Téma: Přítel se ke mě choval jako bezcitné hovado, ale po rozchodu mi přesto chybí
Dobrý večer,
2013-2017 jsem měla přítele, s kterým jsem se ve druhé polovině ledna 2017 rozešla. Nešlo to, už opravdu ne. Je totiž agresivní hysterik, chová se, jak se mu to hodí. Bylo to stejné už na začátku našeho vztahu, nechápu, jak jsme spolu mohli vydržet být tak dlouho.
Od začátku vztahu na mě byl sprostý a i přes to že mi bylo teprve 14, nutil mě do sexu - jenomže jsme spolu teprve začali, byla to moje první láska a prostě jsem chtěla pár měsíců ještě počkat - což je podle mě úplně normální. Byl na mě kvůli tomu sprostý, dokonce mě párkrát i uhodil, všechno mu vadilo, všechno muselo být podlě něho, začal mi zakazovat jezdit za rodinou a scházet se s kamarádkami, zacházel se mnou hodně hrubě, jednal se mnou jako s hadrem, sprostě mi nadával a po první facku jsem dostala asi po 2 týdnech vztahu, kterou jsem mu vrátila a on se urazil a odešel. Jo, mělo mě to odradit, ale neodradilo.
Před ostatními se přetvařoval jak je na mě milý. Byl nehorázně žárlivý, s nikým jsem se skoro nesměla bavit, vadily kamarádky (o které jsem postupem času přišla), dokonce i rodina, žárlil i na bratra a to se s ním vídám párkrát za rok.
Pak začal být až moc podezíravý - vymýšlel si že mě viděl tam s tím a tím, že jsem mu nevěrná - PŘITOM TO BYLY LŽI! Museli jsme se vídat denně, jinak žárlil.
Když jsem byla nemocná, neexistovalo abysme se třeba týden neviděli, když jsem se potřebovala učit, nezajímalo ho to. Ani nedokážu spočítat, kolikrát mě fyzicky napadl. Jednou jsem se na něho jenom podívala a on na mě vytáhl nůž a že se mnou rozchází.
Milionkrát se naštval ani nevím proč, neustále mi nadával a strašně často se se mnou rozcházel.
K prvnímu sexu jsme se ani nedostali a nelituju toho, přišla bych o to s někým kdo je jako on. Vytvořil mi z něho trauma. Vždy když to nevyšlo tak byl hrubý, nadával mi, rozcházel se se mnou (třeba i první 2 měsíce začátku vztahu - a to byl panic) a jeho chování bylo tak hrozné, že jsem se toho začala hrozně bát. Vztah s ním - těch 5 let bylo pro mě ztrátou času… bohužel…
Bohužel byly i chvíle kdy byl hodný a dával mi naději, že se dokáže změnit. jenomže nezměnil…
Utlačoval mě, kontroval mi zprávy, mobil, když mi někdo volal, hned poslouchal hovor a vyptával se a až moc děsivě, … nedal mi žádné soukromí… Kolikrát útočil i po mé matce - naštěstí byl jenom sprostý, ne fyzicky. Před ní mi nadával do piče. A podobně… Dělá si spousty problémů a nakonec jsem za ně vždy pykala já, shazoval vinu na mě, třeba když se mu něco nedařilo. Dokonce mě odkopl den před silvestrem, i když bylo vše již domluvené. kvůli jiné (nespal s ní) a potom řekl, že co, omluvil jsem se a bylo to jen jednou… asi 2 týdny mě dusil že miluje mě, pak že miluje ji a srovnával ji se mnou, jednou byla dobrá ona, jednou já… pokaždé když jsme se hádali a to bylo pořád, mluvil o ní. Prostě když něco udělal on, bylo to v pohodě, ale i když já nic neuděla, byla jsem ta nejhorší… Vím že jsme spolu nespali, ale on mě nechtěl pustit, ale jak jsem mohla spát s někým kdo mi udělal z toho trauma… prostě psychika udělala svoje. nedivila bych se kdyby se se mnou kvůli sexu rozešel, 5 let je dlouhá doba. spíš se divím že mě dokázal tak dlouho ubližovat. Kdybych se s ním nerozešla já, on by to neudělal. Vždy se rozcházel jen na den a pak dělal jakoby nic. Komunikace v našem vztahu ani důvěra neexistovala.
Je toho tolik, ale přijde mi, že tento člověk je nemocný.
Chápu že jsem byla asi hloupá, ale milovala jsem ho. Dokonce i teď mi moc chybí a stále ho miluju. Sice mě neustále konktaktuje a chová se jako svině, ale i tak. Doteď jsem byla nad věcí, ale začíná mi hrozně chybět …
Vím že jsem udělala dobré rozhodnutí a že s ním by to bylo pořád to stejné. Každý má své chyby, já vím že já také, ale co je moc, to je moc… nebudu přece s tyranem, co mě psychicky a fyzicky týral…
Bohužel jsem musela dát přednost rozumu a srdce odstrčit stranou, i přes to jak mi ubližoval.
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2769x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 40
Upřímně doporučuji vyhledat terapeutickou pomoc.
Jsi oběť určité fotmy tzv. "domácího násilí" - přestože jste v jedné domácnosti nežili a nebyl to manžel.
Existuje pravděpodobně nějaký podvědomý důvod, který tě vedl k tomu, že jsi tak dlouho setrvávala u takového partnera s takovým chováním a stále ho miluješ.
