Téma: Kamarád s výhodami - objímání, líbání, sex jí nevadí, ale vztah odmítá a nechce se mnou chodit do společnosti

Také zdravím, jako holka to tvoje děvče chápu. Blbá vlastnost (skoro) všech holek je to, že nedokážeme mluvit na rovinu, na přímo; tak, aby tomu chlap porozuměl. Ona ti to řekla jednou a nechce to řešit dál. Myslím, že se lekla, protože se stalo něco, co by její představu o nezávazném vztahu zničilo a asi i vycítila, že ty bys s ní klasický vztah bral. To se evidentně stává často, že jeden s nezávazného páru to začne vnímat trochu jinak. A to se stalo i u vás.

Tím, že s tebou méně komunikuje a je jakoby chladnější, tím si snaží udržet onen odstup. Neřekne ti to přímo, ale říká to touhle formou. Na tobě je, zda to pochopíš a přijmeš. Buď repektuj to, co jste si na začátku řekli a co ona chce stále dodržovat, nebo od toho jdi.

Zkus se jí zeptat i přímo, kdo ví, zda by byla schopná na férovku odpovědět, ale nedivila bych se, kdyby to byla taková ta neurčitá odpověď, zatímco ty bys čekal jasný názor. Jak píšu, ona už ti ten svůj názor takhle dává najevo.

Jo ty ses jí už vlastně ptal, ona ti to jasně řekla, takže její názor znáš a asi by bylo lepší si nedělat iluze a užívat společné chvíle i tak

Dík za reakci… nj těžká sitauce, už sem byl i nalomenej, že to skončím, protože takhle mi to moc nevyhovuje, ale furt mi k ní něco táhne a pak přijdou ty chvíle kdy jsem spolu a to je skvělý, jenže v okamžiku kdy nejsme, tak nad tím akortá zbytečně přemýšlím a sem nepoužitelnej : -/… nedělám si iluze, že by se to v ní nějak zlomilo směrem do vztahu, ale člověk tak nějak doufá, každopádně dlouhodbě se tohle vydržet nedá, aspon z mojí strany ne, bych se asi zbláznil.

Ahoj. Řekla bych, že holčina se z nějakého důvodu vážný vztah nechce, nebo jednoduše nechce vážný vztah právě s tebou. Měl by jsi to přijmout tak jak to je, však ti to řekla hned na počátku. Tím, že to budeš řešit, chtít znát důvod proč vztah nechce můžeš docílit toho, že se zatvrdí úplně a váš vztah ukončí. Jak píše Rypoušice, užívej si, co je ted.

Dík, no já to s ní nijak výrazně neřeším ani jí nijak netlačím, mě jen celkem překvapila ta realativně náhlá změna z toho jak se to vyvíjelo (i když mi na začátku řekla ž vztah nechce).  

Ahoj. Když je člověk  zamilovaný, tak jde do vzahu většinou automaticky. První myšlenka co mě u tvého příspěvku napadla je, že to může táhnout na dvě strany. Třeba nemusíš být jediný. Kolik vám je let?  

To by mě tedy nenapadlo, na druhou stranu, když je to volný, nezávazný vztah, pak si mohou dělat oba co chtějí. Třeba má i někoho  dalšího, ale spíš bych se přikláněla k tomu, že se prostě nechce unavovat vztahem

Hele když píšeš že se nechce unavovat vztahem, tak jakej je rozdíl v tom co děláme a vztahem? mě to přijde to samý… čas spolu trávíme, na akce, výlety, večeře chodíme a všechno ostatní taky děláme co dělají páry. možná sem jen natvrdlej kluk a nechápu ženskou logiku, ale jak píšu moc se v tom nevyznám

Chtěla jsem kliknout na "odpovědět" a místo toho klikla na smajla : -/ - jen na vysvětlenou.

