Téma: Práce pro ženu se schizofrenií

Spíš bych tedy volila práci vykonávanou doma s tím, že si může limitovat kolik práce přijme. Účto, překlady apod.

Když to je právě to, že ona potřebuje někam chodit..doma se zblázní nadobro Já vím, není to lehké..

 Někam chodit a přitom nebýt na očích, to je těžké všude je něco. Možná někde v prádelně, nebo čistírně, nevím. Možná i jako pomocná síla do kuchyně by nebyla špatná. Každopádně hodně štěstí při hledání. Už jste viděli virtuální pracovní veletrh? Naklikejte a hledejte, ten test je super.

Nj, já to chápu, ale v principu je to trochu nesmysl.. i když...zkrátka nikdo nebude dobrovolně platit stejnou mzdu někomu kdo dělá výrazně méně.

Jak jsem pochopila tak její pracovní výkony jsou prostě nízké a zde je tím pádem další problém, kromě toho, že nechce přicházet s nikým do styku.

Možná snad vzít práci na zkrácený úvazek, resp. platem za ní s tím, že prostě bude pracovat víc hodin tak, aby udělala co má.

S tím chozením mezi lidi bych to neviděla tak černě ve spojení s prací doma. Dá se chodit do menších obchůdků, parku nebo se setkávat s jinými lidmi v rámci nějaké zájmové činnosti atd. Hodně to záleží na tom jaká konkrétní omezení ji limitují.  Zda třeba snese cestu mhd, kolik lidí a jací jí vadí atd. Nedá se to říct jednoduše.

Já vím, je to začarovaný kruh...Díky za nápady...

  Možná v Tvém principu se jedná o nesmysl. U nás chodím do čistírny, kde obsluhuje muž bez jedné ruky, protézu nemá, jen pahýl. Zdravý člověk by byl určitě rychlejší, jako zákazník to toleruji a plat mu nezávidím. Separovat lidi s jakoukoliv vadou je nesmysl zas pro mne.

Neměla jsem na mysli separovat Julčo. Nejspíš jsem to jen špatně vyjádřila. Myslím tím, že každý člověk má mít právo na práci dle svých možností a schopností, to ano. Na druhé straně není přeci možné požadovat stejný plat za dejme tomu poloviční práci. To je vše co jsem chtěla říct.

Jsou jistě místa, kde nějaké zpomalení nevadí.. a ono také hodně záleží na tom čím je člověk omezen. Celkově je to složitější. Znala jsem třeba učitelku bez prstů na jedné ruce, ale pro její práci to prakticky žádné omezení nebylo. Nebo jsem zase znala staršího pána zedníka, který byl fakt pomalý, pro běžné práce naprosto nepoužitelný, protože by jen zdržoval a všichni by na tom byly biti. Jenže majitel firmy byl docela chytrý a dost často bylo třeba dělat takové dodělávkové preciznější práce, které zase pro ty ostatní byla zdržovačka, tak je dával tomuhle pánovi. On si s tím vyhrál a všichni byli spokojeni.

Zkrátka někde to jde, jinde ne.

doporučovala bych jí zkustit třeba prodej drogerie, nebo kosmetiky jako je Avon, nejdřív mezi známými....můj kamarád, ochrnutý na půl těla, jedna ruka nefunkční, kulhá, špatně mluví, plný ID, se obával, že doma zblázní, nemá totiž ani žádnou rodinu, tak to zkusil a je velmi úspěšný, lidi oceňují, že se snaží i přes svůj  vážným zdrav. stav, navíc se této práci může věnovat tehdy, když se cítí dobře, není omezován pracovní dobou

Jsem na tom skoro stejně, kvůli nízkému výkonu v práci o ni skoro pokaždé příjdu, momentálně už jsem taky ve středním věku, ale do důchodu daleko, taky ale ještě ke všemu nemám ani SŠ…rekvalifikaci mi už párkrát odmítli na pú dát-zamluví to pokaždé. Doteď jsem si myslela že jsem skoro snad taková jediná široko daleko a se svým okolím jsem o takovýchto svých potížích mluvila jen málo a s vědomím že když už-tak že to případné pochopení bude falešné. Pravda že teď už zase pár dnů mám nové pracovní místo, ale stíhám tak tak. a práce má za čas přibýt.

Asi jsem měla jen psát názor na případ té 28leté kamarádky…no aspoň jsem si dovolila se svěřit, vím že by bývalo lepší kdybych měla aspoň tuto možnost o "pár" roků dřív, přeji všem víc úspěchů v život vůbec