Téma: Syn se mnou nekomunikuje a je zvláštní

Co navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu? Syn je opravdu trošku zvláštní.

   Z toho co píšeš usuzuji, že je mladší syn citově zanedbáván.  Pokud celé jeho dětství preferujete toho staršího, tak se není čemu divit, do toho puberta a průšvih je na světě. A místo aby jste ho zahrnuli láskou a chválili, tak jste  s ním utíkali za chocholouškem. Ale problém tady nemá on, ale vy, rodiče.

Po přečtení mě napadlo přesně to, co píše Julie. Tím svým přístupem to celé akorát zpečeťujete

Dítě není hloupé a vycítí to a tím spíš bude takové.

já si myslím, že není "zvláštní", je jen ve stínu svého bratra, přišla na něj puberta a on možná chudák neví čí je a kčemu tady na tom světě vůbec je.

Možná byste měli spolu něco podniknout, nebo podporovat v nějakém jeho snu, či nadání, koníčku, něco v čem by měl možnost vyniknout a být možná i lepší než brácha.

Nevzdávejte ten boj o přízeň syna, máte ještě šanci, za pár let už by mohlo být pozdě a vyčítal byste si to celý život.

Pořád dokolečka mu dávejte najevo, že jste tady pro něj, že je váš syn a jste na něj pyšný a že ho berete takového, jaký je, ono mu to tam časem secvakne .

A co dela, kdyz je doma? treba ho opravdu jen bavi pocitac nebo treba cte? mam kamaradku, ktera proste dokaze mesic nevylezt z baraku a jenom si cte a s okolnim svetem nekomunikuje(obcas maximalne pocitac)...
Urcite nejaky zajem ma, neverim, ze ne, ale v o nem proste nevite. Co treba pocitacove hry? nebo se kouka na filmy? co v tom pokoji dela, kdyz je tam cely den? 

Skuste TŘEBA  navodit situace  že problémy které o synovi každý asy ví/ sám se zajisté STYDÍ /se přestanou říkat-začněte s čistým jakoby zdravím štítem-a berte syna jaký skutečně je -umý pomalu běhat - tak pomalu běhejte s ním,umí uvařit, tak to vychvalte,dávejte mu větší prostor když má rát samotu a možná mu tak moc NEORGANIZUJTE-oni to totiž neberou- zaseknou se -lžou-aj ...Pak se ptejte- co zítra-co o výkedu-plánujte POMALU společně-a komunikace určitě nastartuje třeba jen o trošku.....trpělivost...

No, oni někdy děti v tomto věku toho opravdu moc nenamluví, zvláště kluci. Jistě je ve věku, kdy kamarád - vrstevník je pro něj mnohem na konverzaci důležitější než rodiče. Hlavně neupřednostňujte druhého syna, to je až neskutečné, jak jsou na to děcka citlivá. V podstatě by vám mohl pomoct jej trochu rozmluvit a rozpohybovat ten druhý syn, že by se s ním dával do řeči a pokusil se jej někam vytáhnout sebou ven. Jestli se mu to podaří.
 
Jinak hlavně mu dávejte stále na jevo, že ho máte moc rádi a že je pro vás stejně důležitý jako jeho brácha. A prosím HLAVNĚ NESROVNÁVEJTE!!!!!

Jediné, co by byl trochu problém, zda ke změně chování nedošlo ze dne na den , pak by to mohl být varovný signál, kde by mohlo jít o jiné věci než jen to, že prostě nemá normální potřebu komunikace.

může to být jak pubertou,tak i pocitem,že si s rodiči nerozumí,nebo jim toho memá co říct.ale pokud by se začal stahovat víc a víc do sebe,může to být počínající schizofrenie,tak se to projevovalo u mého známého.tady by ten ´´chocholoušek´´mohl pomoct.naordinoval by mu léky.

NO STÍM OPATRNĚ -POKUD TOTO SYN  USLYŠÍ , TAK MU TÍM MOC UBLÍŽÍTE -STRATÍ ZBYTEK SEBEVĚDOMÍ A POTOM VÁM MŮŽE NASTAT OPRAVDU DALŠÍ -VELKÝ SE SYNEM PROBLÉM.PODLE MÉHO JE V PUBERTĚ. JEN DOBŘE NEVÍTE ŽE KAŽDÝ ZE SYNŮ MŮŽE BÝT SCELA JINÝ- ÚPLNĚ VE VŠEM. pokud ho vy nepřijmete - bude  on- co má problém v rodině ne vy. a v dospělosti si pude stejně vlastní cestou ale už bez vás -a to je škoda.neovlivnujte ho. on sám požádá o pomoc když bude chtít /on už neni nemluvně. .z.

znovu jsem si přečetla váš problém na který jsem  již reagovala. myslím že problém mnoha rodičů s dospělákama je  právě ve Způsobu komunikace. Neštaštně  jim vnucujem své názory .-neposlechnou a to je v tomto věku prostě normální. Důležité je jim stručně opakovat jen co NESMÍ a následný postih-Typu....  kradeš- půjdu okamžitě do střediska výchovný pěče -kde budeš do plnoletosti-, bereš drogu -doprovodím tě k lékaři na test na drogy,- nechodíš domů-najdi si okamžitě práci a bydlení-noclehárna doma nejsme......a jiné- Bohužel dnešní mládež jde do krajnosti a dokáže i roky takto rodinu trápit dokat se nepostaví na vlastní nohy.. UKÁZAT SMĚR ANO ALE NEDYKTOVAT CO MAJÍ DĚLAT- MUSÍ ALE DOMA  DODRŽOVAT NAŠE URČENÁ PRAVIDLA-A OPTÁVAT SE JAK SITUACI ON VIDÍ -JAKÉ MÁ RADOSTI- STAROSTI -KONÍČKY atd.