Téma: Přejezení a lačnění - vaše názory, zkušenosti

Lačnění je pro mě zlo. Začnou se mi třást ruce a je mi špatně. Vydržím max. do poledne.

Nebudu lhát, vydržel jsem to do 13:30, pak jsem se nasnídal

Ten třes je asi spjat s nějakou iontovou nerovnováhou - zřejmě vápník a magnézko.

Díky, byla jsem na vyšetření a vše bylo v pořádku. Mám to tak snad odnepaměti.

  Mě nevadí být hladem, cítím se lépe než když se nacpu. Nemám ráda, když mě je těžko. Umím si i docela poručit a vydržet. A někdy selžu, většinou když se něco slaví.

Držím půst v pátek. Cítím často euforii a úlevu. V poledne mám jedno pivo, ale to asi není správné. Nicméně rychlý přísun energie a taky na nervy je to dobré.   Pak je člověk ale překyselený a na jazyku jako v popelnici.  Kolem 16. hodiny někdy nedostatek energie. A náběh na třes a pocení, ale ne pokaždé. Dám si med a čaj. Někdy proti třesu banán a nebo jablko.  Když se člověk nacpe den předem, tak to necítí hlad, jen úlevu. Ale asi to není správné ty výkyvy. Ale asi to pivo?

Občas nejím neúmyslně, když jsem od nevidím do nevidím ve škole, do toho testy (stres - nemám pomyšlení ani na párek v rohlíku z bufetu), ale přesně jak píše barča - poměrně brzy mi začne být špatně, klepou se mi ruce, klidně je mi i na zvracení. Já bez jídla prostě nevydržím - klidně se i přecpávám a jím všechno na co mám chuť - při mym životním stylu, genetickejch dispozicích a počtu hodin který každý týden strávím v tělocvičně jsem bez šancí na nějaká kila navíc  (btw, je 2:02 a já si vařím druhou večeři )

Taky pamatuju, kdy jsem jedla naprosto nezřízeně a s váhou jsem neměla žádný problém. Po pětatřicítce se všecko ale změnilo.

Tak jsem tak přemýšlela, jestli se fakt ptáš jen tak, nebo to trošku zkoušíš, když jsi lékař . Ne, teď vážně. (Občas moc přemýšlím, ale to už jste si všimli, že ) Už taky pamatuju nějaký ten pátek, takže do určitého věku jsem mohla jíst cokoli a nijak se se nemusela omezovat. Pocházím z Moravy, prarodiče měli hospodářství, takže poctivá domácí "zdravá" strava = prasátka a pravé domácí zabijačky, husičky, slepičky, vajíčka atd. , k tomu na vyvážení zelenina a ovoce. Nevím co to bylo za odrůdu a jestli to někdo třeba neznáte, nejraději jsem měla takové velké štavnaté broskve. Ne ty, co se prodávají teď. Pak se ozvaly genetické dispozice = žlučníček a horší  "spalování" i přes pohyb a bylo po "zdravé" stravě a neomezeném množství raz dva. Lačnit spíše nelačním, z toho mi je taky špatně. A názor mám na to ten, že je pro tělo i pro pocit (že není těžko) lepší najíst se pokud možno spíše pravidelně a méně. Pořád to mám ale tak, že oči by jedly, ale...pak někdy neodolám a druhý den lačním aniž bych chtěla a napravuji svoje pokušení

O pravidelné stravě a nezdravých výkyvech glykémie, když člověk jí nepravidelně vím. Ale někdy se lačnit prostě chce (právě třeba když se člověk den předtím přejedl ) a když to tělu nevadí, tak proč ne

Já vím, že to víš, myslela jsem to opravdu ve srandě , proto jsem psala a teď vážně. . . . A jinak každý podle toho jak mu to vyhovuje a snáší to

Já lačnit nemohu, i když jsem si říkala, že ve prospěch očisty to budu dělat každé pondělí. Ale nemohu. V momentě, kdy se mi nedostává jídla mi začne být děsně špatně, takže půst u mne nepřipadá v úvahu.  
Jediná doba kdy nejím, nepozřu sousto je, když mám starosti. To se mi sevře hrdlo a jsem schopna tak do sebe nalít pouze kafe.  
Nejdéle mi to vydrželo asi měsíc s tím, že jsem do sebe dostala pouze mléko a sem tam trochu vývaru.