Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery

15.07.2015 23:48
Uživatel: Saami
Věk:  29
Odpovědí na téma: 26
Text: 

Na zaciatok sa predstavim. V 11/2015 budem mat tridsat rokov. Svoj prvy vazny vztah som mala v dvadsiatich so spoluziakom z vysky. Bol to zaroven aj moj prvy sexualny partner. Bolo to neskoro, pretoze som dovtedy vazne nenasla nikoho, kto by mi zato stal a pretoze mam vysoke naroky. A mozno aj preto, ze som uz mala v sebe zasadene semienko nedovery voci muzom.

Nas otec odisiel od rodiny, ked som bola v zaciatkoch puberty a nechoval sa pocas nasledujucich siestich rokov prave rozumne a vzorne.

Vztah s mojim rovesnikom bol pekny, zalozeny na spolocnych sportovych a studentskych aktivitach s partiou. Ale ja som si furt myslela, ze by mohol byt lepsi partner, poucovala som ho, ako sa ma v roznych situaciach zachovat a casto ho komadovala. Nezili sme spolu, kazdy z nas mal stale svoju izbu na intraku a bolo to tak fajn.

Nakoniec to po dvoch rokoch vyustilo do rozchodu, kedy ja som si povedala - asi ma pravdu, asi by som si mala najst niekoho ineho, ked takehoto nechcem. Prvy vztah. Od rozchodu ubehlo uz sedem rokov a teraz sme velmi dobri kamarati, ktori sa navzajom v sebe vyznaju ako brat a sestra.

 

Mala som rok a pol prestavku a snazila sa zuzitkovat nadobudnute skusenosti s muzmi a posunut sa dalej. Po case som stretla svojho druheho partnera, ktory bol o dva roky starsi. Vztah bol zalozeny na laske a vasni, ktora bola medzi nami od zaciatku. Dobre dva roky som si myslela, ze je to ten pravy a ono to tak aj vyzeralo. Ale dostudovala som vysoku skolu, opustila svoju milovanu partiu spoluziakov a zacala existovat v jednom byte s jednym muzom. Nase nazory sa zacali rozchadzat, bez zazitkov s partiou z vysky som sa zacinala nudit, on na dobrodruzstva nemal velmi naladu a zacala som dobiedzat este viac ako do partnera predtym. Bala som sa s nim rozist, lebo som ho lubila a mala som uz "vela" rokov. Nakoniec som vdaka prehnanej ziarlivosti, ktora ustila z nedovery k parnerovi nacisto stratila sebavedomie a on ma po troch rokoch opustil pre inu.

Druhy vztah a zaroven rozchod bola pre mna zatial najvacsia zivotna facka a obnasalo to tazke postavenie sa na vlastne nohy po pade.

Avsak, slo to rychlo. Zacala som naberat na sebaistote, dopriala som si opat kopec dobrodruzstiev a zacinala objavovat samu seba a hlavne svoju povahu. Dostala som sa do velmi dobrej psychickej kondicie, kedy som vkuse tristvrteroka nemala ani raz "zivotnu krizu" v podobe depresie z neistej buducnosti.

Pracovala som v odbore, praca ma bavila a naplnala a ja som zila svoj zivot. Musim sa priznat, ze status "single" mi vyhovoval. Citila som sa spokojna sama so sebou, mohla som si planovat dni podla seba a urcitym typom lasky som bola zahrnovana od tych najblizsich, od rodiny a kamaratov. Prilezitostny sex som nevyhladavala. Pre mna to bez lasky nema ziadne opodstatnenie a naviac, upustit paru mozem aj sama a nehrozi mi pri tom ziadna nakaza. Posobila som vyrovnane, pretoze vyrovnana som bola a vsetci znami, kamarati a rodina to videli.

A tak som stretla aj svojho sucasneho partnera. Zo zaciatku mi neslo o ziaden vazny vztah, no velmi ma pritahoval a rada som s nim travila cas. Ale vzdy som videla, ze je iny. Jeho zivot bol a je zalozeny na pravidlach, materializme a praktickosti. Romantik? Kdeze. Emocie? Ovladane. Myslela som si, ze ho naucim, ako sa emocie vyjadruju, ako sa prejavuje laska a pozornost, ale asi sa mylim. Vo vztahu som ostala preto, ze tam stale kdesi vidim svetielko nadeje a pretoze sa v jeho spolocnosti citim "doma". Casto sa o tom rozpravame a on mi casto dava najavo, ze som zena jeho idealov a snazi sa na sebe pracovat.

 

Nastala vsak situacia, kedy som dostala ponuku ist pracovat do zahranicia. Samozrejme po diskusii s priatelom som neodmietla, lebo moja tuzba po dobrodruzstve a objavovani je velka. On navyse suhlasil aj z toho dovodu, ze ak by som neprijala pracu v Europe, odisla by som za ocean a to nechcel. On potrebu objavovat totiz nema a neodisiel by so mnou. Po stresovych zaciatkoch, castym cestovanim a spoznavani inej mentality som si uvedomila, ze zijem dva zivoty. Jeden doma a jeden v praci, v zahranici.

Zazitky z domu som nemohla zdielat s kolegami v praci a opacne. Pre vsetkych bolo navzajom velmi tazke si predstavit zivot na "druhej strane". Musela som sa teda rozdvojit, pretoze v praci sa mi velmi paci. A ak som si chcela pracu udrzat, musela som svoj zivot prisposobit a zacat premyslat dvojmo, v kazdom state inak. Kym som prisla nato, ako sa to naucit, presla som si furami casu samoty v cudzine bez kamaratov, navyse v neustalej komunikacii len v anglictine.

Bez spolocenskeho kontaktu sa dlho zit neda, kamaratov z domoviny si so sebou vziat nemozte a tak som zacala nadvazovat kontakty. Prevazne za vsetci hanbili, lebo anglictina nie je ich materinsky jazyk, ale pomaly to islo.

