Téma: Co je podstatné v našem životě

Člověk se nad tím zamýšlí mnohem....mnohem dříve.......Když vyletí děti z hnízda, přijdou první myšlenky. Co člověk udělal dobře, co ne a co ještě udělat může......Naši pomíjivost nemůžem nijak ovlivnit a všechno má svůj čas. Nejlíp mi k tomu sedí rčení - Každý den žij, jako by byl poslední....

Je to pravda, člověk se zamýšlí mnohem dříve nad smyslem života.Ale stále ještě uvažuje, jak by svůj život a životy svých blízkých vylepšil -ve smyslu světském-co může dát dětem, vnoučatům, jak se co nejlépe zajistit na stáří, ovlivnit své příjmy, důchod atd. Až ve vyšším věku zjistí, že nic z hmotných statků mu nezajistí úplnou pohodu a spokojenost.

Pravda....bylo tu např. téma Vzpomínek na babičky. Ani v jednom případě nešlo o hmotné statky.

Nejhorší je když někdo někomu ublíží zlomyslností, manipulací a nebo prostě ponížením. To pak ten člověk může mít kus života zkažený, protože se nemůže té špíny zbavit a mstít se nechce protože je to totéž.

Marki, myslím, že k tomu je tady už téma.... přímo od Tebe. Nechceš se tomu věnovat raději tam? Ber to jen jako dobře míněnou radu.

 Pokud se člověk nad podstatou žití zamýšlí až na sklonku života, tak je to podle mne docela pozdě. O smyslu by se mělo přemýšlet daleko dříve a podle toho se chovat, jednat a vychovávat potomky. To je můj názor.

Taky si kolikrát říkám, zda jsem byla dost užitečná ve svém životě. Obdivuji některé jedince, co dokázali vymyslet za svůj život něco převratného a co lidstvu je ku prospěchu. Např. kontaktní čočky, operace leisrem, ale i auta na elektriku, super je výtah, letadlo, hudební nástroje. Možná neuvádím ty nejvhodnější příklady. Ale nic takového jsem nevymyslela. Ale manžel mně ujišťuje, že jsem v životě dokázala hodně. Jsem také již pět let babička, jiné jsou babičkami o deset let dříve a suplují skoro maminku. Já už budu asi taková babička, co má více času a trpělivosti. Ale hlavně si myslím, že člověk sám má mít ten pocit, že prožil život dobře. Ty hmotné statky, když je rodina, tak je také potřeba zajistit. Až tato část života uplyne, pak je více času na ty duchovnější. Vše má v životě svůj čas. A pokud cítíte, že to ještě není ono, tak v 71 letech, pokud zdraví dovolí, tak se ještě pusťte do toho, kde vidíte tu mezeru a zaplňte ji.

Mezilidské vztahy, rodina, zdraví.

Vše ostatní (hlavně peníze a majetek) je pomíjivé.

Není podstatné kolik člověk vydělá a kolik majetku nahamoní, podstaté je, jestli dal své rodině lásku a žil spořádaný život, aby mohl jednou v klidu zemřít.

Tož neklikéte na toho smajlíka bo sa budu červenať

Neodmlůvaj...........

Naplněná sklenice.

Profesor filozofie stál před svou třídou a na stole před sebou měl několik předmětů. Když začala hodina, vzal beze slova velkou prázdnou sklenici a začal ji plnit kameny velkými asi 5 cm. Když ji naplnil zeptal, se studentů, jestli je plná. Studenti souhlasili.

Pak vzal profesor krabici oblázků a vysypal je do sklenice.  Trošku s ní zatřepal a oblázky vyplnily mezery mezi většími kameny. Potom se opět zeptal studentů, jestli je sklenice plna. Studenti opět se smíchem souhlasili. Nyní vzal profesor krabici s pískem, vysypal ho do sklenice a písek samozřejmě vyplnil i ty nejmenší mezery.

„A nyní si představte, “ řekl profesor, „že to je váš život. “ Kameny jsou ty podstatné věci – vaše rodina, váš partner, vaše zdraví, vaše děti – zkrátka věci, které v případě že vše ztratíte, stále dokážou naplnit váš život. Oblázky jsou ostatní věci, které taky stojí za povšimnutí – vaše práce, váš dům, vaše auto. Písek, to jsou všechny ostatní maličkosti.

„Když naplníte sklenici nejprve pískem, nezbude žádné místo pro kameny a oblázky. A stejně je to i v životě. Věnujte pozornost věcem, které jsou důležité pro vaše štěstí.

Starejte se především o kameny – o věci, které mají opravdu význam. Stanovte si svůj žebříček priorit. Zbytek je jenom písek.

.... Pluto, moc pěkné... můj žebříček hodnot je úplně stejný jako v tom tvém příběhu, ale myslím si, že u většiny z nás to je tady podobné...

.. úúúžasná fotka..... ... neuvěřitelně láskyplná..... Miluju děti v tomhle věku...a je fuk čí jsou...i jaké jsou....protože jsou to i se svými nedokonalostmi úúúžasně čisté bytosti....Jak " z jiné planety"..... (.. vlastně to tak i je..tak trochu...protože jsou ještě nepoznamenané tím vším, čím ti "dospěláci" dítě poznamenat mohou... )  Nechápu, jak dnes můžou existovat "mámy", které dětem dokáží sadisticky ubližovat jen kvůli svému egu....a jen proto, že to malé dítě má NĚCO - co dospěláci už nemají : zvídavost na všechno okolo..... (.. krom jiného... )

Díky za ten obrázek...... .. Je jak pohlazení..... Ačkoliv znám pár matek, které by z fotky dítěte s kočkou dostaly naopak histerický záchvat.... (.. to je zase druhý extrém "přepečlivosti"... )

.. moje odpověď na nadpis diskuse a v podstatě i na úvodní příspěvek zní:..... PRAVDA....

Bez ní bych asi ani nevěděla kdo jsem....kde jsem...A protože pořád nevím PROČ jsem, ještě mi kus té pravdy do mozaiky celkového obrazu chybí... takže se mám pořád za čím honit....