Téma: Zubní pasta - doba trvanlivosti, doba použitelnosti

Text uživatele: 

Jde o minimální dobu použitelnosti… ale pasta na disky by přišla dráž, ne?

Text uživatele: Se zubní pastou se nic nestane ... je to jen rozdrcenej písek na drobno s pár antibakteriálníma přísadama. Na zubní pastě se nemá co skazit Maximálně časem vytvrdne Ale to až někdy v době kdy Tvoje děti budou mít vnoučata A i tehdy bude použitelná - jednoduše se nadrobí na kartáček

Text uživatele: 

Teda .. něco co se nekazí .. to zavání šílenou spoustou konzervantů.. ale ty asi do zubních past nedávaj

Text uživatele: Sorbonosi, pasta není poživatina, tam ty konzervanty cpát nemusí

Text uživatele: Takže až mně časem něco vyměkne a ta zubní pasta časem tvrdne, tak mne něco napadlo, jak by se dala použít...

Text uživatele: Medvěde, pochopil jsi to velmi správně, doba si žádá inovace a se zubní pastou JEN na čištění zubů by výrobci u zákazníků neuspěli

Text uživatele: jj, správně jsi pochopil ... jak budeš stavět pro vnoučata, tak ji dáš do základu

Text uživatele: Aha a co se dává do věcí které nejsou poživatiny?

Text uživatele: Všechno možné

Text uživatele: Vyčerpávající odpověď.

Text uživatele: Však už taky jdu pojíst, tedy jestli do té kuchyně vůbec dojdu

Text uživatele: Já měla na mysli ,aby se to nekazilo.Třeba barvy a tak.Jak se tedy jmenuje to ,co konzervuje nepoživatiny?

Text uživatele: Nepoživatiny se musí také konzervovat? No třeba barvy se prý dobře konzervují v konzervách...

Text uživatele: 

Typy konzervačních látek

Syntetické – v přírodě se přirozeně nevyskytují.
Přírodně analogické – vyskytují se jako součást látkového složení živých organizmů, ale mohou být vyráběny i synteticky.
Přírodní - vyskytují se jako součást látkového složení rostlin a jsou využívány pro konzervaci.

Syntetické konzervační látky

Vzhledem k tomu, že jsou nejrozšířenějším, uvádíme u některých z nich podrobnější popis jejich vlastností. V posledních letech nastává opět postupný návrat k parabenům. Na rozdíl od jiných syntetických konzervačních látek mají překvapivě málo alergických reakcí. Moderní směsi parabenů (např. Euxyl K 300 - methyl, etyl, propyl, butyl, isobutylparaben) jsou vysoce účinné a spolehlivé. Parabeny jsou i z těchto důvodu využívány při konzervaci některých léčiv.
Izothiazolinony (např. Kathon, Euxyl K 100) se v minulosti pokládaly za účinnou a nadějnou náhradu parabenů. Mají však vyšší dráždivý potenciál a kromě kosmetických přípravků se používají ke stabilizaci také v čisticích prostředcích pro mytí podlah nebo na mytí nádobí.
Quaternium-15 má velmi dobré antimikrobiální účinky, ale je jedním z nejsilnějších alergenů ze škály konzervačních látek.
Imidazolidinylová urea – účinný konzervační prostředek, ovšem s rizikem alergií. Navíc uvolňuje toxický formaldehyd.
2-bromo-2-nitropropan-1,3-diol (např. Bronopol) je širokospektrá antimikrobiální látka, avšak opět u ní existuje riziko uvolňování nitrosaminů.
Z dalších konzervačních látek se využívají například: triklokarban, triklosan, benzylalkohol, chlorhexidin, 3-jodopropynyl-Nbutylkarbamát.

Přírodně analogické a přírodní konzervační látky

Poznatek, že v přírodě se nachází mnoho látek s antimikrobiálními účinky, nebyl žádným tajemstvím ani našim předkům. Strychnin, muskarin, nikotin obsažené v bylinách jsou prudkými přírodními jedy. Mnozí z nás si dnes již neuvědomí, že penicilin je původně produkt plísně Penicllium notatum a teprve později začal být produkován synteticky. Pro použití v kosmetickém přípravku však musí přírodní látka v ideálním případě splňovat několik podmínek: širokospektrá účinnost, nízké dávkování, stabilita, bezpečnost. Bohužel i přírodní konzervační látky mají řadu nevýhod. Typickým příkladem je etanol - viz výše. Rovněž účinné látky z esenciálních silic jsou výbornými přírodními konzervačními prostředky, ale mohou obsahovat řadu alergenních složek.
Trend omezování syntetické konzervace v kosmetice a její náhrada přírodními nebo přírodně analogickými látkami je obecně správný, nevylučuje však zcela některá výše zmíněná rizika.