Téma: Návod na bezbolestnou sebevraždu - už jsem rozhodnutý

Text uživatele: 

Hochu hochu, to si opravdu myslíš, že ti tady někdo napíše jak na bezbolestnou smrt? Chceš se zabít, tak holt musíš tu bolest nějak přežít, protože bezbolestný to nebude, spíš nevím co v tvém věku tě může trápit, že chceš skončit se životem.

 

Text uživatele: 

Prosím...

Text uživatele: 

Proč se chceš zabít? Někdo ti něco udělal?

Text uživatele: 

noooo, nejlépe kouzelná pilulka, nic neřešit a jen tak bez námahy a osobní zainteresovanosti odejít...   Bohužel takovou měl asi jen Rumburak z Arabely... pokud vůbec....

Text uživatele: 

Bože chlapče, kdyby jsi jen měl ponětí, jak si sebevraždou zaneřádíš karmu a co tě potom čeká, tak by jsi  o tom vůbec neuvažoval.

Text uživatele: 

Třeba hrozně trpí za života a je mu jednu, co bude pak. Ví, že hůř už být nemůže. Ten stav znám, ale překonala jsem to. Měla jsem strach, že když bych se zabila, bylo by to stejně hrozný. Doufala jsem, že bude líp. A později bylo. Naděje umírá poslední.

Text uživatele: 

tak jinak skok pod kamion? Tramvaj nebo vlak?  
Nebo co mi udela ja nevim třeba když sním tak 30 ibalginu nebo podobných prášku.
Neznám to, ale chci to už mít za sebou.  

Text uživatele: 

Skok pod co??? Má za Tebe být nešťastný řidič, nebo strojvedoucí?

Jo, cosi spolykej, vyplivnou Ti ledviny, budeš jezdit na dialýzu a pak si snad budeš života vážit. Vykašli se na nějaké rady a šupej k psychiatrovi, je tu od toho. Potřebuješ jinou pomoc, než jak odejít.

Text uživatele: 

No bude ti pěkně blbě a můžeš mít pak celoživotní následky. Jinak co tě trápí, že to chceš ukončit? Nešťastná láska? Problémi s rodiči? Nebo zdravotní problémi? Třeba by ti pomohlo kdyby si se tady svěřil, jsou tady super lidi, který by ti i poradily a nebo by se ti snažily pomoci...

 

Text uživatele: 

nechtěla jsem reagovat, ale nedá mi to. Skutečně si myslíš, že Ti tady někdo poradí, jak se zabít? Vyvedu tě rychle z omylu, takovou radu tady opravdu nedostaneš, pokud máš nějaký problém, který se ti jeví jako neřešitelný, můžeš se zkusit svěřit a my se ti pokusíme pomoc radou, pokud to bude v našich silách. třeba by ti pomohlo už jen to, že se vypovídáš.... ale to já nevím, nevím co tě trápí natolik, že chceš ukončit svůj mladý život.

Život je dar a nemáš právo si ho vzít, vždycky se najde nějaké řešení, ani kdyby si trpěl nevyléčitelnou nemocí, tak si nemyslím že je to důvod....

Pokud si zdravý je to výhra a vše ostatní se dá řešit. Třeba ti otevře oči jedno video, které sem vložím, je to o obrovské vůli žít a o síle a umění se poprat i s nepřízní osudu, z téhle slečny si vem příklad...

                                           KLIKNI.

Text uživatele: 

Co chceš slyšet? Co je bezpečné a jisté? Řeknu Ti to. Nic. Všechno může selhat.

A některé nepovedené suicidy končí takovou tragedií, kdy z tebe bude slintající ležák, že už si ani ten život nebudeš moci vzít.

Jestli se chceš zabít, vždycky si promysli, jesrtli to jde ještě odložit. Pokud ano, pokud jde přežít tento den, tak to zkus. A nebo sem piš.  

Jestli nechceš bolest, tak do toho nechoď. Každé  zrození  a umírání je spojeno s bolestí. Dočkáš se tak jako tak.