Az som narazila na kolegu, ktory sa spraval uplne prirodzene, otvorene a kamaratsky. Ma profesionalny pristup v praci a vo firme ma patricny respekt, pretoze kona a rozhoduje s rozvahou a rozumne. Je ludsky a priatelsky ku kazdemu a vzdy sa snazi pomahat. A navyse je velmi inteligentny a sakramentsky vtipny. Ano, smeruje to tam. Zamilovala som sa a aj on.

Casto som plakala od zufalstva, co robit, ako sa rozhodnut, preco ano, preco nie. Skratka, nie je to jednoduche, pretoze sa do konfliktu dostavaju dve veci, ktore v laske nevedia spolu fungovat. Rozum a cit. Rozum charakterizuje moj momentalne dvojrocny vztah zalozeny na respekte, vtipnej a logickej komunikacii, dovere (mozte si pomysliet vselico, vsak ved som neverna, ale nie tak uplne-vysvetlim dalej), oddanosti, podpore, uprimnosti a samozrejme laske. Ale, chyba nam jednosmerny pohlad na buducnost, rovnake priority, vasen a spolocny "jazyk osobnosti".  

Cit zosobnuje ta cista laska medzi mnou a kolegom. Nebudem pouzivat tie klise frazy o tom, ako ma miluje presne taku aka som, vie presne, ako sa ma so mnou rozpravat, ako mi poradit, cim ma upokojit a podporit. Nemusi povedat, ze ma miluje a ja to viem, citim s niekolkonasobnou istotou. Proste to tak je, ako fakt, ze na svete je sedem miliard ludi. Neopisatelny pocit. Podla mna je prava laska prave to, ked vam to berie dych, slova, nedokazete to definovat a jedine, co vam na opis tohto zazitku ostane su slova "To musis zazit, ale v tej chvili budes presne vediet, ze to je ona.". Je to muz, ktory splna moje idealy na 90%.

 

Ano, ma to hacik. Aspon pre mna. Moj kolega je odo mna o sedemnast rokov starsi. Je rozvedeny, ma tri dospele deti a dve krasne vnucky. Momentalne je nezadany a je to tak uz par rokov. Napriek tomu to nie je zakomplexovany zufalec. Ma vo svojom zivote jasne vymedzene hodnoty, je to spokojny a vyrovnany clovek. Vie, ze mam priatela a respektuje to. Bez mojho dovolenia by sa ma nedotkol, neublizil mi, skratka neziada odo mna viac ako by som mu dovolila. Chce odo mna len aby som mu doverovala a bola k nemu vzdy uprimna. Povedal mi, ze jeho city sa nezmenia len preto, ze ja to necitim rovnako. Ci odidem, ci odmietnem alebo pouzijem akekolvek nie, on ma bude milovat stale a nech to znie akokolvek naivne, viem, ze to tak bude. Ma moju absolutnu doveru, citim sa v jeho pritomnosti kludna a pokojna, v bezpeci. Nemame ziaden vztah, ani sexualny kontakt.

Takze moja nevera spociva v tom, ze som sa bez akejkolvek snahy hladat niekoho, kto mi nahradi chybajuce elementy v mojom vztahu uplne cisto, nekontrolovatelne a nepochopitelne zamilovala do dospeleho rozumneho muza. Nedokazem ten cit ovladat, chyba mi, ked je prec, zalezi mi na tom, aby sa mal dobre a v jeho pritomnosti sa chvejem ako list vo vetre.

Uz to trva rok. A je to obrovsky boj a vyzva pre mna. Kolega nikdy nesklamal moju doveru tym, zeby mal na mna nejake naroky. Aj napriek tomu, ze je to chlap z masa a kosti, citiaci, tuziaci, vasnivy, je ochotny sa vzdat sexualnej intimity. Za cenu toho, ze ma bude stretavat v praci, usmejem sa na nho, pozriem sa mu do oci a budem s nim vtipkovat.  

 

A otazky a fakty v mojej hlave zneju: Zasluzi si moj priatel, aby som citila k inemu muzovi tolko lasky? Je rozumne skoncit vybudovany a spokojny vztah s muzom, ktoreho lubim a zacat novy s muzom, o ktorom si myslim, ze splna moje kriteria? Co ma caka v buducnosti s muzom, ktory ma uz jednu rodinu?

Medzi mojim "novym" muzom a nasimi potencionalnymi detmi bude velmi velky vekovy rozdiel. A to nehovorim, ze mi tych sedemnast rokov medzi nami tiez prekaza. Je odo mna minimalne o dva zivotne "levely" vyssie. Citim, zeby som chcela zazit strasti ohladne deti a manzelstva s muzom, ktory do toho pojde tiez prvykrat. No ma to byt s muzom, ktoreho zivotnou prioritou je zabezpecit rodinu, za cenu toho, ze bude stale v praci a tym myslim naozaj stale, pretoze to tak posledny rok a pol je.  

Za posledny rok som v hlave vystriedala asi sedem rezolutnych rozhodnuti, o ktorych som bola presvedcena, ze su v tej chvili spravne. Nie. Ani jedno ma neuspokojilo tak, aby som ho vykonala. A to nepatrim medzi ludi, ktori by mali tendenciu utekat pred rozhodnutiami alebo si nestali za svojim cinmi. Prijmam uplnu zodpovednost za momentalnu situaciu. Ale v tejto chvili vidim ako najrozumnejsie riesenie v tejto citovej situacii nechat to este na cas.

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 3048x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Rozum a cit alebo vasen a predsudok?
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
16.07.2015 01:43 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Hlava mnoha lidí je mládí napěchována (nesprávnými) rozhodovacími mechanizmy. Většina toho v životě nezažije dost na to, abys poznala, které to jsou.

