Téma: Stará keramika a porcelán - líbí se vám?

Po pravdě pár kousíčků mám, protože jsem je dostala a mají tedy pro mě citovou hodnotu a tak si je i ráda vystavím, ale neholduji těmto starým věcem a vůbec obecně lapačům prachu příliš.

Zejména protože mám dost čiperné kočky, které mi v takových věcech rázem udělají selekci a to je pak škoda takové věci vůbec pořizovat.

Takové kousky by se mi líbily někde na chalupě…domů bych si je určitě nepořídila, páč by se mi nehodily do interiéru, mám raději míň věcí, jednodušše zařízený, né moc těch "serepatiček", spíše minimalismus, ale proti gustu.

No právě, Trinity. Já bydlím na staré chalupě, kterou jsme před rokem a něco koupili. Máme všechno i nábytek laděn v starém stylu a snažíme se staré věci uspořádat po našem domečku, aby se navzájem netloukly.  Máme rádi tento styl, a naším návštěvám se od nás nikdy nechce jít domů. Proto máme v obýváku dvoje stojící hodiny. Na jedněch je čas 17.45 hod a na druhých 00.15 hod. Stačí pak říci, „to už je hodin, půlnoc pryč“ a všichni odejdou.  

Keramika je krásná, ale chce prostor a hlavně sladit, přesně jak napsala Tinity-na chalupě, to je potom nádhera. U nás, když máme 1+1-nemožné. Ale jsem ujetá na obrazy - mám jich 12.

Pluto, já ty staré krámy miluju. Jen manžel mi říká, že bych prý potřebovala ještě jeden barák, aby se mi tam vešlo všechno, co se mi líbí…

Já to tedy nemusím, ale přiznám se, že když jsem koukala na ty tvoje fotky, vybavila se mi babička. I když si vůbec nepamatuji, jak to u ní vypadalo, protože jsem byla malá, když jsme k ní chodili…pak si jí mamča vzala domů…jo, pamatuji si jen uhlák, ale to, co nám po ní potom zůstalo tohle připomíná.

Mám na chalupě ještě takovou mísu, která je opravená dráteníkem.  

A určitě to vytváří to teplo domova, to správné útulno.  

Já, jelikož bydlím v paneláku, tak tohle doma nemám, ale i tak dávám přednost dřevu a přírodním materiálů.  

Žádná moderna, ale je to takové " moje".  

P. S Ta pšenice je luxusní, hodila by se mi domů.

Ani ne.

A co třeba náplň čutory starou dobrou slivovici? Nebo džbán naplněn dobrým vínem?  

Právě je přes internet plním.  

Pluto. máme. Po prababičce čínský porcelán asi 140 let starý. Ale je nádherný a hlavně se nepoužívá, tak proto do dneška vydržel.  

ne zeby mi to nejak specialne vadilo ale doma na to neni misto

Ke staršímu nábytku se mi tyto kousky líbí a proto různé keramické talíře jsou většinou dole u mamky, tak se taky pochlubím, co jsem tam nafotila….

Tak mně se líbí od keramiky spíš tohle.

Já mám doma vlastně taky keramiku, visí mi v předsíni, v děcáku a v obýváku… a to výtvory mého dítka.  

Už je pokročilý plácač hlíny, tak to vypadá vcelku hezky… a jako správná máma to musím mít vystaveno .  ,

Barčo, to máš celkem jednoduchý. Někdo si tu starou keramiku nechává na památku, někomu se líbí a někomu né, tak ji nemá a ani ji nechce. Každý jsme jiný a nemůže se každýmu líbit vše.

Úplně jsem zapoměla na keramiku po babičce, na kterou si vůbec nepamatuji, protože jsem měla 2 roky, když zemřela. Mamka říká, že jsme se měly moc rády, tak mě těší, že mám na ni alespoň tuhle památku.

   Líbí, ale vystavené to nemám. Podědila jsem jídelní servis a používám občes, spíš míň. Ale mám moc ráda hliněné nádoby na kvítka. Různé sádelníky, hrnce a pod. Dokonce jsem u nás objevila moc milou paní, která umí drátovat, takže tomu dodá tu správnou patinu… Starožitnosti miluje můj manžel a docela úspěšně je restauruje (jako laik). Koupí šílené krámoří a vykouzlí z toho klenot.

Julie, já ty staré krámy miluju, tvůj muž je učiněný poklad, když je tak šikovný. Pavla

   Má to jako koníčka, relax.

Juli, tady jeden tip pro tvého manžela….   Jaká krása jen z vajíčkových skořápek…

Dobrý den nechcete mi nekteré prodat dobre zaplatím mohou být i poškozený nebo krivý ja si je opravuji  dekuji.

Já také ne. Jsou to památky na předky a pokud si jich člověk váží, tak nejdou žádnýma prachama vyvážit.

 já určitě ne.  

  Já také ne  -   památky po předcích se neprodávají….

Je to kus kumštu, který potěší oko, chuť, vůni nápoje i hmat ruky, která drží takovou křehkost, při naslouchání krásné ženě při odpoledním čaji.

Tak, tak pane Sova,

Sovičko, krásný hrnáček, radost pohledět. Jako z marcipánu. Pavla

Symbol včely se dával kdysi i na formy na pečení.

Co myslíte, proč tomu tak bylo?

    Nemohlo to být proto, že kuchařka vždy byla také pilná a pracovitá jako včelička?

Nebo také proto, že včelka byla odjakživa symbolem dobra, lásky, zdravého života a rodinné pospolitosti?

A nebylo to kvůli tomu, že se víc sladilo medem, protože cukr byl v té době drahý a vzácný?

  Na lyžovačce v Beskydech jsme byli na čajík  v takové nádherné pohádkové chaloupce, že mi to nedalo a musela jsem to hlavně pro Pluta a Pavlu nafotit. Cítila jsem se tam moc dobře.

   Pěkné Rybičko, připomíná mi to restauraci na Křížovém vrchu v Jeseníkách, tam bylo starožitností.  

Pluto, to jsou moc krásné věci. Taky tady máme starou keramiku od babičky, jako hrníčky, džbán a mlýnek, ve kterém si mlela kávu babička, která už není mezi náma, tak to tady máme jako památku po ní.