Přeji hodně síly

Text uživatele: 

Chlapče Ty jseš, ale VŮL. Proč? Nač? Ty si myslíš, že nestojí zato žít? PLETEŠ SE. STOJÍ. JENOM ty si myslíš teď hned, že né. Ale jenom další žití na tomtom svetě Tě přesvědčí, že jsi se mýlil. Ale to ještě dnes pořádně nevíš. Máš o tom žití zkreslené představy a myslíš si, že to za nic nestojí a stát nebude. Ale Ty se  mýlíš. VEŘ TO MU.

Text uživatele: 

Poslechni si písničku od Landy, Čas Odejít. A taky se podívej na film Saw

Text uživatele: 

Já se vlastě nechci zabít, ale musím.

 Po celkem úspěšném životě a spolu s řadou lidí, kteří mě mají moc rádi, jsem udělala tak strašný průšvih, jaký se neodpouští. Zadlužila jsem se moc, ale šlo to " s prací a důchodem. Pak jsem měla práce jen půl úvazku, pak odešel manžel za mladší. pak přišlo srdeční selhání a teď už nemám ani práci, jen důchod

 Muž se vyděsil. všichni kolem tee jsou přesvědčeni, že všecko zvládnu. přiznat se, jak jsem  byla blbá (protože VŠECKY podvod od konsolidace ařž po zálohy předem)jserm absolvovala a stydím se říct, jak jsem byla blbá

 Takže ať jsem žila v rozdáváíní, ať jsem vždycky zvládla, co jsemúopdělala, ačkoli jsem celý žibvot pomáhala, musím se zabít, . protože mám tak asi 500 tisíc dluhu- ponejvíce z konsolidací Všecko jsem nějak zvládala a nmemám exekuci ani nic, ale víc už nesvedu. Důležité je, aby moje smrt vypadapa přirozene, mám to jištěné životní pojistkou a nikdo by po mně nemusel platit. Takže jen dobrou radu, jak to udělat - nemělo by to být jen moc nápadné. srdce mámk na hadry a dobnře by se to do něj dalo schovat.

 prosím, poraďte

Text uživatele: 

Jestli čekáš, že ti tady já nebo někdo jiný poradíme, jak se máš zabít, tak to se nedočkáš. Už jenom ten důvod proč: "stydím se říct, jak jsem byla blbá" - to je fakt "výborný" důvod se zabít. Ty se prostě stydíš nebo bojíš se ukázat, že nejsi ta úžasně dokonalá superžena, která všechno zvládne a se vším se vyrovná. Nikdo nejsme dokonalí nadlidé a každý z nás někdy něco nezvládne a udělá nějaký průšvih. Všechno se ale dá řešit, pokud človkě nezaleze do ulity a nebude se tvářit jako že se nic neděje. Sebevraždy páchají srabi - prostě zbabělci, kteří nemají odvahu žít a rvát se se životem. Protože jít za někým a požádat ho o pomoc chce kolikrát větší odvahu než třeba spolykat nějaký pitomý prášky.

Píšeš, že máš dluhy, ale ještě nemáš exekuce. Dokud si utebe exekutoři nepodávají dveře, je pořád čas s tím něco udělat. Exitují poradny, které se zabývají dluhovým poradenstvím a pomáhají lidem ve finanční tísni. Zkus si zadat do vyhledavače "dluhové poradenství" nebo "finanční tíseň", poradit ti můžou i v občanské poradně. V Praze je možností více - třeba ty občanské poradny jsou tam hned čtyři. Hlavně to ale nevzdávej předem a bojuj!

Text uživatele: 

Neptejte se vsichni jak se zabit, ale zkuste premyslet. Komu tim co udelate ublizite, jestli nejste tak trosku sobecky? Ono je to jednodusi utect pred problemem

Text uživatele: 

Jo, jo to se vám to mluví já jí chápu i když dluhy by se dali řešit. Já kvůli bezmocnosti a mému stavu jsem sem taky najela.   A rada žádná. Sobecví to je, ale proč strašně trpět a obtěžovat lidi okolo sebe? Co když problém už nejde řešit? Nikdo nepochopí.  