 

Zkusím Ti ukázat několik věcí, nad kterými Tě život donutí se zamyslet a přehodnotit, pokud se budeš chtít posunout na další level.

 

1: Ty jsi člověk, kteří chce od života maximum. Přitom vše zabíjíš v kompromisech. Chtít vše a dělat kompromisy je jako chtít se ohřát u ohně a přitom ho zalévat vodou, aby nedejbože nehořel moc.

Budeš se muset rozhodnout. Život na maximum nebo nic. Kompromisy Ti 30 let nefungovaly. Co s tím? Pokud jsi jela autem 30 let s volantem otočeným doleva a směr volantu nezměníš, kam pojede auto dalších 30 let?

Ano, v životě je vše vyplaceno něčím jiným. Síla rovnováhy se bude snažit vše vybalancovat. Život naplno proto naplní pořekadlo „Když se kácí les, létají třísky“. Opět – je to o rozhodnutí: Buď chceš kompromisy a průměr, nebo chceš něčeho maximum a pak se nesmíš bát následků.

 

2: „ pretoze sa do konfliktu dostavaju dve veci, ktore v laske nevedia spolu fungovat. Rozum a cit.  

Opravdová láska ale v souladu s rozumem je. Kdyby nebyla, nikdy ji nemůžeš cítit naplno, nikdy jí nemůžeš odevzdaně věřit. Opravdová láska poslouchá oboje, rozum i cit, protože ví, že maximální život a maximální zážitek se vždy skládá z obou složek. Opravdová láska nezná omezení jako je pohlaví, barva pleti, handicap nebo čas.

Opravdová láska je taková mentální úroveň, že jí 90% lidí bude považovat za chiméru.

Ale Tvůj o 17 let starší partner jí už zná. On ví o čem je. Ty to začínáš tušit.

 

3: „Zasluzi si moj priatel, aby som citila k inemu muzovi tolko lasky?

Tohle není důležité. Ty jen vycházíš z něčeho, co Ti někdo (člověk) kdysi řekl. Jde o pravidla vytvořené člověkem v jisté době, která sloužila k manipulaci a ke kontrole moci.

Ale jdou tyto pravidla to, co je v životě jedince důležité?

Nejsou. Ale na to si každý musí přijít sám.

 

4: „Je rozumne skoncit vybudovany a spokojny vztah s muzom, ktoreho lubim a zacat novy s muzom, o ktorom si myslim, ze splna moje kriteria?

Proč si myslí, že víš co je láska?

A proč si myslíš, že splňuje Tvé kritéria?

Co když se pleteš v prvním i druhém?

 

5: „Co ma caka v buducnosti s muzom, ktory ma uz jednu rodinu?

Budoucnost není dána. A nelze ji vyčíst se vzorců.

Budoucnost je to, co si tvoříme. Zda použijeme staré vzorce a šablony, nebo si vytvoříme zcela unikátní, které ještě nikdo nikdy před tím nedělal, je pouze naše vlastní rozhodnutí.

Můžeš se na budoucnost ptát věštců a pak se řídit jejich (smyšlenými a nepodloženými) domněnkami, nebo můžeš svůj směr aktivně ovlivňovat.

 

6: „Medzi mojim "novym" muzom a nasimi potencionalnymi detmi bude velmi velky vekovy rozdiel. A to nehovorim, ze mi tych sedemnast rokov medzi nami tiez prekaza. Je odo mna minimalne o dva zivotne "levely" vyssie.

Když za 5 let Ty, nebo Tvůj mladý muž nebo Tvůj starý muž onemocní na rakovinu, jak důležitý pak bude věk kohokoliv z Vás? Bude vůbec něco znamenat?

Ty nedokážeš predikovat, kdo se dožije vyššího věku. Nedokážeš predikovat který z nich si najde dříve mladší a hezčí milenku.

Nelze ani predikovat, že mladší dá dětem víc než starší.

Proto otázka věku je jen další společenské dogma. Životu i smrti je přitom úplně jedno, jaký je věkový rozdíl.

Život i smrt se ptají pouze na dvě otázky: Kdo jsi? Co chceš? A ani jedna neřeší věk.

 

7: “ ja som si furt myslela, ze by mohol byt lepsi partner, poucovala som ho, ako sa ma v roznych situaciach zachovat a casto ho komadovala.

A už jsi se poučila?

 

8: „Romantik? Kdeze. Emocie? Ovladane. Myslela som si, ze ho naucim, ako sa emocie vyjadruju, ako sa prejavuje laska a pozornost, ale asi sa mylim.

A proč si myslíš, že zrovna Ty víš co jsou to city a emoce a jak se mají projevovat? Protože jsi žena?

Z celého dlhého textu jsem vyčetl jedno: Nepůsobí jako od člověka, který ví jak skutečné emoce prožívat a jak opravdové city dávat najevo.

V tomhle se ale docela dost žen ohradí a hrozně je zaskočí. „Jsem přece žena, vím, co cítím, vím co jsou to emoce a vím jak je projevovat. “ Ale většina žen, co si tohle myslí, nemůže být dále od pravdy.

 

A každá má 3 možnosti. Urazit se, zamyslet se a zapomenout, nebo přijít tomu na kloub a díky tomu změnit svůj život.

 

 

alt

 
16.07.2015 07:07 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Neviem, ci si zena alebo muz, nejak som to z toho nepochopila, ale dakujem za perfektny rozbor.

Myslim si, ze viem ako city prezivat a ako emocie vyjadrovat, len sa zbytocne, mozno kvoli spolocnosti kontrolujem.

Ale fakt dakujem za reakciu!! Super.

 
16.07.2015 07:13 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

A jo, "vycetl". Budes teda muz. Tak to ma tesi este viac, ze sa k tomu vyjadril muz. Na niektore body mam rovnaky pohlad a niektore veci ma nutia sa zamysliet, lebo som sa nato takto nedivala.

