Téma: Kamenné hradby, mosty - stavění, jaké pojivo používali naši předci?

...... vajíčka? ! ?    

   Kalcit (vápenec)+ voda+ grafit+písek. Přičemž je dokázáno, že písek se ve středověku přesíval. U nás stojí kostel (baroko), který prošel rekonstrukcí, kvůli které se dělala analýza pojiv.

Do baroka bylo ještě hooodně daleko, když se stavěli hrady

Pavli, Wiki ví všechno... ale povím Ti, nenapadlo by mě se nad tím pozastavit, je to dobrá otázka. Taková zajímavost.    

Baru, děkuju, vůbec mně nenapadlo, jak to na wikipedii hledat. Když jedeme na výlet a vidíme staré hrady, tak nás napadlo, z čeho asi dříve spojovali stavebníci kameny, že se stavby zachovaly až dodnes.

Když zalistujeme ve starých stavařských knihách, autoři dokazují, že nejdelší životnost a to až desetitisíce let, mají kamenné stavby bez pojiva. Rozumějte, z přesně opracovaných, nepravidelných kamenů, které do sebe zapadají. Jak dlouho vydrží kámen, stejnou dobu vytrvá stavba. Zatím ji nikdo jakoukoli moderní technikou nepřekonal.

Jsem z kraje starých žulových lomů, kámen se tu dobýval více než sto let. Tehdejší fachmani si postavili  prachárnu a kovárnu jen z kamenů. Stavby držely bez jakékoli údržby až do loňského roku. Přišel zlotřilý podnikatel, podmazal starostu,  koupil celý kopec, který oplotil a veškeré stavby zbořil. Kámen lámat nebude. Mezi umělými jezery vytvoří rodinné hnízdo. O těžbu  se pokoušelo více firem a pouze si vylámaly chtivé zuby. Kameníci zkrátka nejsou a stroji je nenahradíš.

Stavba na fotce je původně též bez pojiva, časem něco předělávali a už se bez malty neobešli.

A propos, žula. Tváří se pevně, že? Pevná je v suchu. Jak zůstane ve vodě, stačí několik let a drobí se na písek.

,

Wolfg, to je zajímavé, že kameny drží i bez pojiva a ta žula se vodou drolí jsem také nevěděla.  

Žula pro mě byla odjakživa symbolem tvrdosti. Stačilo se jen podívat na schody veřejných budov, bývaly ohlazené miliónem podrážek, ale nikdy prošlapané. Názor jsem si poopravil v lomu. Žulové úlomky, drobící se v lomové vodě pro mě byly zklamáním. Takže jsem o tomto problému též netušil, Pavlo.

Vazba kvádrů nebo chcete-li cihel, patří mezi nejlepší vynálezy. Naši praprapředkové z oblasti Střední Ameriky neznali maltu jako pojivo, proto museli kvádry přesně lícovat na sebe, aby nevaklaly. Kde nebylo možné spojení vazbou, použili měděné hmoždinky tvaru X, které zatemovali do vysekaných otvorů. Osekávání kvádrů je drahá a zdlouhavá práce. Proto následní lenoši použili maltu, kterou vyrovnávali nepřesnosti stavebních dílů. Dnes se dávná technologie nahrazuje broušenými stavebními bloky, spojovanými milimetrovou vrstvou cementového lepidla.

V Plzni je historická  část Roudná. Cihlové domy z konce 19. století jsou slepené mizernou hlínou z náplavu.   V roce 2002, když se rozvodnily čtyři protékající řeky a celá čtvrť byla zaplavená do dvou metrů, samovolně se zřítily dvě třípatrové budovy. Cihly se daly rovnou znovu použít, byly zcela čisté. Domy z pískovcových balvanů s dobrou vazbou vydržely.

Pro  Čechy býval symbolem pevnosti pražský Karlův most. Jak by ne, taková majestátní stavba! Když jsem zapátral v minulosti, čekalo mě nemilé překvapení při výčtu, kolikrát byly jeho oblouky rozbořeny velkou vodou

Wolfg, děkuju za zajímavé psaní.

Dobré téma