Text uživatele: 

Určitě nejsem pro a na druhou stranu to dokáži pochopit, ale zajisté nesouhlasím s tím názorem, že si myslíš, že jej nemá co trápit. Nikdy nevíš, co kdo prožil a tak nemůžeš posuzovat a už vůbec ne soudit. Život není lehký, bohužel, ale také se v něm nachází i nějaké radosti, pěkné chvíle a já vždy říkám, že i pro tu jedinou hezkou chvilku, stojí za to žít, i kdyby neměla trvat dlouho. Samozřejmě, život je plný překážek, ale vždy nás posunou někam dál. Také já nejsem šťastná za to, že tady jsem, ale je to tak a měli bychom hledat smysl bytí a dělat to, v čem jsme dobří a co nás baví. Hledejte smysly a pro ně zkuste žít, ale dělejte to pro sebe. Je to těžké, ale stačí nalézt tu správnou cestu. Nebudu rozumovat, také já ji hledám, ale existuje mnoho křižovatek, avšak výběr je velký a pro vás. Buďte silní a hlavně nic nevzdávejte, vždy je cesta, ačkoliv to zprvu vypadá jinak. M.

Text uživatele: 

Deprese jsou pěkný svinstvo, je to nenormální stav mozku, nemoc. Pak je všechno nanic a nepomůže psychiatr ani psycholog. V té chvíli, když slyším, že nemám právo si život vzít, mi nedělá dobře. Jsem svobodný člověk. Že jsem se narodil, nebylo moje rozhodnutí, nikdo se mě netázal, nebo to bylo jen ze slabé chvilky rodičů. Já vím, že kdybych život ukončil, jim bych zbytek života zkazil (sobecké vůči nim? ). Na druhou stranu by měli moje svobodné počínání respektovat (sobecké vůči mě? ).

 

Tak to byla teorie a teď praxe. Kdybych to udělal, odněkud bych skočil.

 

Mám ale něco lepšího - radu, jak se depresí zbavit. Ve 40 letech jsem na to přišel. Mě to funguje

Příčiny deprese, kromě nedostatku lásky (hlavně v dětství), pochopení, pocitu těžké viny a podobně, má i příčiny metabolické a ty lze významně potlačit zásadní změnou ve stravě. Bohužel dnešní civilizovaná strava je vším, jen ne stravou pro náš mozek.

Text uživatele: 

Zdravím a doufám, že zde najdu pochopení!!!!!!!!!

Již od 19 let trpím postupně se zhoršujícími bolestmi svalů, které počínaly v obličeji jako trojklanný nerv a teď vygradovaly do tuhnutí svastva celého těla-hlavně šíje, paží -diagnoza-latentní tetanie, ale prášky nezabírají a křeče ve svalech i v hrudníku a tvrdnutí končetin a také rozmazané vidění s další diagnozou-zelený zákal. K tomu všemu dosti bolestivé stavy fyzicky a psychicky z důvodu prodělaných 5ti operací po prasklém slepáku v dětství. Přišla jsem o vaječníky, vejcovody, dělohu ke které mi přirostl močový měchýř a v břiše byly už několikrát těžké srůsty i na tlustém střevě i ostatních střevech, takže si představte, že poslední operace byla v srpnu a pomohla mi jen na měsí abych mohla jíst a teď se střeva opět blokují a svaly těmi zákroky tuhnou víc a víc--to nikomu sílu k životu nepřidá. Teď mi někdo poraďte jak s tím dál žít, nejsem schopna sama nikam dojít, vše za mně dělá přítel, který sám jezdí na dialýzu a je po 3 infarktech. Před 5ti lety jsme jezdili s uměleckou agenturou po republice a stříleli ohňostroje a já pletla košíky prodávala na trzích, on kdysi šermoval a žil tím. Byli jsme šťastni a vždy dávali druhým i když jsme sami neměli. Tak kde je spravedlnost kde tu sílu brát. On stále bojuje a snaží se být nad věcí, ale já mám bolesti jak v břiše tak v obličeji že se už ani nedokáži smát i kdybych chtěla. On si nezaslouží aby žil se mnou život bez naděje na zlepšení a taky si nezaslouži abych ho opustila, jenže já už opravdu nežiji, zůstaly mi jen 2 kamarádky a jeho rodina se ke mně obrátila zády, protože nevěří že mám další bolesti 5 měsíců po operaci, ani se nezeptají jak se cítím, ale jestli si hledám práci to je zajímá. Šla bych hned i ve 3 ráno a hned bych to s nima měnila i na 5 minut aby pochopili. Přitom mám důchod-částečný, i kdyby byl plny, co z peněz to mi zdraví nevrátí. Už si ani nekoupím nic nasebe nejde to, zle vidím a to co mně dřív zajímalo, jemi jedno, nemůžu si ani odpočinout, vždy se cítím jako bych nespala, už mi ten obličej i natéká a na břiše se mi dělá boule, vážím 40kg.

