Téma: Přítelkyně se se mnou rozešla, ale nemá kam jít a je bez peněz - co mám dělat? Cítím se spoluzodpovědný.
Ahoj, mám na Vás takový dotaz, protože už nevím co mám dělat. Měl jsem přítelkyni asi rok, ze začátku bylo všechno hezké, měli jsme se rádi, chodili spolu ven atd. Potom jsem jí nabídnul že se může ke mně nastěhovat a že to spolu zkusíme, takhle jsme bydleli asi rok. Mezitím ona dělala školu a chodila na nějaké brigády, později v obchoďáku práci, já jí finančně dost pomáhal a když něco potřebovala tak jí na to dal peníze. Když byla reklama v televizi, kde byla hezká holka, tak jsem dostal vynadáno, ať se na to nedívám. Když šla nějaká holka po cestě, dostal jsem vynadáno že se mám dívat na ní a ne na jiné.
Následně asi někdy v létě objevila, že chci fotit holky ve spodním prádle, tak jsme se kvůli tomu pohádali (byl jsem sportovní fotograf a chtěl zkusit fotit lidi, mimo jiné i teda již zmiňované holky.) Řekl jsem tedy, že je fotit nebudu, fungovali jsme asi další rok, s tím že na podzim objevila nějakou konverzaci kde byla holka ve spodním prádle a bavili jsme se o všem možném, mimo jiné teda i o sexu. Ale nikdy jsme se neviděli, nikdy jsme spolu nic neměli! Pouze jsme se bavili přes internet.
Mezitím asi třikrát začala vážně hodně nahlas po mně hulákat, například za to že uvařila maso a mi smrdí a sebrala se a šla k mámě. Já jí to odpustil a nějaký čas jsme zase fungovali. Naposled, když se vrátila tak začala vyčítat, že je to kvůli mně, tak přišla máma a řekla jí ať se uklidní, ona začala ještě víc křičet tak jí máma řekla ať se sebere a vypadne, půjčil jsem jí mé auto, ať se má jak dostat domů.
Poté další den jsem se chtěl zeptat její rodiny jaký na to mají názor, řekli že s ní promluví, následně mi volala, že proč do toho tahám její rodinu, že si to máme vyřešit sama, chtěl jsem jen vědět co si o tom myslí. Tak si přišla pro věci řekla mi že je to všechno moje vina, že teď nemá kde bydlet, ani za co jíst. Tak jsem řekl, že jí ten měsíc pomůžu a dám na to, načež jsem dostal odpověď že už ode mně nic nechce a nechce mně nikdy vidět. Že prostě si bude muset najít někoho, s kým bude spát a on jí za to bude platit aby přežila. Rodina jí nabídla že může u nich prozatím být, to odmítla že už jsou dost staří a nebude je využívat. Vážně je mi dost špatně z toho a nevím vůbec co mám dělat? Co si o tom myslíte? Děkuji
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 3573x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 50
Můj první dojem je takový, že slečna s tebou pěkně mává a citově tě vydírá. Tak se zeptám: slečna pracuje? Protože řeči, že si bude vydělávat na obživu sexem, mi připadají už za hranicí.
Říká, že její rodiče už jsou staří? Odhaduji, že jim může být 40-50 let. Tak to rozhodně staří nejsou, aby nemohli u sebe ubytovat svou dceru.
Tak milý Veltie, já radím rozvahu a opatrnost a pozor na peníze! Nemáš povinnost řešit její finanční situaci, ano?
Vyvádí jak malý fakan, rozhodně je to super nápad spát s někým za peníze. To je zbytečné drama.
Zodpovědný nejsi, je to její život, nenech se tlačit do pocitů viny za kolem sebe kopající nejisté děcko.
