Téma: Mít, či nemít druhé dítě?

08.10.2019 14:12
Uživatel: veverka
Věk:  32
1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Odpovědí na téma: 14
Text: 

Ahoj vsichni,

 

jak už název tématu napovídá, váhám…

Předně chci říct, že je mi jasné, že to rozhodnutí je jen na mně a mém muži.  

 

Kdybych na 100% cítila, že druhé chci či naopak, více bych se tím nezabývala. Mínění příbuzných a okolí je pro mě důležité, ale není něčím, čemu bych úplně podléhala.

Jenže mám snad poprvé v životě pocit, že v nějakém větším rozhodnutí nevím, nejsem si jistá, co chci.

 

Přemýšlím, jak v krátkosti shrnout náš život s partnerem a zmínit vše podstatné, ale zároveň nezabíhat do detailů.

 

Jsme spolu skoro šest let, vztah byl od začátku jak z románu, po stránce duševí i fyzické. Dokázali jsme si na prvním rande povídat okolo 15 hodin v kuse a nevzpomenout si na jídlo apod.

Partner byl ke mně od začátku velmi upřímný a netajil se ani svými slabostmi a chybami, příběhy ze života. Ne úplně v prvních dnech, ale asi po čtvrt roce vztahu mi svěřil, že v minulosti prodělal lékařský zákrok a že možná nikdy nebude moct mít děti.

Prvních pár vteřin se mi zamotala hlava, ale byla jsem si vztahem tak jistá, že jsem bez pochyb věděla a i nahlas to řekla, že ho proto neopustím a že případně jednou si dítě adoptujeme.

Věděla jsem, že kdybych podobný problém měla já, také bych byla šťastná za takový postoj. Někdy kolem prvního výročí od seznámení jsme,, udělali prví pokus o otěhotnění" a světe div se, vyšlo to. Narodil se nám pak krásný chlapeček. V těchto dnech (říjen 2019) oslaví 4 roky.

Od jeho narození máme velkou pomoc ze strany partnerovy matky, která je velmi rodinný typ a ráda hlídá. Je už v důchodu a teď necelé dva roky bohužel už vdova. Je hodná, i když upřímně v některých věcech leckdy radila až moc. Ale patří jí dík za vše, malý ji má rád a my si mohli a můžeme kdykoliv jít do divadla apod. , i na víkend někam sami. Moji rodiče jsou mladší, od mého dětsví každý zvlášť, táta k nám jezdí a malého miluje, s mámou je to komplikovanější a je dost pracovně vytížená, syn ji teď v podstatě nevídá, bydlíme od sebe dál a vypisovat tu vše by bylo na román, vyrůstala jsem s otcem, mám s ním bližší vztah.

 

S mým partnerem jsme o dvanáct let. Manželé zatím nejsme, syn se samozřejmě jmenuje po něm. Na svatbu jsem nikdy netlačila, v plánu ji máme. Máme názor, že dítě je větší závazek, a tento závazek už máme, takže mě akorát občas zahřeje myšlenka, že tahle hezká rodinná událost jednou bude, že ji ještě nemáme,, odbytou".

 

Partner syna má hrozně rád, mazlí se s ním, v jeho 3 letech s ním jel na dva dny sám pod stan. Dokáže s ním být doma sám. Na druhou stranu není takový ten typ muže, co by přebaloval, koupal jak na běžícím pásu. V roce syna jsem chodila jedno odpoledne vyučovat na 3 hodiny, i s cestou to byl 5 hodin, partner hlídal, to syna samozřejmě přebaloval, myl apod. , ale když jsem doma já, neměl se k tomu. Nestěžuji si, jen popisuji situaci.

On by druhé chtěl, kdyby bylo na něm, mohli jsme mít druhé už třeba po roce.

Já budu pomalu v Kristových letech, on o 12 víc, i když oba působíme mladší.

Finančně na tom nejsme špatně, v rámci republiky určitě nadprůměr, partner vlastní byt. na druhou stranu byt není největší a i kdybychom zůstali u jednoho, do pár let budeme muset řešit stěhování do většího.

 

Ve mně se prostě mísí různé pocity. Chci mít čas a energii na většího, s druhým by to bylo jinak. Baví mě to v mojí práci a baví mě pocit, že mám příjem, čímž nechci říct, že při rodičáku by nám něco chybělo, ale takto si prostě člověk může více vyskakovat a cítí se nazávisleji.

Jsem možná i trošku pohodlná, mám ráda svůj klid, něco si přečíst, někam zajít s partnerem. A jedno dítě se vždy lépe dá hlídat. Partnerova mamka je už starší, má zdravotní potíže. Věčně tu nebude, jako nikdo z nás.