K dotazu: no asi bohužel nechápeš Nejde ani tak o definici vztahu, to má asi každej svojí osobní teorii, ale hlavně o to, že ti bylo něco opakovaně jasně řečeno, ale ty to pořád řešíš  a doufáš v cosi, co asi nebude - když to nechce. Já se ti svým způsobem nedivím; vidíš, že vám to klape, líbí se ti  i to, že chodíte i společně na akce a tak ti to zavání vztahem a nějakou vážností. Ono jí to určitě taky baví, ale s odpuštěním - na akci, nebo výlet můžeme jít s kýmkoliv. A když je to ještě s opačným pohlavím, pak je to o to příjemnější. Prostě odreagování. Je to fajn, ale hloubka v tom být prostě nemusí.

Ta slečna to pravděpodobně tak bere, že je fajn vypadnout s borcem někam do luftu, pokecat a jako bonus si spolu ještě zasexujete. Ale potřebu vztahu asi holt nemá a proto to nebere tak vážně.

hmmm takhle sem nad tím ještě nepřemýšlel a dává to celkem smysl, to musím uznat. Na druhou stranu dobře nebudueme tomu říkat vztah, protože to tak nechce, ale její se mnou dobře, za zábavou chodíme, sexujeme spolu, je nám to obou všechno příjemný, protože kdyby asi nebylo, tak to ani jeden nedělá, tak kde je teda ta hracnice toho aby se to zlomilo do něčeho víc?

(jinak na vysvětlenou, před ní tohle vůbec neřeším, nechávám to tak jak to nastavila, i když onaví že jábych asi rád něco víc, to jen abys nemyslela že na ní nějak tlačím sílu. Vím že by to mělo spíš opačnej výsledek)

Jj, pochopila jsem, že na ni v reálu netlačíš, ale sám píšeš, že to zřejmě tuší /to jsem psala myslím i v tom prvním příspěvku/ a to může ještě prohlubovat tu obavu ze vztahu, který ona nechce a proto trochu utla psaní na netu atp.

Jinak příjemné je vám to oběma, to je jasné . Ale rozcházíte se v tom pohledu na vztah a jeho definici. Pořád z tebe i přes obrazovku sálá ta touha to zlomit; ale asi sám tušíš, že není nejmoudřejší to lámat přes koleno, aby ti neutekla úplně. Koneckonců na ni tedy netlačíš, ale pořád jsi ještě nepřistoupil zcela na její požadavek, "hru" (když to trochu přeženu) a živíš v sobě skryté naděje na skutečný vztah.

Je to ale tím pádem pořád a pořád dokola a opět mi nezbývá, než ti "poradit" - buď to přijmi a až už to na tebe bude moc, tak to prostě ukonči. Nebo to ukonči už teď, ale byla by to asi škoda. Třetí možnost je znovu zkusit si o tom otevřeně promluvit, což ale narazí na její neochotu (zřejmě).

Nevím, já na takovém vztahu nevidím nic špatného, odfrknete si, pokecáte i něco víc, ale v tom opravdu nijaká mega giga hloubka  nemusí být. Vždyť k tomu i svádí ono "kamarádství s výhodami" - je nám spolu dobře, přitahajume se a tak si i spolu užíváme, ale partnerství neočekáváme, ani s "obyč" kamarády není nejmoudřejší snažit si vytvořit pevný partnerský vztah, aby nakonec nebylo po přátelství a po všem vůbec

Jj je to furt dokola, já to vím a taky sem to sem psal s tím abych líp pochopil celou tu situaci, protože je pro mě celkem nová a taky je tady víc ženskejch názorů, který to můžou vidět líp z tý druhý strany. Touha zlomit by byla, ale když se nad tím zamyslím, tak by se toho asi moc nezměnilo, vlastně by to bylo asi stejný, akorát by se to nějak pojmenovalo a rozšířilo před veřeností (i když její ségra už ví že něco mezi námi je ). ani vlastně nevím proč to tak řeším… všechno je vlastně dobrý, možná to bude tím, že nemám moc rád nejistoty a mám rád věcech pořádek. Tady je to na jednu stranu dobrý, ale nadruhou někdy řekne nebo napíše něco co mě vždycky zase usadí zpátky a musím nad tím pak přemýšlet a to mě možná stresuje : -/

