenko,
mně je 25 let, před třemi roky jsem onemocněla panickou poruchou a agorafobií. Příčinu proč nemoc vznikla mi nikdo nesdělil, ale prožila jsem si mnoho traumat a také úmrtí v nejbližší rodině.
AD jsem brát musela, nebylo vyhnutí. Nechtělo se mi do toho, pořád jsem to odkládala, ale nakonec jsem do toho šla.
No a výsledkem bylo, že během braní AD mi bylo ještě mnohem hůř, o soustředění nemohla být ani řeč. pořád jsem se cítila hloupější a hloupější.
Vysadila jsem to sama, postupně, bez konzultace s lékařem. Začalo mi být fyzicky i psychicky lépe. Ale i po roce od doby co jsem prášky vysadila na sobě pořád pozoruji fyzické a psychické obtíže, které se vysktly při braní AD. Zda tomu mám dávat nějakou souvislost nevím a dnes je těžké z lékařů vytáhnout pravdu o tom, co všechno je možné.
Na vašem místě bych s lékařem promluvila, řekla mu všechny své obavy a problémy a probrala s ním změnu prášků…můžete i změnit lékaře. časem se domluvit na vysazení.
Držím palce 