To, ze ten mok o 17r starsi kolega vie, ze laska je "chimera" som tiez pochopila a je mi jasne, ze mam este co robit, aby som tomu vsetkemu prisla na kloub.

 
16.07.2015 18:03 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Ne ne ne,  

já nepsal, že láska je chiméra. Ale že láska o které píšu je možná, reálná a tak silná, že ji 90% lidí bude považovat za chiméru, protože si budou myslet, že když ji nezažili oni, tak neexistuje.  

Ten Tvůj starší přítel/kolega jí nejspíš už zná, alespoň lze soudit dle jeho postoje, který jsi popsala. (pokud jsi ho popsala správně)

To je myslím ta nejhezčí úroveň, kterou lze dosáhnout a kterou bych každému přál.  

 

alt

 

PS: Když se podíváš na barvu nicků u příspěvků, tak modří jsou kluci a červené holky. Takže ano, jsem muž.

 
22.07.2015 07:33 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Ospravedlnujem sa, ked som to citala vsetko, bolo skoro rano a nejak zle som to cele pochopila. Ano, ano, rozumiem vsetkym argumentom. A casom mi doslo aj to, ako sa orientovat na tejto stranke. Nechcela som touto zenskou temou obtazovat vylozene chlapov, povodny zamer bol vypocut si nazory zien. Nakoniec som neurobila az tak zle, ze som to umiestnila do zlej skupiny.

 

Sablona na vztah a zivot obecne - toto prirovnanie sa mi velmi paci. Myslim, ze sa podla toho vo vacsine pripadov riadim. Pretoze robim prevazne veci, ktore ini ludia nerobia, som nato sama a nemam sa od koho ucit, tak si musim vzdycky poradit sama. Ak dovolis, budem ta casto parafrazovat.

 

Poucila?

Myslim, ze ano. Pochopila som, ze cloveka nezmenim, ani by som nemala. Ale zo zaciatku som to vnimala len ako "radenie" dotycnemu. Priklad "Robili sme bramboraky a ja som sa mu snazila vysvetlit, ze je lepsie brambory nastruhat na jemno, pretoze to bude potom lepsie drzat. Lenze on chcel stale na hrubo." - toto je nasa legendarna historka, na ktorej sa smeju aj nasi spoluziaci, lebo sme sa kvoli tomu pohadali a urazili na zivot a na smrt

 

Proc si myslis, ze vis, co je laska?

No to si vobec nemyslim, ze viem. Akurat si myslim, ze clovek sa ma riadit srdcom, pretoze ked sa nebude, bude sa trapit a lutovat to, co neurobil. A kazdy z nas ma nejake idealy. Tak si myslim, ze pokial clovek stretne osobu, ktora je presne taka, aku si ju cely zivot predstavoval, tak to moze byt znamenim, ze stretol toho praveho. Ale vzhladom k tomu, ze som momentalne uplne stratena a nedokazem sa nikam pohnut, tak si nie som ista nicim.

 

A proc si myslis, ze splnuje tvoje kriteria?

Splna moje osobnostne idealy.

 

Co kdyz se pletes v prvnim i druhem?

A to je to, co neviem a nevie to nikto.

 

 
22.07.2015 08:59 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Ľudia obecne nemajú radi rady a to i keď sa im snažíš vylepšiť život. Ľudia (Paretovo pravidlo) si radi nabíjajú držku.  

Jeden múdry muž kedysi povedal: Rady sú niečo, čo múdry nepotrebuje a hlupák sa o ne nebude starať. Preto má cenu dávať rady len tým, čo o ne prejavia záujem.

Ale chápem, že pre perfekcionistu a aktívneho človeka je ťažké žiť v takom svete. Riešením je vybrať si ľudí, ktorí to majú nastavené podobne. alt

Je ich málo, ale život je s nimi intenzívnejší.

 

 
23.07.2015 14:30 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

No ved vidim, vsimla som si uz.

Idem sa ja obklopit tymi "intenzivnymi" ludmi.

 
16.07.2015 11:08 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

"Svoj prvy vazny vztah som mala v dvadsiatich so spoluziakom z vysky. Bol to zaroven aj moj prvy sexualny partner. Bolo to neskoro, pretoze som dovtedy vazne nenasla nikoho, kto by mi zato stal a pretoze mam vysoke naroky. A mozno aj preto, ze som uz mala v sebe zasadene semienko nedovery voci muzom."

20 let na to, mít první vztah a sex není až tak pozdě nebo pozdě. Rozhodně je to sympatičtější, než když se tu ptají 14-15ti leté děti. Čili v tom problém nevidím, nýbrž v tom, že máš v sobě určitou nedůvěru vůči  mužům v důsledku odchodu Tvého otce od rodiny v období Tvé puberty. Také by mě zajímalo, kde a proč u Tebe vznikly tak vysoké nároky, které by měli Tví partneři splňovat? Neříkám, jestli je to dobře nebo špatně, určité představy a nároky máme všichni - jen mi připadá, dle Tvého psaní, či uvažuji o tom, zda-li jsou ty Tvoje nároky reálné, protože 100% ideální muž ani žena neexistují.

První partner:

"Ale ja som si furt myslela, ze by mohol byt lepsi partner, poucovala som ho, ako sa ma v roznych situaciach zachovat a casto ho komadovala."

Tak to nebyl dobrý nápad, neboť jsi se chovala spíše jako matka, nikoliv jako partnerka.  Nechovala se tak Tvoje mamka k Tvému otci? Někde si to musela odkoukat.  

Druhý partner:

"Nakoniec som vdaka prehnanej ziarlivosti, ktora ustila z nedovery k parnerovi nacisto stratila sebavedomie a on ma po troch rokoch opustil pre inu."