No, to máš asi pravdu a pouhé pojmenování situace by nic nevyřešilo Chápu, taky nemám ráda nejistoty a spíš mám dojem, že slečna i přes "striktní" vymezení vztahu ti občas dá najevo něco (třeba neúmyslně, nevědomky), co tě zmátne a přiživí tu touhu po něčem víc. Třeba se mýlím, ale čím dál víc mi dochází, jak se ženy s muži liší v myšlení, resp. interpretování věcí a mnohdy vůbec jednoznačnému vyjádření.  

Doufám spíš, že ti to aspoň pomůže v tom, že se tady vypíšeš, třeba si z toho i něco odnes (06.03.2016) eš a nebudeš na to tolik myslet. Případně, pokud je to moc silné, tak se snaž zabavit něčím jiným, nějakým koníčkem

No tahle diskuze mi aspon přinesla trochu jiný úhly pohledu na celou situaci, takže k něčemu to bylo, takže díky za tvoje reakce, přece jenom seš jí věkem celkem blízko, tak aspon vím jak to možná vidí

JInak když se nad tím znova zamyslím, tak vím co by to přineslo, když by se to zlomilo do vztahu. tu jistotu, která v tom ted není. Ted se uvidíme ale co bude příště a nebo kdy bude příště, je to ted brzo, nebo mam ještě den počkat a tak dál v podobným stylu. No jak už sem tu někde psal, dlouhodobě tohle asi nevydržím nemám na to povahu co sem tak vypozotoval, takže ještě nějakej čas počkám, pak se znova zeptám a rozštípnu to.  

Dobrej nápad!

A ještě mě napadlo, zda už nepřicházíš pomalu do věku, kdy by ses chtěl usazovat a myslet víc do budoucna Za to ona je fakt ještě mladičká a souhlasím s příspěvkem tam dole "že chce být ještě chvíli svobodná". Prostě nic moc neřešit a užívat života . Případně jsi všeobecně, bez ohledu na věk spíš ten typ na dlouhodobější a vážnější vztahy, čemuž by i nasvědčovalo i to, že ses s tímto vztahem setkal poprvé.

Ale aspoň máš další životní zkušenost

No užívat si života bych chtěl taky ještě, na tom taky zkončil poslední vztah, že protějšek se chtěl usazovat a zakládat rodinu. a tím že bysme byli pár bych jí nebránil v nějkým užívání si života, pokud tím teda nebylo myšleno být každý víkend s jiným Spíš bych byl schopnej jí ještě víc rozmazlovat atd. takhle všechno brzdí… a máš pravdu asi bud spíš ten vztahovej typ . zkušenost je to dobrá, možná bych, měl bejt větší hajzl a né takovej dobrák, pak by jí to třeba víc táhlo

Nic zvláštního v tom nehledej, jsi prostě jen přestupní stanice, kterou bude využívat do té doby, dokud se jí to bude hodit. To je celé.

hmm to se neposlouchá úplně dobře, ale co sem dospělej, takže i stouhle variantou počítám. asi začínám bejt nějakej starej, protože tohle nějak nechápu, sex na jednu noc jo, ale sex na dlouho dobu, bez toho aby se tam později dostali city, to mi asi nějak nejde.

Máš pravdu v tom, že když Ty to vidíš jinak, příjemné takové zjištění není.

Na druhé straně, nevím jak Ty, ale já osobně dám radši přednost nepříjemné skutečnosti před příjemným klamem, protože pak se můžu svobodně rozhodnout, co chci dělat. Pod to spadá například i pokračování toho, co popisuješ, ale už ne jako "oběť".

