Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl

26.11.2017 20:44
Uživatel: Armyyy
Věk:  20

Město: Kdo vi

0-100
Odpovědí na téma: 8
Text: 

Zdravím,  

 

můj přibeh začíná ve 12 letech přibližně, píšu na mobilu a proto se Omlouvam za hacky a čárky, taktéž chyby a pripadne trhliny v příběhu, nemůžu na mobilu psát vse.  

 

Ma matka si našla přítele, budeme mu říkat Leo.  

Byl hodný, pozorný a vse co si můžete od dokonalého chlapa prat, jenže to přešlo asi za další 2 roky.  

Babicka byla totiz těžce nemocna, ale mohla se konecne vrátit tomu a byt léčena zde, tak se na to kyvlo a byla u nas doma.  

Toho dne začal babičku Leo psychicky tyrat, aby s ni uz byl konec, vadila mu, protože diky ni jsem byl jak ja, tak i mamka furt v praci, ja tedy na brigádě, na černo.  

On nepracoval, byl líný hovado a babičce jen nadával, namku nakonec mel jen na užití, vaření a uklízení, nic víc.  

Postupne začal psychicky tyrat i me, nepovim vam přesně jak, nikdy ne fyzicky, jen psychicky, nese se to semnou do ted.  

Kdyz uz jsem byl asi za rok jak ja, i babička v háji, začala nám mamka věřit a ptát se Lea, co to ma znamenat, ten namku pred myma očima zbil, videl jsem to a tak jsem zasáhl, dostal jsem ranu taky, pak přestal.  

Šli dny a mamka ho chtěla vyhodit, byl dříve u policie a mel zbraň, vytáhl ji a vyhrožoval nám zabitím, nakonec ji položil, Bracha ji rychle vzal do ručníku a schoval.   On pak vyhrožoval jak skočí z okna a další blbosti, ten den, nebo spis noc nám umřela babička.  

Mamka ani ja jsme doma nemohli být, on furt jen chlastal a nic jiného nedělal, nakonec s pomoci policie odesel

Mam trauma do dnes (26.11.2017).  

Matka si našla jiného přítele a ja přítelkyni.  

Milovali jsme se, vsechno bylo nádherný.

Jednoho dne jsem ji přišel ukázat domu, vse bylo fajn, jakmile odešla, začal nynější přítel, treba El říkat, ze je lehká.   Ja jsem ji tu dobu miloval a tak jsem mu vynadal, protože jsem to slyšel a začala hádka, od te doby me nemá rad.  

Hned druhy den se mamka koupala, ja to nevěděl a vlezl jsem tam, protoze jsem potřeboval vonavku, prece jen je to moje matka, tak jsem pozdravil, vzal si vonavku, navonel a šel ven.  

Najednou mi za par minut volala s pláčem, ze jsem neco pokazil at jdu domu.  

Šel jsem a vyslechl jsem si přednášku, jak se tohle nedělá a El si myslí, ze se svou vlastni matkou spim.  

Pohádali jsme se.   

Par dni na to, jsem šel od své přítelkyně domů pozdě v noci, hodil jsem věci na pracku a ve spodním šel spat.   Napadlo me, ze pak ale mamka bude nadávat, ze neuklizim a tak jsem šel pro veci, hodil na gauc a usnul.  

Rano se probudil, oblikl se a viděl neco divného,   černého.   Vzal jsem to a jak byla tma myslel jsem, ze je to asi hadr, položil jsem to a šel.

Večer sse vrátil a musel za Elem, protoze to nebyl hadr, ale sukne a to jsem ráno za tmy neviděl. Držel sukni a ptal se, co dělá Mamky sukně u me na gauči.   Vysvětlil jsem mu to a on me serval, rekl jsem mu, ze kdyz mi nevěří, at nevěří, ze je to --- a kaslu na nej.  

Začal říkat, ze mu --- jeste nikdy nikdo neřekl a mam se odstěhovat.

Nic jsem si nevzal a šel pryč.  

Kdybych věděl, ze mamku nemiluje, zachoval bych se jinak, mamku ale miloval, jen me nesnášel.  

Asi 4 dny jsem žil venku a živil se tim, co jsem nasel, pak mi zavolali, ze muzu jít zpátky.  

Přítelkyně byla s rodinou pryč, k ni jsem nemohl.  

Nakonec přítelkyně dostala školu někde 300km od našeho mesta, miloval jsem ji, nechtěl jsem ji ztratit a tak změnil školu, vzal půjčku na mamku a jejím souhlasem, ze budu pracovat brigadne a splácet ji to.   to mi už bylo 18.  

Nakonec co jsem pracoval, kupoval ji první poslední, miloval ji srdcem i duši, nikdy na ni nekricel, nemlatil a delal to, co ji na očích videl, ona se kurvila.  

Byl jsem v háji a chtěl se zabit, byl jsem psychicky v háji ze všeho.  

Nakonec jsem šel zpátky domu a nejak se z toho zpamazoval, nevim sam jak poradne.

Preskocim.  

Zamiloval jsem se a stalo se znovu úplně to samé, jen ona nemela nikoho a ja skončil jako kamarád, nakonec si někoho našla, znovu me to zničilo, jelikož jsem ji miloval a doufal v neco, co vim ze uz nikdy nebude.  

Bracha mi vrazil kudlu do zad, ma me jen na peníze Platim mu i 12 tisíc měsíčně a to spim v promrzle místnosti, kde netopim a ani nesvitim, proč a jak psát nebudu, to je na dyl.  

Jsem na nejlevnějším jídle co může být a jeste je ho málo.  

Jel jsem s kamarádem, bourali jsme, ja neřídil, me auto je na odpis a ja jsem ve vesnici uprostřed niceho.  

Je toho mnohem víc, co mam na srdci.  

 

Zkratka jsem se rozhodl jít do armady.  

Zahodit mobil, zahodit všechno a začít nový život zcela sam.  

Čekám jen na hovor, ze se  mam dostavit do Pardubic k doktorovi, aby rekl ze jsem fyzicky i psychicky v pohodě a kdyz uz mam takhle v prdeli život, muzu pomoct vam ostatním a hlavně sobě se sebou neco udelat

Udělám prvni poslední, abych se tam dostal, tvrdé trenuji, denne se ucim, fyzicky zlepšují.  

Je můj sen chodit ve vojenském, chrání svou vlast, sem tam jít  někam někam misi a dotáhnout to vysoko.  

Držím několik národních rekordu v silových sportech

 

Avšak kdyz se tam nedostanu můj zivot da se rict skončí, protože uz pak nevim co budu dělat. Možná to ukoncim, protože uz to nebude mit smysl a není nic, pro co bych žil.  

 

Děkuji za vyslechnutí, nenapsal jse zdaleka vse, protoze mam jen mobil, avšak i to myslim ze stačí.  

Budu denne číst a kdyz to půjde odpovídat na to, co pisetw, jsem tu totiz novy 

Děkuji,   Pepino -20 y. o.  

Odpovědět
To se mi líbí    To se mi nelíbí   
Stránka otevřena 989x  | 
Původní název příspěvku před úpravou administrátorem: Mam od 12 let zivot v troskach
Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
26.11.2017 21:01 Uživatel: Paní Colombová
Věk:  33
pani-colombova.png
500-1000
Administrátor
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Ahoj, příště prosím bez sprostých slov.

 

Dotaz - máš maturitu?

 
26.11.2017 21:23 Uživatel: Armyyy
Věk:  20

Město:Kdo vi

0-100
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Mam výuční list i maturitu

 
26.11.2017 21:07 Uživatel: od10k5
Věk:  44

Město:1

1395903914_reiki9.jpg
100-500
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Pokud se nedostaneš do armády, tak zkus jít k policii.

 
26.11.2017 21:23 Uživatel: Armyyy
Věk:  20

Město:Kdo vi

0-100
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

U policie jsem driv chtěl být, ale nic me tam netahne, kdyz ne Armáda, tak uz Nevím 

 
26.11.2017 21:44 Uživatel: Paní Colombová
Věk:  33
pani-colombova.png
500-1000
Administrátor
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Tak jeste hasici…

 

Policie te netahne proc?

 
26.11.2017 23:03 Uživatel: Rocker
Věk:  33
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Mě tedy přijdeš hodně silný a odhodlaný. S tou tvou bývalou přítelkyní je mi to líto. Některé holky dokáží být hrozné mrchy. Měl jsem známého, který se chtěl dostat k vojákům a nevzali ho, protože tvrdě trénoval kliky, ale nevěděl, že u přijímaček také musí dělat shyby a ty tak nadřené neměl. V tvém případě nevím jak to bude u psychotestů. Obdivují tvou sílu na sobě pracovat. Můžeš zkusit spoustu věcí. Jak ti tu napověděli třeba hasiče nebo můžeš zkusit námořnictvo.  

