Téma: Mocenské řízení v ČR - názory, vyjádření
Uživatel: Oscar
Věk: 45
Rád ho poslouchám. Před lety formuloval myšlenku, kterou jsem sdílel v plném rozsahu. Řekl, že skutečný, vlastenecký nápad pro budování ČR by měl být založen na předpokladu, že se nebudeme orientovat na USA, Rusko nebo Německo, že nejprve musíme přemýšlet o tom, jak budovat ČR, jaké jsou směry, ve kterých jsou vyvinuty existence a provoz sousedních zemí a ostatních zemí, se kterými máme vztahy a tyto vztahy by měli být chápany pouze jako kousky skládačky. A nyní upozorňuje na nesrovnalosti a podvody ať už ve městech nebo v nějakých úřadech. A někdy to funguje. To vyvolává reakce dotčených osob. Vyvstává otázka: PROČ? Odpověď pro některé lidi bude: Kvůli veřejnému mínění. Ale co je: VEŘEJNOST? Pro lidi věřící v existenci tohoto stvoření bude odpověď jednoduchá: To jsou voliči, lidé, v jejichž rukách je skutečná moc. Jenže to není pravda. Moc není v rukou žádného lidu. Moc v ČR je v rukou stranických obsazení, tajných služeb, příslušných velvyslanectví, zástupců globálních korporácí a některých nejbohatších lidí, tyto kategorie se mohou překrývat. Lidé mají nenajvýš možnost naznačit ve volbách, kterou stranou má vladnoucí kasta formovat vládu, ale navíc nemá vliv na moc. Lidé v podstatě neovlivňují nic.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2758x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
A koho jako posloucháš? Dr Nešpora?
Věk: 45
Neznám Dr. Nešpora. Jedná se o rozhlasového komentátora Ivana Hoffmana.
Existence jakeho stvoreni? Nejak nechapu cely tvuj prispevek? !
Věk: 45
Stvoření zvaného veřejné mínění-spíš se jedná o stvoření pomocí mediální masáže.
Když už jdete tak daleko, že píšete o korporacích, tajných službách a nejbohatších lidech, tak vlastně víte, že na prvním místě jsou až ty peníze a moc, touha po moci. A hlavně bez Boha, ale tak to nejde a nepůjde věčně. Víme, jak skončily velmoci, které vládly v dějinách světu, přes Egypt, Babylón, Medo-Persii, Řecko, Řím, Anglo-Americké impérium až po dnešní dobu. Vždy ztroskotaly na ztroskotání toho nejzákladnějšího a to rozpadu rodiny. V Římě se rozmohla homosexualita a došlo k úpadku fungování rodiny. A co zažíváme v dnešní době? Volné vztahy, střídání partnerů, homosexuální páry a dokonce někteří uvažují i o adopci dětí takovým párům. Čili vše je jinak, než jaká je přirozenost a to je základ pro rozklad rodiny, pro rozklad společnosti, pro rozklad mravnosti. Už nelze rozeznat co je pravda a co lež, neboť i to lživé se přijímá, jako svoboda a pravda jednotlivce. A kdo zatím je? Nejsou to jen lidé, ale ten, kdo je ovládá, kdo ovládá jejich sobecké myšlení a cíle, je to duchovní tvor, který stojí v odporu proti Bohu a Stvořiteli, proti zákonodárci, proti lásce… Je to můj pohled na věc a chápu, že ostatní mohou mít pohled jiný…
Věk: 45
Nemoc společnosti chápete jako převahu sobectví a nízkých vášní v našem životě, což značí odklon od Božího zákona Pravdy. Ale obavám se, že pouze apelovat na svědomí člověka a jeho svobodnou vůli, aby se z tohoto odklonu vymanil, nestačí.
Máte pravdu, nestačí. Bez Boha to lidé nikdy nedají dohromady…
A co tedy pan Hoffmann doporucuje, kdyz se nemame orientovat ani na zapad ani na vychod? To jsme takova velmoc, ktera je schopna sama prezit, bez pomoci sousedu, bez armady, bez nerostnych surovin, bez nejmodernejsi techniky? Vzdyt my si ani neumime sestavit vladu, natoz pak smer, kterym ma ta vlada vladnout?
To stranicke obsazeni je taky jasne. Kam by se jinak vsichni podeli? Preci nespachali hromadnou sebevrazdu?
Nevim, co jsi nam timhle prispevkem chtel rict? Ze moc neni v rukou lidu? Ona snad nekdy byla? To je preci utopie!!
Oscare - opravdová, či správná moc, sila je v křesťanské JEDNOTĚ, to znamená, tak jak se to uvádí v bibli. Proto, pokud jde i o politiku, je potřebné se držet biblických principů - tak to fungovalo už po staletí před námi. Je to nebeský recept jak na to
Viz například toto video s Ad de Bruinem. Je dobré se podívat na celé video, ale v 58:05min. mluví konkrétně o politice podle bible.