Jo to máš pravdu, ale ještě na to zatím nemám "koule" abych byl já ten první, kdo přijde s tím, hele tak na tohle už nemám, končím, ale jestli to bude takhle dál, tako ono to určitě přijde, až mě to vážně naštve, to už s tím problém mít nebudu.

No to mě taky napadlo, motá se okolo ní spousta kluků, ale zase ted sme spolu trávili relativně dost času… mě 28 a sme o 9 let

a jak často se ted spolu vídáte?

tak 3-4x v týdnu určitě, chodíme spolu cvičit, tak někdy jen do fitka a někdy i mimo na jíný aktivity 

A nedělá ji problém se s tebou na veřejnosti objímat nebo líbat?

No takhle, když sme někde kde nás nikdo nezná, tak to problém není, ale třeba ve fitku, kde nás znají tak tam se k sobě nemáme a jinak sme zatím nikde z žádnejma jejíma ani mejma kámošema nebyli

To je právě také to, co mi připadá divné, že když máte jít někde společně s kamarády, tak najednou cukne. Je možné, že mezi těmi kamarády je někdo kdo se ji líbí…   jinak si to nedokážu vysvětlit.

to určitě ne, protože to byli moji kamarádi, který ona vůbec neznala, ale tehdy když sme měli vyrazit, tak jí vadilo, že to byli dva páry (v mojim věku mám skoro všechny kámoše v párech a nebo už sou ženatý) a právě tehdy mi napsala, že nikam nejde s dvěma páry, že jí to připomíná moc vztah, takže to dopadlo tak že sme šli sami spolu jinam

Tady asi můžeme mluvit jenom v hádánkách   pak mě ještě napadá, že do tebe není zamilovaná, a je stebou jen proto, aby nebyla sama, nebo u tebe vidí náke výhody. Když je někdo zamilovaný, tak mu takové věci nevadí (chodit mezi kamarády), naopak, se rád s milovaným protějškem ukazuje. Já si stejně myslím, že se jí někdo ve vašem okolí líbí. to je můj názor a z mých vlastních zkušeností  

No to já taky nevím, říkal sem si, že tady budou určitě moudřejší a zkušenější tak to sem zkusím napsat Co vím jak sme se bavili ještě dřív, tak jí budu fyzicky přitahovat, ale jestli tohle stačí k tomuhle všemu to nevím.

Spíš jde o to, že bby to už vypadalo vážně a ostatní by si to tak vysvětlili. A to by zase zavánělo závazností.

Ale zajímavá dedukce

Třeba se jí někdo může zatím jenom líbit, nemusí s ním nic mít, a zároven chce aby si myslel, že je volná.   ale je to jen moje teorie.

jestli jsem to spravne pochopil, tak ji je 19 roku, tobe 28. Mozna ti nedava nadeje jenom proto ze chce byt jeste chvili svobodna. Proste ti nechce ublizit, tak ji ber jako milenku. Uzivej si to jak jen muzes, davej ji co chce a uvidis, cas ukaze.

Je to taky možný, něco podobnýho sem od ní na začátku taky slyšel.

Každopádně zamilovaná není. Když je holka zamilovaná tak jde do vzahu automaticky a takové věci, jako chodit mezi kamarády jí nevadí. Držím palce.

Jo jo děkuju, ale spíš to vidím, že bude konec tohohle "kamarádskýho vztahu", úplně mi to nepřináší to co jsem čekal a nejsem v tom nějak štastnej.

ona to asi i citi, ze to takhle mas.

Na rovinu: slečna si myslí, že má na víc, jsi jen prozatimní řešení. Zvedá si sebevědomí tím, jak o ni stojíš, ale chce zůstat volná k dispozici pro někoho jiného.  

Máš na vybranou buď to brát stejně - popravdě nezávazný sex by ti asi ledackdos záviděl - nebo ji nechat být.