Děkuji za odpověď Astrid, je z neúplné rodiny a její máma po ní údajně chce nájem a má nějaké problémy sama se sebou, to tady nebudu rozvádět. Máma ale říká že po ní žádné peníze nechce, navíc v bytě mámy bydlí i jeí brácha a ten platit nemusel nikdy nic. Proto její v podstatě jakoby táta je její děda, který jí nabídnul že tam může být ale jak již jsem napsal, řekla mi na to že tam být nechce, protože má malý důchod a nenechá se od něho živit. Ano slečna pracuje na 15h týdně v nejmenovaném obchodě v místě mého bydliště - domů to má asi 30km, protože dělá denní studium školy, se kterým sem jí finančně chtěl pomoct, když jsme byli spolu. Dala tady nějaké fin. prostředky na kuchyň, které jí dal její děda, takže mu to vrátím a může z toho nějaký čas žít, než se trochu věci urovnají ale uvažování že bude mít někoho a bude mít s ním sex, jen proto aby mohla mít co jíst, to mi příjde trošku přehnané ale je mi z toho na nic, cítím za to odpovědnost, protože jsem si psal s někým jiným.
Jste oba ještě ve věku, kdy lidé vnímají focení nahých holek mnohem citlivěji než zralejší lidé (30-40). Proto nelze čekat, že se Tvá slečna na tuhle věc bude usmívat a jen nad tím mávne rukou. Jistá dávka žárlivosti z její strany na místě je. Pokud to chceš dělat, máš ji dát určité jistoty a vybudovat si k tomu důvěru.
Ty jsi ale bohužel udělal opak – důvěru jsi přinejmenším vážně ohrozil, možná až zabil. Pokud si píšeš o sexu, pak to zní maximálně neprofesionálně. Dals ji tím důvod – oprávněný, aby Ti nevěřila. Tohle totiž není žádná legrace, nelze to brát na lehkou váhu a nelze to podceňovat. City lidí jsou křehké, důvěra je extrémně křehká věc a křehké věci se snadno rozbijí, ale velice těžko opravují.
Na druhou stranu – tím, že ji miluješ, chceš pro ní to nejlepší a dělals pro ní to nejlepší. Z mých zkušeností bohužel, chtít pro někoho to nejlepší a dělat pro někoho to nejlepší není to nejlepší. Protějšky často neumí vidět, kolik energie vynaložíš na něco pro ně a neváží si to. Někdy méně znamená více.
Evidentně se u Tvé holky projevují i nějaké rány z dětství: ne příliš dobré vztahy s matkou, neúplná rodina, sklony ke vzteku a hysterii.
Co máš dělat?
Situaci nemáš jednoduchou.
V první řade b bylo pro Tebe dobré, aby ses začal méně zajímat o to co chce ona a více o to co chceš Ty. To není sobectví, ale opačně - jde o zdravý postoj, který pomůže oběma partnerům.
Z druhé: ženy jsou velice silné bytosti, odvážné a často vydrží mnohem více než muži. Dokonce umí i více riskovat. Ale umí to dělat jen tehdy, když cítí podporu od partnera. Ty proto jako partner potřebuješ být silnější. Ty musíš být ten, u koho žena bude cítit sílu a důvěru – jisté útočiště, že kdyže se jí něco nepovede, může se na Tebe obrátit.
Tohle bylo u vás narušeno. Je potřeba pokusit se o to spravit. Nelze dát ale garance, že se to spraví.
Ano ale proč si o tom píšu? Protože vždy když jsem se nejenbože na někoho podíval, bylo hned peklo, když jsem to udělal já a řekl jí, že se nemá dívat tak mi řekla že se jí líbí dejme tomu cyklisti. Nechtěla se o takových věcech bavit, tak jsem to hledal jinde, možná to nebylo nejlepší řešení ale stalo se, už s tím nic neudělám. To že ona až bude dělat na nočních v nemocnici a bude tam s doktorama, to jsem já strach mít neměl? Když jsem jí řekl že určitě tam bude s nějakým potetovaným doktorem, tak se jen usmála a neřekla na to nic, to taky na důvěře nepřidá. Zas když to vemu, tak fotky jsou všude a myslím si, že kdyby to nebyly fotky, bylo by to něco jiného, například moje rodina, kvůli jsme se také pohádali a sebrala se a jela domů. A kde byla v noci, to jsem nevěděl, mohla být kdekoliv. Kdyby se semnou nebavila čtrnáct dní a normálně bychom si to vyříkali, neřeknu ani půl slova. Jenže když se balila, všechno mi vyčetla, úplně všechno a že je to jen moje chyba.
