Téma: Třídní sraz - moc se mi tam nechce

  Vždycky máš dvě možnosti, buď a nebo.  Pokud půjdeš, tak se připrav, že se hovor točí kolem kariéry. Pokud nepůjdeš, můžeš začít pracovat na tom, aby jsi příště šla a měla o čem mluvit. Ve 22 letech není pozdě na nic, tím spíš si vzdělání dodělat. Ale rozhodnutí je na Tobě.

Já si myslím, že klidně jdi, tím, že nepřijdeš si to sama v sobě jen upevníš, že nestojíš za nic, že se všichni baví a ty sedíš doma. Jdi se bavit, vždyť o tom, co děláš nikomu říkat nemusíš, nebo to otoč jako super humorný zážitek a s nadsázkou jim můžeš vyprávět, jaká je to bomba, že maturuješ se smetákem, vždyť o nic nejde, nejsi méněcená! Pěkně se vyfikni a užij si to, vždyť jsou to lidi s kterýma si chodila na střední a tam se toho určitě zažilo dost, o čem by se dalo vyprávět. Když tam budeš ze sebe dělat chudinku, tak tě tak budou brát, ale ty žádná chudinka nejsi, tak proč o tom ostatní chceš přesvědčovat. Jsi jedinečná a máš právo na život jako všichni ostatní, tak bradu nahoru, úsměv a šupem do šumu!!!

Na třídní srazy taky moc nechodím. Nějak mě to neláká.

Asi jsem v tomto měla štěstí. Chodím na srazy ze základky, gymplu i vysoké školy. Asi jsem opravdu měla štěstí na bezvadné kamarády. Nikdy jsem neměla pocit barier.
Že máš obavy jak budeš vypadat před spolužáky to nechápu. Zač se stydět?
A že se třídní se bude dívat všelijak, tak tomu nevěřím vůbec. Učitelé jsou docela normální lidi a na setkání po letech se žáky se těší. Jinak by tam nechodili. Nám každý kantor co příjde udělá radost a mám pocit, že je to oboustranné.

Je já jdu taky zítra na sraz a přemýšlím co si vzít na sebe,ale jdeme do malé hospůdky tak si vezmu asi ryfle a svetřík.Moc se už těším,minule jsem nebyla a teď už po 31letech jak je ten život krátky