Takový život by vás někoho bavil??? 21.12. jsem se vrátila z nemocnice z brna-žádná dobrá zpráva. Tak jak to zkončit aby to bylo rychlé, té bolesti už bylo dost!!!!!!!!!! Není to ani nešťasná láska ani dluhy, zdraví mi už nikdo nevrátí a už nikdy nemůžu dělat co jsem dělala!!!!!!!! Prášků mám dost, ale bypiju hrnek čaje a břicho se mi nafoukne a bolí, proto i málo jím a to jsem milovala jídlo a kupovala kuchařky a pekla, teď nejde nic. Bojím se že než to spolykám tak mně to oblbne a já si toho netihnu vzít dost aby to stačilo, chci jen usnout auž se do toho pekla neprobudit. !!!!!!!!!!!!!

Text uživatele: Rada ctu tyto clanky a snazim se pomoct ostatni. Jak jsem si cetla tvuj clanek, zjistila jsem ze uz ti v podstat nic nepomuze, tvoje touha po sebevzde je uz opravdova. Nepotrebujes si tim nic dokazat. Opravdu si zaslouzis jenom klid…

Text uživatele: 

Jsem žena, která má ráda ženy. Celý život se s tím peru. Miluji, ale samozřejmě ženu, která o to nestojí. Jsme tzv. kamarádky, kdo to zná, ví jak je to mučivé. To je ale to nejmenší, na to jsem zvyklá. I tak je pro mne jakýmsi motorem, sluníčkem, které mne dobíjí. Teď jsme se pohádaly a já nevím co bude dál.

Pravda je, že jsem se na ni asi hodně upnula a to není zdravé. Hlavně mne totiž sžírá samota, osamění, nemám pro koho žít. Život se mi zamotal a já jsem zcela sama, děti nemám, rodinu, také jsem přišla o práci.

Vím jak to zní trapně, protože lidé mívají daleko větší trápení, starosti, já jen padla do depresí, vše se nějak nehrnulo, ani nevím jak a já veselá ženská, navenek severén a smíšek, sedím doma, hlavu v dlaních a brečím, nechci tu být, ráno se budím s myšlenkou "zase už je ráno"…neumím se nastartovat, můj široký okruh zájmů se rozplynul. Jsem unavená, ubrečená a nejraději bych nebyla. Klasika, co?

Text uživatele: 

Co si tak pořídit nějaké zvířátko, najít činnost kde se dá setkávat s  hodnýma lidma, prostě něco, co odvede nedobré myšlenky. Třeba to i podpořit užíváním nějakých uklidňujících léků, nebo bylinek? Ono co dnes zdá neřešitelné a mučivé, tak za půl roku může být k smíchu.   Nebo co tak změnit úplně prostředí, najít nové lidi a známosti? Neutíkat se jen počítači.

Text uživatele: 

Pokud si zlomíš vaz, tak na 100% umřeš a neucítíš bolest.

Nebo se předávkovat prášky s trochou alkoholu.

Text uživatele: 

ty bys potrebovala dostat poradny pruplesk kazde rano

Text uživatele: 

pokud tady jsou ty uvedene veky pravda, tak nekteri jak jsou stari tak jsou blbi

Text uživatele: 

Příspěvek smazán. Upozorňuji, že 100% garantovanými radami zde mohou přispívat pouze uživatelé s osobní zkušeností.

Děkuji za pochopení. Admin

Text uživatele: 

Prášky, vana a zioetka. Dobrou noc. Dneska (30.01.2018)