Téma: Strach z prvního zaměstnání - mám hotelovku a budu servírka

Ahoj Jano,

neboj se ničeho, každý nějak začínal a pokud není vedoucí hloupý, bude počítat s tím, že je to tvoje první zkušenost. Ty chceš dělat servírku? Podle praxí, i když ne přímo v hospodě, jsi měla šanci to "okouknout" - jaký je tvůj názor, dojem? Nemusíš přece dělat přímo v hospodě, ale třeba v kavárně, tam je prostředí mnohem lepší. Sama tam dělám a jde to. Začátky byly těžší, navíc na to nejsem vyučená, ale člověk si zvykne, dostane to pak do ruky a nebojí se : ) Akorát je potřeba být víc extrovert, nebát se lidí, umět reagovat, protože někteří lidé jsou docela drzí (ale my jim to stejně nemůžeme nijak říct - ani slušně, což je nevýhoda naší práce). Asi bych zkusila žádat o práci v menších podnicích, ne v "pajzlech" a uvidíš, jak se tam budeš cítitt. Nenech se ale zastrašit prvními dny (týdny, měsíci) - každý začátek je trochu těžší. Důležitý je, abys tam byla aspoň trochu spokojená (práce tě bavila / dobrý kolektiv / dobrý peníze).

Ahoj Jano8,

cítíš se tak, jak se alespoň jednou v životě cítila drtivá většina lidí, které budeš obsluhovat. Takže je to normální.

Hned v první den v práci zjistíš, že ten strach je mnohem vetší než je potřeba. V praxi se rozkoukáš velice rychle a strach brzo přejde.

Možná se Ti někdy stane, že se mezi hosty najde nějaký blbec, ale tím si nenech zkazit den. Většina lidí bude určitě v pohodě, i kdybys udělala nějakou tu začátečnickou chybku. Děláme je totiž každý a v každé profesi.

Pocit toho, že nic neumíš je dnes taky docela běžný. Ale neviň z toho sebe, není se za co stydět. Zcela otevřeně říkám, na vině je naše dnešní školství, které se zapomnělo v minulém století. Většina zaměstnavatelů to ví a vnímá to tak. Takže v tomhle nejsi o nic horší, než všechny ostatní děcka co končí školu a jdou do zaměstnání.

Vše co potřebuješ pro život se naučíš v praxi. Tak jako my ostatní.

Toho že Tě vyhodí se neboj. Já zaměstnávám hodně lidí a já chci, aby u mě zůstali. Chci, aby se nebáli dělat chyby. Chybovat je běžné, není to žádná tragédie, jen je důležité se z chyb poučit a moc často je pak neopakovat.

Když přijímám nového člověka, není mým zájmem ho vyhazovat. Když se mu něco nepovede, chci aby si nechal poradit a příště to udělal lépe.

Věřím tomu, že většina zaměstnavatelů má stejný pohled na věc.  

Ahoj Jano,

předpokládám, že jsi svému prvnímu zaměstnavateli řekla pravdu, takže Tě přijal s vědomím toho, že jsi absolventka bez praxe (nebo jen s minimální praxí) a ne zkušená servírka. Rozhodně tedy nebude předpokládat a očekávat, že vše umíš a vše hned od začátku zvládneš. To, že máš strach a obavy, je úplně normální, všichni jsme je před nástupem do první práce měli. Důležité je nenechat se tím strachem úplně ochromit. Ze začátku je hlavně důležité ptát se na vše, co Ti nebude jasné. Je lepší se dvakrát zeptat než se tvářit, že vše vím a umím a udělat něco špatně. A hlavně - s úsměvem jde všechno líp! Takže hlavu vzhůru, to zvládneš!

Myslím si, že si během několika týdnů zvykneš. Neboj se ani objednávek. Není žádnou ostudou si zapsat číslo stolu a co kdo chce. Je to ze začátku asi nevyhnutelné.  

Moc držím palce.  

Ahoj Jano8,
spousta personalu obsluhuje i bez vyuceni a zvladaji to. Nevim, proc bys to nemela zvladnout ty? Jiste budes mit kolegy, kteri te radi podpori. Kazdy zacatek je tezky, ale za par tydnu to zvladnes v pohode.
Ja jsem jednou delala brigadu jako servirka. Vecer pred tim byla v TV nejaka soutez, kde merili, za kolik vterin se da otevrit lahev vina. A zrovna ja mela stul, kde si kluci objednali lahev vina a merili mi cas.
Byla to moje prvni lahev, kterou jsem otvirala neznamym otvirakem. Trochu jsem to obratila v zert a kupodivu se mi podarilo lahev otevrit v rekordnim case! Dokonce jsem sklidila potlesk a pak tucne dysko.
Takze moje rada: nebat se a jit na vsechno s usmevem.
Zlom vaz!!!

Je samozřejmé že máte obavy, a je samozřejmé že se Vám ze začátku stane několik chyb. Ale k tomu získání zkušeností to prostě patří