Přehnaná žárlivost je zabiják vztahu, to je jasné, ale zároveň říká, že nevěříš sama sobě. Vidím to jako důsledek nevyrovnání se s odchodem Tvého otce.

Třetí a ještě současný partner:

"Jeho zivot bol a je zalozeny na pravidlach, materializme a praktickosti. Romantik? Kdeze. Emocie? Ovladane. Myslela som si, ze ho naucim, ako sa emocie vyjadruju, ako sa prejavuje laska a pozornost, ale asi sa mylim."

Opět máš tendenci říkat či myslet si, že jen Ty víš, co je to správné a v tom smyslu partnera vést, a to opět spíše jako matka, než-li jako partnerka.

Ovšem na druhé straně píšeš, že:

"s ním máš vybudovany a spokojny vztah a že ho miluješ… " 

Hm, kdyby to byl spokojený vztah a milovala jsi ho, tak nehledáš něco jinde a nezamiluješ se jinde - je můj názor.

Čtvrtý muž - potencionální partner:

"Je to muz, ktory splna moje idealy na 90%, ale je odo mna o sedemnast rokov starsi. Je rozvedeny, ma tri dospele deti a dve krasne vnucky, ale je muzom, ktoreho zivotnou prioritou je zabezpecit rodinu, za cenu toho, ze bude stale v praci a tym myslim naozaj stale, pretoze to tak posledny rok a pol je."

Ovšem na druhé straně píšeš, že:

"Citim, zeby som chcela zazit strasti ohladne deti a manzelstva s muzom, ktory do toho pojde tiez prvykrat."

Můj celkový dojem z Tebe je, že:

1) Nejsi stále vyrovnaná s některými životními situacemi z dětství.

2) Převzala jsi od rodičů některé vzorce, které nejsou pro vztah ideální.

3) U každého partnera či i nyní u toho 4tého muže, je vždy nějaké ale.

4) "Casto som plakala od zufalstva, co robit, ako sa rozhodnut, preco ano, preco nie." 

Tvoje city se zmítají sem a tam a já si myslím, že tak úplně vyrovnaná, sebevědomá a v pohodě nejsi - možná navenek + možná si to i namlouváš, neboť taková chceš být, ale uvniř to bude trošku jinak Ale ono není slabostí, přiznat si minimálně sama sobě, že přeci jen nějaké bolístky na duši máš.

5) Na jedné straně máš vysoké nároky na muže, dle všeho hledáš 100% ideál, ale na straně druhé vlastně nevíš sama co chceš, respektive neumíš se sama ve svém věku rozhodnout, neboť hledáš 100% záruku, že vztah bude takový či makový + hledáš 100% jistotu, ale to vše Ti nikdo ani z nás nedokáže zařídit ani zaručit = na svém vztahu si musí každý pracovat sám.

6) Mám pocit, že ten 4tý a starší muž Ti vyhovuje také proto, že přeci jen tím, že je o 17 let starší, má děti a vnoučata, a "citim sa v jeho pritomnosti kludna a pokojna, v bezpeci." proto, neboť ho, byť nevědomky, bereš nejen jako partnera, ale svým způsobem i jako otce, který Ti v důležitém období Tvého života chyběl. Proto si myslím, že tento o tolik starší muž splňuje na 90% Tvůj vysněný ideál.

A jsme zpět na začátku toho, kde se utvářely Tvá osobnost, Tvé nároky na muže, jejich poučování + snaha je vychovávat či měnit k obrazu svému, Tvá nedůvěra k nim a strah z nejistoty - obojí plynoucí z odchodu otce atd. No a tak si říkám, zda-li by jsi nejdříve, než se rozhodneš, neměla na své straně pořešit toto?

Vzhledem k tomu, že jsi zatím na QAdamovy otázky neodpověděla, vycházím tedy z toho, co jsi jako první info napsala + jaký mám z toho zatím pocit.

 
16.07.2015 20:35 Uživatel: Plamínek
364.jpg
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Ano, pozoruju to samé.  

 

 
22.07.2015 08:07 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Vysoke naroky:

Asi to plynie z mojho perfekcionizmu a z osobnosti. Snazim sa v zivote robit veci inak. Nebyt sucastou davu. Mam nezvycajne konicky. Dalej vyyhladavam dobrodruzstvo. To casto obnasa aj nebezpecenstvo, takze si musim vzdy vediet poradit. Aj moja praca je svojim sposobom nebezpecna, takze musim byt obozretna. Vsetko, co mam som si vybudovala sama a myslim, ze poctivo. Neustale sa snazim vzdelavat a posuvat dalej. Nemam rada stereotyp. A priam neznasam vychanych ludi, alibistov a ludi, co sa vyhovaraju, ze to nejde. Takze akonahle pride clovek, ktory mi povie "neda sa" alebo "musis si zvyknut" alebo "takto to proste je" rezolutne ho odmietam a odchadzam si budovat svoj idealny svet. Takze ocakavam od svojho partnera, ze bude o level vyssie nez ja.

 

Poucovanie:

Pred nami sa moji rodicia nikdy nehadali, ak k tomu malo dojst. Skor som to prevzala od mamy kvoli tomu, ze ona sa mi snazila ukazat o com je zivot z jej uhla pohladu. Ale nikdy nepoucovala. To len ja.

 

Opakujem este raz, ze som nikoho nehladala, ani nevyhladavala. Nemala som to za potreby. Proste sa zjavil ako z cisteho neba.