Nebudu si hrát na psychologa, ale může to souviset s tvou sebedůvěrou, s tím jak sama sebe hodnotíš nebo s tím, jak tě hodnotili v dětsví rodiče nebo učitelé. Těch důvodů může být spousta. Ale hrozí riziko, že když na ten důvod nepřijdeš a neodstraníš ho, že si i v budoucnosti najdeš dalšího trapiče.
Zkus se obrátit sem
nebo sem
a pokud bys snad měla pocit, že se tě to netýká, projdi si na těch stránkách Rosy záložku "Pro teenagery", možná zjistíš že to, co se tam popisuje, velmi odpovídá tomu, co jsi zažila.
Zkus na jedné z těch stránek zjistit, kde bys mohla najít psychologickou pomoc, která jednak by ti pomohla se vyrovnat s tím, co jsi zažila a jednak by ti poskytla prevenci před tím, aby se to už neopakovalo.
Držím palce.
Věk: 27
Kdysi (asi když mi bylo 18) jsem chodila s přítelem podobného typu. Úplně chápu Tvé pocity. Mnoho lidí také nechápalo, proč s ním tak dlouho zůstávám, stále mu odpouštím apod.
Byla jsem na něj tak nějak citově vázána a možná jsem se bála samoty. Mnohé jsem přehlížela.
Došlo to právě do bodu, kdy jsem nesměla skoro nikam chodit, nic dělat bez něj, ale on směl cokoliv. Velmi mě omezoval a já jsem se rozhodla to ukončit.
Nebylo to tak jednoduché - citově vydíral, vyhrožoval sebevraždou, psal mi neustále SMS, dokonce za mnou přišli jeho rodiče mě prosit, abych mu dala šanci. Bylo to hrozné.
Ignorovala jsem ho, našla si jiné zájmy, soustředila jsem se na sebe a na to, abych byla šťastná. Změnila jsem se.
Věřím, že i Ty tu sílu v sobě najdeš.
Jsi statečná, že ses odhodlala vztah ukončit a uvědomila sis, co všechno ti prováděl. To je první krok na cestě za tím, abys tu kapitolu uzavřela a šla dál.
I když ti chybí, věř mi, že život s ním by byl velmi velmi těžký- zaslouží si Tě někdo, kdo si Tě bude vážit a brát Tě jako rovnocennou partnerku. Kdo Tě nebude omezovat ani Ti fyzicky či psychicky ubližovat.
Nyní je to pro Tebe možná jedna z nejtěžších věcí se od něj oprostit - s odstupem času zjistíš, že se to tak mělo stát a budeš ráda, že to je za Tebou.
Zkus zapracovat na svém sebevědomí, najdi si nějaký koníček, buď s přáteli, někam třeba vycestuj - udělej si odstup od něj a od všeho. Čas všechno zahojí. Ber to jako zkušenost a podobných typů se v budoucnu vyvaruj.
Přeji hodně sil.
Je nemocný, dost nemocný, doufám že už s ním nejsi!!
Ne, už s ním nejsem, sice to bolí, ale nic lepšího jsem udělat nemohla.
Sice na mě stále naléhá a citově mě vydírá, a zkouší to na mě… pak zase že si hledá jiné a tak.
Ale snažím se být silná, i když jsou i ty "horší" dny…
Kdybych s ním zůstala, bůhví jak bych jednoho dne skončila…
Věk: 35
Vyjadřuji Vám podporu, buďte silná, neotáčejte se dozadu. Hleďte jen dopředu.
Nezapomeňte, dopředu. Ten muž je psychicky labilní a nic by Vám neprospělo vztah prodlužovat. Není k žití.
Tak to jsi mi udělala ohromnou radost! Mám ráda silné ženy, co se rozhodnou a odejdou! Tohle každá nezvladne a zůstává s tyranem po zbytek života, věř mi, vím o cem píšu.
Jakmile povolíš, stává se s Tebe oběť a není cesta zpět, buď začneš pít, brát léky, drogy, začneš se hroutit a podobně. A tihle alkoholici jsou schopný ženskou dohnat k sebevraždě.
Jsi skvělá a mám radost - další silná žena!! To že ještě prudí, to je jasný, rozuměj - ztratil oběť, to je pro něj pruser, nebude mít koho týrat, ale neboj, přestane ho to bavit. Nejlepší je ignorace, ta zabírá báječně!
Vůbec se ho ale neboj, psychopati mají tykadla a velice rychle vycítí stav oběti, ano?
Držím palce a ať se daří!!
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
I po rozchodu vzájemné urážky, možný návrat? | 3 | 1636x |
03.09.2022 21:38:36 (antivir) |
Odešla po 5 letech byl sem d*bil | 3 | 2796x |
28.06.2020 21:28:33 (Tojeasijedno) |
Ochlazení ve vztahu, nezájem, přítel nemá rád moje děti | 13 | 2192x |
01.06.2020 11:10:29 (janičkakočička) |
Nemohu se odpoutat | 6 | 2088x |
12.03.2020 20:39:26 (Diana) |
Co vytěžit ze samoty po rozchodu | 6 | 1823x |
03.03.2020 20:47:41 (Introvertka) |
Opustil mě milenec | 5 | 3045x |
29.02.2020 19:42:04 (Neznámá podvodnice) |
Rozchod se ženatým mužem | 15 | 2303x |
13.02.2020 06:43:58 (janajka) |
Rozchod po 6 letech | 12 | 2144x |
19.01.2020 22:09:00 (Pablo92) |
Po půl roce otěhotněla, rozešli jsme se, vrátí se ke mě? | 27 | 2086x |
06.01.2020 16:49:47 (BMDejv) |
Má cenu doufat v návrat? | 7 | 2547x |
02.01.2020 23:03:36 (X) |