Téma: Pocit samoty a vnitřního smutku

  Myslíš melancholie?   Nebo spíš momentální nálada?   Asi jsem to nepochopila, mě je buď smutno a nebo jsou všichni doma a smutno mi není.

To znám. Myslíš to tak, že nejsi s milovanou osobou, ale třeba na jednání nebo na akci z práce nebo zkrátka nejsi se s vým partnerem? To já bych se taky sebral nejraději a odjel "domů" nebo zkrátka tam ní.

Konec druhé věty nechápu - i když to někomu řekneš, tak co bude na Tvůj popud?

nejde jen o to byt s milovanou osobou, i kdyz by to asi bylo reseni vseho

jsem smutna tak celkove ze vseho. A myslela jsem to tak, ze kdybych holkam rekla - pomohlo by mi si s nekym popovidat napr u zakusku, vim ze by tam sla jen kvuli toho co jsem rekla. Proste mam asi takovou vnitrni potrebu, aby nekdo pro mne neco udelal sam od sebe..

  Aha, takže nejde o přítele, nebo lásku. Jde o to, že kamarádka nepozná Tvoje momentální rozpoložení a nereaguje podle Tvých představ. Nojo, ale málokdo umí číst druhému myšlenky, žejo?   Takže je asi lepší to kamarádce říct a pokecat, než to v sobě dusit. Podle mého obava, že si o něco říkáš, je zbytečná, páč komunikace je hlavně o tom. Tedy podle mého, třeba někdo to má jinak.

jde o vsechny kolem...

ale vzdyt to je vlastne jedno, ono to zase prejde

 Tak hlavně že to přejde samo.

přesně takhle to cítím! jsem ráda, že nejsem jediná

ahoj to znám mám ten samý problém ale nevím co bych ti poradil ale rád bych si o tom s tebou pokecal jestli si to přečteš napiš na Skyp

Ahoj,

ja přesně vím co je to za pocit. Mám ho občas take.. Není to že nejsi s milovanou osobou není to ani že nejsi s přáteli.. prostě to přijde a po chvilce zase odejde že ano?
 Já to moc dobře znam.. někdy mi to i naháni strach jak je to intenzivni.. prostě bez chuti do života.  

Strašně ráda bych ti poradila  a pomohla, protože asi vím čim si procházis a jestli to je to same co u mě chtěla bych vazne pomoct, ale bohužel já sama nevim co stím  

Ahoj, přesně vím o čem pises, mám přesně stejně pocity a nevím co s tím! Začínám být z toho opravdu nešťastná a nejhorší na tom všem je, že jsou to návaly. nic, nic a najednou se ráno vzvudim a řeknu si, joooo tak to bude dnes mazec v té hlavě opět.

takže přesně tohle mě potkalo dneska ráno…už delší dobu se vyrovnávám z rochodu…odjela jsem pracovat do Anglie, že mi to pomůže poznat nové lidi a nové  místo atd. , ale vůbec to nepomohlo…vím, že ho chci zpátky, ale nemůžu ho mít, protože má rodinu a chce být s nima a nechci ho od nich odlákat…ale trhá mi srdce ho vidět s nima…vím co chci, ale nezměním to! A to prázdno uvnitř srdce nějak nejde zaplnit. a ty myšlenkový pochody v hlavě…šílenost!

Ahoj, já jen takovou poznámečku… Hodně se mi líbí ženy, které mají v sobě jakýsi vnitřní smutek, i když se jinak usmívají. Je to sexy