Přesně tak funguje institut kamarád/ka s výhodami. Není to o vztahu, chození za kamarády apod. , je to pouze a pouze o soukromých chvilkách pro takový pár. Pokud chceš více, zabal to a hledej jinde, tohle není vztah jako takový.

Uvědomuji si, že můj příspěvek vám bude jen na posměch, ale nedá mi to a dovolím si napsat pár slov. Vždycky jsem si myslela, že když je dnes tolik možností čerpat informace na internetu, že dnešní mladí lidé nemusí ve vztazích tak tápat, jako jsme tápali my. Ale o tom to vůbec není a není to ani o věku. Vždy, když se člověk zamiluje, tak si přeje, aby byly jeho city opětovány. Není-li tomu tak, necítí se dobře. A je jedno, jestli je to muž nebo žena. Trochu mně nahání hrůzu slovo užívej si, kde není potřeba žádné odpovědnosti k citům druhého, žádné pochopení, nic co by člověka vedlo k tomu, přemýšlet také o tom, jak se cítí ten druhý, zda mu svým chováním neubližuji atp. Je to určitý typ sobeckosti, který podle mě nepatří ani do kamarádství a do partnerského vztahu už vůbec ne. Nejsem žádná puritánka, ale z vlastní zkušenosti vím, že milovat se s někým a nemoci mu říct, že ho miluji, je pouze poloviční radost. A myslím si, že nikomu není příjemné, když ví, že jeho blízký člověk raději tráví čas s jinými lidmi, než s ním. Vidím kolem sebe slečny kolem třicítky, které po mnoha nezávazných vztazích urputně hledají ženicha, protože nastal čas na vdavky. Ale nikdy se nenaučily žít pro někoho, pro muže, pro děti. Jenže v každém manželství přijdou nějaké povinnosti, na které si lidé ve volných vztazích nezvykli a přijde velké rozčarování. Rodina je na obtíž, děti jsou na obtíž, protože už  není jen já, já, já, ale přichází my, my dva, tři, čtyři. A to co je ve volném vztahu normální už nelze praktikovat. Přidá-li se k tomu nekomunikace a pocit ukřivděnosti, je konec vztahu.

Z výše rozvíjené komunikace se mi zdá, že nejtěžší ze všeho je bavit se o citech. Jako kdyby to byla nějaká slabost a přitom je to v životě člověka to nejdůležitější. Tam, kde není hlubokého citu, končí vztah při prvních nedorozuměních, není chuť překonávat překážky. Mám tři děti, nejstarší syn si vzal svou první lásku, která se k němu chovala od počátku chladně a nedávala najevo žádnou zamilovanost. Chladně se chová i k dětem a syn je pro ni debil. Druhý syn, citově založený, který se dokázal vždy vcítit do druhého si vzal ženu se zdravotními problémy a plně se podřídil jejím potřebám, mají dvě děti a jeví se mi, že jsou velmi šťastni. Dcera se bude v září vdávat, ženich má potřeby, které podle mě již k jeho věku napatří, chodí spolu 6let, překonali i různé krize a dle dcery už se spolu naučili žít. Ale jeví se mi, že je tam více já, než my. Pochopitelně, že mé názory nechtějí poslouchat, ale jakýkoliv vztah není o letech, ale o lásce k tomu druhému, o tom, jak si ho vážím, dokážu-li určité nedostatky odpustit. Ale vždy musí člověk cítit, že jsme dva, ne já a ty.

Mladému muži přeji, aby našel dívku, která bude smýšlet a cítit podobně nebo stejně jako on, protože když to v člověku není, tak ho nic nezmění. Možná krátkiodobě, ale to brzy pomine. Věřím, že mnoha z vás se zdají vztahy "užít si" to nejlepší, žádné povinnosti, žádné city, konec jede se dál. Ale tento styl v lidech zabíjí to, co všichni zoufale hledají - lásku a člověka, který je bude mít rád za všech okolností.