Téma: Pocity méněcennosti - nedaří se mi na VŠ, trápí mě závist okolí, potřebuji se svěřit

Zkus třeba jinou VŠ, která by Tě také bavila  uvidíš… na okolí kašli, dělej co Ty chceš Jsi hodně citlivá. jednou tomu okolí, kterého o Tobě pochybovalo, natřeš prdel a budeš jim třeba dělat šéfovou Budou valit oči, až zjistí kdo jejeich nadřízený a vydělává slušný peníze a může se bez problémů zabezpečit na život Máš skvělou rodinu a nejbližší přátele, to jsou nejdůležitější lidé v Tvém životě, berou Tě plně takovou jaká jsi a to je super A oni nebudou brát nic jako Tvojí prohru, když s touhle VŠ sekneš Budou Tě mít pořád stejně rádi a to je fajn, ne?

PS: A dnes (05.08.2016) a denně vidím lidi, kteří by byli rádi, kdyby kdysi a tenkrát byli jako Ty, kdyby byli ti šprti, kterým se také smáli… a ti šprti jsou dnes (05.08.2016) za vodou a mají se dobře, pokud mají obor, ve kterém se chytí

To jsem si také myslela, ale ne vždy to tak dopadne. Já se nepotřebuji nad někoho povyšovat, jen jsem chtěla dosáhnout svých cílů, pro které jsem celou tu školu a to špatné období přetrpěla a teď vidím, že je to marné. Ale asi to chce zvolit jinou cestu…

Nicméně děkuji za krásné příspěvky  

Celkem silný příběh.  

Závist okolí je nomální, jen se s tím těžko vyrovnává. Lidi závidí vše co můžou - známky ve škole v to počítaje samozřejmě také.  

Můžu se zeptat jakou školu děláš, že je tak těžká? Nějaká matematicko-fyzickální či nějaká technická?  

Nesouhlasím s názorem, že jedničkáři to v životě nikam nedotáhnou. To je chorý názor závistivce, který nemyslí empaticky (takové tvrzení Tě poprávu uráží a je naprosto nevhodné něco takového před Tebou říkat).  

Studuji Farmacii. Je to hodně o vzorečcích, logice, memorování… Ale prostě mi to teď nějak nejde. Vlastně přemýšlím nad tím, zda mi to za to trápení stojí.

To s těmi jedničkáři - jednou to řekla i jedna učitelka na gymplu. Řekla, že většinou ti, co se učí dobře skončí pod těma, kteří se učí průměrně. A tehdy jedna holka na mě vykřikla že si to mám zapamatovat. Ono ve škole to pro mě bylo vždycky peklo.

Prostě jsem se nikdy jen neuměla bránit a vždycky mě strašně dlouho ty řeči mrzely a teď se mi to vrací. Kromě rodiny a přítele o mé situaci nikdo neví a opravdu se za sebe teď stydím. Možná, kdybych patřila mezi ty průměrné  a nevyčnívala, tak by mi dnes (05.08.2016) bylo lépe.  

Ahoj, myslim, ze sem pises porad dokola, jen pod jinymi prezdivkami. resis to uz nejmene rok. Jednou te rodina nepodporuje, podruhe zase ano. Jednou je pritel hroznej, pak uz zase ne.

Netusim, co je pravda a co ne. nicmene stale zustava problem na vysoke skole.

Rad v tomto ohledu uz jsi dostala spousty… nejen ted. ale pripadne i minule?

Je na case to resit. Evidentne to sama nezvladnes. navstiv psychologa, pomuze ti.

Ahoj, radila bych ti navštívit psychologa. Možná se jen moc lituješ, ale to spolu proberete. Věř mi, že to je nejlepší řešení.

Hodně sil a štěstí

Ester21 =  Emma21 v tomto tématu = Ema21 v jiném tématu  (klikni) z 26.1.2016, Máša má pravdu, že už jsi sem psala. Proč to nenapíšeš pod stejným nickem, když jde stále o to samé, a proč pozměňuješ rozhodné (důležité) skutečnosti? Jak se v tom máme pak vyznat, když pokaždé napíšeš jako důvody potíží s VŠ něco jiného, a jak Ti pa máme co nejlépe poradit, když je to pokaždé jinak? Tomu nerozumím, vždyť tím psaním pokaždé něčeho jiného velmi mateš všechny, kteří mají snahu Ti poradit. Kde, nebo co je tedy vlastně pravda???

Minule ta škola byla medicína. Radili jsme tam myslím dobře, ať změní školu když ji nezvládá, já taky znám holky, co svého času z medicíny odešly, také je to jendříve mrzelo, ona ta medicína bude dost vysněný obor. Ale smířily se s tím a jsou dál v životě docela spokojené.  Ona není tragédie změnit školu.

To by mne zajimalo, co je to ve skutecnosti tedy za skolu.

Jistě ti to, jako mně, připomnělo toto téma, že?

http://www.mojestarosti.cz/poradna/pocity/zaporne-emoce/nemam-chut-se-rano-probudit-a-bojim-se-co-se-mnou-bude-dal.html

Slečnu už trochu nechápu. I kdyby byla zoufalá, tak to přece nevybízí k tomu takhle fejkovat.

1) Buď si prostě periodicky utahuje.

