Téma: Přízpůsobení se životnímu stylu rodičů

A ty se priteli divis, ze tam nechce travit dovolenou? Ja bych tam jela tak 1-2x a vic ne!
Kdyz je zvykly na jiny zpusob zivota, tak mu v tom preci nikdo nema pravo branit! ??
Tvuj pristup vam muze jeste zpusobit hodne problemu.
Zamysli se, v kom je vlastne ta chyba!!

Ty jo, to zní jak nějaký divný dům hrůzy z hororu, nejsem si jistá, jestli bych tam vydržela dýl jak pár minut a přítele absolutně chápu.

Jednak je absolutně nenormální neodseknout se v dospělém věku od rodičů a přizpůsobovat se jim, a to u v běžných nepatologických záležitostech. Přizpůsobovat se ještě navíc takhle destruktivnímu životnímu stylu je… Podle mě úplně mimo.

Být Tebou opravdu zvolím dovolenou, aspoň jednou za rok, a přehodnotín přizpůsobování se rodičům. My třeba k našim nejezdíme tak často, ale jednou tam byl určitý problém, a stačilo říct "tohle nám nevyhovuje, pokud to bude tak a tak, nemůžeme jezdit na noc", a oni to normálně respektovali, problém odstranili, spokojené všechny strany, když už je to na nás moc, vyjedeme na výlet, zase všichni spokojení… Prostě vzájemnej respekt, oboustranná dohoda…

Ještě bych chtěla dodat, že moji kamarádi se kterým jsem s přítelem seznámila ještě ze školy mají podobné sklony k sedavému stylu žití jako moji rodiče. Celé dny odpočívají u počítače, facebook, hry, alkohol, cigarety, jíst nezdravá a tučná jídla a při krásném počasí si zatáhnou závěs a připadají si jako v katakombách. Můj přítel jim na léto navrhl nějaký výlet třeba na kolech do přírody, venku taborák a jejich reakce byla výmluvy, jednoho bolí záda, druhý se lečí několik měsíců s palcem u nohy a další chlastají doma alkohol a kouří. Jednou jsem ho vzala na návštěvu ke kamarádce a při 6hodinovém sezení na gauči byl opět neštastný a vyhlížel z okna modrou oblohu a čerství vzduch. Po návratu domů byl velmi zklamaný i když moji přátelé se dobře bavili. Pro něj jsou fajn přátelé z fitnesu, ze sportovního oddílu a z jeho školy. Je těžké druhou stranu přizpůsobit na jiný životní styl a když se někdo přizpůsobit musí pod nějakým tlakem, tak z toho jsou akorát hádky. Moji kamarádi se mu posmívají, že dokáže vypít jen jedno malé pivo a oni několik kousků za sebou. Začíná mít už averzi i na moje sedavé přátelé doma a zajímá se odděleně o plnohodnotný styl života a hlavně nesmí chybět pohybová aktivita. Hledáme nějaký kompromis co je vlastně normálnější styl života pro mladý pár.

Irco, tobe asi sedavy zpusob zivota pripada normalni, protoze jsi tak zvykla z domova.   Ale jeden z vas se bude muset prizpusobit. Proste jste kazdy z jineho testa. S timhle budete mit problem i do budoucna.
Ale normalni je ten jeho pristup.

Myslím si, že odpovědi/ rady, které tu dostaneš, budou vesměs stejné = pravdu má přítel.

A celkem jsem na rozpacích z toho, co si o tvém dotazu myslet, jestli to myslíš fakt vážně, nebo si děláš srandu.

Normálně uvažující člověk totiž chápe, že není v pořádku a normální sedět doma na gauči 24/denně, cpát se brambůrkama, pít alkohol, kouřit atd. , stejně tako to, že prediabetes není žádná legrace, nýbrž vážné varování o tom, se blíží diabetes jako takový, a to, pokud člověk nezačne brát vážně, je dobrovolné a vědomé "kopání si hrobu"  zbytečně a v předčasném věku či vůbec.

 Čili odpověď je jasná. Tak, jak žijí tví rodiče, kamarádi (jejich výsměch tvému příteli je trapný) a chceš, aby žil i tvůj přítel, není normální.

Netvrdím, že každý musí být namakaný sportovec, ale to, jak žijí tví rodiče a chceš i ty, tak to je vážně extrém.

Jinak "gratuluji". Tímto: "Tak jsem mu řekla, že až to bude možné někam jet, tak si jeť sám na dovolenou a já ke svým rodičům… " jsi dobrovolně zabila váš vzah a je jen otázka času, kdy ho přítel s tebou ukončí.

Irca nejspis zdedila autoritativni zpusoby po svych rodicich!!

Mně se zdá, že v tomto případě má přítel pravdu.

Do doby, kdy jsi byla dítě, jsi prostě poslocuhala rodiče. Teď jsi dospělý, a máš svou vůli i zodpovědnost.

Nicméně pokud si vybereš muže, máš ho následovat i proti vůli ostatních - když je rozumný a chce po tobě rozumné věci.