Téma: Dětská promítačka pohádek Diax 3 - retro vzpomínka na doby dávno minulé

Tak takovouto promítačku, jako na obrázcích v tématu, si velmi dobře pamatuji. V období mého dětství to bylo něco extra, kdo ji měl. V našem příbuzenstvu jí měly poprvé mé sestřenky a tak trochu jsem jim ji záviděl.

Stála 300, - a to byly tenkrát nějaké peníze! Ale my jsme byly doma čtyři holky a tak se to našim vyplatilo. Jen to radostné čekání, až ji budou v obchodě mít a pak dokupování diáčků … kdepak je jí konec, ani si už nepamatuju. Mám dojem, že putovala někam v rodině. (Po diskuzi s Avatárkem, kdy na krabici je cena 110 kčs, si už nejsem jistá, zda moje paměť nezahrnula do ceny i pár diáčků)

Dalším takovým hitem byla elektrická násobilka. Pamatuju, jak moc jsem po ní toužila a dočkala se.

Ta u nás taky někde byla, ta násobilka. Ale za mě už myslím nefungovala

joooo to jsme měli ve školní družině

Tak na tohle si také pamatuji. Elekronická násobilka byla podle mě skvělá věc.

Jééé, Avatárku, přesně tuhle jksme měli a možná ještě máme. Koblížka si pamatuju jako by to bvylo dneska. Vždycky jsme zatáhli v obýváku a promítali si. Mělo to takový trošku tajemný nádech a já jsem to zbožňovala. A taky že nám rodiče dovolili s ní manipulovat, takže torchu pocit zodpovědnosti a radosti, že nám naši věří

Když jsme pořídili novu barevnou televizi na ovládání, tak jsme taky ze začátku nesměli ovladač používat nebo teda jen pod dohledem. A u mikrovlnky platil jasný zákaz bez dohledu tam nic nestrkat. A to jednou takhle přišel bratr domú (podotýkám, že je mezi námi 11 let) a říká, koukej. Vzal rohlík, dal na něj šunku, na šunku tvrdý sýr a dával to do mikrovlnky. No, co vám budu povídat, měla jsem pěkný nervy, že si dovolil sám používat mikrovlnku

Juuuuuuuuu, to jsi mi udělal radost, Avatárku!

Táta promítal nejdřív bráchovi a mně (vždy bílé prostěradlo na skříň a zatížit knížkami a zatáhnout závěsy), pak já bráchovi - je o 7 let mladší, tak jsem to pak "převzala" a vždy četla jen u toho světla, co šlo z promítačky (pak už jsem ty naše pohádky znala zpaměti) a pak, když k nám (bývalému a mně)  jezdívala neteřinka, tak jsem promítávala já jí a moc se jí to líbilo… Páni, jsem se teď zasnila.

Já ji pořád mám! Jen ty texty mi ex někde vytratil, když ji tehdy použil na promítání si a rozvrhnutí plánovaného obrazu na plátno. Njn. Maloval dost, teď už je "otec rodiny", tak nemaluje, o vík. se tu najednou zjevil a omlouval se mi po letech za vše možné, co pokazil a co díky mě už pochopil…no, s tím to nesouvisí, ale taky jsem si zavzpomínala a jeho slova, která jsem potřebovala slyšet už před lety, potěšila,, ne že ne.

Takže super téma!! Povídejte, jaké další pohádky jste měli Vy?

Jenom nechápu, proč je medvěd záporná postava a chce sníst Koblížka. Já takový vůbec nejsem.

Ty nerad papáš koblížky…?

Koblihy a kafe tlačí do hlavy jenom američtí poldové na ranní číhané v autě.

No, jenže v Americe je možný všechno, takže polda by tam mohl být klidně i medvěd. Ještěže ty si českej, Medvěde. Ale pochybuju, že bys odolal takové pečené chodící kýtě. A klidně by mohla i zpívat nebo recitotvat básničky

Ee, už to mají američtí poldové zákonem nebo nějakou vyhláškou či předpisem zakázaný. Prej už nemůžou v policejním autě jíst.

Liška to má ale horší. Ta ho pak sežrala doopravdy, takže je to vrah dne Medvěd je v pohádce jen vedlejší postava, která se tam mihne na dvou diákách.

pry retro  

si myslim ze mam doma nejnovejsi model a avi napise retro 

ale mam uplne ten stejny i tu krabici a pohadky tam jsou taky 

asi prekvapim manzelku a misto porna ji pustim rumcajse  

Už to vidím v jasných barvách, jak čučí na Rumcajsův žalud zastrčený v bambitce.

Dík Avi za připomenutí . Promítačku jsme už vyhrabali a  hned byla pohádka o pejskovi a kočičce a krteček. Děckám se promítání moc líbilo a hlavně ti " bubáci ", co dělali rukama na zdi.

jééé tu jsme měli aj my …a kolik pohádek jsem na ni viděla…s bratrama jsme si je promítali na dveře a měli jsme rozděleny "role"… fakt super…nikdy ty pohádky nebyly stejné…a když teď nad tím dumám ani nevím, kde skončila …možná někde na půdě…? Nevím… ale bylo to super. určitě to daleko víc rozvíjelo naší fantazii než dnes pustš tv / počítač a hotovka …

Díky za vzpomínku

Taky jsem si hezky zavzpomínala na školní léta, kdy pro nás pan učitel na vesnické škole vždy jednou za měsíc přichystal promítání pohádek místo 2 hodin vlastivědy. Nejraději jsme měli ty přestávky mezi promítáním, kdy pan učitel připravoval nový film  a my v té tmě dělali bubáky na osvětlené plátno nebo nás kluci tahali za copánky a bylo docela veselo. Kdo nejvíc zlobil, ten potom do konce hodiny musel sedět vedle pana učitele a asistovat mu a to už žádná legrace nebývala. Tohoto pana učitele jsme se všichni mooooc báli, protože byl asi 2m vysoký, ruce měl jak medvěd a pro pohlavky daleko nechodil …. Ale touhletou promítačkou si to vždy u nás  na chvíli vyžehlil….

Jéé, moje dětství…  Úplně jsem se zasnila - a koukám, že nejsem sama.   Ani nevím, jestli je ta promítačka ještě někde na chalupě nebo skončila někde v propadlišti dějin při stěhování. Jó, to byly časy, kam se hrabou videokazety, CD a DVD. Ještě si pamatuju, že jsem měli takové malé plastové televizky a v nich jsme si s bráchou taky přehrávali pohádky. Akorát, že ty televizky neměly vyměňovací diáčky, takže si člověk mohl v jedné televizi prohlížet jen jednu pohádku pořád dokola.

Vy se máte, já nic takového neměl. Musel jsem chodit šmírovat volejbalistky ve sprše, abych se nějak zabavil. Zlaté přízemí, kdyby byly sprchy v prvním patře, tak jsem tam nedohlédl.

      Já myslela, že až v dnešní době jsou děti v tomto směru tak moc zvídavé……

Dobrý den, scháním pohádky do promítačky. Měl jsem jí a daroval. Teď mám holčičku a chtěl bych se podělit o své děctvi. Schámím především Koblížka na vandru David.Riant@seznam.cz