 

Sebavedomie som nabrala po tom druhom vztahu a to plati. S vyrovnanostou to je horsie. Ale nie je to ziadna tragedia. Aspon sa nato teda tak nedivam, ludia maju v zivote horsie problemy. Takze vyrovnana velmi v tomto ohlade nie som, ale sebavedomie mi to az tak nenarusuje. Myslim si, ze som od rodicov nestihla prebrat ziadne vzorce okrem toho, ze som ich do 13tich rokov vnimala ako dokonalych a oni taky vztah ozaj mali. Len otec bol strasne ziarlivy a aby sa nehneval, casto sa mu ustupovalo.  

 

Nehladam a necakam 100% istotu od diskutujucich. Ocakavam nazory.  

"neumis se sama ve svem veku rozhodnout" - tento argument mi pripada smiesny, pardon.

S otcom uz som vysporiadana. Bolo mu odpustene a aj on sa zachoval rozumne, takze toto som davno vyhodila z hlavy. Aj mne napadlo, ze ma pritahuje starsi muz kvoli tomu, ale tieto zalezitosti mam v hlave ujasnene. Dokonca som si sama hovorila, ako moze mat niekto vztah s tak vysokym vekovym rozdielom. Ved ti ludia su o niekolko zivotnych levelov od seba vzdialeni. A predsa. Prosim vas, uz do toho neplette mojho otca. Ten tam figuroval len do 25ky, potom sa vztah s nim kvoli tazkej rodinnej zalezitosti urovnal. Ospravedlnujem sa, neobjasnila som to potom dalej v pribehu.

 
23.07.2015 09:27 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Očekáváš názory - slušně jsem Ti svůj názor napsala. Ten Ti však moc nevyhovuje či nesedí, přesto si jej myslím stále i s ohledem na to, nebo právě proto, co a jak jsi sem ještě dopsala. Ale nebudu na Tebe již reagovat, nechtěla by jsi to slyšet a nepřijmula by jsi to ani jako námět k zamyšlení

Jen Ti řeknu jedno. Budeš to mít v životě složité, protože si namlouváš věci, které neexistují = 1) 100% ideální člověk nebo partner + 2) popíráš realitu = na jedné straně píšeš, že rodiče měli dokonalý vztah, ovšem na druhé straně píšeš, že : "otec bol strasne ziarlivy a aby sa nehneval, casto sa mu ustupovalo", s tím, že u tohoto používáš slovíčko JEN. To znamená 2 věci:

a) rodiče neměli dokonalý vztah, protože jen jeden ustupoval, aby byl klid,

b) pokud je někto ve vztahu strašně žárlivý, neznamená to JEN…

Ale prosím Tě, tím, že Ti píšu tento svůj názor, neznamená to, že tím Tvé rodiče jakkoliv urážím či je snižuji v Tvých očích. Já tím chci jenom říci, to co jsem Ti psala již poprvé = dokonalý člověk neexistuje, všichni máme své chybičky či chyby a děláme v životě chybičky či chyby, i já je mám a dělám, a kdo si toto neumí přiznat, pak něco není u něj v pořádku. Dokonalý člověk ani nemůže existovat, protože život mezi lidmi a ve vztazích je právě o té individualitě každého z nás, která vnáší do našich mezlidských či partnerských vztahů právě tu pestrost. Když to přirovnám, tak to je např. jako když se ocitneš na louce plné květin = každá květinka je jiná, některá má kvítky menší, jiná větší, některá je vzrůstem nižší, jiná vyšší, některá je růžová, jiná např. žlutá atd. , ale přesto všechny spolu a vedle sebe rostou na jednom území - na louce. A o tom to je i mezi lidmi. Snad je k pochopení, co jsem tím chtěla říci a že tím nemyslím nic špatného


 
23.07.2015 14:09 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Kde si vycitala, ze za mi tvoj nazor nepaci? Ohradila som sa len k otazke veku a k argumentu "neumíš se sama ve svém věku rozhodnou". Pretoze sa to neda vseobecne aplikovat na kazdeho. Pretoze ludom sa deju rozne veci a v roznom casovom horizonte. A predsalen sa nepozname osobne.

 

Nahodou sa mi mnoho veci v tvojom prispeku paci a zamyslela som sa na nimi. Neznamena, ze ked sa podla toho nebudem riadit, ze som sa nad tym nepozastavila. Velmi mi tieto diskusne prispevky pomohli.

Akurat sa mi nepaci, ze si ma hned odsudila bezdovodne "nechtěla by jsi to slyšet a nepřijmula by jsi to ani jako námět k zamyšlení". Ja nic z toho, co si napisala neodmietam, ale diskutovala som.  K zdielaniu svojho pribehu na internet som sa rozhodla preto, ze som chcela pocut nazory inych ludi. Akekolvek. Zle aj dobre a chcela som si na zaklade toho urobit obrazok, co si ludia myslia, ako taketo situacie vnimaju a mozno som dufala, ze sa ozve niekto s podobnym pribehom.  

 

Ja rozumiem, ze nikto nie je 100%, ved ani ja nie som. Ja ani nehladam 100% muza. Len hladam muza, ktory splna moje poziadavky. Ako ked si clovek vyberie auto. Mam kupovat benzinovy motor, lebo vsetci hovoria, ze to je to lacnejsie? Ale ja chcem predsalen diesel. Samozrejme pocitam s vyssimi nakladmi. Co je zle na tom ist si za svojim cielom? Takze pocitam s tym, ze to v zivote budem mat zlozite. Pretoze ma nebavi jednoduchy, dopedu predpisany a "zaruceny" sposob zivota.

 

Aby som svoje myslenie este uviedla na spravnu mieru na zaklade prikladu: Robim svoju vysnenu pracu. Dopracovala som sa k tomu celkom tazko, ale vlastnymi silami a skusenostami. Ale. Vela veci som jej musela obetovat. A to uz je len na mne, co sa rozhodnem obetovat a co nie. A ano, stoji mi to vsetko zato. Tak dufam, ze vsetci, nie len ty si dokazete trochu predstavit moje premyslanie celkovo.

