Téma: Sebepoškozování, hlasy v hlavě, vztek - nejsem plnoletá a nevím si rady
Uživatel: Kenny
Věk: 17
Vlastně nevím, kde začít, doufám, že to celé bude dávat smysl, …
Když mi bylo 13 (rok 2012), tak mě tehdy víceméně z nudy napadlo píchat si špendlíkem do ruky, byla to hlavně zvědavost a možná i touha po pozornosti, později mi na to táta přišel, udělale z toho strašnou scénu a já mu slíbila, že už to nikdy neudělám, tehdy jsem vlastně byla celkem v pořádku, až na neustálý strach z okolí, co si o mně kdo bude myslet a nakonec strach z lidí, těm jsem nikdy nevěřila, tou dobou jsem se hodně usnula k hudbě a bylo mi vlastně celkem fajn.
O rok později (2013) jsem najednou začala mít představy, že mi někdo chce ublížit, přišly chvíle, kdy jsem necítila v podstatě nic, jediným řešením pro mě tehdy bylo sebepoškozování, žiletka byla můj kamarád, bála jsem se všeho a všech, doma jsem o ničem nemluvila, snažila jsem se všechno udržet tajnosti, měla jsem dvě tváře, tu pro okolí a tu pro sebe, ta moje byla plná strachu, úzkosti, později mi na SP přišla učitelka ve škole, nešťastnou náhodou, zase se strhl povyk, rodiče mě tahali od psychologa k psychologovi, ale já jsem z nich měla strach, mluvila jsem jak všeho nechám, že to byla jen hloupost, vždycky jsem se skrývala. Přišlo zase lepší období a já s pomocí přátel opravdu byla "čistá", ty nepříjemné pocity tady ale byly pořád, Začala jsem je považovat za svou součást.
Dva roky jsem to vydržela, letos (2016) začátkem září začaly nepříjemnosti ve škole, mnoho učení a já jakožto perfekcionalista zoufalá, že se mi nedaří, ač se snažím. Začalo mě všechno užírat víc a víc, tak nějak pomalu, bolestivé zevnitř, sáhla jsem po své "zbrani", celý ten kolotoč je zpět. Ale co mě děsí víc? Hlasy v mé hlavě, neustále brečím, bojím se, že doma nejsem sama, bojím se večer usnout, jsem výbušná, nezvládám sama sebe, jsem schopná jen ležet, poslouchat hudbu a brečet, mám pocit, že všem je to úplně jedno, asi už se to ani před okolím nepokouším skrývat, ale nikdo to nevidí, bojím se, každého dalšího dne, chci být zase ten usměvavý člověk a opravdu toužím po tom to změnit, všeho toho hnusu se zbavit.
Jít k odborníkovi, já vím, jenže nebylo mi 18, bydlíme v malém městě, rodiče se to dozví, a já je nechci trápit. Vím, řekli byste, že daleko horší pro ně je nevědět, co se se mnou děje, ale já už nezvládnu vidět je plakat, poslouchat výčitky, svoji rodinu miluji, nechci jim tak moc ublížit a chápu přitom i jejich postoj, je strašně vidět jak si někdo ubližuje a vy sám mu nedokážete pomoc, nechci je zklamat.
Asi jsem to potřebovala všechno že sebe dostat, vím, že lidé mají horší problémy a vlastně se omlouvám, že tímto obtěžuji, ovšem ocením jakékoliv vaše odpovědi, rady a vlastně cokoliv
Hezký večer!
(0 lidí)   (0 lidí)  
Stránka otevřena 2315x Předchozí téma | Další téma
Reakce čtenářů
Věk: 29
Neobtěžuješ. Skvělé je, že s tím sama chceš něco dělat. Myslím, že by Ti mohl pomoct nějaký terapeutický pobyt, můžeš se na to zeptat psychologa/psychiatra, kde takové pobyty jsou… vím např. o Beřkovicích a znám osobu, které to pomohlo. Pobyt trval asi měsíc… teď nevím přesně. měli různý denní režim/program, povídání si o problémech, hry jak to zvládnout apod. Ta osoba měla podobné pocity jako Ty a již nezvládala ani chodit do práce. též s tím chtěla sama něco udělat a tak se pro tento pobyt rozhodla, a udělala moc dobře. Našla tam i nové přátele A blázni to fakt nejsou, i když si sami ze sebe dělají legraci, když se mají sejít na kafe a tak, že jdou na "Sraz bláznů" A že Ti není 18 pdle mě není překážkou, od 14-15 ti let můžeš lítat po doktorech sama bez doprovodu rodičů, navíc když takto potřebuješ pomoc. Myslím, že své rodiče spíš potěšíš, že s tím chceš sama něco dělat, když oni sami se Tě snažili tahat po odborných pomocech. Ta osoba, kteoru jem zmínila, když řekla své mamince, že na ten pobyt chce, měla její maminka také trošku pochybnosti a obavy, ale ta osůbka řekla, že to tak prostě sama chce, že se tak rozhodla, že s tím hce něco dělat a že doufá i věří, že jí to pomůže a pojede tam. A dopadlo to bezvadně Tak se drž a hodně štěstí.
Ahoj, nedovedu si představit čím procházíš, nikdy jsem to nepoznala. Myslím že posezení s rodiči a vysvětlení celého problému jak to cítíš, prožíváš a i to že s tím chceš něco dělat by mohlo pomoci tobě i jim. Protože pokud žijí v mylném přesvědčení že je vše dávno za tebou a pak zjistí že máš znovu potíže, mohou ti mít zazlé že jsi za nimi nepřišla. Více hlav víc ví.
Nezapomeň že jsou tady aby ti pomohli a chránili tě dokud to potřebuješ. Pokud nechceš s nimi hovořit dej jim přečíst tvůj příspěvek a pak požádej o pomoc. Hlavně na to nezůstávej sama.
Držím palce a to všechny čtyři.
Věk: 21
Město:Praha
Ahoj, velmi me mrzi, co se ti deje, ale naprosto chapu jak se citis.
Velmi rad bych ti pomohl, ale nemam na tebe zadny kontakt.
Tve problemy me zajimaji, protoze s tim mam zkusenosti.
Vim jak ti pomoct, vim jak se z toho dostat - navzdy.
Nepotrebujes brat leky, chodit k psychologum, jen staci, kdyz se setkame a promluvime si. Chci ti pomoct, vim o cem mluvim.
Napis mi prosim, ja ti nelzu ani nejsem podvod, dokazu te zachranit, kdyz jen budes chtit.
10 nejnovějších témat v kategorii:
Téma |
Odpovědí | Otevřeno |
Datum přidání (Autor) |
---|---|---|---|
Mám nárok na ozz? | 920x |
17.02.2024 12:45:56 (MightyZett) |
|
Odmítání jídla | 4 | 1894x |
07.01.2023 19:35:03 (mafianka) |
Nevím co se sebou dál, cítím se v pasti | 9 | 2548x |
09.05.2022 15:11:19 (MightyZett) |
Péče o matku s demencí, jsem z toho v depresi | 17 | 2493x |
31.10.2019 07:44:19 (Judita) |
Nespavost a usnutí jen po pivu, bojím se alkoholismu | 4 | 1782x |
19.10.2019 03:37:16 (Rem) |
Nevím co dál | 3 | 1650x |
08.10.2019 09:28:23 (Anonym88) |
Já a moje kamarádka Schizofrenie | 3 | 1547x |
04.10.2019 03:23:32 (Jarmila Johánková) |
Strach z lidí, pronásledování, z únosu i léčby | 1 | 1800x |
12.08.2019 00:34:45 (Gremlins) |
Schizofrenie - znáte někoho s touto diagnózou? | 7 | 1980x |
28.06.2019 00:44:14 (JIri Láska) |
Přítel s Aspergerovým syndomem odmítá brát antidepresiva - miluji ho, co s ním bude? | 2 | 2193x |
12.04.2019 07:52:58 (HelenaHavlíková9) |