Téma: Nevděný otec - nerozumíme si a chce mě nechat vyšetřit psychologem
Uživatel: LucyHina
Věk: 15
Vždycky jsem byla spíš introvert a dávala přednost knihám než kamarádům. Kamarádek jsem dřív měla dost, ale čím jsem starší, tak se okruh zužuje na pár osůbek. A taťkovi se to moc nelíbí.
Vždycky po mně chtěl, abych byla sebevědomá, se všema vesele konverzovala a s každým byla ta nejlepší kamarádka… Jenže já taková nejsem. Neustále mi opakoval, že musím být královna, že všichni mě musí následovat, ale já naprosto nesnáším být terčem pozornosti. Spolu se ztrátou kamarádek z dětsví to zavinilo, že moje sebevědomí kleslo k bodu mrazu a já se uzavřela ještě víc do sebe. A pohádala se o tom s taťkou už nesčetněkrát.
Poslední dobou (léto2018) ho naštvu každou maličostí, obzvlášť když ta maličkost má co dočinění s mou plachou povahou. Myslela jsem, že za těch pár let mi sebevědomí stouplo, ale kvůli taťkovi o tom začínám pochybovat. Prostě to, jak dávám přednost knihám a seriálům, ho neskutečně vytáčí. Naposledy když jsme se pohádali, vyvrcholilo to větou "Jdu tě objednat k psycholožce, tohle chování není normální! "+několik nadávek.
Chápu, to chtěl pro moje dobro, extroverti a hlavně sebevědomí lidé to maj v dnešním světě lehčí, jak se zdá.
Taťku mám hrozně ráda a o to víc mě zraňuje, že ho neustále nějak zklamávám. Ve škole se učím dobře, chovám se slušně (pokud se zrovna moc nestydím dotyčného pořádbě oslovit) a vždycky jsem se snažila dělat co je v mých silách, aby na mě byl taťka hrdý.
Vypadá to ale, že to pořád není dost a že hlavním problémem je moje povaha, kterou s těží změním.
Jak mám taťku potěšit a přitom zůstat taková jaká chci být?
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2334x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Ahoj, to máme podobné, ale mě nikdo za povahu doma nenadával, spíše byly takové milé obavy o to, jaké to se mnou jednou bude…
Podívej, buď za každou cenu svá, taťka si na tobě možná řeší své mindráky, možná to bere, jako své selhání a je tím frustrovaný…
To vše je ale jeho věc, jeho chyba - ne tvoje!
Hlavně neměj zbytečné pocity viny, i když chápu, že on ti je dost možná vyvolává.
Možná to bere moc podle sebe a nemá pochopení pro introverty - ale opět, to je jeho problém a ne tvůj.
Nepíšeš o mamce - ona mu na to nic neříká? Ona tě respektuje takovou, jaká jsi?
Věk: 15
Děkuju moc za tak povzbuzující komentář! Mamka mě bere takovou jaká jsem, protože prý byla dřív taky taková. Většinou je to ona, kdo to mezi mnou a taťkou urovnává.
Občas mi přijde, že to jsou taky jenom obavy jak to se mnou bude, ale milé mi zrovna nepřipadají.
Tomu rozumím, musí to být pro tebe stresující a jak jsem už psala, může to vyvolávat pocity viny, což je velmi zákeřná věc. Popravdě, jediný, kdo by měl jít k psychologovi, je tvůj otec - aby tě netrápil a aby pochopil, že je v pořádku, že jsi taková, jaká jsi.
Je skvělý, že tě mamka bere, napadlo mě, kdybys jí řekla o svých pocitech, které máš z otcova chování - je možný, že mamka ani neví, jak moc tě to trápí.
Kdybys jí to objasnila, mohla by si ona promluvit s otcem a říct mu, jak tě to trápí.
Taťka si asi myslí, že extrovert - možná si myslí, že on sám - je to nejlepší na světe a jiná možnost neexistuje… Jenže lidi jsou různí a nelze někoho trýznit jen pro to, že nevyhovuje jeho představě.
Věk: 45
Navrhni taťkovi, že půjdete k psychologovi oba. Že ho vidíš jako součást problému. A když bude namítat, že on blázen není, trvej se sebevědomým úsměvem na svém, jako královna. Vždyť na kom jiném bys měla trénovat roli královny než nejdříve na svých nejbližších? Na taťkovi. To by taťka měl pochopit. Nehroť to, spíše si ho s úsměvem dobírej, logicky vysvětluj. Trénuješ přeci roli královny. Pravda je na tvé straně, on skutečně JE součástí problému.
A psycholog, když už nic jiného, alespoň poskytne pohled nezúčastněné strany, což bude prospěšné.