Podelila som sa s vami vsetkymi s osobnou vecou a nesmiete mi mat za zle, ked sa snazim diskutovat a trochu sa aj obhajit v niektorych veciach.  

 
23.07.2015 16:10 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Je rozdiel medzi tým čo je a medzi tým čo ľudia vnímajú. Ty ako perfekcionista (I love that kind of people) máš problém vidieť veci neúplné a preto sa ich snažíš permanentne zdokonaľovať.

To je dobré v práci, keď chceš niečo dosiahnuť. Je to dobré i pre Teba osobne, keď máš kompatibilného partnera. Ale podľa Paretovho pravidla si v menšine. Väčšina ľudí to takto nastavené nemá.

Problém je v tom, čo je vidieť sem na tomto fóru. Ty sa snažíš svojimi odpoveďami veci narovnávať, pretože veríš, že je to dôležité. Je pre Teba dôležité aby ľudia poznali pravdu.

Lenže to má háčik.

Lepšie sa Ti bude veci dosahovať vtedy, keď budeš viacej tolerovať to, čo si ľudia myslia i keď je to špatné.

 

Sú to len názory. Nie sú to fakta. Ty to zatiaľ vnímaš ako jedno, ale ono to sú dve veci.

 

Ľudia nie sú logické bytosti, ale bytosti citov. Pre nich je dôležitejšie ako sa cítia s Tebou a nie to, čo ich môžeš naučiť.

Nesnaž sa preto narovnávať každý problém, ktorý vidíš. Ľudia ich chcú robiť – je to ich spôsob sebarealizácie. Má chyby, ale je to ich spôsob.

Keď im tie chyby vezmeš, vezmeš im kus z ich duše, ktorý do toho dali. Tým vyvoláš zlé pocity a privoláš na seba útok.

Povznes sa nad nedokonalosti druhých. Nechaj ľuďom viac času si chybu uvedomiť. Nechaj im viac pokusov na nepodarok a sleduj ako veci začnú lepšie fungovať.

Pretože ľudí nemôžeš napravovať, ale môžeš ich viesť.

 

 

A Ty nepotrebuješ toľko obhajoby koľko teraz rozdávaš. Ľudia múdry vidia čo sa v Tebe skrýva. Ostatní to neuvidia, ani keď im to ukážeš.  

 

 
16.07.2015 17:24 Uživatel: Robo29
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Nechcem písať veľa, v takomto prípade je radiť ťažko. Nenapísala si však podľa mňa jednu podstatnú a dôležitú informáciu, totiž, či tá Tvoja zatiaľ platonická láska - kolega je Slovák, alebo cudzinec. Aj tento aspekt je pri rozhodovaní dôležitý - každý národ má svoju kultúru. Ak chceš vo svojom živote mať deti, tak Ti vzhľadom na Tvoj vek onedlho začnú tikať biologické hodiny, budeš pod ich tlakom a vtedy už čas na rozhodnutie nebudeš chcieť veľmi posúvať.  Ťažko Ti v tomto radiť,  v súčasnosti aj 17-ročný vekový rozdiel nemusí byť negatívum, ak si vieš predstaviť seba vedľa Tvojho partnera napríklad o 30 rokov, kedy Ty ešte nebudeš mať 60 rokov, kým on bude mať 76.   

 
16.07.2015 18:20 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Žijeme v globálním světě. Internet stírá podstatnou část kulturních rozdílů a levné cestování taky. Technologie nám pomáhají se sbližovat a poznávat svět.

 

Saami sama potvrzuje, že je světoběžník. Proto si nemyslím, že kultura by měl být důležitý aspekt při rozhodováni.

 

No možná ano, ale v pozitivním smyslu. Míchání kultur přináší obohacování. Proto jsou země kde je promícháno více kultur bohatší.

 

Pokud chce někdo bohatší život, pak je lepší vnímat jiné kultury ne jako bariéru, ale jako příležitost.

 

 

 

A starosti s věkem jsou často spíše mentálním nastavením a obyvatelstvo spíše stárne v konzervativních zemích jako je například Slovensko.

 

Ale ani věk nemusí být důležitý, když člověk žije aktivně a neřeší to, co si o něm myslí okolí.

 

Zde je několik příkladů: http://g.cz/14-senioru-kteri-naprosto-ignoruji-stari/

 

 

 

 
17.07.2015 08:58 Uživatel: Robo29
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Qadama, ja si myslím iné. Určite nie je žiadny rozdiel medzi Slovákom a Čechom, tam nevidím rozdiel vôbec žiadny. Menší rozdiel je napríklad medzi Slovákom a Nemcom alebo Fínom, trochu väčší medzi Slovákom a Talianom alebo Grékom a veľký rozdiel, kde by som veľmi váhal, je medzi Slovákom a Kuvajťanom alebo Senegalčanom.  

 
17.07.2015 12:44 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

 Ano, názory máme jiné, ale jsme na diskuzi, proto o nich diskutujeme, abychom se obohatili.

 

 

A právě ty rozdíly jsou to, co nás obohacuje. Proč lidé cestují do ciziny, aby viděli a zažili to co mají doma? Ne, aby zažili a viděli to, co doma nemají – prostě aby se obohatili o nové věci.  

 
17.07.2015 17:05 Uživatel: Robo29
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

QAdama, samozrejme, že rozdiely nás môžu obohacovať. Tu ale nejde o samotné obohacovanie, ale o spoločný život. Z tvojej reakcie vidím, že si článok vôbec nečítal. Predstav si spoločný život s takým senegalským obohacovateľom, a potom skús odpovedať. Možno, že v posteli by to bolo veľké obohatenie života, ale v bežnom živote a starostlivosti o spoločné deti - no, teda skús.  

