Téma: Tajemství na starých půdách

Také jsem prolézal půdu u tety a nacházel poklady.Pamatuji se že teta měla ve stodole dokonce starý kočár! Také jsem při jedné výpravě do opuštěných domků určených k demolici našel předválečné výtisky novin.To bylo počteníčko!

Jééé... Ty jsi mě potěšil! A já myslela, že to jen my, holky...taky jsem nacházela staré časopisy, ty inzeráty v nich od různých řemeslníků s obrázky....a příběhy....máš pravdu, počteníčko...

No vidíš a já myslel že to je záležitost jen kluků.

Děda měl truhlářství a tak jsem našla i kdovíjaké truhlice a truhličky, co se mu zdálo, jako nepodařené.... škoda, že nic z toho nemám. A taky tam bylo spousta látek v celých rolích...prý z doby krize. Tak jsem měla na šití pro panenky. Jen nitě nevydržely, byly úplně zteřelé.

Měl jsem tehdy poslechout dědu, když mi říkal, že tam nesmím chodit (Jendo na půdě straší bubák!! Jestli tam půjdeš, po**reš se a budeš to muset uklízet!! ). Jenže tehdy v noci mi to nedalo, a prostě jsem se tam po tom žebříku vyšlphal. Jen jsem se postavil, už jsem jel po prdeli zase dolu až na podlahu. Babička s dědou naštěstí spali tak tvrdě, že je nešlo nijak vzbudit. Po dalších dvěstěpadesáti pokusech, kdy mně už ta p*del tak trošku bolela a lehce se mi motala palice jsem se tam konečně dostal. Ve tmě bylo vidět hov**, jak mě naučil děda a teď jsem skutečně poznal jak to myslel. Na zemi přede mnou leželo opravdové, velké, smradlavé hov**. ,, Týýýjo!! '' Bylo to jako bych našel svůj životní poklad (dnes pracuji jako profesionální analyzátor trusu). Ale to nebylo všechno! Byla tam ještě truhla, taková jako z pirátských filmů!! Otevřel jsem ji a okamžitě a střelhbitě jsem se pos*** do kalhot. Byla tam hlava kostlivce!! No strašně jsem to tehdy pustil do kalhot! (do dneška si pamatuji, jak jsem v jedné vteřině přibral 3 kila). Nedalo mi to a chtěl jsem si na ni sáhnout. Byla taková... zvláštní... jakoby byla z gumy. Vzal jsem ji do ruky a zkusil jsem si ji nasadit na hlavu... vyšlo to!! S lebkou na hlavě (maskou kostlivce) jsem se úspěšně dostal k žebříku a slezl dolů. Tehdy mě napadla ta věc... Skočil jsem si do dědovy dílny pro baterku, abych byl vidět v té tmě a běžel jsem do babiččiny ložnice. Vykočil jsem na postel a zacloumal jsem s babičkou:

,, Ahoj babičko! '',, Uáááááá.. aaa...a.... ''

Od té doby k nám už jezdil jenom děda a mně na chatu nechtěli pustit, achjo, tolik se mi stýská po té půdě. ...

Kdyžtak pardón Medvědovi, že tam jsou vulgární výrazy, ale já je nevytečkoval, nemělo to s těma hvězdičkama takový grády.

Takhle to je ale hodně vulgární a i když příběh by byl dobrý. Nezlob a udělej hvězdičky.... každý si domyslí a bude to trochu vypadat.

A je to!

Nejsem tady jediný cenzor...  

20 let jsem bydlel v bytovém domě, půda byla místem dobrodružství pro mě a mé kamarády Měli jsme krásnou velkou půdu. Jedna část vyzděná, vymalováno, druhá klasická - krovy ad. Byl tam perfektní klid, učíval jsem se tam i někdy. Takže mám k půdám podobný vztah jako Ty

Jo a strašně rád seděl na střeše a koukal na střechy města.... možná jednen z nejfantastičtějších zážitků z dětství. Výšky jsem vždy miloval. Jak Hrzán

Na naši starou půdu moc ráda vzpomínám.Bylo tam kromě voňavého sena spousta zákoutí se starou almarou, kde se daly objevit úplné oděvní skvosty po babičce, které jsme se sestrami využívaly k různým hrám, později jsme v nich dělaly parádu na maškarním bále. Také tam byla stará truhla, ve které jsem objevila zažloutlé sešitové romány Červené knihovny...to vám bylo počteníčko pro třináctiletou  holku....o tom, jak bohatý pan továrník si namluvil chudé děvče....   Teď se tomu směju, jak jsme to s kamarádkou tajně četly na půdě, aby nás naši neviděli...nebo sešity detektivek Leona Cliftona...    Když jsme pak po svatbě s manželem půdu vyklízeli, abych si z ní postavili nový byt, objevili jsme tam jako památku po mém tatínkovi svazek starých Literáních listů z roku1968-69....dodnes je mám schované.  

Tak koukám že jsou na tom všichni stejně  i já to tak mám. hrozně ráda lezu na půdu k babičce a prolejzám tam všechen ten starej nábytek a krabice. ach a moc mě mrzelo když se babička rozhodla půdu vyklidit a udělat tam podkrovní pokoj pro strejdu na jeho novou přítelkyni