Téma: Dítě pláče ve školce - rady, zkušenosti, postřehy, názory, diskuze

Já jsem jako dítě také ve školce hodně plakala a dá se říci, že jsem si tam vůbec nezvykla, ale prostě jsem to tam přetrpěla až do doby, než jsem šla do školy. V té se mi naopak velmi líbilo.

Možná byste si měla zjistit, jestli mu třeba nesedí nekterá paní učitelka  a nebo, co tam synovi vadí, třeba jídlo.

Je ještě hodně malý, tak je velká naděje, že ho to přejde. Pokud chodí do školky teprv od září, tak ještě nemusí být zvyklý. Také bývá problém, když už si dítě zvykne, ale pak onemocní, týden do školky nejde a pláč se objeví znova.

  Můj syn taky plakal, ale takhle maličký tedy nebyl.... Můžu říct, že v malé školce se mu nelíbilo, ale za rok ve větší pro předškoláky už byl spokojený. Brečel každé ráno a vydrželo mu to hodně dlouho, tím že byl pořád nemocný tak si prakticky rok zvykal na kolektiv. Ještě teď mi to rve srdce, ale syn se tomu už směje a říká, že by se z fleku vrátil, njn...... Ten čas, co je doma se mu maximálně věnujte, hrejte pexeso, člověče, choďte na procházky, čtěte mu knížky a mluvte s ním. Třeby by mu pomohl i maličký plyšový medvídek, který by byl s ním ve školce, ulehčil by mu ten přechod.

Dříve se chodívalo na tzv. zvykání. Maminka pobyla s dítětem 2-3 hodinky denně ve školce, dítě si zvykalo za přítomnosti maminky a tím povětšinou odpadl pláč dětí, když už maminka nezůstávala. Už to tak není, nebo i tak dítě stále pláče?

Ve 2,5 letech děti nemají moc pojem o čase, nerady se loučí s rodiči a neudrží dlouho pozornost, takže je hra v kolektivu dětí zas tak neláká. Ale školka ve 2,5 letech? za nás se chodilo do školky od 3 - 1 rok "maláčci" 2 rok velkáči a 3 rok předškoláci. Dnes je mateřská do 4 let, takže spousta dětí chodí jen dva roky (jak píše Julie) ve 4 letech už je dítě podstatně přizpůsobivější, mě to připadá strašně brzo, Psychika dítěte je postavená tak, že on vnímá, že ho maminka každý den "opouští" Pokud musíte do práce, nenašla by se kamarádka s přibližně stejně starým dítkem, která by vám ho třeba vyzvedávala dřív než pozdě odpledne, aby byl víc v domácím prostředí? Nebo babička by nevypomohla, zkrátila bych dobu pobytu, dala s sebou hračku, na kterou je zvyklý a brala ho ve chvílích volna víc mezi cizí děti, aby se trochu otrkal, ale i tak, kámen úrazu je věk - je prostě strašně maličký...

Taky mi připadá, že je na školku ještě malý. Někde jsem četla, že doba adaptace na školku je  až 3 měsíce. To má ještě čas. Taky záleží, jak je citlivý. Moje malá je stejně stará, je hodně společenská, v kolektivu nemá problémy. A ani si nevšimne, že tam mamka není.   Ona by spíš těžko nesla, kdyby ji ve školce nechal tatínek. Od maminky snese všechno.

Mně teda syn tazatelky malý nepřijde. Jestli chodí do školky od září, tak je opravdu ještě brzo, aby se dalo hovořit o problému. Chce to dát tomu víc času. Taky závisí na tom, jak moc ve školce pláče - můj syn pláče jen při loučení a pak je z něho celý den nejveselejší dítě v celé třídě...

Dítě je ve 2,5 letech ještě malé, ale v každém případě je i doba na adaptaci krátká. NIcméně vazba v tomhle věku na matku je větší než třeba o rok později. KOlem třetího roku věku se lidský mozek dostává do stavu uvědomování si sebe sama jako JÁ, pak prosazuje i víc seberealizace a snáze akceptuje změny v závislosti právě na tom, že je schopen aktivnější samostatné účasti na akcích s ostatními. O toho věku je pro něj víc než "akce" důležitá přítomnost důvěrně blízké osoby. Dcera chodila do školky od 4, zpočátku plakala když do školky šla, ale i když z ní odpoledne odcházela, to je pláč jako vzdor nad přerušením něčeho, co momentálně chci - nechci od maminky, ale také nechci od kamarádů, hrajeme si. Pláč 2,5 letého dítěte při nástupu do školky vyjadřuje jiné emoce -zejména pokud trvá i po odchodu maminky a snaze učitelky zapojit dítě do dění, je to emoce "strachu a nejistoty" Přejde to s věkem a zkušenostmi. TAké je důležité, jak vlastně dítě s maminkou žije a komunikuje - pokud příliš nechodí mezi jiné děti a dítě si moc nehraje bez přímé účasti matky, pak bude adaptace trvat o něco déle, než se to naučí, příliš silná vazba a příliš ůstarostlivá a úzkostná" maminka se bude potýkat prostě s větší závislostí dítěte na své osobě. Ale není to dáno jen tím, dítě je ůsamostatná jednotka, i ono má svou povahu a může být úzkostnější i bez nadměrné péče a starostlivosti.

Mám úplně stejný problém. Dceři budou 3 v prosinci. Dnes mi učitelka řekla, že tento týden je naprosto kritický. Dcera pláče skoro celý den, dnes už i ze spaní. Zajímavé je, že ráno, když se s ní loučím, tak je to v pohodě, dá mi pusu a jde si hrát. Myslím, že to vyřeší jen čas.

Já mám jiný problém, mé 5 leté dítko se do školky těšilo již rok ale protože jsem byla bez zaměstnání nebylo možno je umístit, přednost měly mamky předškoláku a zaměstnané. Letos už jsme konečně předškoláci ale-ve školce když to přeženu dítě bylo tak 3-4 týdny dohromady. Věčně příjde ukašlaná usmrkaná s bolestí hlavičky. Problém je v tom že zaměstnané ženy bez hlídání nemají možnost pokud jejich dítě opravdu neomdlívá nebo se netopí v horečkách s nimi zůstávat doma aby se dítě vyléčilo a tak vesele nakazí ostatní. Zaměstnavatelé dnes nemají pochopení a krátí mzdy a propouštějí. Je to spravedlivé??? Proč by ženy neměly mít právo zůstat doma bez obav že příjou o místo když se chtějí postarat o své dítě? ! Mělo by se s tím něco udělat a to co nejrychleji. CO VY NA TO?

  My na to, že je to mužský svět. Nejsem feministka, ale mám svoje zkušenosti. Parkovací místo před obchoďákem pro maminky to nezachrání.....

  Čeští muži se nechovají „džendrově"

Možná špatný styl výuky ve školce, každé dítě je jiné a na každé se musí jinak…bohužel dnes ve školkách, kde je 20 dětí na 1 učitele to pak nejde. proto vznikly soukromé školky a také školky s jinou filozofií výuky, což jsou třeba školky s montessori výukou, kde se jde na všechno z opačné strany než máme my všichni zažité