 
27.11.2017 09:37 Uživatel: Dany
1526489412_mozaika_slunce.jpg
5000-6000
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

No, máš toho za sebou víc než dost, a dle mého názoru se z toho potřebuješ dát do kupy, a nejsem si jista, že to zvládneš sám tak, aby jsi si z toho všeho neodnesl do života následky, které již nyní jsou patrné. Ono totiž ať chceme nebo ne, tak prostředí, ve kterém od dětství vyrůstáme, nás tak jako tak ovlivní, ať je jakékoliv, pozitivní či negativní.

Takže:

1) První přítelkyně, o které píšeš: "Nakonec co jsem pracoval, kupoval ji první poslední, miloval ji srdcem i duši, nikdy na ni nekricel, nemlatil a delal to, co ji na očích videl, ona se… " 

Chyba = všeho s mírou, nenechat se využívat.

2) Druhá přítelkyně, o které píšeš: "Zamiloval jsem se a stalo se znovu úplně to samé, jen ona nemela nikoho a ja skončil jako kamarád, nakonec si někoho našla, znovu me to zničilo, jelikož jsem ji miloval a doufal v neco, co vim ze uz nikdy nebude."

Co se v tomto případě pokazilo nevím, ale vím, že to není tak, že to něco, v co jsi opět doufal, nikdy nebude. Když budeš chtít a budeš tomu i věřit, upřímně věřit, tak bude, i hezký vztah.

3) Tvůj bratr: "Bracha mi vrazil kudlu do zad, ma me jen na peníze. Platím mu i 12 tisíc měsíčně a to spim v promrzle místnosti, kde netopim a ani nesvitim… jsi na nejlevnějším jídle atd.  

Proč se necháváš takto bratrem využívat na úkor svůj a svého zdraví? Prostě to stopni. Za tyhle měsíční výdaje můžeš bydlet sám někde v teple atd.

4) Tvůj kamarád: "Jel jsem s kamarádem, bourali jsme, ja neřídil, me auto je na odpis a ja jsem ve vesnici uprostřed niceho." 

No a co ten kamarád a úhrada škody, nic? Proč?

5) Tvoje rozhodnutí: "Zkratka jsem se rozhodl jít do armady.  Zahodit mobil, zahodit všechno a začít nový život zcela sam,  s tím, že: "Avšak kdyz se tam nedostanu můj zivot da se rict skončí, protože uz pak nevim co budu dělat. Možná to ukoncim, protože uz to nebude mit smysl a není nic, pro co bych žil."

No a tím se dostáváme k tomu, co jsem psala na začátku či v úvodu = "… nejsem si jista, že to zvládneš sám tak, aby jsi si z toho všeho neodnesl do života následky, které již nyní jsou patrné… "

Chápeš, jak to myslím?

 

To, že chceš začít nový život, tomu rozumím. Ale, můžeš mi 100% věřit v tom, že pokud se zdravě a nejdříve nevyrovnáme se svojí minulostí, byť nezaviněnou, nikdy se nemůžeme posunout dál a do lepších zítřků. Bohužel, je to tak.  

Tvoje rozhodnutí jít pouze do armády s tím, že když to nevyjde, tak Tvůj život dá se říct skončí, protože uz pak nevíš co budeš dělat. Možná to ukončíš, protože už to nebude mít smysl a nebude nic, pro co bys žil,  dle mého názoru nesvědčí o tom, že jsi se z toho všeho vzpamatoval.

 
27.11.2017 14:06 Uživatel: sdfsdfds
Věk:  42
Téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Text uživatele: 

Jako fakt máte všichni pocit, že by někdo takhle labilní měl být u policie, kde je to fakt náročný na psychiku? Nemyslím to zle, ale nedoporučuju. Pokud je pro tebe těžký se ubránit vlastním příbuzným, jak se budeš bránit případně šikaně v armádě, nebo nepříteli? Být tebou, v první řadě se osamostatním, abys byl nezávilsý, na armádě, na čemkoliv - najdi si bydlení, práci, neplať nic co nemusíš. Napřed se postafej o sebe, pak o druhé. A jdi na psychoterapii, jinak se tyhle problémy s tebou potáhnou dál jako se táhnou s tvou mámou - zřejmě si chronicky vybírá špatné partnery. To se dá ale změnit. Hodně štěstí.

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Příběh mého života - shrnutí zpackaného života, snad nová naděje a cíl
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny