Téma: Potřeba být součástí skupiny nebo komunity

Není nic špatného někam patřit. Pokud je takové společenství zdravé, nenutí násilím jedinci svoji jedinou pravdu a plní funkci opory v případě problémů, tak není co řešit. Potom je mi celkem fuk, zda jde o web, církev či cokoliv jiného. Nijak nepřeceňuji význam tohoto webu, nicméně jsou tady lidé, kteří mně osobně už pomohli a pomáhají. Různými formami, ale jsem rád, že tito lidé jsou a že jsem je poznal.

Taky nevidím nic špatného na tom, když lidi chtějí někam patřit, zařadit se, ale vše v rozumné míře, fanatiky nesnáším ať už se jedná o cokoli.

Jinak co se týče úvodního textu, tak je podle mne špatně vysledný význam menší síly ega…ego s vysokou sebedůvěrou nemusí mít nic společného. Znám několik lidí, kteří mají opravdu vysoké ego, ale když je poznáte lépe, tak zjistíte, že je to jen maska a za ní se skrývá níská sebedůvěra.

Já znám např. komunitu pejskařů - agiliťáků, kteří nejen že se scházejí 2x týdně s pejsky na tréninku, ale kromě toho spolu jezdí na závody, slaví navzájem narozeniny a skoro všechny svátky v roce od Velikonoc až po Vánoce a dokonce spolu někteří z nich  jezdí i na dovolené. Proč ne, když je jim spolu dobře.

     Podobné to máme i v našich orient. tancích, scházíme se občas na bowlingu, jezdíme na víkendové soustředění a dokonce se jezdí i na dovolené k moři. Takže nemám nic proti společenstvím, kde není fanatismus a obdiv jen pro jediného vůdce. Potřebu patřit k nějaké círvi nemám.

neměla jsem na mysli zájmová uskupení, kde lidi spojuje obor, i když i tam se do jisté míry může objevit to, co mám na mysli.

Ego jako slovo může mít různou kvalitu významů, zde je v textu chápáno ve své nejzákladnější podobě. jako uvědomnění si svého JÁ, vědomí sebe sama, nikoli ve významu sobectví, sebestřednosti, nepřiměřeného sebevědomí tak, jak je mnohdy to slovo používáno.

Asi jsem položila špatně otázku…  nešlo ani o konkrétní web, ani o fakt, že se lidé spojují do skupin za účelem provozování stejné činnosti zájmu, ale o opačný gard, kdy se lidé sžijí se skupinou proto, že potřbují někam patřit, že si na ní vytvoří emoční závislost, potřebují její podporu a chovají se tak, by nebyli vyčleněni, tedy poplatně. Nejde o "jednoho vůdce" nejde o fanatismus, jde o vnitřní motiv jednotlivce a postupnou změnu jeho chování právě v závislosti na uspořádání vztahů ve skupině, na té potřebě "tam patřit"

velmi by mne zajímalo, komu a proč se nelíbí výše napsaný text, mohu anonyma požádat o vysvětlení? Bude takový hrdina, by vystoupil se svým názorem veřejně? Aby případně doplnil text o své postřehy?

aha… nebyl by takový hrdina… buď zdráv, srabíku

Ahojte, osobně si myslím, že člověk je tvor společenský a proto společnost potřebuje. Ale zároveň, pokud je dostatečně "silný" jedinec, dokáže si i v kolektivu zachovat svoji identitu a jedinečnost. A tu skupinu nepotřebuje proto, aby ho někdo jaksi usměrňova aby moc "nevučuhoval" z řady, ale proto, aby mohl komunikovat, sdílet, dávat, vstřebávat, rozdávat, příjímat a tím získavat zkušenosti, které jsou pro každého z nás důležité

Zaujal mě ten opačný gard. Pokud pominu pracovní týmy a podobné, kde je potřeba táhnout za jeden provaz občas i za cenu "popření" sama sebe, zbývají mi skupinky přátel, kteří se občas sejdou na společné strávení večera, nebo podobně a kde většinou není potřeba nějakých změn v obvyklém chování.

Jinou věcí jsou ale vztahy virtuálních komunit. Sociální sítě, weby atd. A tam ta potřeba některých opravdu může přerůst v závislost a tím i potřebu patřit do nějaké utvořené skupinky, které pak podřídí (obětují) i svůj názor, jen aby se nevyčlenili.

A jako v každé skupince se i tam najdou jedinci obdivovaní, pro své názory uznávaní a pak další jedinci, kteří by chtěli dosáhnout téhož postavení, stojí je to nemalé úsilí, ale s chabým výsledkem. Většinu to zanechá klidnými, nemusí to tak ale být vždy … a jen málokdy "to postihne" muže.

Meg, já bych řekla, že takový člověk se snadno najde např. v románové hrdince Alexandra Dumase Mylady z Tří mušketýrů. ( viz ) tedy …  spíš v charakteristice osobnosti.

Barčo, myslím, že to poznamenává muže jako ženy, proccentuelně nevím, ale astoupeny jsou oba tábory. Je to ponat nejen na webech diskuzních, ale i na hrách - Travian, příkladně… tvoří se tam velmi semknuté skupiny, velmi řeší i to, co do hry už dávno nepatří, přenášejí si své herníí pozice do reality… ale právě tak FB, kde někoho vymazat  přátel je téměř smrtelná urážka (no ona je urážka i nepřijmout nabídnuté přátelství) ale nejde jen o internetové skupinky, funguje to i v reálu, dost často je to vidět v MLM systémech, případně tam, kde organiátor najímá na Ľ ovcce k přímému prodeji a vymývá jim mozek skupinovým blbnutím a jakousi vnitřní konkurencí, pocit, že bez té skupiny nejsi nic může slabším proniknout tak hluboko pod kůži, že se s tím ztotožní. Případně i velmi "dobrovolná" skupina, která člověka vtáhne tak, že se bez ní pak bude cítit osamocen.

Ale je pravda, že internet a eho anonymita má v tomhle ohledu ještě silnější koiuzlo…

S tím nemám vůbec žádnou zkušenost. Tak jako tak, je to psycho () pro ty, co se chovají ve virtualitě stejně jako v reálu.

varianty jsou

ve virtuálním světě se chovám stejně jako v tom reálném, já jsem já a nemám potřebu fabulovat…

v reálu jsem puťka s problémy, ve virtuální světě hrdinka

v reálu jsem nesnesitelná agresorka, ve virtualitě si hledám druhou identitu jako hodná holka (dočasné)

přenáším si svou virtuální identitu do reality, kterou odmítám přijímat v té podobě v jaké je a přeji si jí přetavit do té virtuální podoby (časté u hráčů)

platí i pro pánskou variantu

Reaguji na název tématu atd.

Moje potřeba není patřit do nějaké součásti skupiny nebo komunity.

Rád se pohybuji mezi lidmi, kteří jsou pozitivní, milí, usměvaví a hlavně to rádi posílají dál.

Přesto přijímám i lidi s jiným zaměřeným, nebo z jiné komunity, protože vše co mně potká v životě, má svůj smysl a přináší poučení.

Je dobře patřit do skupiny, ale přesto nemám zapotřebí přijímat nekriticky názory skupiny, protože mám svoje k porovnávání.

Nu já si myslím, že silný tlak patřit do skupny a tím i určité taktizování je na vesnicích a na malých městech. Jaké s tím máte zkušenosti?

    Takhle to nevnímám. Sem chodím docela dlouho a kdybych nechodila, svět by se točil dál, jsem tu jen na návštěvě. Názor mám také pořád stejný i intuice na lidi se potvrdila a jsem ráda, že mi někteří dávají za pravdu.

   FB nemám a jsem ráda, že i spousta přátel účty ruší. Nechápu tu posedlost některých lidí ve virtuálu, někam patřit. Někdo si až nezdravě zakládá na své oblíbenosti. Každý palec dolů bere jako smrtelnou urážku a je vytočen do nepříčetnosti. Ono to snad nejezdí ani na dovolené, nerozlišuje svátky, denní a noční hodinu. Hlavně být v obraze a první, taková virtuální Hujerka.