Téma: Domovy pro mentálně postižené nebo domy hrůzy?

Brr, při čtení mi naskakovala husí kůže. Já sama jsem ve stejném typu zařízení pracovala, ale tam by si nikdo nedovolil ani vstoupit do klientova pokoje bez zaklepání, natož potom zamykat přes den pokoje, sprchovat nahé klienty ve skupinách nebo jim přidělovat erární prádlo. Rozdíly v kvalitě péče mezi jednotlivými zařízeními samozřejmě jsou a někde i dost velké, ale chci věřit, že tohle je jedna z těch smutných výjimek, kterých není moc. To, že tamější vrchní sestra teď pracuje pro změnu v domově pro seniory, snad radši ani nebudu komentovat... Je to stejně smutné jako fakt, že na poměry v domově neupozornil odpovědné orgány nikdo z příbuzných či známých klientů.

Novému vedení fandím, nemyslím si, že tohle zařízení je bezpodmínečně nutné zavřít - i když 8lůžkové pokoje budou asi těžko řešit směrem k většímu soukromí klientů - je to vždycky o lidech. Buď chtějí mít zaměstnanci hlavně co nejméně práce - a pak klienty bezdůvodně nadměrně medikují, zavírají do lůžek nebo jinak omezují - nebo se snaží, aby klienti byli co nejvíce samostatní - to je samozřejmě mnohem větší dřina.

Co nám připadá být hrozné, to jiným snad přijde dokonce jako něco, co nestojí za řeč... viz

Kraj výsledky kontroly, navzdory závažným zjištěním,  bagatelizuje a odmítá dát zprávu k nahlédnutí.  "Ujišťuji vás, že ve zprávě není nic natolik závažného, aby se to muselo jakýmkoliv způsobem skandalizovat, " snaží se uklidnit situaci zlínská radní Taťána Nersesjan.

Jsem během praxe prošla různými zařízeními, ale nikde to nebylo takhle…i když určovat čas koupelí…v DD, ke jsem byla já, to tak je docela běžné, zrovna tak v ústavech pro postižené, nebo i psychině…že nesmí do ložnic? Hm, s tím jsem se setkala jen na psychině…přístup ke svým osobním věcem? Na psychině žádné své osobní věci vlastně nemají…všici jsou oblečený do eráru. pokoje jsou po 12 postelích…nebo nudle, po čtyřech, ale tam se mezi postele dva lidi naráz nepostaví. je to tak. v určitém stylu je to tu stále…Přesto si myslím, že péče je už někde jinde…na  psychině mají skvělý personál (samozřejmě jsou tam i černé vrány…), snaží se jim dělat i program…

co se týče toho, že nikdo neupozornil…jakmile jsou lidé jiní, nejsou příliš obklopený tím, co Vy považuje za normální… i pro mé klienty jsem často jediná, kterou celé dny vidí. rodina nemá zájem. na psychinu chodí pravidelně rodina za třemi klienty…za pár dalšími před svátky. jinak neexistují…jedině až když se zjistí, že jim zůstal velký důchod…a tudíž dědí, často po smrti klientů…je to smutný, ale je to tak. Jen tím nechci říct, že ta ústavní péče je šílená…klienti tam dostávají, to, co by sami nezvládli. jsou čistí, mají kolem sebe čisto…dostanou najíst…věnuje se jim určitá pozornost. doma ani nikde jinde by to neměli. "jen" co nemají je taková ta "domácí láska"…ale tu nezná spousta lidí a nějakým způsobem fungují…

V tom příspěvku mění vedení, tak snad i tam se začnou vnímat, že pečují o lidi, ne o nějaké věci…

Omlouvám se, moc neumím vyjádřit, jak to myslím…a vlastně si nejsem jistá, zda to nevyzní úplně jinak…omlouvám se radši dopředu.

Díky, myslím, že jsem pochopila…