2) Nebo má závažnější psychický problém, který jí nutí k tomuhle, možná něco ve stylu mmj. patologického lhaní (? )

3) Anebo je skutečně v takovém ánusu a třeba s blbými životními zkušenostmi, stydí za sebe a za svou situaci a proto volí tento nešťastný, dětinský způsob. Možná se bojí výsměchu a sama sebe. Přitom je to tu anonymní, o nic nejde.

Ale čím víc budeš měnit své nicky a příběhy, tím spíš se jednoho dne toho výsměchu dočkáš. Už by ti nikdo nevěřil. A to platí i pro skutečný život. Vymstí se to.

Jojo, bylo by fajn hodit sem pravdu, protože bez pravdy nelze pomoct…

Ikdyž, co si budeme povídat, každý si hlavně musí pomoct sám… jde jen o to, zda chce či ne.

To ano, ale pomoct sám sobě ukázat cestičku jen tak každý nezvládne, resp. jde o to, nakolik už je ze všeho nablblej a unavenej, pak si teprv může pořádně pomoct sám

Snad se holka vymáčkne

Mášo, myslela jsem ještě jinou diskusi, zde je pro změnu nick Ninna,  tady tuto :  http://www.mojestarosti.cz/poradna/pocity/zaporne-emoce/jak-prekonat-tezkou-zivotni-situaci-vstat-a-najit-silu-jit-dal.html#post176392

aha

A fakt koukám, jak jsou v těch tématech rozdílné informace. Někde ji rodiče podporují, někde nepodporují, někde dělá školu kvůli rodičům, jinde píše, že je to její přání od dětství a vytoužená škola…

Tak čeho se tedy máme chytnout, abycho mohly poradit dle našeho nejlepšího vědomí a svědomí  ?

Ono zřejmě o radu vůbec nejde, ale o nějakou podporu, ale ani u ní si nejsem úplně jistá, jaká podpora by byla pro zakladatelku nejpřijatelnější. Zřejmě to je stále o té psí sušence, co tu propaguje můj oblíbený nick Plamínek     (trochu laciné pochlebování, já vím,   , ale co, ať laciné nebo nelaciné, o nic nejde)

Na Ninnu mi to moc nesedí, navíc, pokud ty trable měla reálné, pak to není žádný med a chápu jí. Myslím, že ta byla pravdivá, i ty částečně vyhrocené reakce by odpovídaly stresu a frustraci. Což jsme tam předvedly obě

Ale možné je všechno, jak to je se asi nedovíme

Jsem přesvědčena, že je to ona. Tak schválně, jestli se k nám ještě někdo přidá se svým názorem, zda to je nebo není ona, můžeme udělat vyhodnocení tipování.  

I když toto tedy určitě není to, co by zakladatelka potřebovala. Ona skutečně potřebuje zajít za psychologem a aby se ji někdo věnoval soustavněji.

Souhlas, pokud si nedělá srandu, pak skutečně potřebuje pomoc od nejpovolanějšího.

Srandu si určitě nedělá, její duševní rozpoložení bude pravdivé a nutně potřebuje ty emoce dostat ven. Jen ji už nezáleží na nás, na našem času a je ji jedno, že se zabýváme i neúplnými informacemi. Ona od nás jen něco potřebuje, zřejmě opravdu tu psí sušenku. To bych ji ani neměla za zlé, kdyby ji ta jednorázová psí sušenka pomohla k tomu, aby se k tomu postavila čelem a začala to vše opravdově řešit. Třeba i tím, že si vypíše všechny své další zájmy a co ji jde a dle toho začala přemýšlet nad jinou vysokou školou.  

Pravděpodobně jde  o psí sušenku.  

Vypovídá se, dostane podporu a pochopení, ano je to těžké a nemusí nic měnit, nic řešit, tlak trochu  pomine a to je všechno. Nic se nezmění, nic se neřeší. Psí sušenka je nejlepší způsob jak zůstat někde trčet a čas od času si jít pro povzbuzení.  

Povzbuzujme někoho, kdo chce situaci řešit. Podpora jistě, ale podpora aktivity. Ale chce to asi skutečně, aby jí někdo pomohl.

Tazatelka prostě uvízla, no. Selhávat prostě nechce, takže vzdávat se jí to nechce, tím přizná to selhání a přitom to asi skutečně nezvládá. Ale protože výkon je pravděpodobně  jedna z jejích hlavních hodnot, na kterém je postavena její sebeúcta, tak je v tom nejspíš až po krk. Nevýkonnou sama sebe asi těžko přijme.

Pokud by se fakt nešlo vymotat, tak dušezpytec, no, pokud to zase není pro ni selhání. Výkonově zaměření lidi jsou štvaní chudáci. Ale to už spekuluju. Možná že uvízla z jiných důvodů.

Bohužel ten fakt o jedničkářích je zčásti pravdivý. Škola je totiž teorie a život praxe, stejně tak i inteligenci máme teoretickou a praktickou. A úspěch je často víc než o tom, co se dá našprtat, o umění navazovat kontakty, komunikovat a být oblíbený v kolektivu.

Ano, líbit se je užitečné umění, není nad to umět obdivovat nadřízené. Ale je to občas kapánek hnus,  

tak ale takový je je náš život, sem tam. Zvláště  těm polarizovaným lidem,  alfa omega to jde jak po másle, a co jich je.

Jinak vnímám tu představu "spravedlnosti" tazatelky jako hodně dětské nazírání.

Nevím proč tak strašně řešíš okolí. Je to jen tvůj život. Co ti je po ostatních?