Když jí doma nechtěli, neřekl jsem jí bež si bydlet kam chceš, vzal sem jí domů, staral jsem se ať má vše co potřebuje, z hlediska peněz ať na dojíždění nebo co jíst. Myslím, že je chyba na obou stranách.
Ahoj, můžeš prosím doplnit, kolik je slečně let, jak dlouho jste spolu chodili, a která máma jí řekla, ať se uklidní… sebere a vypadne? Tvoje? Děkuji za doplnění - pro mě jsou tyto info důležité, než odpovím.
Nemáš povinnost a to ani tu morální, aby ses staral, kde bude bydlet. Vyrovnej s její rodinou fin. závazek a tím to končí. To, že máš část viny za rozchod z tebe nedělá žádného dlužníka. Pokud se rozhodla rozejít, je její věc, jak se dál postaví k životu. A pokud říká, že si bude vydělávat tělem, pak buď rád, že to tak dopadlo. I když je to jen vydírání. Předpokládám, že tvůj vztah k ní je už spíš vlažnější a nic jiného tě netrápí.
Ahoj, ano slečně je 26, je tedy starší než já, bydleli jsme společně cca rok, znali jsme se dva. Ano, moje máma. Prvně jí to říkala hezky, v klidu. Poté když se neuklidnila, tak na ní také spustila. Bydleli jsme u nás, chcete - li tchýně bydlela přes cestu ale nebyla tam každý den, jen když jsme jí zavolali nebo něco potřebovali, tu a tam přišla sama ale spíše výjimečně. S mojí mamkou měla velice dobré vztahy si myslím, rozuměly si, povídaly apod…
No, tak já si myslím, že došlo k poměrně zásadním chybám na obou stranách - na straně Tvé i na straně slečny.
1) Největší chyba = nebyli jste schopni vzájemné komunikace + to, co jste si doma, Vy dva "upekli", jste neuměli řešit doma - jen Vy dva. Slečna, když se urazila, sebrala se a šla k mámě, a Ty jsi nechal plést se do Vašeho vztahu Tvojí mámu, promiň, ale to poměrně nevhodně + jsi se šel ptát její rodiny, jaký mají na to názor. Dále ve Vašem vztahu chyběla vzájemná důvěra.
2) Pokud jsi byl fotograf, to focení by mi nevadilo - předpokládám, že by šlo pouze o focení pracovní, ale mně je 49, a v 26 letech bych asi až takový nadhled na to neměla, nevím. Co by mi ale vadilo jistě i v 26, že bych se to nedozvěděla od Tebe, ale někde tu info o tom objevila. Vy jste spolu nemluvili narovinu, co budete buď jeden či druhý dělat? Na druhou stranu, je evidentní, že slečna je poněkud více žárlivá, nevím, jestli má nějaké špatné osobní zkušenosti z rodiny či ze svých předchozích vztahů, ale to je pouze její problém, na základě kterého dělala to, co neměla = chodila Ti do Tvého soukromí - konverzace atd. na netu + Ti předváděla žárlivé scény za Tvé focení a Tvé koukání na jiné slečny.
3) Na straně další mi ale není jasné, proč jsi měl potřebu konverzace s nějakou cizí holkou ve spodním prádle, a ještě k tomu teda i o sexu? Nefungoval Vám vztah i v sexu a opět jste neuměli o tom komunikovat? Nebo jak to mám chápat?
4) Souhlasím s tím, co Ti napsal QAdama, až na ten poslední odstavec. Podle mého názoru, alespoň zatím, z toho co jsi napsal, já mám spíše pocit, že Váš vztah ne že byl narušen, ale od počátku nestál na dobrých a pevných základech. A navíc od Tebe nikde nezaznělo, že by jsi měl zájem vztah zachraňovat. Takže pokud se slečna rozhodla to ukončit a Ty s tím souhlasíš = řekl jsi jí, že jí ten měsíc finančně pomůžeš + vrátíš peníze, kterými od svého dědy příspěla na kuchyň, tak pak už je její věc, jak se rozhodne dál o tom, jak bude svojí situaci řešit.
Věk: 32
Ja si spis myslim, ze ona neveri sama sobe. Ze se boji, aby neco neudelala spatne, tak dela toho vinika z Tebe.
Nejspis se vubec nejedna ani tak o Tebe, to nevonici maso, ci cokoliv dalsi, jako treba fakt, ze nevi, neumi mit s muzi -kamaradsky-vztah, ci pracovni, tak jako Ty.
Na doktorskem pracovisti je tohle obzvlaste potreba, aby se nestala dalsi z mnoha postelovych zaletu doktoru.
Nekdy zeny zkousi na svych muzich"co si jeste mohou dovolit"a pak to jakokdyby udelaji na tech druhych. Doktori nejsou taktni, maji pouze svou pravdu a jejich remone.
Pracuje uz dlouho? a bavi ji vubec ta prace?
Práce si myslím že jí baví, vidí v tom své poslání a jí jí to nikdy nevyčítal co chce dělat, naopak jsem jí vždy říkal že bude v tom dobrá a podporoval jsem jí, motivoval ať to dodělá. Byl jsem tak špatný, že doposud má mé auto, protože mi na tom vlasntě vůbec nezáleží, jak se bude dopravovat do práce, ale dnes si mám přijít pro klíče, protože po mně už nic nechce a že za to mohu poděkovat svým rodičům, že rozhodli místo mně, tím že jí vyhodili. Což si myslím že není úplně tak pravda.
Já si hned myslela, že když ji tvá matka vyhodila, že ses jí nezastal. Proto si taky myslím, že tvůj vztah k ní nebude nic moc. Anebo je a nejde tady o žádné svědomí, ale o cestu, jak ji přesvědčit, aby se sama chtěla vrátit. Napíšeš to tady narovinu?
Možná jsem původně otázku nepochopil správně, myslel jsi nejspíš tu práci co si našla. Ta jí samozřejmě nebaví a dělá to jen kvůli tomu abychom měli nějaké peníze navíc, abych jí to nemusel vše platit já. Dokonce mi vyčetla že já v práci sedím a ona musí po obchodě běhat. Cožpak můžu za to že žádná lepší práce nebyla? Kdyby byla práce třeba na úřadě, řekl bych jí ať se jde zeptat, dokonce jí to i přeju.
Věk: 32
Prace je jedna vec, jeji naplneni a poslani. Ale kolektiv, jeho vztahy, nadrizeni podrizeni, sestra doktor druha vec. pokud takhle clovek zacne vse vycitat a vse hazet jako vinu na druhe, je nekde problem. ja taky mockrat zatnul zuby a byl ten nejposlednejsi, ale i nejposlednejsi jako plovaci vesta ci kruh. Nekdy clovek nechce delat bolest svym blizkym, ale protoze sam citit bolest, bezmoc, neschopnost zaridit si svou vizi, predstavu podle sebe, je pak chladne zly.
Odmlc se, dej tomu cas minimalne na to, abyste si v klidu byli schopni promluvit a ne naplneni nedorozumenim a obvinovanim celeho sveta.
Tak teď jsem se dozvěděl, že má garsonku ve městě kde má i práci. No a tu samozřejmě jen tak tak stíhá platit a na jídlo jí moc nezbývá, proč cítím vinu za to. Prý jí tak naše rodina ponížila, že jí už na ničem nezáleží, je to normální?
Není a ani nemá cenu se tím zabývat. Najdi si někoho normálního.
Tak slečna samozřejmě má chyby i na své straně, o tom není pochyb. Ale jestli Ti můžu poradit, tak si řeš vždy svoje vztahy sám, bez zásahu Tvých rodičů = to nikdy nedělá a nebude dělat dobrotu. Slečna v podstatě udělala to, co jí řekla Tvoje máma = sebrala se a vypadla Ale to, pokud jsi jí u sebe již nechtěl, jsi jí měl říci Ty. Myslím si, že kdyby toto někdy Tobě řekla Tvoje "tchýně", tak se Ti to taky líbit nebude.
Samozřejmě ale bohužel jsme bydleli v jejich baráku ale oni tam nebydleli přímo. Nikdy by jí nevyhodila, pokuď by na ní nekřičela, to si ani já nemohu k ní dovolit nebo ke komukoliv jinému a ani bych se nedovolil o nic jiného nešlo.
Věk: 50
Já to trochu zobecním, protože se trochu ztrácím v příběhu, kdo co řekl, čí je která máma apod.
Nicméně. Veltie, jsi mladý kluk, který se rozešel s přítelkyní. Rozhodně nejsi zodpovědný za její další existenci. Není to tvoje manželka a nemáte spolu děti. Že se lidé scházejí a rozcházejí, je docela běžné a nikdo není zodpovědný za toho druhého. Rozhodně se netrap pocitem, co s přítelkyní bude a z čeho bude živa. Budu krutá, ale je to cizí člověk! Je dospělá, má své rodiče a svou rodinu. Co se stalo, stalo se, vrátit zpět to nejde. Ze svých případných chyb se pouč do dalšího vztahu…
To že se jí nezastal, není tak úplně pravda. Řekl jsem jí, ať mě veme sebou, že spolu můžeme někde bydlet. Řekla že ne a že mně nemá ráda. Možná to bylo v afektu, možná ne. Otázka je zda li by skutečně nevyváděla i kvůli běžným věcem a to že mi zakazuje se stýkat s rodinou, to asi taky není moc OK, to by nedělalo dobrotu nikde. Kdokoliv kdo k nám přišel z mojí rodiny, tak byla naštvaná že tam nemá soukromí a že jí tam vadí. To je přece normální, že strýc nebo bratranec příjde jednou za čas na náštěvu. Přitom když jsme šli na návštěvu k její rodině a i kdybychom tam chodili každý den, tak mi to nevadí, rád si pokecám se starším i mladším člověkem a respektuju to, ostatně je to její rodina. Kdyby se jí tak v bytě nelíbilo (připomínám že jsme tam byli sami, máti bydli přes cestu a neměla potřebu cokoliv narušovat nebo se nám tam vkrádat.)
K bodu 3) spíše jsme neuměli o tom komunikovat.
Kdyby mi to řekla její tchýně, zeptal bych se jí, co tak hrozného na mě vadí. Bylo to už pouze vyústění situace.
Kdyby můj vztah k ní nebyl nic moc, tak je mi úplně jedno kde je a co dělá, nemyslíte? Napsal jsem tady všechno narovinu, tak jak to je.
O svém vztahu k ní jsi tady právě nenapsal vlastně vůbec nic. Až teď a jen v náznaku. (Možná to od tebe neslyšela ani ona? )
Já osobně si trvám na tom, že chyby byly u Vás na obou stranách. Vztah skončil, Ty s tím souhlasíš, tudíž netřeba dál pitvat, jak moc byla Tvoje přítelkyně jenom špatná - pokud Ti na ní tolik věcí, které postupně dopisuješ vadilo, měl si s ní o tom mluvit a řešit je, nebo to již dávno ukončit sám.
Její další budoucnost je tímto čistě její věc, Ty se pouze vypořádej s těmi vloženými penězi do kuchyně, jak Ti psala Barča, a dál podle mě není co řešit.
A ještě doplním:
Píšeš, že: "K bodu 3) spíše jsme neuměli o tom komunikovat." Tak se svojí přítelkyní jste o tom neuměli komunikovat, ale komunikace s jinou na netu Ti šla? A to Ti připadá v pořádku? Mně tedy ne. Když něco ve vztahu nefunguje, tak se to má nejdříve řešit v něm - mezi sebou, případně za pomocí poradny, a když všechno selže, tak pak by bylo na místě nejdříve vztah ukončit a pak teprve hledat jinde.
A to s Tvou mámou, promiň, ale já kdybych se někdy ocitla v situaci neshody či hádky mé dcery a jejího přítele, tak by mě ani omylem nenapadlo do toho zasahovat ani jedním slovem, samozřejmě pokud by nešlo čistě teoreticky např. o fyz. napadení mé dcery atd. = tj. něco tak zásadního, kde by byl můj vstup mezi ně na místě. Ale tím pouhá hádka prostě není. A když už se teda u Vás stalo to, co se stalo, tak se to dá říci i jinak, a ne: "seber se a vypadni."
"Naposled, když se vrátila tak začala vyčítat, že je to kvůli mně, tak přišla máma… " A proč to vůbec přišla máma řešit? Proč jsi si to nevyřešil sám? A nebo, proč když už teda máma u toho byla, jsi jí neřekl, že si to vyříkáte s přítelkyní sami? Vždyť to nemuselo dojít tak daleko…
Po tom všem cos napsal se mi Tvá ex-přítelkyně jeví jako velice sobecký a do sebe zahleděný člověk s mixem malého sebevědomí a velké hysterie. Nahlíží na sebe jako na pupíček světa.
Bude trvat ještě mnoho let, než ji život odnaučí tuhle nebezpečnou aroganci.
Ty se jen zeptej sám sebe, co to o tom člověku vypovídá a zdá má cenu se s takovým člověkem dál trápit.
Pokud Ti jde o to, aby uznala svou chybu, pak myslím, že jí to arogance a neschopnost dívat se na svět očima jiných lidí nedovolí.
Věk: 32
Zbytecne se do toho zapletas, nech to konovi, ten ma vetsi hlavu-se rika.
Pises tu o praci, penezich, studiu, rodine tve a jeji, zakazech, narizenich… ona Te do neceho nutila? snad ne a pokud se Ti to nelibilo tenkrat, mel jsi se ozvat oredtim.
Pokud mas rad pritelkyni jako takovou, jako cloveka, neres okolnosti, ktere jsou orace, penize, bydleni. Ty ocividne rad nemas, nebo nechapes a dej tomu cas. Pokid je pritelkyne v jakekoliv stresu muze delat i to, ze radeji odezene vsechny od sebe, nez aby jim ze vzteku ublizila, nadavala. Mozna ji zivot nevychazi zrovna poodle jejich predstav. Ze sve zkusenosti vim, ze cim vic slov, vic nazoru, tim vetsi gulas v hlave. Nejlepsi je se spolehnout na sebe, vzpomenout si i na dobu, kdy jste se smali, at uz to dopadne jak dal chce. Nejhorsi je byt kruty, kdyz ani nevis poradny duvod, proc ten clovek, ktereho jsi miloval nebo milujes Ti ukazal zada. Bez se projit, zabehat a nerikam "delej, ze se nic nedeje"ale pokracuj tak, aby alespon jeden z Vas mel klidnou hlavu.
Věk: 33
Hele já měl podobnou zkušenost i přítelkyni. Ona se rozešla, tak není tvá starost kam půjde… můj názor
Věk: 35
Tiez si myslim, ze autor sa tu akurat opisal z tej najlepsej stranky (on nic) a priatelku opisal z toho najhorsieho. Keby tu prisla ona, asi by sme to videli vsetko inak
On chce pochvalu, tak opisal na sebe to dobre
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
I po rozchodu vzájemné urážky, možný návrat? | 3 | 1635x |
03.09.2022 21:38:36 (antivir) |
Odešla po 5 letech byl sem d*bil | 3 | 2796x |
28.06.2020 21:28:33 (Tojeasijedno) |
Ochlazení ve vztahu, nezájem, přítel nemá rád moje děti | 13 | 2192x |
01.06.2020 11:10:29 (janičkakočička) |
Nemohu se odpoutat | 6 | 2088x |
12.03.2020 20:39:26 (Diana) |
Co vytěžit ze samoty po rozchodu | 6 | 1823x |
03.03.2020 20:47:41 (Introvertka) |
Opustil mě milenec | 5 | 3045x |
29.02.2020 19:42:04 (Neznámá podvodnice) |
Rozchod se ženatým mužem | 15 | 2303x |
13.02.2020 06:43:58 (janajka) |
Rozchod po 6 letech | 12 | 2144x |
19.01.2020 22:09:00 (Pablo92) |
Po půl roce otěhotněla, rozešli jsme se, vrátí se ke mě? | 27 | 2086x |
06.01.2020 16:49:47 (BMDejv) |
Má cenu doufat v návrat? | 7 | 2547x |
02.01.2020 23:03:36 (X) |