Téma: Antidepresiva a nezastavitelné myšlenky v mé hlavě - pomohou je antidepresiva zmírnit?

Ahoj, no já si teda moc přála, abys nám tu napsala něco pozitivního. Ale nevadí, bude to ještě asi na dlouho a i když tě to pořád trápí, nejdůležitější je, že už pro to něco děláš a řešíš to s více lidmi a i zde

Venku už skoro začíná jaro, slunce ti taky pomůže Copak není hezký, když se ten tvůj nezbednej kocour toulá trávou a přitom mu cestu vypalují paprsky slunce?  

Stále doufám, že prášky zaberou, nicméně se tu často zmiňuje to, že se musí zkoušet víc prášků, než se najdou ty vhodné. Zkus to psychiatričce říct a pokud uzná, že již měli zabrat, třeba zkusí nějaké jiné

Co ti dělá radost? Co bys chtěla udělat? Vychytala sis, zda je nějaká maličkost (činnost, nebo třeba relax se sluchátky, cokoliv), která tě zaručeně, byť třeba krátkodobě hodí do pohody?

A co psycholog, který ti byl doporučen i od tvé doktorky, našla sis? To opravdu vřele doporučuji, na pokec naprosto ideální! Budeš odcházet s úsměvem. Ještě to, prosím, zvaž

Taky bych si moc přála napsat něco pozitivního, moc bych si to přála

Moje jediná věc, kterou potřebuju vyřešit, je, moje myšlenky, chci přestat přemýšlet, myslela jsem že ty prášky zabírají i na tohle

Můj kocourek nechodí ven, je jen postelový, ale když svítí sluníčko, koukáme z otevřeného okna, ale na sluníčku je krásnej.

Až půjdu k paní doktorce, zeptám se jí.

Dělá mi radost kocour, když ráno vstanu a dělá mi asistenta u snídaně… jsem ráda, když si můžu v práci s někým popovídat a zasmát se i hlouposti… mám radost když sem uvařila svojí první rajskou a byla výborná prý… Čtu knížku, a maluju antistresový omalovánky, hraju si s kočičákama.  

Nejvíc ze všeho, by mi udělalo radost, kdybych se srovnala sama se sebou a srovnala svoje myšlenky v hlavě. A kdybych našla novou práci, bych byla šťastná.

Věř mi, že mám zase pocit, dneska (24.02.2016) opravdu strašný. Doufala sem že už se nevrátí, když už odešel.

Nevím jestli chci jít k psychologovi, protože si myslim, že už mi nic a nikdo nepomůže.

Můj bratránek se 26. července 2014 zabil, oběsil se a věřím, že je šťastný, chci být taky šťastná. Nebudu muset nic řešit.

Před pár dny jsem složila toto:

Nejsem žádná princezna z nádherného hradu. Nejsem žádná panička, co má nahoře bradu i nos. Nejsem panenka z porcelánu ani ze sádry. Jsem obyčejná holka, co za svým cílem kráčí. Nemusím mít každý výstřelek mody ani nynější kýče, co se mody týče. Nemám mnoho věcí, po kterých mé srdce kříčí! Nemám mozek génia ani před domem Ferrari. I bez těchto věcí a s prohrami v životě mám stále úsměv na tváři. Mám oči, které vidí vše kolem mě, mám ústa která říkají "pochop mě". Mám uši, které všechno zlé a dobré slyší, ale pořád mám ústa, které se přes to všechno usmějí. To, že mi pár lidí nic dobrého nepřeje, mi žíly netrhá ani krev nesaje. "Chovej se k lidem, jak chceš aby se oni chovali k tobě", bohužel to tak není! Nejsem hadr na to, aby jsi semnou vytřela podlahu a pak odhodila. Čím víc má člověk laskavé srdce, tím více mu život naloží bolesti. Každý je nějaký a vždy se nějak lišíme.

… "mám stále úsměv na tváři.".   "že mi pár lidí nic dobrého nepřeje, mi žíly netrhá ani krev nesaje.  ".

Ale to je optimistické! Všimla sis toho? !   Máš v sobě kus pozitivního myšlení, dokonce ho i hodíš na papír (nebo do wordu, to je jedno ) a to je moc dobře! Páč máš ještě z čeho čerpat. Máš základ, na kterým můžeš stavět.

Jak už jsem dřív psala, byť o práškách toho moc nevím, tak přesto mám dojem, že ty výkyvy k tomu prozatím patří. Že je to něco, co tě ještě chvíli bude provázet, ale bude to ubývat a ubývat. Vždyť jsi sama psala o mnoha v poho chvílích a až teď zase, bum, pokles a návrat všech špatných a vtíravých myšlenek.  

Prosím, nemysli na tragický osud bratránka. On se zřejmě vysvobodil, bylo to jeho rozhodnutí. Rozhodně ho nechci označovat za slabocha, jak mnozí sebevražedníky vidí, ale ani to nebudu oslavovat a podporovat tě v tom. Ty totiž zdaleka nejsi na konci své cesty. Pořád vidíš možnost zlepšení, toužíš po ní. Ano, vidíš to i ve formě sebevraždy, ale pořád doufáš i v jiné možnosti. To znamená, že to ještě není tak zlé! Doufáš v prášky, v to, že ti pomůže doktorka, změna práce atd.

Podívej, doteď nevím, jak dalece je komunikativní ta doktorka, ten psycholog je právě na tu komunikaci. Jednak se vypovídáš, nebude tě soudit, ale vždy najde něco, v čem tě naopak podpoří. Uleví ti, chce tě popostrčit. Na to by byla pro tebe opravdu nějaká hodná a schopná psycholožka nejvhodnější. Byla by to možná pro teď ideální kombinace: jednak prášky, plus pokec a popstrčení a chápání různých věcí spolu s psychologem. Měla bys dva způsoby léčení. No a až by se prášky postupně vysadily, tak by ti zůstal jen ten psycholog a měla bys zpátky svůj původní život, plus oporu v psychologovi.

Opravdu ti pomůže, ne že ne! . Přece tě nemůže pořád utěšovat jen kocourek, musí si taky někdy oddychnout   (nadsázka).

Báseň je jinak moc pěkná, a to opravdu hlavně tím, co říká. Říká, že ten, kdo to psal, je zatraceně silnej a nehodlá se jen tak vzdát!!

čiči bratři - posílám  odkaz na dva rozkošný brášky, snad tě potěší  

Myslím, že jsem si toho všimla, že je tam něco hezkého, pozitivního

Asi máš pravdu, nejspíš nejsem na konci své cesty, jenže nevím jak mám jít dál.

Doufám že když najdu jinou práci, změním myšlenky, nebudu se zaobírat jedním člověkem a začnu znova od začátku, od dobrého začátku. tato práce mi zničila moje zdraví!

Dnes (24.02.2016) jsem sepsala životopis, odeslala 120 emailů do všech různých prací, o víkendu pojedu s vytisknutýma životopisama do centra a kde budou hledat, dám životopis. Budu se na lidi usmívat a mít radost z toho, že něco dělám.

Takže jsem dnes (24.02.2016) vyčerpaná. Zítra (25.02.2016) až přijdu z práce, budu volat psychologa, protože moje maminka se ze mně už zblázní chudák.

Čičí bratři nejdou zobrazit, ukazuje mi to error

Báseň je jinak moc pěkná, a to opravdu hlavně tím, co říká. Říká, že ten, kdo to psal, je zatraceně silnej a nehodlá se jen tak vzdát!!  

Děkuji za tyto slova!

A děkuju za podporu!

Měj se moc krásně a dobrou

Tak budu držet palečky, ať to vyjde, tolik životopisů - to bych se divila, kdyby to nikde neklaplo . Bude to hezkej den, budeš aktivní a ještě to bude k tvému prospěchu - eventuální budoucí zaměstnání .  

Doufám, že ti úsměv zítra (25.02.2016) vydrží celý den! A že budeš mít štěstí i na šikovného psychologa

Není za co a taky přeji krásnou noc!

Hm to je blbý, taky mi to hází error, nechápu  proč : -/

Ahoj.

Odpovědi mi přišly od různých firem a atd…

Akorát mám strach, že když opravdu něco najdu, nevím jestli mě vedoucí pustí. Mamka říká že musí mě pustit, že se to dá udělat dohodou, je to pravda?

Nechci zakládat další téma kvůli tomu

Dnes (25.02.2016) se držím, celý den se směju a kašlu na lidi

pro mě je lepší mekáč než tohle, tohle je psychický teror

To mě mrzí, že neuvidim dva kočičáky

Čauky, no vidíš, tak se připrav na pohovory, aby ses mohla konečně osvobodit a být v pohodě

No, to už se tu probíralo přece minule . Pokud jsem to dobře pochopila, tak dohoda s původním zaměstnavetelem je možná a je ideální. Pak bys teda mohla jít dřív, než po 2 měsíční výpovědní lhůtě.

Pokud se nedohodnete, pak můžeš zaměstnání opustit až po uplynutí oné lhůty. Nový zaměstnavatel by to jistě pochopil, předpokládám, že to tak běžně a normálně funguje.

Zkusila jsem vložit odkaz, snad už pojede  no nic, furt nejede : -/ Aspoň jeden obrázek vládám

A doufám, že tě úsměv stále neopouští

Doufám v to, že mě pustí Je vstřícnej a hodnej

Sehnala jsem něco i přes mojí tetu, tak uvidím jak to dopadne. Přes známý je to nejlepší

Kočičáci v posteli, no ty jsou nádherní

Děkuju Ti a zase se ozvu, doufám že jen v dobrých a pozitivních zprávách

Když je šéfik hodnej, tak to snad nebude problém, v klidu byste se rozešli a ty bys mohla jít dřív do nové práce. Tak budu držet palečky

Taky v to doufám a nemáš zač

Nechci Vám radit,

ale v depresi se nemají řešit zásadní věci (např. i změna zaměstnání).

Poraďte se s psychiatričkou, jestli by nebyla vhodnější pracovní neschopnost po dobu akutní fáze deprese.

No ba.

No já nevím, nerada bych pisatelku rozhazovala a mátla.

Taky jsem z toho byla rozpačitá, když to napsala úplně poprvé. Ale stála si zatím, postupně se i relativně zlepšoval její stav (doktorka, prášky, její vůle a snaha - třeba omalovánky a jiné věci). Hlavní je, že v současné práci se vyskytuje její stresor - ta paní, na kterou pořád myslí. Kdo ví, třeba by se to časem zlepšilo, ale trvalo by to dlouho; zbytečně by se trápila. Takhle už je poučená o tom, že na pracovišti je lepší nedoufat v hluboká přátelství a na novou práci se těší. Už pro to hodně udělala, dostalo se jí mnoha odpovědí a věřím, že se jí v nové práci bude líbit.  

Dostanne se do fáze "sejde z očí, sejde z mysli" a to je  asi nejpodstatnější. Osahá si zase něco nového, bude se moct těšit na to, jak to v práci všechno  půjde a když ji to bude bavit, tak se bude radovat a hlavně nebude v přítomnosti oné paní a já nevím koho ještě.

Vychází z toho víc pozitiv, než negativ. Už jen to, že se na to těší, sama od sebe pro to něco dělá a hledí k tomu s nadějí,  vyjadřuje to, že její volba / i s ohledem na stav/ je pravděpodobně správná.

Děkuju Ti!

Ahoj.

S paní doktorkou jsme to probírali, a řekla že když budu mít jinou, mám odejít  z tý současný.

Já už nechci prožívat co tam prožívám. I když jedna paní říká bojujte a vykašlete se na ně. Neumím to.  Je to bohužel v mojí hlavě a nejde mi to změnit, snažim se o to pár měsíců a nemůžu dál.

Přečtěte si co píše Rypoušice, poslední její příspěvek, kterej mi čte z duše.

Bohužel v tom že hledám novou práci, nemám žádnou podporu což mě dost mrzí

Když si vzpomenu že mám odejít z tý současný, chce se mi plakat ale vim že kdybych zůstala, bude to stejný.

Ale máš podporu, minimálně ode mě, doktorky, určitě i nějaké kámošky. Pokud si dobře pamatuji, tak i od ségry. Mamka ti taky radí a až to zpracuje, uklidní se. Uvidí, že ti to prospělo.

Když se nad tím zamyslím, tak je na tom mnoho pozitiv už teď pro tebe samotnou: rozhodla ses sama! (což je na člověka, který není úplně rozhodný a nejradši by to nechal na druhých, obrovský úspěch!! ).

Pak taky to, že to nebyl žádný momentální výstřelek, bezmyšlenkovitý, zkratkovitý nápad. To bys velmi rychle měnila názory, ustupovala od toho, moc nad tím přemýšlela; nebo by ses ptala i na úplné maličkosti, když bys něco nevěděla. Ale ptáš se na zásadní věci, promýšlíš to pečlivě, moc dobře víš, že zatím není vhodná doba na výpověď; čekáš správně na  to, až budeš mít novou práci jistou.

Udělala's spoustu zdánlivě malých krůčků, které jsou ale z hlediska tvého stavu obrovské. A chystáš se ke skutečně velikému a zásadnímu rozhodnutí, které ti bude ku prospěchu. Posunula ses, ani o tom možná nevíš

Nenech se ničím zviklat, pokračuj v krůčcích, který tě dovedou ke klidu a novým zážitkům!

Snažím se rozhodovat sama za sebe, protože je to můj život. A já vím že tam kde jsem, být nechci. Už mám dost věčného trápení, smutku a slz, a věčných myšlenek, co, kdo, jak a proč? , nepočítám kolik nocí jsem kvůli tomu probrečela  

Práce v které dělám mi nevadí ta práce ale lidé. Vím že všude je někdo, něco špatného. Potřebuji změnu, po čtyřech a půl letech. Až jí najdu začnu znova, správně.  

To máš pravdu, spousta věcí které teď dělám mi přijdou obrovské, stojí mě to hodně sil.  

Všechno si beru k srdci a to je můj obrovský problém ale pracuju se sebou, změním se.  

Dobriu noc  

Já vím, taky věřím, že ti změna prostředí prospěje: kvůli těm lidem, jak sama píšeš. Takže se fakt nenechej rozhodit, jdi pořád za tím tak, jako doposud : .).

I když tě to stojí tolik sil, pořád v tom pokračuješ - opět další pozitivum. Myslím, že na sebe už ted můžeš být pyšná a až se ti podaří nebrat si vše tolik osobně, budeš maximálně spokojená

Taky ti přeju krásnou noc, ať se ti zdá něco miloučkého třeba o kočičkách 

Jdu si za tím a držím se

Dostala jsem od nich lekci do života

Chci bojovat.

Asi jsem se neprosto zbláznila  a nebo máme doma ducha.

V bytě, kde bydlíme, se otevírají dveře od koupelny sami, kočky spali a nikdo jinej tam nebyl.

Když jsem šla dnes (28.02.2016) ráno pustit vodu kocourovi, koukal do vany, ve vaně bylo prádlo, jako by tam něco bylo v tý vaně, než to oblečení.

Kočky vidí duchy. A já na ně věřím. Mám pocit prostě že tam někdo je, cítím to, takový divný pocit.

Dnes (28.02.2016) se mi zdálo o  bratránkovi, který se zabil, mluvili jsme spolu, a to je špatně, když mluvíš s mrtvým je to tvá smrt.

Ahoj. Kdy jdes k doktorce?

A jinak s tim pripadnym duchem… myslim, ze to nic nebude. Vsak bydlis s mamkou a segrou ne? Je velika pravdepodobnost, ze jedna z nich otevrela dvere. A kocky obcas cuci jen tak do blba. Delava to i muj pes a neprisuzuju tomu zadny nadprirozeny rozmer.

Ahoj.

K paní doktorce jdu po příští týden.  

Proč se ptáš?  

Jo bydlim s mamkou a segrou ale nikdo nebyl doma a kočky a pes spali. Otevírají se sami.  

Asi mi fakt hrabe. Jinak už nevím

Pani doktorce musis rict cokoli. co te trapi. nebo se ti zda divne.  

Mozna spis jen zapominas. zes ty dvere otevrela ci zavrela. to se muze stat. zvlaste kdyz je clovek treba unaveny

Říkám jí všechno úplně všechno. Píšu si to do bloku abych něco nezapomněla.  

Dveře se ne zavírají jsou skoro zavřené přivřené, nedělají to jenom dveře ale tunel pro kočky se hýbe kupředu. Nevymýšlím si, je to pravda. Abych pravdu řekla docela se bojim, mám opravdu strach!  

Ten blok je super.  

A neboj se. Jedny otevrene dvere nic neznamenaji… mohl to byt treba pruvan? A kocky opravdu obcas cuci doblba… zbytecne samu sebe strasis. Myslim. ze to souvisi s tvou nemoci… zmin se o tom doktorce a uvidis. co ti rekne

Dobře tak děkuji  

Píšu si všechno co prožívám dá se říct.  

Ideální je, pokud lověk bere antidepresiva, aby zároveň chodil k psychoterapeutovi.