Věk: 15
Zatím vypadá, že to objednání k psycholožce bylo jen vyhrožování, ale začíná mi to připadat jako jediné řešení… Děkuju za tipy jak se s tím vypořádat
A jaký je jinak tvůj tatínek? Dotáhl to sam ve svém životě daleko, ma prestižní povolání, je král ve společnosti a ma spoustu kamarádů?
Věk: 15
Ano, taťka dokonalej příklad charismatického, úspěšného člověka
Takže si sam o sobě mysli, ze je král a ze ho všichni musí nasledovat? A čím je, primář nemocnice?
Věk: 45
Ještě mě napadá metoda RUŠ. Vlastní zkušenost nemám, ale na emiminku si to holky vesměs chválí…
https://www.emimino.cz/diskuse/metoda-rus-243291/
Je to asi dost drahý, ale taťka to zaplatí, vždyť co by neudělal král pro svou princeznu. Jde o to, aby dostal od odborníka potvrzeno, že ten problém způsobuje i on a dal pokoj. Nu a když ti navíc terapeut pomůže nahlédnout do svého nitra, bude to jenom plus, vždyť proto jsme tu na světe, abychom se poznávali.
https://metodarus.cz/cz/vyber-terapeuta/
Tady je autor Nejedlý, v pořadu Show Jana Krause:
https://www.youtube.com/watch?v=shYa9v6ybEw
Věk: 50
Město:Praha
Lucy, k tomu psychologovi klidně jdi.
Ty jsi totiž ve velmi těžké situaci a bylo by dobře, kdyby ti s í někdo pomohl.
Hrozí ti totiž to riziko, že tvůj táta, byť tě má dozajista rád a myslí to s tebou dobře, ti právě zadělává na problémy, se kterými se budeš později vyrovnávat mnoho let. Problémy se sebepřijetím, pocity méněcennosti, pocitem, že si něčí lásku musíš nějak zasloužit - a pod.
Podle mě je nesmysl uvažovat o tom, čím tátu potěšit.
A nesnaž se být kvůli tátovi někým/něčím, kdo/co nejsi.
Tvoje "práce" je poznat kdo jsi doopravdy a naučit se stát si za tím, stát si sama za sebou, být se sebou spokojená, najít si svoje místo v životě. Ne být tím, čím tě chce mít táta a žít život, jaký by ti on chtěl přidělit. A o tohle bys teď měla usilovat bez ohledu na to, jestli to tátu potěší nebo ne, a bez ohledu na to, že on by chtěl něco jiného.
Jeho "práce" zase je naučit tě brát takovou jaká jsi. A to je jeho věc, s tím mu nepomůžeš - a nebudu lhát, může to trvat dlouhá léta a jsou i rodiče s dětmi, kteří s tím bojují celoživotně. Ty můžeš leda být trpělivá a věřit, že jednou mu to všechno docvakne.
Ale nelze žít spokojeně s tím, že se budeš jen snažit "hrát roli", kterou ti napsal někdo jiný - i kdyby to myslel sebelíp.
Čili moje rada je - je ti patnáct, za chvíli budeš dospělá. Pomalu přestaň myslet na to, co by chtěl taťka a mysli na to, co chceš ty a za tím si stůj. A k psychlogovi klidně zajdi a promluv si s ním o tom, jak žít vedle autoritativního rodiče a nenechat se tím semlít a jak si ustát to, že jsi někdo jiný než by on chtěl.
Věk: 15
Děkuju za tak povzbuzující odpověď! Tohle mi občas říká i mamka, jenže pak se taťka zase přiřítí s tím, že jsem pořád zamlklá a chovám se nemožně, a celá její snaha mi tohle vštípit do hlavy je v háji
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
Bojím se svého otce | 2 | 2721x |
03.08.2020 23:51:51 (MightyZett) |
Hádka s mamkou kvůli mému autu | 3 | 1722x |
25.03.2020 11:08:12 (Kris3) |
Táta pijan, můj život s alkoholikem | 10 | 1657x |
06.02.2020 19:11:43 (Neznáte Mě) |
Má matka by mě nejraději nechala bez peněz | 3 | 1469x |
27.01.2020 23:05:23 (Oldřiška) |
Táta se mnou nemluví,pro mámu je nejleší to co vymyslí ona. | 11 | 1634x |
08.01.2020 13:47:27 (Ráďa) |
Matka mě pořád kontroluje | 17 | 2100x |
13.11.2019 08:26:18 (Lucyie27) |
Pomozte mi, chci utéct z domu | 6 | 2360x |
23.07.2019 23:28:19 (amnx) |
Nevlastní otec - postavit se mu a riskovat násilí nebo se zbaběle odstěhovat? | 5 | 1360x |
06.07.2019 18:17:56 (orest) |
Soužití s mojí mámou | 6 | 1919x |
01.06.2019 08:52:32 (Shaya) |
Prosba o pomoc | 7 | 1703x |
07.05.2019 19:54:17 (Kalulab) |