Téma: Mám dvojníka a můj syn také objevil svého dvojníka

Nevím, já jsem asi originál a podruhé nikoho jako já nenakříží

... a ani se tomu nedivím, když rodiče rozčiluju, říkájí, že mi dělali ve vaně a to nejlepší asi uplavalo

Ty si děláš prdel, ale medvědice včera chodila po baráku s vatovou tyčinkou a chtěla, ať otevřu tu svoji hnusnou nevěrnou tlamu... Když to neudělám, tak prý vezme nůž a vzorky si odebere sama...  

Je pokousaná bo Ti něco uřízla?

Nechtěla nic uříznout, teda doufám, chtěla do mě jenom píchnout a vzít trochu krve do laboratoře... Ale já byl v tu chvíli tak vyděšený, že by se ve mně krve stejně nedořezala...  

O tom, že někde po republice běhá skoro stejná ženská, jsem se dozvěděla tak před 10 lety. Ale pak jsem se dozvěděla o dalších....   Taky jsem je nikdy neviděla.

A to jsem si myslela, že jsem originál.

Doufám, že to jsou slušné ženské a nedělají mi ostudu.

Ahoj Medvěde, ty máš dvojníka a tomu se divíš? To byli kamarádi jenom ve městě, ale co kdyby zašli do lesa, to by potkali tvých dvojníků mnohem víc.  Ahoj, Pavla.  

Pavli, nechci ti brát iluze a vnášet do tvojí hlavy zmatek, ale já vypadám jako člověk... No, člověk je silné slovo, ale do medvěda mám teda daleko...  

   Ke mě se taky občas hlásí lidi a vůbec je neznám.... Ženským to vysvětlím, omluví se a jede se dál, ale potkala jsem pána a ten si to vymluvit nedal. Asi jsem klasická tuctovka.....

Jednou jsem nastupovala do autobusu, je to asi deset let zpátky, ... mi řidič povídá - Jak se vám líbilo včera v.......... na hodech?   Já vykulila oči a řekla, že v té vesnici jsem v životě  nebyla, pak zase vykulil oči pro změnu on a jen nevěřícně zakroutil hlavou.. -To není možný... pronesl..... , no a tak jsem si řekla, že mám asi dvojnici. Pak se mi několikrát stalo, že mě někdo pozdravil, koho jsem neznala, tak jsem také nestačila zareagovat.... Ovšem největší šok pro mě byl , kdy jsem po určité době šla ve městě po ulici, a naproti sebe jsem viděla jít SEBE.... v šoku byla i dotyčná mladá dáma... obě jsme zčervenaly, ale jinak nereagovaly.... jen jsme se po pár krocích po sobě zároveň ohlédly.... A tehdy jsem si byla úplně jistá, že svoji dvojnici mám.

Rybko tak to je dost dobrý zážitek, to já bych taky byla v šoku, kdybych takhle přímo natrefila na svou dvojnici.

Někde jsem to četla, že každý má svou dvojnici.

Tak to se mi ještě nestalo, že bych měla někde dvojnici, ale kdo ví, třeba někde v jiným kraji chodí

Tak, když mohou mít někteří lidi stejné zájmy, stejné názory, proč by taky někdy nemohli stejně vypadat?

Na světě je několik miliard lidí, takže pravděpodobnost podobnosti je vysoce pravděpodobná

Ale že zrovna v tak blízkém okolí že? Méďo, má to i své výhody. Když toho človíčka najdeš... a manželka po tobě bude chtít mazli mazli a tuli tuli, a tobě se zrovna nebude chtít, může zaskočit dotyčný... A spokojenost bude na všech zúčastněných stranách

Nic jsem neřekla..

Sám mám málo, dělit se nebudu..  

Někdy potkávám lidi, kteří jsou velmi podobní někomu, koho znám. Vzhledem, gesty, mluvou...

Jo a Medvěde, jak jsi psal "na centimetr stejně vysoký" - to takhle někdo ohodnotil třeba nadneseně, s nadsázkou... přece nestáli vedle sebe... To už by pak šlo rovnou zjistit, o koho jde...

Mám takovou představu, že existují určité typy lidí a ještě různé varianty těchto typů... A někdy je fakt podoba neuvěřitelná.

Fakt měří na centimetr stejně, stáli proti sobě, ale neznají se, dělají různé obory...

  A co nějaké malé znaménko o velikosti mexického tolaru.... To muselo bejt před lety mejdlo, Medvěde.....

Haha, to je humoru... Kdybys mi raději vysvětlila, jak je možný na tak malém prostoru takový výskyt stejných medvědů... Po prarodičích jsem ze Slovenska, takže nový genofond v oblasti... A fčíl mudrůj...

   Prarodiče do toho netahej.... tohle bude silné DNA jednoho plemenného býka  Počkej si na maminu toho klučíka, zalistuj v deníčku a máš to!

Špatná odpověď, já  mám svědomí čisté jako dětskou prdýlku...  

to mě pobavilo, jestli ty máš dvojníka, tak potěš koště.. to byl jen vtip méďo... určitě je jiný povahou, chováním, ty jsi totiž originál... asi by bylo zajímavé potkat se s ním, co myslíš?

Uvažuji o setkání delší dobu, uvidíme... Vím, kde dělal asi před 2 roky... Co ty můžeš vědět, jaký jsem ve skutečnosti, jak se chovám, tady jsou to jenom písmenka, realita může být ještě horší...  

mě stačí, že tě znám tady po písmenkách... bohatě.... někdy je to lepší než skutečnost, ale myslím si, že nebudeš ve skutečnosti moc jiný... a co víš, třeba někdy někoho napadne udělat sraz MS a to by bylo asi zajímavé setkání...

Sraz MS by byl super, taky už mě to několikrát napadlo, že by to mohlo být zajímavé.

A proč si tedy v tu chvíli nepověděli o sobě něco blíž? Aby zjistili, zda existuje nějaká spojitost...

No to nevím, asi na sebe čučeli a nechápali... Můj ogar teda určitě...

Napíšu Vám, co se mi přihodilo, je to nějaký rok zpátky, chodila jsem ještě do práce. Tenkrát jsem s jedním kolegou jela do Holandska  na exkurzi do firmy "Forbo", s kterou jsme spolupracovali. Bylo to na tři dny a z toho dva dny jsme chodili a jezdili po památkách. Jeden den jsme v Amsterodamu navštívili muzeum Madam Tussaud. Pokud jste tam někdo byli, tak víte, že jedna místnost, kterou se prochází je rozdělena zrcadlem z rohu do rohu a tvoří ji vlastně tvar trojůhelníku. No vešli jsme do místnosti, a já jelikož špatně vidím, jsem šla rovnou proti zrcadlu. jenže ta paní naproti mně šla také ke mně. Už jsme se málem střetli a já říkám pardon a vyhýbám se... V tom mi došlo, že jsem to vlastně já, a že stojím před zrcadlem. Věřte, nevěřte, bylo to tak živé, že mně to naprosto zaskočilo. Takže já viděla svého dvojníka v Holandsku v zcadle a byla jsem to  celá já. Kolega mně viděl a řehtal se jako kůň, já nakonec také. Když jsme se vrátili domů, tak to vyprávěl a bavil s tím ostatní kolegy.

To moje kamarádka jednou nechtíc šlápla v obchodě figurině na nohu a omluvila se. Trvalo pár vteřin, než jí došlo, že to není živá ženská... Ale zase jí nelze upřít slušnost....

Medvědice už má jasno a problém vyřešila...