Téma: Filozofie havajské Huny - o co jde?

Já myslím Pluťásku, že nebude špatné si to přečíst. Sice to může vypadat jako reklama, ale zajímavé to rozhodně je a snad tu nikdo nebude nikoho podezírat...

Pluto, hodně mi to připomíná New Age, má to podobný základ a musím říci, že se mi to líbí.  
A když se člověk nad tím zamyslí, jsou to obrovské pravdy. Třeba jako hned ta první věta. Vždyt to je věta ověřená staletími. Optimista ho vidí jako barevný a docela fajn a pesimista jako černý, zamračený. A přitom je to o pohledu.
Jako když prší. Je to na mě, jestli si řeknu: " Jé, déšt, zase se všechno zazelená a vyčistí se vzduch. Super". Nebo si řeknu : " No hnus, zase leje, to bude bahna všude a kahoty budu mít zhnojené až k zadku" A přitom je to stejný, je pouze mokro. Jen každý to vidí jinak.
 

  Mě tato filozofie zaujala už asi před rokem, kdy jsem si o ní přečetla v Meduňce a jsem ráda, Pluto, že jsi mi to tady připoměl a Barča, že sem stáhla ten článek. Díky.

Našel jsem, Rybko, v jedné staré Meduňce článek „Huna je vždy positivní. “od Marianka Vrabcová havajským jménem Kukui.

„Cituji. “

Z hlediska praxe huny chci připomenout, že jejím základem je slovní žehnání neboli obdiv namísto kritizování, ocenění namísto obviňování, kladné zdůraznění něčeho, co již existuje, namísto pochybností a očekávaní kladných výsledků namísto strachu o to, co se stane v budoucnosti.

Když Don Miguel Ruiz rozebírá toltécké moudrosti a hovoří o první dohodě „Nehřešte slovem, “ opět potvrzuje sílu slova a jeho dopad. Připomíná nám, že si slova můžeme vybírat a neopakovat pouze to, co nám bylo již od narození prezentováno jako skutečnost. Jestliže se nám nelíbí, jak jsme byli naprogramování, můžeme si vybrat nové myšlenky a nová slova.

V knize Čtyři dohody, popisuje, zásadu nehřešte slovem, nemluvte proti sobě a nepomlouvejte druhé lidi. Užívejte sílu slova v zájmu pravdy a lásky. Při používaní výše zmíněného slovníku dáváme šanci bezkonfliktnímu dialogu a také si můžeme vybrat nové naprogramování. A zároveň tím procvičujme i hunu, tj, sílu pozitivního myšlení.

Co na to říkáš Rybko?

Mně osobně zaujala velice filozofie havajské huny a ideje. Odkaz od Barči je skvělý.

Já jsem našel tohle.
 Filozofie havajské Huny.

1. Svět je takový, za jaký ho považujeme.  Život bude tak dobrý, za jak dobrý ho budeme považovat.

2. Neexistují žádná omezení.  Všechno existuje všude a stále, takže každá část vesmíru je nekonečná a proto i my jsme nekoneční. Neustále se potkáváme v jedné nebo jiné podobě. Proto má smysl být milý k sousedovi, protože náš soused jsme vlastně my sami.

3. Energie proudí tam, kam míří naše pozornost.  A tím dodává předmětu pozornosti energii. Soustředíme – li se na nemoc, ještě ji posílíme, soustředíme – li se na štěstí a hojnost, bude kolem nás. Věnovat pozornost své pozornosti se vyplácí.

4. Okamžik síly je v současnosti.  Pak je i každý okamžik možností změnit svůj život k lepšímu. Když se například mysl plně soustředí na přítomný okamžik, dostane se do klidu a důvěry. Pokud se do stejného stavu dostane tělo, uvolní se a spustí se proces regenerace organizmu. Dvě bytosti, žijící přítomností, se rychle vzájemně identifikují a přiblíží.

5. Milovat znamená být šťastný.  Pokud šíříme lásku (havajsky aloha), pocítí lásku a štěstí i lidé kolem nás. Slovo láska zahrnuje také soucit, milosrdenství, slitování, dobro.

6. Všechna síla vychází z našeho nitra.  Za předpokladu, že neexistují žádná omezení – viz druhý princip. Síla nemá žádný počátek ani konec, žádný zdroj, jenom mění svoje působení – síla osobnosti, fyzická síla, politická síla, síla energie, pohánějící stroje. Stále více lidí si uvědomuje moc svojí síly a je přirozené zvažovat důsledky jejího působení a využívat ji pro dobro ostatních.

7. Měřítkem pravdy je účinnost.  Modely chování si nebudeme vytvářet podle metody pokus – omyl, ale metodou pokusů a opakováním toho, co se nám už osvědčilo. Tento přístup vychází z havajského slova pono – laskavost, vhodnost.

  A píší vám, co mně na to řeklo moje zlatíčko.

 Těch sedm zásad je velmi dobře formulováno. Je to vlastně základem mnoha filozofií a náboženství. Ke stejným závěrům docházejí a docházeli někteří myslitelé vycházející z křesťanských tradic, také meditující indičtí filozofové a k čemu dokonce dospěli, jakoby z druhé strany, někteří badatelé kvantové fyziky. Stručně lze říci, že život je jen jeden, který spolu sdílíme. To znamená, ublížím-li druhému živému, ubližuji tím také sobě. Je to těžké pochopit, ale všechno spojeno a je projevem energie a tedy informací. Ježíš nás nabádal, abychom si dávali pozor na své myšlenky. Dr. Masaru Emoto dokázal, že i myšlenkami lze hmatatelně měnit vlastnosti vody. Máme v sobě každý asi 60% vody. Stačí tedy myslet zle, nebo negativně na druhého, nebo prostě na cokoliv a ubližujeme tím sobě. V myšlenkách a emocích je velká síla.