Téma: Lidi jsou zlí, jsou pro ně důležité jen výsledky a kvalitu ostatních posuzují dle výše IQ

Ahoj.

Prvně chci se jen vypsat a vyzpovídat, řešení neočekávám, jen se vypsat a pomoct si. Už asi 8 měsíců (07/2017-03/2018) mám nevím jestli depresi ale prostě se cítím hrozně špatně snažím se to potlačovat ale nejde to. Je tu víc věcí co mě štve nebo co mi způsobují ten stav v kterým aktuálně jsem.

Začnu třeba tím že jsem velice nahněvaný na dnešní lidi jak jsou skoro všichni zlý, soudí ostatní podle totálních hovadin, někdo má jinej názor a už dostává bídu od ostatních, a těch lidí je tolik že mě to štve. Prostě potkávám takový lidi všude jdu na praxi něco se mi nepodaří (u mě naprosto obyklá věc) a mistr začne píčovat jak kdybych to udělal naschvál přitom jsem se snažil měl i určitý postup i myšlení jak bych to mohl udělat líp nebo i vůbec udělat. Lidi to nedocení daj mi bídu jsem akorát nasranej a už se mi nechce pak nic dělat jen čumím a je mi vše jedno.

Další věc co mě štve je moje IQ nebo spíš jak média vyzdvihují IQ jak kdyby to bylo něco velice důležitého všude se to propaguje jsou o tom různé články nebo jsou i jedinci kteří se cítí více důležitý než ostatní jen kvůli tomu že jim podle IQ testu vyšlo větší číslo. Mně vyšlo 102 což je průměr ale moc tomu nevěřím, protože snad nikdo z naší třídy (a to jsem na učilišti) nemá nižší IQ jak já ani jsem nikoho takového nepotkal přímo a přitom se to bere jako průměr?

Jsem celkově takový trochu zpomalenější a tak, hodně věcí mi nejde, zapomínám občas i jak se píše určitý písmeno a trvá mi pár sekund než si vzpomenu občas si nevzpomenu vůbec a vždycky řeknu kámošovi hej kámo jak se píše K Sice je mi trapně ale co mi zbývá?

Nebo tak ale to si myslím že je spojený s tím že mi je na nic tak nemám energii žít pořádně a je to takový suchý, nebo je můj mozek opravdu tak strašně k hovnu že by to bylo tím? Jsou věci co mi jdou o dost lépe i než těm co skorovaly mrdy s IQ 130+ ale o to nejde mně jde jen spíš o to jak ostatní lidi jsou schopni soudit ostatní podle čísla taky za to dávaj bídy, do toho ještě média melou svoje jak je to super jak je to důležitý a pak si připadám tak docela jako na hovno no, a přemýšlím nad takovouhle věcí dny týdny měsíce.

Ještě mě štve že se mi nedaří s holkama vlastně se všema co jsem si psal (ne najednou ale po jedný) mě všichni odmítly nebo ne přímo ale prostě přestaly většinou psát a tak a když už se jedná o třeba 20holek zasebou pak si začnu říkat jasný tady je někde totiž problém asi že? Občas si říkám po tolika nezdařených pokusech že prostě holt budu sám ale aspoň mám nějaký kamarády/kamarádky takže aspoň někoho s kým jsem rád a tak.

Jde jen o to se tu vypsat takhle před spaním, snad se mi bude spát líp, je mi opravdu zle. Já se tomu i směju protože bejt furt smutnej a chtít brečet je snad horší.