Na druhou stranu mě vemi naplňuje péče o syna, miluju ho, je zlatý, roztomilý, voňavý… i když teď někdy i dost tvrdohlavý, jako každé dítě občas. Začal chodit do školky, chytá tam rýmu a kašel, začal nám trošku větší frmol, což mě možná taky nahlodalo, představa mít třeba dvě…

Partner by další spíše chtěl, nedávno říkal, že je spokojený i takhle, i by byl s dalším… Asi dva týdny poté jsem z něho cítila spíš trochu lítosti, že druhé nemáme a že to odsouvám, protože on už není nejmladší.

Je mi i jasné, že znovu nemusím otěhotnět okamžitě, a třeba nikdy… Zatím ale chci chvíli pracovat a o dítě se snažit nejdříve za rok… Do té doby se rozmyslet… Dnes (08.10.2019) mám kus dne celkem pro sebe (to už bych asi se dvěma neměla nikdy a trochu mě to děsí) a včera (07.10.2019) na to nějak přišla s tchýní řeč, která je z velké rodiny a sama porodila 4 děti, z čehož tedy dvě jí bohužel zemřely v nízkém věku. Můj partner má sestru o rok a kousek mladší a vyrůstali skoro jako dvojčata. Pro tchýni je takové váhání skoro až nepochopitelné a i tvrdí, že syn bude chudák jako jedináček. Neberu jí její názor, ale říkala jsem jí, že její názor a pohled na život nepasuje na všechny a že ona žila v trochu jiné době, než je ta dnešní.

Ale nejde o tchýni, poslední měsíc až dva nad tím uvažuji dost intenzivně. Vlastně od nástupu syna do školky, kde zatím víc nebyl než byl, při rýmičkách je u tchýně, takže v práci zatím nechybím.

Představa dvou dětí, žádného hlídání. A to všechno, co jsem popsala což ještě zdaleka nejsou všechny myšlenky, které se mi k tomu honí v hlavě.

Někde jsem četla, že když to takhle někdo strašně moc promýšlí, neměl by mít další děti. Něco na tom je.

Na druhou stranu, když někde vidím miminko, hlodá to ve mně…

Kež bych věděla, co je správná odpověď pro mě, pro nás…

 

Díky, jestli někdo dočetl až sem.

 

 

Váš e-mail: 

Reakce čtenářů

 
08.10.2019 17:19 Uživatel: T
Věk:  37
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Ahoj, plně tě chápu. Mám dceru, chodí už do školy. Druhé dítě jsem vždy chtěla, protože jedináčka jsem nechtěla. Nikdy však nebyla ta správná příležitost. Teď mám práci, jsem soběstačná. Nic nestíhám. Ale hlavně si už ve svém věku připadám stará a bez energie. Nedokážu si už druhé dítě představit, protože už bych byla stará matka, navíc s dvěma jedináčky, měli by mezi sebou příliš velký věkový rozdíl.

Být tebou, tak se nerozmýšlím a do druhého dítěte jdu. Za pár let už bude pozdě a budeš na tom jako já.

 
08.10.2019 20:50 Uživatel: veverka
Věk:  32
1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Děkuji Ti za odpověď.  

 
08.10.2019 22:19 Uživatel: Dáreček
1521657124_drek.jpg
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

každý to má nastavené jinak, mě je 38 let a dokážu si první dítě představit po čtyřicítce. Jedno mi připadá až dost. Dvě děti mi připadá už moc. Pro některé je to pozdě, ale mě to připadá akorát. Cítím se ještě mladá. Dělej, jak to cítíš hlavně ty.    Jsou ženy, které mají dítě i ve 45 letech. Ale v 50 mi to připadá už pozdě.  

 
09.10.2019 04:48 Uživatel: T
Věk:  37
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Tak po 40 bych do toho fakt už nešla, zvláště ne do prvního dítěte.

Biologicky už je v tom věku žena fakt stará.

Dokud nemáš dítě, tak si nedokážeš představit, co to všechno obnáší. Tím nikterak nemoralizuji. Ale je to prostě fakt.

Je velký rozdíl mít dvanáctileté dítě ve 40 a dvanáctileté v 50.

 
08.10.2019 22:47 Uživatel: Rypoušice
Věk:  26

Město:Brünn

1570738771_ynepojmenovno.jpg
1000-2000
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Já si zase myslím, že staré matky, které frčí dnes (08.10.2019) - 40 plus, že to není v pořádku. Nad 35 bych to už neriskovala. Já byla poslední dítě mé mámy, měla mě ve 30 a sama říká, že už to bylo poznat - hůř se hojila a už ani po dvou předchozích dětech ji třeba ani moc nebavilo chodit někam na hřiště atp. , už toho měla až až, do toho měla manželské a finanční problémy etc.

Tělo se mění, ne nadarmo se říká, že tak do 30 je to asi nejlepší…

V pozdějším věku už mohou být i potíže s početím atd…

Asi bych neotálela, pokud to za každou cenu chcete.  

 
09.10.2019 13:01 Uživatel: Dáreček
1521657124_drek.jpg
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

To je opravdu velmi individuální. Moje známá měla první dítě ve 35 letech a říkala, že mohla ještě počkat. Teď už má dvě děti - dva syny, kteří už jsou velcí a jí je kolem šedesáti. Poslední porodila ve 40ti, problémy s početím neměla.    Ale vím, že ve vyšším věku s tím větší část žen problémy má, to nepopírám.  

 
09.10.2019 06:12 Uživatel: jen anonym
Věk:  56
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Tak můj názor je-pokud ason trochu váháš, a něco ti říká, že bys další dítě chtěla, tak ano, jdi do toho… Nejsi ještě stará, celkem v ideálním věku, a to co popisuješ, že cítíš k synovi-vonavé dětátko k mazlení atd. Za chvíli to bude jiné-puberták, co už nebude mít zájem o mazlení. Jasně, i ve čtyřiceti můžeš mít dít+, můžeš si ho o to víc užít, ale pak si uvědomím, že bych teď měla 16 letáho pubertáka-kdybych měla dít+ ve věku po čtyřictce-ne, nikdy. Věkový rozdíl mezi vašimi prcky je tak  akorát. Já mám sestru mladší o 15 měsíců mež já, nechápu jak to mamka zvládala, no spíš nezvládala-babičky, paní na hlídání a podobně. Já sama mám dva kluky-věkový rizdíl tři roky a sedm měsíců. Super. Vyhráli si spolu až dost a to, že se dnes (09.10.2019) -je jim pčes třicet, beru spíš tak, že mají hodně rozdílné povahy, zájmy… Ale stejně se mají rádi a jsou jeden druhámu oporou. Ale to určitě není o věkovém rozdílu, já sama si tžeba nerozumím se se sesttou, se kterou jsme skoro jedináčči-věkově. Je to tvé rozhodnutí. ale pokud se tu ptáš, za mně uřčitě ANO, A TO CO NEJDDŘÍVE. hHodně štěstí…

 
09.10.2019 07:57 Uživatel: Barča
1564813088_lvice.jpg
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Ahoj Veveruš,

máte s mužem sourozence? Zkus to vzít i z pozice syna. Jednou by i jemu mohl chybět někdo blízký.

Nechci zajít do smutnějších myšlenek, jako je ztráta. Pak byste zůstali sami.

 
09.10.2019 17:07 Uživatel: veverka
Věk:  32
1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Baruš,

muž má o rok a kousíček mladšíségru, vyrůstali jako dvojčata skoro. Já vyrůstala s tátovo vyženěnou dcerou, resp. nebyli manželé, ale víš jak, ta byla taky o rok a kus ode mě mladší, plus moje máma měla z druhého manželství dceru, skoro o 10 let mladší než já, a s tou jsem pomáhala, když jsem byla u mámy (vyrůstala jsem s otcem) a doteď s ní mám pěkný vztah, když už jsme obě dospělé.

Mně je prostějasné, aspoň já to tak cítím, že dítě je velik štěstí, ale i veliká starost, omezení časové, finanční, pracovní ve smyslu seberealizace atd. atd.

Ještě nedávno jsem nechápala články, že jeden z nejčastějších důvodů partnerských hádek je výchova… Dokud byl syn mimčo, nyní už to chápu… Tam vlastně nikdy nejde se ustálit na nějakém zvyku, dítě se stále mění, jak roste. Váhám, váhám…

I proto, že partner je starší. Mít podobně starého, počkám ještě klidně 5 let. Jemu bude ale teď na jaře 45. je velmi energický, vypadá možná i o deset méně… Ale stejně, to nemusí být pořád, všichni stárneme.

No vidím to tak, že do příštích Vánoc se musím rozmyslet, a pakděj se vůle boží…

Mám vlastně štěstí, že muž řekl, že to nechá na mě. Ale vím, že kdyby si házel koruno, přál by si, aby padla možnost mít další.

Ach my lidé, jak jsme někdy složití. Napadlo mě teď, že kdyby on už nechtěl, měla bych to vyřešené. Ale to bych určitě jak na potvoru strašně chtěla, a nejlépe hned a dvojčata : -D

 
09.10.2019 08:55 Uživatel: Listicka
1553340406_liska_s_kytickou.jpg
2000-3000
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Veverko, rodina, jako jste vy, by mela urcite mit vic deti, aby mela komu tu lasku, kterou v sobe nosite, davat. To je to, co deti potrebuji nejvic. A vy jste ti spravni, kteri to dokazi.
Pokud se rozhodnete pro druhe miminko, tvoje obavy zmizi s jeho prvnim usmevem.

 
09.10.2019 17:07 Uživatel: veverka
Věk:  32
1428004638_novinkaveverka.jpg
2000-3000
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Všem vám děkuji za odpovědi… ♥

 
09.10.2019 22:59 Uživatel: Beu_Pet
Věk:  32

Město:Hradec Králové

WeeMee-net.jpg
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Já mám dvě děti, holky. Nechtěla jsem mít jedináčka… přijde mi, že je to dítě pak samo.

Brala jsem to i podle sebe, mám sestru a neumí si představit jak bych bez ní žila.  

A po dvaceti letech se to potvrdilo, moje děti spolu mají hezký vztah. A obě řeknou, že jsou rády, že jsou dvě.  

A k těm myšlenkám co máš. Nakonec jsem s holkama zůstala sama a zvládly jsme to. A pomáhala mi moje sestra.  

 
10.10.2019 09:15 Uživatel: janinkak
Věk:  58
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

V okamžiku, kdy zjistíš, že jsi těhotná, poznáš,   jak už  se těšíš,   až budete čtyři a vůbec si nevzpomeneš, že by sis místo starostí o druhé miminko měla číst. Já jsem měla děti déle od sebe a pamatuji si, jak měl syn svoji sestřičku rád a jak mi pomáhal.

 
11.10.2019 20:42 Uživatel: paní J.
Věk:  44
Téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Text uživatele: 

Je to hrozně těžké poradit někomu, koho neznám. Ale z mé zkušenosti Vám můžu napsat, že v péči o jedno a dvě děti zas až tak velký rozdíl není (a miminko se vejde i do malého bytu) a i u dvou dětí si lze udělat dostatek času pro sebe. Největší rozdíl mi přišel mezi tím mít 3 a 4 děti. 3 děti ještě dobře uhlídáte- máte dvě ruce, malé do klokanky nebo kočárku taky umístíte a nákup se vejde do batohu, ovšem na více dětí musíte být tak trochu chobotnice nebo kouzelník . Já děti miluji a beru je jako obrovský dar a zázrak- pořídila jsem si s manželem tři a další dvě jsme si přibrali z kojeneckého ústavu- i postižené a s problémy. Vždy bych doporučila mít další (zdravé) dítě rodičům, kteří mají dítě vážně nemocné nebo handicapované, miminko přispěje k lepšímu psychickému zdraví rodičů i sourozence. Jinak v rodině s jedním dítětem si dopřejete více luxusu, klidu a pohody a s více dětmi zase více radostí i starostí a více sourozeneckého hašteření- opravdu záleží jen na Vašich preferencích a Vašem rozhodnutí. Já jsem se dlouho zlobila na svou maminku, že mně ke dvěma bratrům nechtěla pořídit ještě sestřičku, bráchové si se mnou nechtěli hrát a máma mi řekla, ať si teda sama pořídím dětí víc. Tak si žiju svůj vlastní sen. S dětmi je to někdy náročné, ale nikdy jsem nelitovala, že nemám to, co druzí (dovolené, kino, divadlo), mám totiž POKLAD. Spoustu let nám děti nikdo nehlídal, nechtěla jsem se nechat ochudit ani o jeden jejich úsměv, teď už jsem změnila názor a školáky a studenty občas babičce či dědovi půjčím. Nejstarší dospělé dítko už bydlí a pracuje samo a já jsem ráda, že mám ještě plný dům. Co takhle udělat si v létě krásnou svatbu a po ní možná… ?

Vaše odpověď

 
Reagujete na téma: Mít, či nemít druhé dítě?
Jméno: Věk:  Pohlaví: 
Datum přidání:
V rámci uchování anonymity prosím neuvádějte skutečné jméno, napište přezdívku.
Bydlím ve městě (nepovinný údaj)
Prosím používejte háčky a čárky nad písmeny. Ostatním se bude Váš text lépe číst. Děkujeme :-)
Kliknutím na imgmanager.gif vložíte obrázek  Kliknutím na link.gif vložíte odkaz na web
Ochrana proti spamu

10 nejnovějších témat v kategorii:

Hlavní nabídka

Jsme na Facebooku

MUDr. Zbyněk Mlčoch Alkoholik.cz Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty on-line.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny