Téma: Najednou mi nejde škola - co se se mnou děje? Jsem v úzkosti a depresi.
Dobrý den,
přestávám chápat sama sebe. Celý život jsem bývala jedna z nejlepších studentek na našem gymplu, úspěšná v soutěžích apod. Nikdy jsem sice nebyla sebevědomá nebo oblíbená, ale učitelé mě měli rádi. Jenže tento rok (2015) nastal zlom a já si připadám jako vyměněná. Najednou mám místo samých jedniček trojky, čtyřky a pětky, i z předmětů, které jsem vždycky milovala. Učitelé jsou ze mě zklamaní a rodiče jakbysmet. A spolužáci, ti ze mě mají srandu.
Začínám se utápět v depresích, najednou si uvědomujít, jak hloupá a bezvýznamná jsem. Vždyť na světě je tolik chytřejších, krásnějších a nadanějších lidí než jsem já, tak proč bych měla uspět? Mám pocit, že se mi poslední dobou nic nedaří, škola mi nejde, rodiče jsou na mě naštvaní, miluju jednoho svého profesora s kterým stejně nemůžu být, a jestli mě u brzkých postupových zkoušek vyhodí z gymplu, asi se doopravdy zabiju.
Nevíte, co se to se mnou děje? Proč mám najednou tak špatný prospěch?
(0 lidí)
(0 lidí)
Stránka otevřena 2453x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Každý člověk je jednou nahoře a jednou dole.
Z toho si nic nedělej, stejné to má každý, jen ty intervaly kdy se to stává jsou jiné.
Dobrá zpráva je, že zase bude dobře. 
Tak se soustřeď na školu a ono to přejde. Neboj.
Kaine, kdykoliv jsem v nejakem velkem meste a prochazim davy lidi, mam stejny pocit sve malickosti. Clovek si najednou uvedomi, ze je jenom jeden z davu a nic neznamena.
Jenomze realita je jina. Mas rodinu, kamaradky, spoluzaky, mas v zivote sve misto.
Kdybys nahodou nezvladla postupky, zvladnes je pristi rok. Je spouata deti, co opakuji rocnik nebo dokonce prechazeji na´jinou skolu. Rodice te nemiluji kvuli tvym jednickam, ale kvuli tobe same.
Skus i najit kamaradku, se kterou se budete obcas ucit, sezen si doucovani, anebo se do toho zakousni sama. Neboj, zas bude lip!!
A nemáš to zhoršení prospěchu přibližně od doby, kdy jsi se zamilovala do profesora? Prostě jestli nemáš o doby zamilování se hlavu tzv. v oblacích a tudíž se na učivo už tak nesoustředíš či nedokážeš sousdředit. Já si myslím, že se s Tebou děje to, že jsi tak moc zamilovaná do profesora, že pro to velké či silné zamilování prostě nic jiného nevidíš, neslyšíš a nevnímáš, a proto jsi se tak zhoršila v prospěchu
Nevím, co ti napsat. Můžou to být hormonální změny, jako mívají ženy před a v menopauze psychické potíže, tak je mívají i dívky v období 14-20 let i když třeba menstruují od dvanácti.
Může tam být nějaký impuls a možná problém z dětství.
Evidentně si nepřipadáš dost hodnotná, ale uvědom si, že ti velmi úspěšní a významní začínali jako ne úspěšní a ne-významní, že talent bez píle zaniká a tvoří nakonec toho úspěchu jen tu menší část. Že z tebe ještě může leccos hodnotného být a hlavně, profesor je možná úžasný, ale budou lepší.
Nehruť se, je to krizovka, ale ty nejsou věčné. Udělej si každý den něčím radost, uvédom si, že i velký strom vypadal v mládí jako nevzhledný proutek, obrň se trpělivostí a případně požádej o nějaký psychologický přezkum.
