Téma: Nesnesu dva syny mého přítele, je mi 24 let

Zdá se mi, že tento vztah není pro tebe. Když odešel můj muž, a ted to beru z druhé strany, za jinou, netušila jsem, co bude.. No, konalo se překvapení, on si je nebral, to ONA, jeho nová přítelkyně, nechápala, proč, jako otec dětí, nemá k dětem blízko(ke svým vlastním)A já za ní byla a jsem vděčná. I když se ted kvůli tomuto rozešli(no přišla na to sama, že s ním rodina nehrozí).

Proč ti to ale píšu? Vím, jaké to je, když jsem milující máma a trpím tím, že otec dětí je nechce.. proto bych za takového jako máš ty byla nejspíše ráda. Nicméně, vezmu to ted i z tvého pohledu. Nemám ráda nevychované děti(mlaskání, drzost atd.. )Jsem milující ale přísná máma. Měla jsem přítele jako ty, měl dva kluky z předešého manželství, měli jsme je jednou za 14dní na víkend. Ti byli tak rozmazlení a nevychovaní, že jsem kvetla. Vedle mých dětí byli prostě na přesprdel a tak jsem si promluvila s přítelem a dohodli jsme se, že budou-li s námi, budou šlapat jak mají, a žádný rozmazlovaní.. a tak se i stalo.

Akorát takhle velké děti už nepřevychováš, a pokud ti "vadí" nezbývá než to překousnout a nebo jít o dům dál.

Držím palce

Děkuji moc, já sama si uvědomuji v tomhle svoji hloupost / nevyzrálost. Myslím, že málokdo má takovýho skvělýho tátu a i vím, že by byl skvělý otec našeho dítěte. Ale ať už s tím bojuji sebevíc, přese mě nějak ne a ne ten vlak přejet. Říkám si - to jsem takový sobec, nebo na to prostě nejsem připravená. Ale asi je to tak, nejspíš ten vztah není pro mě.

Vůbec ti nezávidím rozhodování, ale přeji, at se rozhodneš jakkoli, at je to to nejlepší pro tebe 

Je Ti pouhých 24 let..... a už takové starosti... a zbytečně. Odejdi ze vztahu, Tvůj partner to určitě pochopí. Jednak je o hodně starší, má za sebou už nejméně dvě nevydařená soužití a ještě z toho děti, které nemůžeš vystát. Vidím to tak, že bys mohla být třetí, která bude posílat své dítě k některé další. Nebo taky ne, ale budeš se zbytek života užírat. A to, že ty děti nesneseš, to je ten nejmenší problém, to mi věř.

Úplne Ťa chápem, nedávno som riešil podobný problém, aj keď z opačnej strany. Bohužiaľ výsledkom bol rozchod    ale beriem to tak, že ináč to nešlo.

Ak chceš, prečítaj si toto : nechci-ublizit-ani-prijit-o-sanci-na-stesti

Snáď Ti to pomôže aspoň v niečom, držím palce, nech sa správne rozhodneš.

Presne tak.. obe dve strany za nic nemohou a v pripade spolecneho potomka tam vzdy bude jen ten muj. A ja jsem jeste takova, ze bych parnerovi nejspis pak dokazala i vycitat to, ze travi cas s jeho detmi a ne s nami. Priznam se, ze me hlavne sziral ten pocit toho, ze jsem o tom nemela s kym mluvit, ale ted jsem rada, ze jsem to sem napsala a citim, ze tyhle situace resi i ostatni a citove zazivaji stejne rozpory.

Chápem, tiež by som pravdepodobne robil rozdiely medzi "našim" a jej dieťaťom, a to by ešte viac ubližovalo všetkým. A to nikomu nemôže robiť dobre.

Viem, je super to môcť niekomu aspoň napísať, mne to tiež veľmi pomohlo

Je tu veľa rozumných ľudí, čo to radi s Tebou prediskutujú

Kľudne môžeš aj mne napísať súkromnú správu, alebo mail. Ale aj všeobecná diskusia a vypočuť si rôzne názory Ti môže veľmi pomôcť

  Podle mého je lepší pro Tebe, se s přítelem rozejít. Už jen to že má na dva potomky dvě matky je alarmující...

Dva potomky, dvě matky a dvě manželství.. ! Už to je moc. Vždy bys s tím měla problém. Lepší najít si někoho víc věkově k sobě.

  A se světlou budoucností a né temnou minulostí..... ach jo!

Myslím si, že v tomto věku ještě nejsi připravená přijmout děti přítele a tento "cit" Tě možná "postihne" ve vyšším věku. Je ale také možné, že vůbec ne a budeš mít ráda až své děti (tedy děti s tímto nebo jiným partnerem). Chápu i to, že píšeš, že to jsou cizí lidé. Prostě buď to v Tobě je a přijmeš je za vlastní a nebo není a není možné Ti to zazlívat. Příteli to raději ale neříkej, vedlo by to buď k hádce nebo zklamání.

Děkujme za upřímnost. Já bych měl asi problém takto otevřeně o tom co cítím psát, i když je pravda, že anonymita na tomto webu by mi mohla hodně pomoci (jako asi i Tobě).