Video je na části:
Teda Karmelaren, to se jedná o výběr mužú v konkrétním Izraelském národě, který byl výhradním Božím vlastnictvím a kde se uplatňovalo "Boží právo" ne lidské, jako je tomu ve vládách světa. To nejde míchat dohromady. Jde o dvě věci. Ježíš sám říká "Mé království není z tohoto světa… " Jan 18:36."Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí… "Jan 5:19… A ježíš říká, co je císařovo, patří císaři, ale co je Božího, patří Bohu… Ježíšův výrok nechce zakládat dvojí řád – s vlastními právy ve státě a církvi. Jeho výrok staví císařovy zájmy daleko za zájmy Boží… http://biblickedilo.cz/bible-v-liturgii/liturgicky-rok-a/mt-2215-21/
a tak by se tím měl řídit i křesťan, ano dávat císaři, ale hlavně dávat Bohu… Když byl Ježíš pokoušen satanem na poušti, vzal jej na horu a řekl Ježíšovi "pokloň se mně a dám ti všechna království světa", tím jasně dal najevo, pod čí mocí jsou tato království. Jako křesťan bych se necpala do vedení vlád světa, zrovna jako pán Ježíš…
Pavlo - rozumím Ti jak to myslíš, ale MÝLÍŠ SE. Musím si na to najít čas a napsat - (vysvětlit) Ti to, jak to myslím já. Dnes (08.11.2017) jsem tu jenom na skok.
Pavlo - rozumím Ti jak to myslíš - pokud jde o to, že křesťanství je jedná věc a politika je věc druhá, politika je špinavá - že? Ano politika je špinavá. Naše předsudky byli: křesťané by se měly od politiky oddělit a nešpinit se politikou….
Já jsem podobní názor, jak se o něm zmiňuješ ještě jako dospívající křesťanka měla stejný, či podobný, ale tyhle záležitosti křesťan-laik a politika jsou o něčem jiném je to přesný opak. Křesťan laik, by se měl v politice angažovat, aby tam něco ze svého křesťanského života vsadil, aby se budovala lepší společnost.
Politika je nástroj, která řídí společnost a jaká bude naše společnost, když v politice budou lidi, kteří neznají lidské - křesťanské hodnoty? Jací lidé nám v politice ukazují hodnoty, když jsou tam např. lide prázdní a bezbožní? Je to přece křesťan, kdo přináší mezi lidi a taky do politiky křesťanské hodnoty. Pavlo, když v politice budou špatní a prázdni lidi, který nemají Božího Ducha, jak bude vypadat náš národ - naše domovina? Nebude to destruktivní? Jak vypadá dnes (15.11.2017) naše společnost? Naše rodiny? Naše hodnoty? - Proč to tak vypada?
Můj názor (praktikující křesťanky) je takový, že křesťan laik by se určitě měl angažovat i v politice a je to hodně - hodně akutní, protože politiku už několik desetiletí řídí nesprávní lidi a to proto, že jsme si vytvořili nesprávné předsudky…, protože nám křesťanům to tak bylo pořad předkládáno…, protože jsme byli pod diktaturou….
Video na které reaguješ je model jak se držet biblických principu i v současné politice.
Je to na dlooouhé psaní, proto sem přiložím nějaké videa na téma:
křesťan-laik a politika.
viz videa:
>>>>>>>>>>>>>>>
Karmelaren, naše možnosti křesťana jsou nepatrné, Ješíš měl větší moc a do politiky se nepletl, naopak řekl: "Odpověděl Ježíš: Království mé není z tohoto světa. Byť z tohoto světa bylo království mé, služebníci moji bránili by, abych nebyl vydán Židům. Ale nyní mé království není odsud. (Jan 18:36)
To je naprostá utopie, cpát se, coby křesťan a následovník Krista, do vedení státu a do politiky, tam by tě to semlelo. Jedna kapka vody nezmění inkoust v čirou kapalinu.
Písmo říká: "netáhněte jha s nevěřícími… jaký je podíl světla s temnotou? Jaký je podíl spravedlnosti s nepravostí, jaký je podíl věřícího s nevěřícím? (2. Kor. 6:4-16)
Prostě držet se křesťanského principu a být v politice nelze, nelze sedět na dvou židlích, nelze sloužit dvěma pánům,
"Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Neb zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. " (Mat. 6:24)
Karmelaren, já vždy hledám odpověď v Písmu svatém, ne ve videích, ne v učení člověka. Boží pravdy nelze rozmělňovat ani smíchat s učením lidským.
Písmo říká: Osvědčujiť pak každému, kdož by slyšel slova proroctví knihy této, jestliže by kdo přidal k těmto věcem, žeť jemu přidá Bůh ran napsaných v knize této. A jestliže by kdo ujal od slov proroctví tohoto, odejmeť Bůh díl jeho z knihy života, a z města svatého, a z těch věcí, kteréž jsou napsány v knize této." (Zj. 22:18-19)
Spíše se máme modlit za ty, kteří řídí stát a politiku."Napomínámť pak, aby přede vším činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, žádosti a díků činění za všecky lidi… Za krále i za všecky v moci postavené, abychom pohodlný a pokojný život vedli ve vší pobožnosti a šlechetnosti. (1. Tim. 2:1-2)
(web: Týden ekumenických modliteb za jednotu křesťanů)
Pavlo - některé křesťanské záležitosti si vysvětluješ jinak. Samozřejmě že se máme modlit za politiky, ale Bůh povolává do politiky i lidi - praktikující křesťany (jak znám ze zkušenosti) . Praktikující křesťan má samozřejmě v politice dávat Bohu co je Boží a císaři co je císařovo. Tohle přirovnání patří nejenom pro politiky, ale i pro nás všechny - např. i pro soudce, ekonomy, prodavače, podnikatele….
Praktikující křesťan má v politice vydávát svoje svědectví evangelia a hájit práva spoluobčanů… praktikující křesťan v politice má hlubší vědomí toho, co patří císařovi a co Bohu… Do politiky by měl vstupovat (po duchovní stránce) *zralý* praktikující křesťan. Slova - praktikující křesťan jsou hodně hluboká a samozřejmě taky modlitby křesťanů mají politika doprovázet, po celou dobu mandátu. …
Je to na hodně dlouhé psaní proto to nebudu nějak zeširoka rozepisovat. Dost srozumitelně napsané o křesťanovi v politice >> (to znamená, že se to povolání opírá o bibli, … nebo jaké jsou principy, či cíl křesťana v politice, ve své obci, či ve svém regionu… ) si přečti ZDE
Karmelaren, nezlob se, ale toto není možné přijmout za své. Už jsem ti to psala, nejde dvěma pánům sloužit a věř, že opravdový křesťan, hledá nejprve Království Boží a nemotá se do politiky, bylo by to, jako kapka v moři, úplně marné. Stát a církev jsou dvě oddělené instituce a nelze je vzájemně ředit, vzniklo by něco nemastné, neslané. Já naštěstí nemám mysl zaplněnou naukami. Ty jsi přijala nauky a pohled KC, jako třeba Svědkové Jehovovi, ti mají zase zaplněnou mysl svými naukami a to nejde. S nimi nejde volně a svobodně mluvit a s tebou také ne. A to se na tebe nezlobím, vůbec ne. Mám tě ráda, jako sestru v Kristu, jako bližního, ale mysl si zachovávám svobodnou. V minulosti v severní Evropě KC byla spíše ekonomický subjekt, až po reformaci došlo k nějakým změnám, ale to bylo až v 16. století ve větším rozsahu. Dnes (21.11.2017) KC trochu reformuje, snaží se o ekumenu, ale jde to velice, velice pomalu. Ale to je jedno, o to mně nejde, ať se církve chovají podle svého poznání, já to jen konfrontuji s Biblí. Přesto vím, že ve všech církvích jsou úpřímní lidé a věřící křesťané.
Pavlo - samozřejmě já Ti neberu Tvůj názor.
Já se (posledních pár let) trochu víc zamýšlím nad politikou a nad angažovanosti křesťana v politice. Je to ale na dlouhé povídání… .
Taky jsem narazila na zajímavé články a zajímavé lidi, viz: např. článek - 1- ZDE a nebo článek - 2- ZDE
V tomto (křesťansko-politickém) směru fandím i slovenskému europoslanci, pánu B. Skřipekovi a sdílím jeho názory. Je to křesťan, který dostal povolání být (jako křesťan) v politice… .
To je asi vše co bych ještě k tomu řekla.
Video:
Milá Karmelaren, podívala jsem se na odkazy, na články. K prvnímu řeknu, co mně hned napadlo a to, jak se modlíme v modlitbě "Otče náš"."a neuvoď nás v pokušení". Pokušení neodolal ani Adam s Evou, natož nedokonalý a hříšný člověk. V politice je jistě mnoho pokušení nejednat jako křesťan. Proč se tedy modlit "neuvoď nás v pokušení" a při tom to pokušení vyhledávat. Karmelaren, nedá se nic dělat toto nemohu přijmout za své.
V druhém článku jsem natrfila na větu křesťana, který již v politice působí a jeho věta mně naprosto uzemnila: "Chápu politiku jako jednu z mnoha cest ke svatosti." To myslí ten křesťan opravdu vážně?
Karmelaren, asi chápeme křesťanství každá jinak. Já jsem ti vypsala verše v Písmu, o které se opírám, neopírám se o výroky omylných lidí. Pokud to tobě nevadí a seš schopna s takovým vysvětlením být a žít, tak já ne. Zřejmě jsme každá jinak vnímavá na to, co nám říká Písmo.
Děkuji ti za snahu, za tvůj postoj, názor a čas, který jsi pro mně měla.