 
17.07.2015 17:35 Uživatel: QAdama
Věk:  38

Město:Praha

Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Naopak. Já Saami četl pozorně – ona nekouká po islamistovi/nelegal. imigrantovi a pod. , proto mi přišlo zbytečné psát o tomto extrému. I kulturní obohacování má své hranice, samozřejmě. Ale o tom tahle debata není.  

 

 
18.07.2015 10:53 Uživatel: Robo29
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

QAdama, ten Senegalčan, ako si si mohol všimnúť, je len príklad, rovnako tak, ako je príklad Nemec, Kuvajťan alebo Fín. Reagoval som na to, že autorka neuviedla nič o pôvode toho staršieho milenca. Išlo mi v prípade, že nie je Slovák, o to, aby si to uvedomila a na tom nevidím nič negatívne.

 
22.07.2015 08:24 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Tak urcite zalezi od mentality. Moj kolega je zo skandinavie. Ale nezalezi na tom az tak velmi. Pretoze kazdy z nas moze mat uplne inu predstavu. Ja odjakziva inklinujem skor ku germanskym typom. Slovanske typy su pre mna niekedy velmi ukricane, moc sa biju do prs ohladom svojho povodu, radsej sa stazuju ako konaju a su velmi impulzivni. Ale zato su dobrosrdecni, otvoreni, uprimni a temperamentni. Germanske typy su systematicki, rozvazni, myslia dopredu, snazia sa planovat, mysel im nezatienuje krestanstvo. Ale zato su rezervovani, drsni, konzervativni a casto nudni a necitlivi.  

Zila som 10 rokov v CR, mala tu cest spoznat spoluziakov z kazdeho kuta a venovala som sa folkloru, takze historiu oboch statov a tiez moj osobny pohlad na nase kultury mam z vlastneho empirickeho pozorovania. Samozrejme, desat rokov na porovnanie dvoch statov nie je postacujucich, aby som o tom napisala pracu, mne vsak staci, ze som prisla nato, ze cesi a slovaci nie su vobec "bratia" a niekedy vazne premyslam, ako sme mohli byt jeden stat. Velmi sme rozdielni.  

O skandinavskej mentalite toho viem malo.  

 
22.07.2015 09:08 Uživatel: Robo29
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Saami, čo sa týka toho, ktorého partnera si vyberieš, to je na Tebe - ak je ten starší Škandinávec a vyhovuje Ti, tak vám to môže fungovať. Ale čo sa týka blízkosti nás, Slovákov a Čechov, tak môj názor je taký, že sme bratia oprávnene. Česi samozrejme že sú iní, žiadne dva národy nemajú zhodné všetky vlastnosti, ale my sa s Čechmi určite dobe vzájomne dopĺňame, a aj preto sú medzi nami veľmi dobré vzťahy a dúfam, že sa už nikdy nezmenia. Iné je porovnávať vzťahy dvoch konkrétnych ľudí, napr. Slováka a Češky, ak tam ide o partnerstvo, tak to nie je len vecou národností, ale aj osobných pováh. A ak sa pozeráme na vzťahy z hľadiska národov, tak si myslím, že práve vlastnosti Čechov a nás sú také, že nás môžu trvale spájať a vzájomne obohacovať. Nikto z našich susedov nám nie je a nebol bližší ako Česi, a platí to aj naopak. A ak má ísť o bratské vzťahy, tak ich treba hľadať medzi susedmi a nie napríkald za veľkou mlákou. Ak sa na veci pozeráme očami historika - uvediem len jeden príklad - v roku 1993 sme sa my osamostatnili, a Česi nás nechali ísť. Bolo to od nich prezieravé politické gesto, a urobili dobre. Mohli aj inak - viď Juhosláviu, ale to ich ani nenapadlo. A dalo by sa písať aj o prvej republike, aj keď tam je veľa pozitívneho, ale sú aj negatíva, ktoré by sa však dali vysvetľovať aj tak, že inak to v počiatkoch spoločného štátu nešlo.    

 
23.07.2015 14:21 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Myslim si, ze Jugoslavi a Ceskoslovensko sa porovnavat velmi neda. Ceskoslovensko pozostavalo z dvoch skoro rovnocennych statov, Juhoslavia z viacerych a tvorila velky celok. To je ako keby sa teraz rozpadla EU, co sa z rozdelenim CS porovnavat samozrejme neda.

Navyse, pises, ze CR nas nechala ist. Pochopitelne, ved by sme ich brzdili. A mozno nie. Mozno by sme sa aj my rozbehli. Navyse tu rozdielnost je vidiet stale. Aj v ekonomike, v hospodareni, s prijatim eura. Pokial by sme ostali spojeni a my by sme neurobili ten krok dopredu ako Cesi, myslim, ze teraz by sme sa velmi hadali a nadavali si do bohviecoho.

 
17.07.2015 13:39 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Naopak, medzi Slovakmi a Cechmi je rozdiel. Viem z vlastnej skusenosti. Inak premyslame, ale rozviniem to pozdejsie.

 
22.07.2015 08:34 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Ha, ten odkaz je super. Mnoho ludi si zjavne mysli, ze zivot konci v 30 alebo 40 rokoch. A toto sa budem snazit rucat vzdy. Predsudky.

Mam v okoli mnoho kamaratov, ktori sa vzali po dlhorocnej laske a po dvoch rokoch sa rozvadzaju. Je jedno, ake su dovody, nato si kazdy najde svoj argument, ale niektori ludia to beru ako koniec sveta.  

 
17.07.2015 11:08 Uživatel: Saami
Věk:  29
Téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Text uživatele: 

Dakujem za reakcie, rada by som sa vyjadrila, ale najskor budem moct zajtra alebo v pondelok. Mam organizacne povinnosti. Dakujem za pochopenie.

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Mám poslechnout rozum, nebo cit? - nedokážu se rozhodnout mezi dvěma partnery
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny