Téma: 9leté dítě se bojí že budu jeho macecha - sobec nebo malý vyděrač?

Text uživatele: 

No s dětmi to občas není jednoduché, oni to s náma umí a občas to zkouší. Myslím si, že Vás má přítel rád a bude stát při Vás a jeho syn to časem pochopí. Je mu 9 let a možná je ve spoustě věcí nejistý a chce se ujistit, že ho jeho táta má rád pořád stejně i když má rád Vás. Možná na vás jen trochu žárlí. Ale pokud jej máte taky ráda, tak zachovejte klid a snažte se mu vysvětlit, třeba společně s otcem, že máte ráda tatínka i jeho a nehodláte nic měnit. Jste otcova přítelkyně a kdyby jste to nebyla Vy, tak by to byla nějaká jiná žena. Možná si zkuste v klidu promluvit se synem oba dva. Tohle chce čas. Přeji hodně štěstí.

 

Text uživatele: 

taky jsem prošla něčím stejným, ale prokazatelně tyhle úvahy byly ze strany matky, naváděla děti proti nám, a ty tomu bohužel podlehli, sice jsou už dospělé a mají svůj názor ale vztahy se už mezi námi nikdy nezlepšili

Text uživatele: 

Ano, je to možné, aby měl takové otázky a já za tím vidím jeho maminku.

Ono je to celkem jednoduché. jo tatínek má novou paní? Hmm, no to už na Tebe nebude mít tolik času atd.

Odpověď na to je bohužel velmi prostá.

Text uživatele: 

Taky mě to hned napadlo.

Text uživatele: 

Ono není moc důvod myslet si cokoliv jiného, protože děti jsou dost přímé a takhle sami od sebe nepřemýšlí.

Bohužel v tomhle kontextu není ani vyděrač natož sobec, ale díky mamince ev. komukoliv jiném kdo mu tuhle myšlenku vnuknul, se z něj vyděrač i sobec nejspíš celkem brzo stane.

Text uživatele: 

Děkuji vám všem za názory, i já tvrdím, že jen z jeho hlavičky to není, protože ho už trošku znám a vlastně během pár dní otočil o 180°

Text uživatele: Vážně dítě zná nejlépe jeho matka a otec A ne nějaká nová zenska otce. !!!! Nic ve zlem ale nemyslím si že to má od své matky. Má 9 let a rodiče nejsou spolu. Ať chceš nebo ne oni budou pro něj vždy to nejdůležitější. Může se trápit že nejsou s ním oba dva. A místo toho má novou a nového partnera rodičů. Může se bát že zase ztratí někoho koho má sám rád. Třeba tebe. Nebo že ho táta opustí znovu a on ztratí jeho lásku, když už jednou odešel. Je to dítě a co tak či tak dospěje a pochopí co se vše stalo. Děti potřebují oba rodiče a ne pro ne cizí lidí vedle rodičů. Bohužel je to tak. Já jsem dospěla a když potkám milenku otce nebo milence matky nemusim je ani teď. Nejsou s nimi ale jen udělali zlo. Naší ani netušili že jsme i nich s bratrem věděli. A pak když se rozvedli a našli si partnery každý jejich nový to s náma neměli lehké. Děti jsou děti potřebují zázemí a jistotu.

Text uživatele: 

Milá Kláro, mluví z Tebe zahořklost a zloba z dětství, neboť rodiče s Tebou a s Tvým bratrem v dětství nejednali správně = narovinu s Vámi nemluvili co a jak.  Děti jsou děti potřebují zázemí a jistotu - s tím souhlasím a tu Vaši rodiče narušili tím, že ani nevěděli, že jste Vy, jako děti věděli, že mají oba milence. Podle Tebe udělali zlo pouze ti milenci Vašich rodičů = ne, neudělali to jen oni, na vše jsou vždy dva, pokud by každý z Vašich rodičů nechtěl, nenašel by si milence/milenku a nebyli by nějakou dobu s nimi. Proto podle své špatné zkušenosti soudíš libku69. Ale ono je to trošku jinak s tím zázemím a jistotou. Neříkám, že jsem příznivcem rozvodů či rozchodů rodičů dětí. Jenže tomu se prostě nedá zabránit. Čemu se však dá zabránit je to, jakým způsobem se s tím děti vyrovnají. Pokud je v tom bez komunikace necháme plácat samotné, tak to samozřejmě většinou nezvládnou. Pokud však s nimi rodiče narovinu komunikují a vysvětlují co a jak, dá se to zvládnout i s jejich novými partnery. Samozřejmě musí být rozumná komunikace a hlavně spolupráce mezi všemi dospělými = rozvedenými rodiči + jejich novými partnery. Rozumní rodiče se rozejdou v dobrém a v dobrém přijmou vzájemně své nové partnery. Jen tak je možné, aby děti netrpěly, protože nejsou hloupé, dokáží novou situaci pochopit a přijmout, ovšem záleží na tom, jak je jim podána a jak vše mezi všemi stranami (mezi dospělými) vše probíhá dál.

Jinak, budeš se divit, ale i 15ti leté dítě lze zmanipulovat celkem dobře jedním z rodičů, když bude chtít. Na tom není nic těžkého ani neobvyklého. Hodně s rozvodem nevyrovnaných rodičů krátkozrace takto své děti proti druhému rodiči manipulují a poštvávají, kdy utrpělo jejich ego, neboť ten duhý má byť po rozvodu někoho jiného, nového, tak proč jim to neznepříjemnit, že? Teď neřeším příčiny rozvodů, ale ať k nim došlo za jakýchkoliv okolností, vždy by měly být děti na prvním místě tak, aby to neodnášely, neboť každé dítě až dospěje a bude mít třeba svojí rodinu, případně se sám jednou rozvede, jako první ocení, jak se který rodič po rozvodu choval nejen k němu, ale i k druhému rozvedenému rodiči (bývalému manželovi/manželce) a jeho případnému novému partnerovi/partnerce. I to je totiž pro ně příklad do života.

Text uživatele: 

No možnodtí je spousta kdo mu vnuknul tuhle myšlenku.

A na druhou stranu by mu mělo být otcem vysvětleno, že i jeho maminka si časem může najít přítele, pokud ho ještě nemá. A tudíž by se mohlo stát, že se i ona třeba po druhé vdá a možná i spodí dalšího potomka.

Dhlapec by měl pochopit, že život jde dál i přes to, že se jeho rodiče rozvedli a každý z nich tedˇžije jinak. Takže bude pentlovat mezi dvěma rodinami, nevlastní matkou a nevlastním otcem. Jednou až dozraje, tak si to přebere po svém. Důležité je, že ho mají všichni zůčastnění stále moc rádi.

Text uživatele: 

je to trochu komplikovanější, matka si našla přítelkyni, se kterou jeho otce opustila

Text uživatele: 

No to tedy je. a nejhorší na tom je, že jsou z toho zmatení nejvíce děti. Ale atˇ je to jak chce, kluk to jednou pochopí, jen tedˇprostě musíte překonat tohle období. Jen to chce o všem mluvit a vysvětlovat. Tak přeji hlavně chladnou hlavu a hodně trpělivosti.

Text uživatele: 

Je to těžší než jsem si myslela, tak snad to vydržím, oba dva mi za to stojí

Text uživatele: 

Mila Libko, pokud je tomu skutecne takhle, ten kluk musi mit v hlave uplny zmatek. Uz jenom to, ze jste zena, pro neho znamena potencionalni nebezpeci. Asi by se mel domluvit hlavne tatinek s klukem.

Text uživatele: 

Já vím, že je to  na otci, ale mezi jím a synem je takové zvláštní pouto - skoro jako opičí láska a mě prostě přijde, že otce tak  trochu vydírá. Otec se mu prostě během týdne co je syn u něj, snaží udělat co mu na očích vidí - snést mu modré z nebe, u matky je situace opačná. Je to těžké, vždycky jsem s ním vycházela a byla a snažím se být jen velká kamarádka, ale pociťuju, že teď je na jeho straně nějaký blok

Text uživatele: 

To není žádné zvláštní pouto. Otec dítěte zapomíná vychovávat a myslí si, že když s dítětem nežije, tak mu to musí vynahradit jinak. Děti takový stav rychle vycítí a samozřejmě začnou využívat a zneužívat, přestanou si takového rodiče vážit. Měli byste se domluvit s otcem dítěte na nějakém společném postupu. Hlavně on by měl dítěti vytyčit nějaké mantinely, přes které nelze přejít. Vy sama toho moc nezmůžete a časem vám to zničí i vztah.

Text uživatele: 

Verim, ze te to dokaze vytocit. Jenze je to male dite a deti jednaji instinktivne. On vidi v tatovi oporu a tebe vidi jako potencionalniho nepritele. Musis vydrzet a porad si rikat, ze je to male dite.

Text uživatele: 

je to asi tak nějak, snaží se mu dělat tátu-mámu v jednom a někdy mám opravdu pocit, že si toho ten jak tu píšete "malej" neváží, ale už není tak malej. uvidíme co přinese čas, jen mě to tak nějak trápí

Text uživatele: 

Tak dneska jsem na to asi kápla, je to malý sobec, stačí uronit slzičku a je to. Tatínek skáče jak synek píská- roní slzy.  A bude hůř bohuže , je mi z toho smutno l

Text uživatele: 

Ahoj, bohužel radu nemám, protože jsem naprosto ve stejné situaci. S partnerkou se velice milujeme, má holčičku, která je naprosto skvělá, ale můj 10-ti lety syn, po 3 měsících soužití, které jsme byli všichni velice šťastní, začal dělat zářivé scény a se všemi mluvit a jednat, jak kdybychom mu ublížili my. Situace se vyrobila natolik, že se partnerka odstěhovala a teď oba čekáme, co se z toho vyvine. Vzala ho za svého, dala mu víc lásky než kdokoliv jiný a on se nám takhle "odvdéčil". Jsem z toho nešťastný, jak z roztržení rodiny tak i toho, co můj syn provedl lidem, kteří ho milují. Ať se daří.

 

Text uživatele: 

A co by se mělo vyvinout? Ustoupili jste, partnerka se odstěhovala a co … syn dosáhl svého. A už ví, že svého dosáhne kdykoli začne vyvádět. To nebyl dobrý krok už proto, že kdybyste se k sobě zase zpátky sestěhovali, tak bude vyvádět ještě víc. Přece už ví, co na vás platí.

Text uživatele: 

Bohužel po dětech nemůžeme chtít, aby se nám odvděčovali. Jen si myslím, že jste opravdu udělali chybu v tom, že se partnerka odstěhovala, když už jste spolu bydleli. U nás je situace zatím taková, že každý bydlíme ve svém a pouze občas trávíme společné víkendy a dny v týdnu. Partner už zvažuje návštěvu dětského psychologa. Nejhorší je, že jeho syn má dny kdy je vše úplně v klidu a pohodě a dny kdy vyvádí, prý je to jen dětská žárlivost. Ale i já si myslím to co Barča, dítě rychle pozná co na rodiče platí a ví jak toho využít.

Text uživatele: 

Dobrý den, jsem v podobné situaci, přítel má sedmiletého syna, do teď (cca rok) to fungovalo, ale z kluka se stává čím dál tím větší hajzlík, štve ho matka, ví že nesnáším přítelovu expartnerku (mimochodem její velkou kamarádku) tak mu cpe do hlavy, co mi má říkat - různé,, důležité,, informace o ex. Bohužel přítel to nechápe, prý je to přece dítě, nechápe, že právě dítě tohle z vlastní hlavy nemá… .

Text uživatele: 

Tak úplně vydím v tom co jste psala svého přítele. "Dítě to nechápe" je jeho častá odpověď. Oni ti chlapi milují svoje děti bezmezně, já bohužel tu vyčůranost vidím a někdy mám hodně se sebou co dělat, abych se udržela. Držím pěsti Afriko

Text uživatele: 

Děkuji Libko, nějak už mi docházejí síly… opravdu jsem se celou dobu snažila, bylo to období sebezapření, ale teď už mi nějak,, došly baterky,, .

Text uživatele: 

i já se obávám aby ty baterky nedošly i mě

Text uživatele: 

Moc vám držím palce Libko, protože vidím, že situace u vás je jak přes kopírák co u nás

 

 

Text uživatele: 

Tohle bude těžké, pokud Vás dítě odmítá.

Text uživatele: 

Ahoj všechny. Vydržte, trpělivost. Pokud je partner trochu rozumný a pokud o vás minimálně stojí, pochopí to. Ale může to trvat i několik let. U nás přesně 2 roky a 3 měsíce. Strašná doba. Ale dnes se tluče do hlavy, jak byl hloupý a slepý, když dceru bránil. A nevěřili byste, jak zákeřná dokáže být 13-ti letá holka, to až člověk žasně. Takže všichni - vydržte, vím ze své zkušenosti, jak je to těžké, ale výsledek stojí za to. Pak teprve partner zjistí, co ve vás má.

 

Pro nestastnika: Velká chyba, že se partnerka odstěhovala, už synka "nezkrotíte". Už vás m, á v hrsti a utáhne vás vždy a na vše.

 

Přeji všem, aby to dobře dopadlo. Cítím s vámi a jsem neskutečně šťastná, že toto vše máme za sebou.

Text uživatele: 

Text uživatele: 

Ahojky, uběhlo pár měsíců - tak jak vše dopadlo? Pochopil partner, že dítě zkouší? A hlavně v jeho 9 letech už ví, co a proč to dělá. Skoro každý den na Vás myslím. Mějte se pěkně a stále pevné nervy. Oni ti chlapi jsou někdy horší než malé děti, všechno jim to nějak trvá.

 

 

Text uživatele: 

Ahoj. Děkuji za optání. Jak to dopadlo? Jsme stále spolu, stále bydlíme každý ve svém a jinak se stále vše točí kolem synka. V lednu mu bude 11, někdy se chová jak on říká stylově, ale víc se chová jak mimino. Vyžaduje neustálou pozornost a nejvíc mě trápí, že ať se rozhodneme pro cokoliv, vždy se řídíme podle toho co synek jestli on má zrovna náladu. Je to někdy na budku a bude to cesta ještě na dlouhou trať. Jeho tatínek to snad jednou pochopí, ale musí na to víéceméně přijít sám. Snažím se být nad věcí, tohle je chlap, který mi za to stojí. Možná mi někdo poradí, jak na toho malého???

Text uživatele: 

Milé duše zpřízněné, zřejmě to fumgovat nebude. Loňská společná dovolená ušla, letošní byla katastrofa sama o sobě. Chlapečkovi bude v lednu 12, tatínek se začíná nevím jak to napsat, chovat jak kdyby mu chlapeček dal nůž na krk. Buď já a nebo chlapeček přestane tatínka "milovat" a nebude k němu chodit. Chlapečka jsem už tři týdny neviděla, ale ani mě to netrápí. Tatínka jsem viděla včera (11.11.2016) a pocit z toho dobrý nemám

Text uživatele: 

Jak já ty rozvody nenávidím.

Text uživatele: 

To není těmi rozvody, Pavli, to je těmi rodiči a jejich chováním a jednáním po rozvodu…

Ale připouštím, že rozvodů je zbytečně moc.

Text uživatele: 

Dany, no právě, rozvodem to začne a řeší se hádky přes děti a děti rozpadem rodiny trpí. Jsou možná výjimky, ale ty se by se daly napsat bílou křídou do komína.

Text uživatele: 

Libko, všímáš, jak Ti utíkají nejlepší roky? Na společném postupu jste se s přítelem zřejmě nedohodli a tak je tady každá rada drahá. Dnes (13.11.2016) je to tak, že synka baví orat se svým otcem, ale jak půjdou roky, už to nebude o zábavě, ale začne přemýšlet o materiálnu (stejně jako jeho maminka) a to bude jiné "maso". Ale to už budeš zase starší, unavenější a otrávenější, zatím co tatík se začne těšit na vnoučata a schraňovat to, oč se synek bude už roky bát a bojovat. Přítel bude mít na Tebe stále méně času, protože synek potřebuje to a ono. A co Ty? Tobě nezbývá, než počkat, že se snad přítel nějak zdravotně zvrtne a konečně si někdo vzpomene, že je tu někdo, kdo se přece musí postarat.

Text uživatele: 

Máš ve spoustě věcí pravdu, ono už je to i teď víceméně o materiálnu a o pohodlí a o servisu, když tatínek nepovolí, zavolá se maminka. No a jak jsem psala, aby k tomu nedocházelo, tak většinou tatínek povolí, co kdyby ho synek přestal "milovat". No a maminka ač porodila tři děti, se stará o sebe a děti tím materiálnem zahrnuje místo toho, aby se jim věnovala atd. Ta si jde prostě za svý. Přehodnocuji, neboj. Měla jsem na to celý víkend.

Text uživatele: 

To stejně nedopadne dobře. Dítě se nezmění, neumí vyhodnotit rozumově situace, protože jak vidím to neumí ani dospělí a dítě dělá jen to, jaký vidí příklad. Najděte si někoho, kdo má děti dospělé, i když ani tam nemusí vždy dojít k souladu. Ještě napíšu, "myslíte si, že jste bez chyb, že situaci vždy zvládáte správně? Zřejmě, že ze svého hlediska řeknete, že zvládáte, no nevím, chyba nebývá jen na jedné straně. Jeto jistě nezáviděni hodná situace. Jen se mně nelíbí, že kritizujete matku dětí svého partnera. jen jsem napsala, jak to cítím já.

Text uživatele: 

Libko, proti dítěti přítele, které je zmanipulované jeho matkou a samo se stává byť nezaviněně manipulátorem, nemá smysl "bojovat". Bude jen hůř. Já být v Tvé situaci, kdy přítel si neumí udělat pořádek, bych měla jasno…

Text uživatele: 

Jojo jen po třech letech mě to nejde tak samosebou

Text uživatele: 

Libko, myslím, že Tě tady všichni chápeme, zkušenosti máme různé, osobní, z okolí, tady na webu z příběhů atd. Bohužel jsi ve velké nevýhodě, ne proto, že jsi přítelkyní otce, nýbrž proto, že vlastně na jedné straně jsi Ty, ale na druhé straně je vydírající a manipulující chlapec, pak jeho otec (Tvůj přítel) a jeho matka, kteří oba nedokáží syna vychovávat (tzn. nastavit i hranice), nýbrž ho jen zabezpečují (materiálně) a podřizují se mu včetně toho, že matka dítě ještě manipuluje proti Tobě či Vám (i proti Tvému příteli). Čili, když to zjednoduším, stojíš sama proti třem. Za situace, která je, je podle mého názoru nereálné docílit toho, co by jsi si přála = fungující vztah s přítelem a jeho synem se vším všudy, tj. se společným bydlením, aktivitami, pohodou atd. Takže Ti vlastně zbývá role milenky čekající ve svém bydlení na občasné schůzky s přítelem dle jeho časových možností s ohledem na jeho syna.

Něco jiného by bylo, kdyby byla rozumná řeč jak s otcem dítěte, tak s jeho matkou, s tím by se dalo ještě případně i za pomoci dětského psychologa pracovat tak, aby syn pochopil změny v jeho životě s tím, že ty nejsou nic proti němu, nebál se ztráty jistot a lásky rodičů atd. Děti nejsou hloupé, a dokáží přijmout a vyrovnat se i s rozvodem, ovšem pouze za situace, kdy je jim vše rozumně vysvětleno a vztahy mezi rozvedenými rodiči fungují rozumně dál. To tady bohužel není a myslím si nikdy nebude. Akorát že si rodiče chlapce neuvědomují, jaký si šijí na sebe bič, protože chlapec nemá několik let nastavené hranice a až přijde ta správná puberta, tak budou mít plné ruce práce s tím, aby se jejich syn vypořádal s nástrahami okolí bez úhony.  

Pak samozřejmě existuje ještě možnost, kdy některým ženám vyhovuje, že má každý své bydlení, svůj klid atd. , a s partnerem se vídají jen občas dle možností obou. Já jsem však nabyla z Tvého psaní dojmu, že by jsi chtěla či přála si něco víc, jenže to se obávám, že toho víc nemáš za dané situace šanci se dočkat, ani teď, ani později, bohužel…